Nejlepší dokumentární knihy 2026

Asijatka v Česku (Trang Do / Argo / 2025)
Kde leží Českovietnamsko a jak se v něm žije? Do Thu Trang, známá blogem Asijatka.cz, ve své autobiografické prvotině lehkým perem popisuje každodenní myšlenky a situace, do kterých se jako česká Vietnamka dostává a nad kterými jí občas zůstává rozum stát. Rozebírá složitost rodinných vztahů i vlastní identity a hledání kořenů nejen druhé vietnamské generace v Česku. Zamýšlí se s humorem a empatií nad životem v česko-německém pohraničí, výchovou vietnamských dívek v Čechách nebo kulturními rozdíly, které od sebe odlišují českou a vietnamskou komunitu – a rovněž nad tím, co nás všechny spojuje.

Beranidlo imaginace: příručka městské neposlušnosti( Avanti Garda, Václav Benda, Jáchym Holoubková, Jezevky, Pavel Karous, Leny, Anna Mírková, Pes, @pespectiv, Tadeáš Polák, Marie Tlustá, Mathieu Tremblin, Hynek Trojánek, Vladimír Turner (ed.) / Utopia Libri / 2026)
Beranidlo imaginace: Příručka městské neposlušnosti přináší eklektický výběr obrazového materiálu, návodů, manifestů, rozhovorů, povídek, poezie a historických ohlédnutí za posledními dekádami kreativní nepřizpůsobivosti nové městské avantgardy. Její mezioborovost vytváří trhliny v systému a ukazuje na možnosti, jak skrze imaginaci nepodlehnout lhostejnosti v době, kdy se globální vládnoucí třída ultrabohatých přibližuje k hybridním formám neofašismu, proti kterému je nutné všemi možnými prostředky bojovat.

Česká touha (Hana Vacková / Jan Melvil / 2026)
Je naše sexualita opravdu naše? Nebo jen odráží příběhy, na kterých jsme vyrostli Novinářka Hana Vacková pootevírá na základě devatenácti intimních zpovědí dveře do českých ložnic. Díky zasazení do širšího kontextu i komentářům odborníků pochopíte, jak lidskou sexualitu formují psychologické a společenské vlivy – od křesťanské tradice přes sociální sítě až po zpracování traumatu.

České zbraně pro Ukrajinu (Ondřej Kundra, Tomáš Brolík / Respekt / 2025)
Nestává se často, aby poměrně malá země výrazně promluvila do světového dění. Jednou z takových výjimek byla takzvaná muniční iniciativa, kdy Česko díky výjimečnému nasazení konkrétních lidí sehrálo významnou roli v zbrojní pomoci Ruskem napadené Ukrajině. Zapojilo se tak do zápasu, jehož výsledek ovlivní celou Evropu a její bezpečnost na mnoho let dopředu Do zákulisí této mise, a především české muniční iniciativy, nabízí unikátní vhled tato kniha. Vypráví dramatický příběh plný odhodlání a inspirace včetně neznámých detailů ‒ například co spojuje pražskou hospodu U Suchý dásně s jednou restaurací poblíž Pentagonu.

Czechoslayvakia: Mýty a memy národu československého (Jakub Polách / Host / 2025)
Kniha Czechoslayvakia je uměleckým katalogem a průvodcem politické imaginace kombinujícím teoretické eseje, fanfikce a obrázky, které v galerijním a internetovém prostředí vyhrávají ve volbách o pozornost: ve výjevech z fiktivní Čtvrté republiky umělce a mikroinfluencera Jakuba Polácha se potkávají Karl Marx, Nicki Minaj, Nora Mojsejová, Klement Gottwald nebo Sugar Denny. 

Dezinformace a hate speech: z hlediska filozofie, práva a bezpečnosti (Tomáš Koblížek, Monika Hanych, Jakub Kalenský / Academia / 2025)
Dezinformace a hate speech se staly běžným tématem našich diskusí. Povědomí o rizicích spojených s těmito fenomény však roste úměrně s nejistotou, zda jsme jim schopni porozumět, natož efektivně čelit. Oporou může být mezinárodní výzkum, který se pokouší odpovědět na následující otázky: Jak se dezinformace a nenávistné projevy typicky šíří? Jaký je běžný dopad jejich projevů na chování a psychiku jednotlivců i skupin? Jaký typ obrany se osvědčuje, a jaký nikoli? Kniha je průvodcem po aktuálních zkoumáních dezinformací a hate speech z hlediska filozofie a právní teorie. Zahrnuje také nejnovější poznatky plynoucí z praxe zaměřené na boj s těmito fenomény. Četné textové i obrazové příklady nenávistných projevů a dezinformací jsou primárně spojeny s obdobím pandemie covidu-19 a války na Ukrajině.

Domů? Příběhy bývalých vězeňkyň (Kamila Hladká / Dcera sestry / 2025)
Domů? Cesta domů vede odněkud a vede někam. Pro někoho představuje domov místo, pro jiného lidi, pro všechny pocit bezpečí. Čím je pro ty, které se dostaly do vězení, a kdo vlastně jsou? Trestáme je nebo převychováváme? Ženské vězeňství je odlišné od toho mužského. Většina odsouzených byla sama obětí, většina vyrostla nebo žije v prostředí, kde bití je normou. Většina je poznamenána nepřítomností nebo fatální přítomností otce. Většina je manipulovatelná k alkoholu, drogám a ke krádežím. Většina má děti, říká, že je miluje, ale nedokáže se o ně postarat. Mnohé trpí ztrátou citlivosti. Pro mnohé je lítost výhodný nástroj. Ale pak v té vší temnotě zasvítí světlo. To jsou autentické osudy bývalých vězeňkyň. Kniha vychází s dokumentárními fotografiemi Karly Zoufalé a předmluvou Jiřího Gajdoše, který dvacet let působil v bezpečnostních složkách a posledních deset let se věnuje prevenci kriminality a sociálního vyloučení.

Fragopolis: 8 miliard obyvatel: Průvodce Prešovem a zbytkem světa (Ivan Motýl / Větrné mlýny / 2025)
Na planetě Zemi žije (na podzim 2024) 8 199 929 498 lidí. Východoslovenský Prešov má 83 tisíc obyvatel. Někteří z něj utíkají. Prešov je díky nim v celém světě. A celý svět zase v Prešově. Eperies, Preschau, Eperjes či Fragopolis, to je součást osmimiliardové planetární populace, s tím se prostě nedá hnout. Literární reportáž Průvodce Prešovem a zbytkem světa publicisty a básníka Ivana Motýla vypráví o současném Prešově s nejbližším okolím, i když také o Gosportu nebo Tokiu. O setkání s prešovským řeckokatolickým archimandritou či s olašskými Romy z Rožkovan. O kavárně Berger, ve které straší Jozef Tiso, ale i o bezdomovcích z parku u Torysy a (ne)voličích Roberta Fica. A dost možná hlavně o asfaltových chodnících z časů socialismu, které tvoří mnohakilometrovou abstraktní grafiku. Není to ta nejdůležitější věc, kterou je třeba v Prešově spatřit?

Já, Tran a všechno ostatní (Martin Kanaloš / Kher / 2025)
Poloviční Rom Dezi a poloviční Vietnamec Tran, dva outsideři z rozpadlých rodin, mají společnou zálibu v pozorování noční oblohy. Zatímco si jejich spolužáci z maloměstského gymplu užívají mládí a výhod blahobytu, oni trčí v paneláku na periferii a život jako by jim protékal mezi prsty. Dokud se ovšem coby nezvaní hosté nevetřou na jeden nóbl večírek… Novela debutujícího autora, v níž se mísí sociální realismus s černým humorem, vypráví o tom, jaké to je v Česku nezapadat. Přibližuje zrání „rozhněvaného mladého muže“ a naznačuje, kde selhává společnost, a kde svou práci musí odvést každý sám.

Jenom chci bejt, Rozhovory s lidmi na hraně života (Lea Surovcová / CPRESS / 2026)
Co zůstane, když se život ztiší a všechno nepodstatné odpluje? Reportérka a dokumentaristka Lea Surovcová naslouchá lidem, kteří se ocitli v náročné a pro některé závěrečné etapě. V jejich vyprávění se zrcadlí radost, láska, lítost, hrdost a mnoho dalších emocí. Deset rozhovorů tvoří mozaiku života, který se pomalu uzavírá, ale přesto zůstává plný světla. Součástí publikace jsou i jemné ilustrace Lucie Charvátové.

Krev Kruh Černá (Radek Wollmann / Alarm / 2025)
Kniha Radka Wollmanna je prozaickým návratem do konce devadesátých let, kdy se subkultury po svém vypořádávaly s porevolučním chaosem. V ulicích pobíhali vyholení neonacisté v bombrech a šikanovali, napadali a dokonce i vraždili všechny, kteří nezapadali do jejich představ o normalitě. Pouliční násilí se stalo tak běžnou součástí života v Praze, že se levicová subkultura organizovala a začala se bránit stejně násilnými prostředky. Kniha syrově a s emocionálním zápalem čtenářstvu poodhalí každodenní realitu punkových, ale i neonacistických koncertů, velkých demonstrací, ale i boje za vlastní autonomní prostor, v němž může člověk realizovat svou svobodu.

Kriminálnice: Příběhy o vině, trestu a druhých šancích (Gabriela Slováková / Na stole / 2026)
Gabriela Slováková, někdejší ředitelka ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, v řadě rozhovorů s ženami ve výkonu trestu i po něm odkrývá příběhy o temnotě, naivitě a pošetilosti, ale také naději a síle podané ruky. Jak se žena dostane na šikmou plochu? Proč se několikanásobná milující matka dostane do kriminálu? Jak to dál ovlivní její rodinu? Je náprava možná? Kniha nabízí nejen pohled do duší trestaných žen, ale také do toho, jak funguje české vězeňství a probační služba.

Kubánské tango v rytmu blues (Eduard Freisler / N media / 2025)
Kubánské tango v rytmu blues novináře Eduarda Freislera není jen další cestopisnou reportáží. Je to milostné vyznání zemi, do které se autor vydal poprvé už před pětadvaceti lety a duchem tu už takříkajíc zůstal. Při svých opakovaných návratech na ostrov svíraný nemilosrdnou diktaturou Fidela Castra či později jeho bratra Raúla potkává nejen spoustu nevšedních lidských příběhů, ale formuje také svůj vlastní osud. Podmanivým vyprávěním vtáhne čtenáře do dění, ať už líčí setkání se svou bývalou ženou a její následný útěk do Prahy, mnohdy nebezpečné výpravy se švagrem, nebo srdcervoucí zážitky s lidmi, jejichž víra v lepší budoucnost je nezlomná i navzdory krutému zacházení ze strany režimu, nejbližších příbuzných i sousedů. Autor nicméně neromantizuje, popisuje i ty režimem zdeptané, kterým se jejich vlastní život odcizil. Kniha ukazuje Kubánce takové, jací skutečně jsou, s nejniternějšími tužbami, strachy, nadějemi i bolestmi, a zároveň nám v měřítku celých dekád ukazuje Kubu nejen jako peklo diktatury, kde panuje podlé zlo, ale také jako barevnou, vášnivou, srdečnou zemi plnou úžasných lidí a příběhů.

Lékař na příjmu: Příběhy z místa, kde rozhodují minuty( Jan Richter / Na stole / 2026)
Na urgentním příjmu je každý den jiný… Jednou přiveze sanitka právníka s bolestí na hrudi, jindy dorazí žena s mrtvicí, vystrašený hypochondr, alkoholička s deliriem, zdrogovaný bezdomovec nebo mladík s těžkým zápalem plic. Tady se nehraje na společenský status – jde totiž o čas, přesnou diagnózu a trochu štěstí. Internista Jan Richter popisuje, co se děje ve chvílích, kdy může jít o život. Jeho příběhy z lékařské praxe jsou syrové, poučné, dojemné i úsměvné. Kniha je rozčleněná do krátkých kapitol pro snadné čtení i pro ty, co mají málo času.

Mlčení: Rozhovory s pedofily a jejich blízkými (Lukáš Houdek / Universum / 2025)
Jak je možné zamilovat se do dítěte? Jak se s pedofilní preferencí naučit žít? A je možné vést kvalitní život bez možnosti citového naplnění? Na tyto otázky hledá odpovědi kniha rozhovorů s pedofily a jejich blízkými. Její autor Lukáš Houdek byl sám v útlém věku pedofilem zneužit. Rozhovory vede otevřeně, bez obalu a se snahou porozumět.

Mosty-Brücken (Martin Krsek, Michal Chodanič, Magdaléna Lindaurová / Oblastní muzeum v Ústí nad Labem / 2026)
Jde o netradiční formu výstavního katalogu úspěšné muzejní expozice o ústeckých labských mostech. Dokumentuje nejen historii jednotlivých mostních konstrukcí, a to jak z hlediska technického tak jejich odrazu v individuálních lidských osudech. Dále samozřejmě fixuje samotnou instalaci, která vynikala osobitým výtvarný pojetím i hmotností exponátů. Je ale také kronikou tvorby výstavy - od lovení exponátů ze dna Labe za asistence hasičů, po "těžbu" částí historické nýtované konstrukce právě rekonstruovaného Benešova mostu, přes náhodné archeologické nálezy na staveništi. Ve vedlejší lince se publikace stala i dokumentem aktuální unikátní rekonstrukce, jež v principu iniciovala vznik výstavy a zajistila zásadní exponáty. Čtenářům přináší i další bonusy nad obsah expozice - např. vzpomínky pamětníků vytěžené v průběhu trvání výstavy. Podstatnou složkou knihy je její výrazné grafické zpracování. To věrně přenáší výtvarnou formu expozice, a to v některých detailech doslova hapticky.

Národní sbírka zlozvyků / Encyklopedie nešvarů národa českého v XV kapitolách (Kateřina Šedá a kolektiv / Kateřina Šedá / 2025)
Národní sbírka zlozvyků je autorský projekt Kateřiny Šedé, který vznikl k výročí narození Johanna Gregora Mendela v roce 2022. Do celorepublikového sběru se postupně zapojily tisíce lidí a dnes obsahuje více než 35 000 záznamů. Vznikl tak světově unikátní projekt, který českou společnost představuje skrze fenomén každodenních zlozvyků – od drobných slabostí a rituálů až po kolektivní nešvary, které nás spojují možná víc, než si přiznáváme. Po více než roce práce se sbírka proměnila v rozsáhlou encyklopedii rozdělenou do patnácti kapitol mapujících Čechy a jejich povahu. Na téměř 1000 stranách najdete výběr více než 9 000 zlozvyků i bohatý grafický materiál, na kterém se společně s týmem editorek podílel také jako čestný spoluautor ChatGPT. Výsledkem je kolektivní autoportrét Čechů 21. století.

Neříkejte tomu ezo (Pavel Šplíchal, Magdalena Dušková / Alarm / 2025)
Autoři se v reportážích vydávají do samizdatové duchovní knihovničky v osmdesátých letech, na luxusní retreat do Švýcarska v roce 2012, kdy měl skončit svět, do zastavárny, kde bad boye potkala psychospirituální krize, do minulého života na francouzský venkov 16. století, kde vojsko plenilo a vypálilo celou vesnici, i na současné předměstí Českých Budějovic, kde po malých krůčcích docházelo k politické radikalizaci zajištěného manželského páru. Alternativní spiritualita představivosti svých následovníků meze neklade. Kniha se nevyhne ani politice. I když se většina motivačních koučů, guruů a jógových učitelů označuje za apolitické, toto tvrzení mívá od pravdy daleko. Část alternativně spirituálního učení svým důrazem na schopnost „přitahovat si do života“ špatné či dobré věci na základě vlastního energetického nastavení, kopíruje logiku neoliberálnímu kapitalismu. Každý je zodpovědný jen za sebe, každý si tvoří vlastní osud. Peníze jsou v tomto pojetí pak formou energie. Kdo k nim má správný postoj, určitě jich bude mít dostatek. Zároveň se v prostředí wellness a alternativní spirituality setkáváme také s četnými konspiracemi. Chemtrails, války mimozemšťanů i nadřazenost slovanské kultury bývají v prostředí konspirituality na denním pořádku.

Neúrodný půlměsíc (Lenka Hrabalová / Host / 2025)
Říká se, že rozbuškami konfliktů budoucnosti budou spory o základní zdroje — pitnou vodu, zemědělskou půdu, místo pro život. Snad nikde to neplatí tolik jako v zemích Blízkého východu a severní Afriky, o nichž se však do médií dostanou zprávy pouze v souvislosti s krizemi politickými, nikoli už těmi environmentálními. Arabistka Lenka Hrabalová se proto v Neúrodném půlměsíci vydává k řekám Eufratu a Tigridu, aby vyprávěla příběh vody, jejího nedostatku i strategického významu. Zkoumá, jestli se může znovu zazelenat Sahara a zda čerpání jejích obrovských zásob podzemních vod s sebou nenese i nějaká rizika. Ohledává historii prastarých lesů a jejich blízkou budoucnost, která bude patrně suchá, plná požárů, ale také nových technologií a ekologických přístupů. Setkává se s místními obyvateli, domácími i zahraničními vědci či dobrovolníky, kteří všichni hledají řešení a způsoby, jak zadržet vláhu, zchladit vzduch a něco vypěstovat. A zároveň líčí celý region v nečekané, překvapivé a potřebné perspektivě.

Osamělí hrdinové (Pavel Pospěch / Host / 2026)
Všichni jsme výjimeční. Když najdeme své autentické já, konečně budeme šťastní. Úspěch a životní spokojenost si musíme zařídit sami, nikdo to za nás neudělá. Máme právo žít si život po svém. Kolikrát jsme už takové poučky slyšeli a denně slýcháme… Jsou to všechno dobře znějící rady, ale jako spousta dobrých rad i ony mají svůj háček: nakonec budeme na všechno sami. Pavel Pospěch se v knize Osamělí hrdinové věnuje stále významnějšímu fenoménu individualismu a hledá jeho společenské kořeny a dopady na náš každodenní život. Vysvětlení, která nabízí, nejsou generační, psychologická ani technologická, nýbrž sociologická. Za nárůst posedlosti sebou samými nemohou ani zhýčkané mladé generace, ani všudypřítomné sociální platformy. Individualismus je produktem specifické kultury, v níž jsme vychováváni od dětství a vězíme v ní hlouběji, než bychom si mysleli. Kultura individualismu z nás dělá osamělé hrdiny vlastních životů a stále více nám znemožňuje žít smysluplný život s lidmi okolo nás.

Píčou ke zdi (Kolektiv Prádelna / Tranzit / 2025)
Představte si partu superžen, které si řekly: ‚Tak, a dost!‘ A vrhly se do boje s předsudky jako myš na armádu koček. Říkají si kolektiv Prádelna – nejenže perou špinavé prádlo (a to doslova), ale také boří stereotypy o lidech bez domova. Jejich tajnou zbraní je – mobilní prádelna. Scházejí se, píšou básničky o životě na ulici a točí videa. Proč? Protože život občas připomíná rozbitou pračku a protože vědí, že chudoba není jen o prázdné peněžence, ale taky o osamělých duších hledajících signál lidského kontaktu. A když řeknou ‚kultura‘ nebo ‚umění‘, nemyslí jen vernisáže a chlebíčky. Postavu umělkyně si představují spíš jako takovou ninju – je hodně ostrá, prodírá se ventilačkami předsudků a rozbíjí bariéry mezi lidmi. A jejich pojízdná prádelna? To není jen prádelna na kolečkách, ale také oáza solidarity uprostřed zmaru. Zatímco se pere tričko, rodí se přátelství. Protože revoluci je přece jenom lepší zažít s čistými ponožkami.

Rok s ostatními sirotky (Václav Jamek / Galén / 2025)
Autor rekapituluje krátké údobí, které musel ve svých dvanácti letech prožít v dětském domově. Práce s časem tu představovala literární výzvu. Bylo zapotřebí skloubit tři časové roviny - čas dětství a dva momenty a dvě perspektivy, v nichž byl potom text sepsán: mládí, kdy autor opustil první pokus ve stavu torza, a stáří, kdy se rozhodl knihu dopracovat, ale včlenit do ní i zlomky z mládí. Dílo tak jako by mělo dva autory, ale současně přece jenom jednoho.

S Wittgensteinem v gay sauně (Vratislav Maňák / Host / 2026)
Proč nás vzrušuje porušení zákazu? Jak zažíváme své tělo? A kde leží hranice maskulinity? Reportážní eseje Vratislava Maňáka zkoumají mužskou homosexualitu v současné střední Evropě, vracejí se k jejím sexuálním kořenům a ukazují, že témata obvykle spojená se životem gayů mohou rezonovat i většinovou zkušeností. 

SOFT (Barbora Baronová, Hervé Jakubowicz / wo-men / 2025)
Soft je kniha, a taky cesta za poznáním sexuálních slastí a intimity. Reportáž, deník, soubor rozhovorů, cestovatelský zápisník, esej, love story. V polském lese, thajském dusnu, japonských love hotelích, české vesnici, ukrajinské art scéně i švýcarské vaně čelí dva česko-francouzští milenci-dokumentaristé-umělci nečekaným rozkoším, poznáním, katastrofám, nahotě – i sami sobě.

Společná ekonomie tělesných šťáv (Martina Malinová / Odeon / 2025)
Sbírka Společná ekonomie tělesných šťáv Martiny Malinové vznikala v období pandemie, těhotenství a raného mateřství. Ústředním motivem je dech – jako biologická nutnost, rytmus přežití i symbol propojenosti. Tělo je v těchto básních územím, kde se prolíná osobní a politické, fyzické a systémové. Intimní detaily koexistují s reflexí klimatické krize, pandemické izolace, sexuálního násilí i struktury moci. Jazyk sbírky je fragmentární, tekutý, tělesný – rozechvělý mezi něhou a brutalitou.

Spravedlivý růst (Daniel Prokop / Host / 2026)
Sociolog Daniel Prokop ukazuje, že potřebujeme spravedlivý růst. Česko poroste, jen když do prosperity spravedlivě zapojí všechny obyvatele. Zároveň musí překonat samospád, jímž se dnes řídí veřejné systémy. Část lidí se v nich ztrácí, zbytek využívá jejich mezery a slabiny a politika jen udržuje společenskou strnulost. Kniha Spravedlivý růst ukazuje hloubku zdejších problémů a zároveň detailně popisuje datově podložené reformy daní, sociálního systému, vzdělávání, ale i samospráv či zdravotní prevence, které by Česko posunuly k prosperitě pro všechny.

Těžká rozhodnutí (Barbora Šťastná, Tereza Verecká, Jan Blažek, Simona Skrbková, Dalibor Vácha / Argo / 2025)
Pět komiksových příběhů o odboji, které byste měli znát. Někomu to došlo hned, někomu později. Nástup nacistické diktatury v Německu znamenal pro svět válku a pro naše země porobení. Tyranii bylo potřeba se postavit, aby nezvítězila. Navzdory mlčící většině se tisíce Čechů a Češek zapojily do odboje. Vojáci z povolání i civilisté. Doma i v zahraničí. Ve městech i na vesnicích. Nerozhodovalo se jim lehce – riskovali hodně a dlouho čelili beznaději. Proč to přesto dělali? Za co jim vděčíme? A dočkali se vůbec vděku?

Tibetské deníky 1954 (Josef Vaniš / Argo / 2025)
Kameraman Josef Vaniš a režisér Vladimír Sís byli prvními československými návštěvníky Tibetu. Každý si o této cestě vedl vlastní deník. Jejich zápisky zachycují Tibet jen pár let po čínské okupaci, kdy země, lidé a kultura ještě zachovávali mnohé z bývalé společnosti, vedené tehdy osmnáctiletým dalajlamou, se kterým se autoři osobně setkali. Deníky obsahují velké množství neznámých a nových skutečností o tehdejší čínské a tibetské společnosti, stejně jako množství dosud nepublikovaných fotografií. Tento svazek zachycuje Tibet očima českého kameramana.

Tibetské deníky 1954 (Vladimír Sís / Argo / 2025)
Kameraman Josef Vaniš a režisér Vladimír Sís byli prvními československými návštěvníky Tibetu. Každý si o této cestě vedl vlastní deník. Jejich zápisky zachycují Tibet jen pár let po čínské okupaci, kdy země, lidé a kultura ještě zachovávali mnohé z bývalé společnosti, vedené tehdy osmnáctiletým dalajlamou, se kterým se autoři osobně setkali. Deníky obsahují velké množství neznámých a nových skutečností o tehdejší čínské a tibetské společnosti, stejně jako množství dosud nepublikovaných fotografií. V tomto svazku jde o postřehy českého režiséra.

Turbo-venkov: Plné krajiny a prázdné domy (nejen) na Balkáně (Radan Haluzík / Academia / 2026)
Venkov západního Balkánu prodělal v posledních několika dekádách obrovskou kulturní změnu. Od lokálních rurálních komunit ke globalizovaným ekonomikám, které žijí ponejvíce z remitencí zasílaných statisíci těch, co odešli za prací do EU či USA. Kniha se snaží zkoumat tuto epochální turbulentní změnu prostřednictvím proměny místní architektury od tradičních domků z lokálního dřeva a kamení k pompézním vilám mimetizujícím obydlí suburbií západních měst. Klade si otázky, proč lidé, kteří dlouhodobě žijí, pracují, integrují se a vychovávají děti v metropolích tisíce kilometrů daleko, investují do stavby okázalého domu v rodné vsi, i když v něm patrně nikdy nebudou bydlet. Podle jakých vzorů jej projektují a zařizují? A jaké jsou osudy domů bez lidí a lidí bez domů?

Vše o slunci (Luděk Čertík / Malvern / 2025)
V japonštině existuje krásné poetické slovo pro osluněné, sluncem ozářené místo – hinata. Tato sbírka, završení volné básnické trilogie, kterou Luděk Čertík rozvinul v knihách Mnohé řeky a Poslední divoké objetí, touží čtenáře a čtenářky na takové slunečné místo přenést, cosi z pobytu na slunci, jenž chápe jako metaforu pozemské existence ve všech jejích barvách a tóninách, zprostředkovat. Básně, které ji spoluutvářejí, se obracejí ke slunci, středu všeho živého, v jeho nejrozličnějších podobách – od hřejivého dotyku slunečních paprsků na obnažené paži po záři, kterou nás oslňují naši nejbližší. To vše ve snaze ukázat, jak dalekosáhle slunce do našich životů zasahuje, jak je nám kosmicky, tělesně i duševně blízké.