Jak nemluvit jazykem apokalypsy?

Dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková přibližuje svůj dokument Češi jsou výborní houbaři, jehož název odkazuje na známou báseň Milana Kozelky. Nový film Apoleny Rychlíkové bude součástí šesté série Českého žurnálu a jeho premiéra proběhne na festivalu Jeden svět.

Z filmu Češi jsou výborní houbaři. Foto Česká televize

Angličani vymysleli Hyde Park,
Češi jsou výborní houbaři.
Japonci mají nejrychlejší vlaky,
Češi jsou výborní houbaři.
Američani vymysleli rokenrol,
Češi jsou výborní houbaři.
Němci zdokonalili haknkrajc,
Češi jsou výborní houbaři
a respektovaní chalupáři.
Italové vymysleli operu,
Češi jsou výborní houbaři.
Masajové mají největší péra,
Češi jsou výborní houbaři.
Švýcaři vymysleli Švýcarsko,
Češi jsou výborní houbaři.

 

Blikající kurzor sdíleného dokumentu s názvem Český žurnál Klimazměna se po opsání téhle básně zastavil. Nestačí to vlastně? Ptala jsem se sama sebe, když jsem se dívala na ty verše. Nápad zpracovat dokumentárním způsobem problematiku klimatické změny v Česku mi rotoval v hlavě více než tři roky. Osobně toto téma, společně s oblastmi typu krize bydlení, nerovnoměrně kvalitní vzdělávání nebo špatné pracovní podmínky, nízké mzdy či obecná krize mezi periferií a centrem, považuji za klíčové pro pochopení hlavních problémů dnešního světa. Vlastní vnímání závažnosti klimatické katastrofy se ještě prohloubilo po přečtení temného textu s názvem Pohled do propasti od sociologa klimatické změny Vojtěcha Pecky. Tímto opusem jsme v mém domovském médiu A2larm.cz odstartovali seriál s příhodným názvem Budoucnost je teď. Tento analytický projekt se stal základem scénáře k „Houbařům“, jak pracovně nazývám náš nejnovější film, inspirovaný právě básní Milana Kozelky.

My všichni jsme planeta

Točilo se ve zběsilém tempu, méně než čtrnáct dní, po celé republice. Ale přípravy zabíraly několik týdnů: s kameramany Vladimírem Turnerem a Petrem Rackem jsme probírali vizuální podobu filmu, s produkční Agátou Hrnčířovou lokace, se zvukaři audio uchopení. Se scenáristou Hynkem Trojánkem pak celý koncept filmu. Tyto debaty pokračovaly ve střižně s Kateřinou Krutskou Vrbovou, při tvorbě hudby, kterou složil Dominik Gajarský, při mixu Martina Kuhna, který sám vytvářel zvuky k tak zúzkostňujícím obrazům, jako je zabíjení ovcí. 

Navzdory závažnosti tématu jsme ale nechtěli mluvit apokalyptickým jazykem. Příběhů o enviromentálním žalu, o tom, jak naše planeta kvůli kapitalistickému vykořisťování přírody umírá a jak se lidstvo řítí do záhuby, jsem kolem sebe měla milion. Stejně jako rad, vybízejících k většímu uskromnění – jako by se snad problém související s celou povahou globálního ekonomického systému dal lusknutím prstu vylepšit drobnou každodenní prací těch, kteří se na znečišťování podílejí zanedbatelně v porovnání s obřími korporacemi, jež z kolapsu planety vyloženě těží.
 

Z filmu Češi jsou výborní houbaři. Foto Česká televize
 

Osobně věřím, že my jsme systém, který je potřeba změnit, a že se tu málo mluví o privatizaci zisků a externalizaci nákladů. O tom, že bohatí a mocní devastují naše sdílené statky a ještě nás moralizují, ať začneme třídit odpad. Problém navíc vidím už v samotném rozdělení na vnitřní svět (svět lidí) a vnější svět (svět přírody), které minimálně od dob antropocénu přestalo dávat smysl. Ekofeministické teorie mluví o tom, že toto dvojí dělení je základem pro jakoukoli dehumanizaci. Ve chvíli, kdy svět, který nás obklopuje, přestáváme vnímat jako svou součást, zaděláváme si na problém. A přesně to se s klimatickou katastrofou stalo. Příroda jako by v našem chápání stála mimo nás, ačkoliv jsme to spíš my, kdo je její podmnožinou. 

Proti panice i ustrnutí

Někde v úvahách o tom, jak mluvit o „tom venku“ a nesklouzávat přitom k paternalismu, se zrodila myšlenka mimozemského pohledu na náš svět. V parodii na přírodovědný dokument máme možnost nahlédnou sami sebe „cizíma“  očima a možná si i uvědomit absurditu vlastního jednání – politického, stejně jako individuálního. Z vědeckého filmu o „živočeších“ to pak byl jen krůček k love story mezi unaveným mimozemšťanem a jeho palubní deskou, v níž naplno ožil koncept rovnosti mezi živým a neživým. „Chyběl mi čistý vzduch a povídání s neživými, všechno to naše rokování o budoucnosti na našich shromážděních, chyběla jste mi vy a vaše propočty a taky naše potrava, jen se podívejte, jak se mi důsledkem těch let změnilo tělo,“ povzdechne si během průletu vesmírem hlavní komentátor dění krásným a unaveným hlasem Jana Vlasáka. Tereza Dočkalová jako GT2020 si jen odkašle. I v tomto drobném gestu je ale cítit blízkost, která během padesáti minut pseudovědeckého filmu narůstá a prostupuje celý komentář.

Z filmu Češi jsou výborní houbaři. Foto Česká televize
 

Natočili jsme film, který možná hodně lidí rozčílí. Za zdánlivou hravostí se ale ukrývá vážně míněná snaha nabídnout nám všem tak trochu jiný úhel pohledu. V něm jsme se kolektivně snažili říct, že člověk už nemůže zůstat měřítkem všech věcí a že naši solidaritu si zaslouží i planeta. Že úsvit katastrofy může být také úsvitem nového univerzalismu. Ano, viděli jsme mrtvé lesy, měsíční krajinu vytěženého Mostecka, suchem zdevastovaná pole, krávy hnané železnými tyčemi do kotců, lidi unavené vedrem ve městech, komíny Počerad, které ročně ničí zdraví stovkám lidí a zamořují naši půdu i podzemní vodu na léta dopředu. To ale neznamená, že před těmito obrazy máme ustrnout v panickém znehybnění a nic nedělat. Naopak. I kdyby náš film právě díky své odlehčené formě dokázal přesvědčit jednoho klimaskeptika, že je třeba něco dělat, bude to pro mě potvrzení, že jsme se v naší koncepci vydali správným směrem. Tak díky všem a narozdíl od našich vypravěčů doufám, že až se mimozemšťané na naši planetu vrátí, kmen „živočechů“ tu pořád bude – jen jim opravdu budou vládnout bedle.
 

Z filmu Češi jsou výborní houbaři. Foto Česká televize
 





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueJak jsem potkala losyHana Nováková o losech, lidech a filmech, co potřebují čas. Amoosed.Hana Nováková
dok.revuePsí láskaRežisérku Lindu Kallistovou Jablonskou vždy zajímali lidé, kteří jdou za hranice svých možností. Oslovila ji proto životní cesta české musherky Jany Henychové, která nejraději tráví čas o samotě za polárním kruhem, jen se psím spřežením. Dokument Psí láska, který má premiéru na letošním festivalu Jeden svět, může být podle režisérky inspirací pro ty, kteří se bojí žít svůj sen. Pro dok.revue přibližuje vznik svého nového dokumentu.Linda Kallistová Jablonská
dok.revueAlchymická pecNa Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu, který začíná už 22. ledna, bude představeno i několik českých dokumentů. V sekci The Tyger Burns pro stále zářící generaci zkušených filmařů se objeví Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie Karla Vachka. V sekci Deep Focus se představí koprodukční snímek Efekt Vašulka o islandsko-české dvojici manželů Vašulkových a dokument Jana Daňhela a Adama Oľhy Alchymická pec, který bude mít v Rotterdamu světovou premiéru. Alchymická pec se soustředí na tvorbu Jana Švankmajera, speciálně na jeho poslední film Hmyz, který měl v Rotterdamu premiéru před dvěma lety. Režiséři Jan Daňhel a Adam Oľha sepsali pro dok.revue svou režijní explikaci k filmu. Adam Oľha, Jan Daňhel
6.19Road movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo Bystřičan
dok.revueMoje romská rodinaDokumentaristé Martin Chlup a Petr Kačírek popisují vznik jejich společného dokumentu Miri fajta, což v romštině znamená Moje rodina. Dokument popisuje snahy mladého romského tvůrce Robina Strii vytvořit stejnojmenný romský sitcom a zároveň je portrétem Robina a dalších členů jeho týmu. V dalším plánu vybízí k úvahám o tom, co dnes u nás znamená romská identita.Martin Chlup, Petr Kačírek
5.19Vlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj chystaný film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám?Martin Páv
dok.revuePtát se po tom, kde jednou skončímeFilmová dílna pro seniory spolku Inventura pod vedením režisérky Terezy Daniell Adámkové dokončuje hodinový film Stopa v hlavě, ve kterém samy seniorské filmařky se svými ručními kamerami přemýšlejí o tom, jak se život starého člověka promění, když začne být závislý na druhých. Jaké kompromisy musí on a jeho okolí podstupovat? A je možné žít i bez velkých osobních obětí zbytku rodiny i nadále důstojně?Tereza Daniell Adámková
4.19FREMJak se natáčí film v Antarktidě? Je možné se dostat do hlavy umělé inteligence? A co to je GAI? To vše popisuje dokumentaristka Viera Čákanyová v textu o svém novém filmu FREM v dok.revue.Viera Čákanyová
F2.19Cesta k filmu Efekt VašulkaIslandská režisérka Hrafnhildur Gunnarsdóttir popisuje pro dok.revue, jak vznikal její celovečerní dokument Efekt Vašulka o zakladatelích světového videoartu, manželech Steině a Woodym Vašulkových. Snímek s českou koprodukcí má v Ji.hlavě svou mezinárodní premiéru. Promítne se dnes od 18 hodin v kině Dělnický dům.Hrafnhildur Gunnarsdóttir
4.19Tady Havel, slyšíte mě?Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.Petr Jančárek

starší články

.DOK.REVUE
24. 02. 2020


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film