Věci mohou být i jinak

Jak se natáčel vnitřní portrét Jaroslava Duška s názvem Zrcadlení tmy?

Zrcadlení tmy

Svůj první film o Jaroslavu Duškovi Když kámen promluví jsem natočil v roce 2010 a šlo především o jeho vnitřní portrét, ale zachytil jsem v něm i jeho rodinu, přátele, Jarda vzpomínal na dětství, nahlédli jsme i do jeho profesní činnosti. Letos dokončený film Zrcadlení tmy je téměř výhradně vnitřním portrétem Jardy. Formálně ho rámuje pobyt ve tmě, který Jarda absolvoval dvakrát, pokaždé v délce jednoho týdne. Tma mu rozkryla hlubší souvislosti, navrátila ho do hlubokého očistného klidu. Myslím, že Jarda inspiruje a motivuje celým svým životem – tím,  jak reaguje, mluví, jak se chová k sobě i k ostatním. O náročných záležitostech dokáže mluvit srozumitelně, výstižně, s vtipem, lehce. Přináší poznání i radost. Navíc se s ním výborně spolupracuje, je skvělý společník. Tím, že se už známe, je mezi námi vzájemná důvěra a Jarda ví, že si nevymýšlím zbytečnosti. Natáčení je taková společná hra, baví nás to. Pro radost jsme si třeba vyrazili na dva dny na jižní Moravu, kde jsme natáčeli záběry jenom s dronem.
 

Zrcadlení tmy
 

Film vznikal poměrně dlouze. První záběry byly natočeny v roce 2014 v Chorvatsku, další pak v roce 2015 v Irsku – to jsme ale ještě nevěděli, že film vznikne. Do Irska jsme jeli na pozvání tam žijících Čechů a setkali jsme se s divokou delfínicí, kterou natáčení také evidentně bavilo – kameru v podvodním krytu zkoumala okem přímo u objektivu a sama něco i řekla. Její výpověď je ve filmu v původním znění bez překladových titulků… Když se rozhodlo, že film bude, proběhlo zásadní natáčení v roce 2016 na Korsice, kam Jarda jezdí opakovaně a rád. Dva týdny jsme jezdili autem po krásných, silných místech a spali pod stany. Úžasná příroda i lidé, bylo to nádherné. Pak jsme natáčeli různě většinou v Čechách a na Moravě až do loňského léta. Je lepší, když máme na film čas, v delším časovém horizontu se naskýtá větší možnost zachytit zajímavé události a jevy. Naštěstí výrobce filmu Maitrea byla vstřícná.

Jednou z hlavních myšlenek filmu je, že věci v životě mohou být i jinak. Zcela jiný přístup k realitě a významu vědomí podněcuje natáčení ve švýcarském CERNu, kde jsme se dozvěděli, že sami vědci rozhodují o tom, co pustí ven a co ne. Výsledky výzkumů jsou totiž tak převratné, že se s nimi sami nemůžou srovnat… Přístup k zažité realitě rovněž převrací natáčení dětí v Olomouci, které vidí a čtou se zavázanýma očima. Jiný pohled na dějiny zase nabízí sekvence z Atom muzea – bývalého přísně utajeného skladu jaderných hlavic.
 

Zrcadlení tmy
 

Jarda je mi názorově i lidsky velmi blízký, pojmenovává věci stejně, jak je cítím. Jeho dar je v působivosti sdělení. Jeho bezprostřednost, vtip a smysl pro humor, ale zároveň pochopení hlubokých věcí jsou okouzlující.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

3.20Jednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla Komrzý
2.20Příběh provinčního městečkaZačínající ruský režisér Dmitrij Bogoljubov popisuje pro dok.revue okolnosti vzniku svého nového filmu Provinční městečko E, který natočil v koprodukci s českou společností Hypermarket Film a Českou televizí. Film odhaluje mentalitu provinčního ruského města Jelňa, které patří k nejdepresivnějším v zemi a kde stále přetrvává odkaz velké vlastenecké války. Toho putinovská garnitura zdařile zneužívá, aby získala podporu zdejších obyvatel. Film byl v březnu krátce k vidění na portále DAFilms v rámci Jednoho světa online, na podzim se chystá jeho uvedení v České televizi.Dmitrij Bogoljubov
dok.revueKrajina poslů smrti i taškářůDokumentaristka Květa Přibylová přibližuje práci na svém experimentálním snímku Země havrana z archy, který vybrali organizátoři nyonské přehlídky Visions du Réel do své online mediatéky, jež je pro filmové profesionály přístupná do 2. května na webu festivalu.Květa Přibylová
dok.revueM E Z E R Y PAMĚTINora Štrbová přibližuje svůj nový animovaný dokument M E Z E R Y (S P A C E S), ve kterém zpracovává osobní zkušenost se ztrátou paměti svého bratra. Snímek do 24. dubna uvádí online letošní ročník festivalu Visions du Réel.Nora Štrbová
dok.revueStopy Jedličkovy krajinyDokumentarista Petr Záruba přibližuje svůj nový film Jan Jedlička: Stopy krajiny o malíři Janu Jedličkovi. Snímek bude uveden na letošním ročníku festivalu Visions du Réel.Petr Záruba
dok.revueKlavír je příliš těžkýEliška Cílková přibližuje svůj nový dokument Pripjať Piano, v němž pátrala po opuštěných klavírech i vzpomínkách v uzavřené zóně dávné černobylské tragédie. Snímek je od 17. do 24. dubna k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel.Eliška Cílková
dok.revueVlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj nový film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám? Snímek bude 1. května k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel, a to v sekci Grand Angle.Martin Páv
1.20Slunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna Kryvenko
dok.revueJak nemluvit jazykem apokalypsy?Dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková přibližuje svůj dokument Češi jsou výborní houbaři, jehož název odkazuje na známou báseň Milana Kozelky. Nový film Apoleny Rychlíkové bude součástí šesté série Českého žurnálu a jeho premiéra proběhne na festivalu Jeden svět.Apolena Rychlíková
dok.revueJak jsem potkala losyHana Nováková o losech, lidech a filmech, co potřebují čas. Amoosed.Hana Nováková

starší články

.DOK.REVUE
01. 06. 2020


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue