Svoboda slova jen pro vyvolené. Americký dokument ve stínu Trumpa

Prvního května 2025 podepsal americký prezident Donald Trump výkonné nařízení, které má ukončit federální financování pro National Public Radio (NPR) a Public Broadcasting Service (PBS), dvě klíčová veřejnoprávní média. Důvod? Jejich údajná „ideologická zaujatost“ porušující zákon o veřejném vysílání. Ve skutečnosti šlo ovšem o učebnicový autoritářský manévr: umlčet nezávislé zpravodajství, které není loajální k vládnoucí garnituře. Důležitý je i dopad na dokumentární tvůrce: PBS představuje jednu z mála stabilních platforem pro nezávislou dokumentaristiku.

Vedení NPR a trojice lokálních rozhlasových stanic z Colorada zareagovaly žalobou. Odvolávají se na první dodatek americké ústavy – tedy ochranu svobody slova – a upozorňují, že Trump překročil své pravomoce, neboť prostředky ze státního rozpočtu běžně přiděluje Kongres. Soudní cestu zvolili i někteří filmaři potýkající se s cenzurou a zastrašováním. Byla to ironicky právě stanice PBS, která z dokumentu o karikaturistovi Artu Spiegelmanovi (Art Spiegelman: Disaster Is My Muse) vystřihla politickou karikaturu Trumpa s výkaly na hlavě. Podle televize proto, že byla nevkusná. Podle producenta filmu za tím byl spíš strach z dalších vládních postihů.

Nové priority

Na základě Trumpova nařízení byly omezeny také granty od Národního fondu pro umění (National Endowment for the Arts). Nově nemají být podporovány projekty zaměřené na diverzitu, rovnost a inkluzi nebo propagující „genderovou ideologii“. Rovněž tato opatření vedla k žalobám ze strany uměleckých organizací a umělců, kteří je označili za porušení svobody projevu. Některá sdružení nicméně raději upravila své programy, aby si zachovala přístup k financím. 

Pokud však nezávislí tvůrci nemají institucionální podporu, mohou pro ně být podobné právní bitvy zničující. Již v roce 2023 přinesl časopis Columbia Journalism Review zprávu o nárůstu počtu žalob na dokumentaristy a novináře. Někteří z nich museli kvůli finančním výdajům za právníky ukončit svou činnost. Tento jev sice přímo nesouvisí s Trumpovými kroky, ale významně oslabuje pozici amerických dokumentaristů a dokumentaristek, kteří se musejí víc spoléhat na crowdfundingové kampaně, mezinárodní koprodukce a organizace, jako jsou International Documentary Association nebo JustFilms.

Dalším fatálním zákrokem Trumpovy administrativy má být zrušení grantu Národního fondu pro humanitní vědy (National Endowment for the Humanities). Projekty kriticky zkoumající americkou historii totiž neodpovídají „novým prioritám“. Jinými slovy nejsou dostatečně „vlastenecké“. Toto vysvětlení obdržela mailem filmařka Tracie Holder, která měla od zmíněného fondu dostat téměř půl milionu dolarů na film The People’s Will o dělnických nepokojích v 19. století. Tvůrce, který si přál zůstat v anonymitě, ze stejného důvodu nebude moci realizovat dlouho vyvíjený projekt mapující historii kolonizace Západu z pohledu původních obyvatel. Zpráva zní jasně: Buď se podřiďte systému, nebo nic nedostanete. 

“Kritika vůči izraelské vládě nebo přístupu Amazonu k odborovým organizacím není v souladu s vládnoucí ideologií.”

Mají streamovací platformy strach?

Když už se dokument podaří úspěšně zafinancovat a natočit, přichází střet s tržní logikou. Filmoví distributoři i velké streamovací platformy se ve stávající politické atmosféře bojí kontroverznějších témat. Filmy The Bibi Files, Žádná jiná země nebo Odbory se na loňském festivalu v Sundance sice těšily obrovskému diváckému zájmu, druhý z nich dokonce získal Oscara, ale do širší americké kinodistribuce je nikdo nekoupil. Kritičnost vůči současné izraelské vládě nebo přístupu Amazonu k odborovým organizacím není zjevně v souladu s vládnoucí ideologií.

Netflix i Amazon sice některé politické dokumenty čas od času zakoupí, ale pak je buď vůbec neuvedou, nebo vypustí bez jakékoli reklamy, aby neztratili předplatitele, respektive podporu politiků. To se stalo například dokumentu The Dissident, v němž oscarový režisér Bryan Fogel zkoumá podíl saúdskoarabského režimu na vraždě novináře Džamála Chášukdžího. Navzdory pozitivním recenzím a oceněním film velké streamovací platformy odmítly distribuovat. Podle Fogela za tím byly obavy z narušení obchodních vztahů těchto společností se Saúdskou Arábií.

Dokument Hollywoodgate je pohledem do nitra bývalé americké vojenské základny v Kábulu, kterou po stažení amerických vojsk obsadili bojovníci Tálibánu. Kromě rozsáhlého komplexu díky tomu získali i americkou vojenskou techniku za miliony dolarů. Navzdory výbornému kritickému přijetí velká studia a streameři váhali s koupí práv kvůli citlivému politickému obsahu. Podle hollywoodských insiderů oslovených deníkem Financial Times byla důvodem zdrženlivosti v případě Hollywoodgate i dalších filmů obava ze ztráty přízně vlivných byznysových hráčů a/nebo vlády. 

Film The Sixth, rozkrývající z demokratické perspektivy a prostřednictvím přímých svědectví útok na Kapitol ze šestého ledna 2021, se měl v květnu 2024 objevit v rámci předplatného na Amazon Prime Video. Nestalo se tak. Až později přibyla možnost si film alespoň zakoupit online. Informace o The Sixth chyběly i na webu společnosti A24, která jej produkovala. Doplněny tam byly až po dotazech novinářů. A24 snímek oproti své běžné praxi nepropagovala ani na sociálních sítích.

Kličkování mezi cly

K uvedenému kličkování a ústupkům se dnes přidávají zcela konkrétní projevy ekonomické šikany, mající za cíl ochránit americké produkty. Trump zavedl cla mimo jiné na elektroniku dováženou ze zahraničí. Mnozí dokumentaristé přitom využívají techniku z Japonska nebo Německa. Ceny za kamery a objektivy značek jako Canon, Nikon, Sony, Fujifilm, Leica nebo Zeiss narostly o stovky dolarů. Pro menší produkce to může znamenat citelný nárůst nákladů.

Spojené státy dál ztěžují podmínky i mezinárodním tvůrcům. Nová vízová politika vyžaduje, aby uchazeči o vstup do země zpřístupnili své účty na sociálních sítích. Ty pak úřady analyzují, hodnotí a sdílejí s bezpečnostními agenturami. Nejde jen o šikanu, ale o represivní nástroj, který přímo ohrožuje novináře, aktivisty a dokumentaristy zpracovávající citlivá témata. Pokud někdo pracuje například pro opoziční médium v zemi s diktátorským režimem a americká vláda bude benevolentně nakládat s jeho daty, stává se z něj snadný terč.  

Navzdory všem těmto tlakům dokumentaristé v USA dál natáčejí. Již během Trumpova prvního funkčního období vznikly filmy jako The Fight, který mapoval právní bitvy zaměstnanců ACLU (American Civil Liberties Union) proti Trumpovým dekretům, nebo Trans in Trumpland, jenž dal hlas trans-lidem čelícím vlně legislativních útoků. Rozdělování rodin na americko-mexické hranici podnítilo například vznik dokumentu Separated od Errola Morrise. Postup Trumpovy administrativy při řešení pandemie covid-19 kriticky zhodnotil Alexe Gibney ve filmu Totálně pod kontrolou. V současnosti se tyto snímky stávají ještě aktuálnějšími. Nejsou jen svědectvím o minulosti, ale i návodem jak přežít současnost. 

Podobné projekty vznikají i dnes. Nedávno měl ve Spojených státech online premiéru dokument White with Fear, který napříč historií zkoumá rasistickou rétoriku amerických republikánů. Pro cyklus PBS Frontline zas vznikl film Trump’s Comeback, který kriticky zkoumá, jak se Trump navzdory všem porušeným slibům a zákonům dostal zpět do prezidentského úřadu. Na roli konzervativních křesťanských nacionalistů a krajně pravicových aktivistů během Trumpovy prezidentské kampaně si posvítili tvůrci dokumentů Bad Faith: Christian Nationalism’s Unholy War on Democracy a Homegrown. Několik filmů se pak pokusilo v širších souvislostech vylíčit útok na Kapitol v lednu 2021.

Zásah policie na univerzitě

Na kodaňském festivalu CPH:DOX proběhla v březnu letošního roku světová premiéra snímku The Encampments o loňských solidárních propalestinských protestech v kampusech amerických univerzit. Lidskoprávní porota dokumentu udělila Zvláštní uznání. Uvedení ve Spojených státech ovšem vyvolalo reakci, jaká byla dřív charakteristická pro otevřeně represivní režimy. Třicátého dubna 2025 studentstvo zorganizovalo projekci na kalifornské UCLA. Zakročili ale těžkooděnci, dva lidé byli zadrženi, technika zabavena. Film promítnut nebyl.

Popsaná reakce dobře vystihuje, v jak napjaté atmosféře dnes mnozí američtí dokumentaristé tvoří. Tituly jako ty výše zmíněné obvykle vznikají s vědomím, že nezávislá dokumentaristika pro současnou administrativu nepředstavuje vítanou součást demokracie, ale problém k odstranění. 

Trumpovy zásahy do ekonomiky, kulturních grantů nebo migrační politiky nakonec směřují k jednomu cíli: umlčení opozice a přepsání kulturní paměti a příběhu, který o sobě Amerika vypráví. Každého, kdo se snaží vyprávět jinak, je třeba zastrašit a vyřadit ze hry. Natáčení nezávislých dokumentů v dnešní Americe nepředstavuje jen důležitou alternativu k hlavnímu proudu, ale akt odporu.