Reality TV – seznamte se

Kurátor každoroční ji.hlavské programové sekce Reality TV Milan Kruml pojmenovává tři převažující kategorie těchto televizních formátů: seznamky, pořady zaměřené na komunální problémy a aktuální publicistiku na téma přesahující běžné politické dění. Do poslední jmenované kategorie můžeme řadit rakouský dokument Heinz-Christian Strache – Ibizza video, který zachycuje jednu z největších politických afér posledních let u našich sousedů a navozuje téma, jak se bránit proti populistům. Rakouský dokument uvádí MFDF Ji.hlava dnes od 17:30 v DKO II.

Naked Attraction

Formáty, které dnes zařazujeme do kategorie Dating Show, tedy seznamky, se v posledních letech podstatně proměnily. V Dating Show se od jejich vzniku v podstatě střídaly dva stále stejné modely – v jednom se potenciální partneři dali dohromady na základě shodných zájmů a po posouzení odpovědí protějšku, a ani se přitom nemuseli vidět, zatímco ve druhém probíhala jakási eliminace, na jejímž konci vybírající zvolil či zvolila toho nejvhodnějšího z kandidátů či kandidátek. Záleželo jen na ochotě vysílatele uvolnit více peněz, aby se některé pořady mohly natáčet v atraktivním romantickém prostředí, případně aby v nich byly zařazeny i akční prvky – při zmíněné eliminaci. 

Dnešní televizní seznamky jsou především určeny odlišným cílovým skupinám, než tomu bylo třeba před dvaceti lety. Tehdy platilo, že seznamovat se mají mladí lidé řekněme do třicátého roku věku. Starší nezadaní už byli poněkud podezřelí a ze zorného úhlu lidí, kteří dělali casting, jednoduše vypadli. Poté se ukázalo, že existují lidé – a není jich málo, pro které je hledání partnera velmi obtížné vzhledem k jejich sociální situaci a profesi. 

V poslední době sociologové upozorňují na fakt, že seznamování je stále komplikovanější vzhledem ke stylu života mladých lidí, přílišnému lpění na sociálních sítích a také k pracovnímu nasazení v některých oborech. Reakcí na častou neupřímnost komunikace na internetu, kde se může kdokoli vydávat za kohokoli, je britský pořad Naked Attraction, který poprvé vysílala stanice Channel 4 a jenž se adaptoval v řadě dalších zemí. Diváci první epizody byli poněkud šokováni záměrem tvůrců nabízet zájemcům seznámení před televizními kamerami, kde se odhalí doslova vše. Říkají tomu ultimativní seznamka, ve které si její účastníci vybírají své protějšky podle detailů jejich nahého těla včetně pohlavních orgánů.
 

Secret Major
 

Druhým příkladem, jak v současnosti vypadají seznamovací pořady, je belgický formát Matchmakers. Ten se přímo zabývá neschopností či nemožností nezadaných lidí najít vhodné partnery a tuto situaci řeší zapojením jejich okolí. Heslo pořadu zní: Výběr partnera ponechte na svých přátelích, protože ti vás znají nejlépe. Skupiny přátel organizují svému nic netušícímu kamarádovi tři rande. Každé dopředu plánují a následně sledují prostřednictvím skrytých kamer. Po závěrečném odhalení je již pouze na dotyčném či dotyčné, se kterým ze tří potenciálních partnerů se vydá na romantický výlet.

Testování měst a starosta v utajení

Pořady s komunální tematikou také nejsou žhavou novinkou – nicméně nové určitě je, že se původně čistá publicistika začala propojovat se zábavnými a jinými žánry. Navíc jde o poměrně náročné pořady z hlediska realizace. To ukazuje, že televize jsou ochotny do tohoto tématu investovat, neboť jsou přesvědčeny, že zajímá širší okruh diváků než jen obyvatele konkrétního místa. A ono tomu tak opravdu je – pokud se podaří porovnávat kvalitu života ve srovnatelných městech či městečkách nebo konfrontovat zastupitele s problémy komunitního života.

Izraelská produkční společnost Armoza vyvinula formát The City Inspector, který poprvé vyzkoušela na Ukrajině. Je náročný na produkci a dosti nákladný, nicméně přináší zajímavé výsledky a navíc dokazuje, že lokální problematika může být atraktivní v hlavním vysílacím čase pro diváky v celé zemi. V pořadu The City Inspector je osm měst po dobu dvou dnů pod dohledem městské inspektorky a jejího týmu tajných agentů. Na konci každé epizody jsou s výsledky průzkumu seznámeni všichni obyvatelé konkrétního města. Faktografická zábavná show vyhodnocuje výhody i ostudně neřešené problémy v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, bezpečnosti, potravin či místních úřadů.
 



Heinz-Christian Strache – Ibiza video
 

Nizozemský formát Secret Major je do jisté míry odnoží starších formátů typu Utajený šéf, v němž se ředitel velké firmy v přestrojení vydává pracovat do různých částí společnosti, či Secret Millionaire, kde milionář hodlající pomoci lidem v nouzi zkoumá tajně jistou lokalitu. Ovšem v případě nizozemského pořadu nejde o mírně upravenou kopii něčeho úspěšného – zde se ukázalo, že již vyzkoušený princip lze použít k dosažení jiného cíle, totiž ke získání informací, k nimž by se jinak bylo obtížné, ne-li přímo nemožné dostat. Starostové z několika nizozemských měst se za pomoci skrytých kamer a maskovaní jako novináři či noví sousedé infiltrují do jednotlivých místních komunit. Chtějí tak pochopit jejich smýšlení, aby mohli snáz řešit problémy sužující jimi spravované město.

Skandál po rakousku

Mimo běžnou produkci aktuální publicistiky spadá rakouský dokument Heinz-Christian Strache – Ibiza video. Nejenže zachycuje jednu z největších politických afér posledních let u našich sousedů, která vyústila v předčasné parlamentní volby a debakl největší populistické strany, ale klade i řadu otázek, na něž nelze jednoznačně odpovědět. Je ve veřejném zájmu vůbec přípustné vyprovokovat situaci a natáčet ji skrytou kamerou? Navozuje také téma, jak se bránit proti populistům. Pokud využijeme stejné metody jako oni – tedy šíření nepravdivých či přehnaných tvrzení, co nás od nich nakonec odlišuje?





výpis dalších článků rubriky:  Téma

3.20Politika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin Mišúr
2.20Není jeden feminismusZamyšlení nad dokumentaristkami inspirované knihou Barbory Baronové Ženy o ženách.Martin Šrajer
1.20Jak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila Boháčková
5.19Zachytit zázrak potřebuje časCenu za přínos světové kinematografii získal letos v Jihlavě kazašský režisér Sergej Dvorcevoj, který byl také autorem letošní festivalové znělky, jež v jednom dlouhém jímavém záběru snímá tvář kazašské herečky Samal Esljamové na nástupišti moskevského metra. Do Jihlavy se Dvorcevoj vrátil přesně po dvaceti letech, v roce 1999 si z tehdy teprve začínajícího festivalu odnesl historicky první ji.hlavskou cenu. Letos představil na festivalu nejen své dosavadní filmy, ale spolu s ředitelem jihlavské přehlídky objasnil svůj způsob natáčení i uvažování na masterclass, jejíž otitulkovaný záznam si lze přehrát na dok.revue.Kamila Boháčková
F5.19Válka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis Prášil
F4.19Doba lithiová aneb Čas vyhynoutJedním z témat prolínajících se letošním festivalem je ekologie, klimatická krize i otázka, jak může jedinec i celá společnost zabránit hrozícímu kolapsu, případně jak čelit pocitu strachu a environmentální úzkosti. V programu ji.hlavského festivalu najdeme i několik filmů s ekologickou tematikou. Přinášíme zamyšlení o několika snímcích ze sekce Svědectví o přírodě.Pavel Bednařík
4.19Felix Sobolev: Objev KinotronuZatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Dnes bude k vidění v kině Dukla - Reform od 22:30. Felix Sobolev
4.19Virtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině (v DKO) i v podobě instalací.Andrea Slováková
4.19Podoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky. První blok Fascinace - Erotika je k vidění dnes od 19:30 v kině Dukla-Edison. Andrea Slováková
3.19Filmág Man RayNázory slavného experimentátora na filmové uměníMan Ray

starší články

F2.19DOK.REVUE
26. 10. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue