Nový způsob, jak vyprávět příběhy. Handsworthské písně

Ve filmu Handsworthské písně se vizuální i zvukové fragmenty z mediálních archivů se propojují s hlasy přistěhovalců z Karibiku, Bangladéše, Indie a Pákistánu, kteří tvořili převážnou část obyvatel birminghamské čtvrti Handsworth. Právě zde na podzim roku 1985 vypukly nečekaně násilné nepokoje.

Záběry z poničených ulic se protínají se svědectvími o policejní brutalitě, fotografie z domácích archivů komunit kontrastují s oficiálními pomníky, komentáře politiků střídají poetické voice-overy. Vrstvená zvuková i vizuální montáž vytváří politický esej, který zpochybňuje stereotypní obrazy přistěhovaleckých komunit a hledá nové způsoby, jak vyprávět jejich příběhy.

„Když jsem napsala: 

‚Černý teenager utíká po silnici, předběhne čtyři policisty, unikne úderu obuškem a je sražen štítem. 
Policisté ho obklíčí, jeden za druhým, a vrhnou se na něj, když se snaží vstát. 
Najednou ho v poměru 8 proti 1 tlačí ke zdi, kde sedí děti a sledují ho‘, 

nemohla jsem si nevzpomenout na smrt George Floyda a nespočet dalších černochů a černošek, kteří byli pronásledováni a zavražděni ve Velké Británii a po celém světě. 
Považuji za velmi důležité začlenit do filmu, který dnes vyvolává tak silné emoce, zvukový popis.“

Celý scénář audio-popisu snímku najdete zde.

Black Audio Film Collective byl založen v roce 1982 a jeho středobodem byl ghansko-britský umělec Sir John Akomfrah. Mezi zakládající členy patřili producentka Lina Gopaul, zvukový inženýr Trevor Mathison a režisér a teoretik Reece Auguiste. Jejich debut, Handsworth Songs (1986), přinesl polyfonní esejistickou formu, která charakterizuje i další díla kolektivu, například palimpsestický portrét Londýna jako metropole migrace, Twilight City (1989), a experimentální sci-fi esej Memory Room 451 (1997). Kolektiv ukončil svou činnost v roce 1998, přičemž někteří jeho členové pokračovali v práci ve společnosti Smoking Dogs Films.