Malý film o znásilnění

Pro svůj film jsem si chtěla vybrat téma, které mě skutečně rozčiluje. Ještě před kauzou s Dominikem Ferim mě štvalo to, o čem se dnes v médiích teprve začíná mluvit. Tedy skutečnost, že znásilnění často není něco, co se odehrává v parku, a může k němu dojít i bez fyzického napadení. A že může proběhnout i v partnerském vztahu.

Ve filmu vyprávím příběh své kamarádky Kristýny Bělíkové. Bylo pro mě důležité najít osud, který rezonuje i s mou vlastní zkušeností. Naše příběhy se ve filmu spojily. Ačkoli jde o konkrétní příběh, ve vizuální i abstraktní rovině se s ním může propojit spousta dalších lidí. 

Sama jsem o své zkušenosti řekla jen několika kamarádům, a nikdo příliš nevěděl, jak s něčím takovým pracovat, v rámci vztahu se pro ně něco takového příliš nelišilo od obyčejného sexu. Tahle zkušenost mě zablokovala, nedokázala jsem o tom dál mluvit. Styděla jsem se, že se mi něco takového mohlo stát. Jak mi tu nejhorší věc na světě mohl udělat člověk, kterého mám ráda a on má rád mě? Doopravdy si vše přiznat a pochopit mi trvalo asi tři roky.

V rámci práce na filmu jsem se hodně otevřela. Scény s rotoskopií mi pomohli vybarvovat moji kamarádi. V rámci dalších vybarvovacích setkání jsem se sešla s dalšími lidmi, kterým se něco podobného stalo, a při tvorbě jsme sdíleli své zkušenosti. V kresbách je ukrytá velmi intimní práce. 

Forma koláže mi přišla ideální k odlišení různých částí filmu. V každé formě se divák může nějakým způsobem najít: k někomu promlouvá více kreslení, k jinému stop motion animace, k dalšímu rotoskopie. Motiv vázy, který místy zastupuje hrdinky, mi také přišel intuitivní. Velmi mě zaujala metoda kintsugi, tedy slepování zlatem. Nerovnost povrchu se v tomto rámci mění v hlavní motiv, ošklivost se stává předností.

Od té doby, co se mi to stalo, uběhlo už pět let. Až teď, když jsem natočila film, jsem schopna mluvit o svém prožitku veřejně. A lidé ho začali brát vážně. Chodí za mnou i divačky, které mají podobnou zkušenost a chtějí si o ní popovídat. Nejdůležitější je dovolit ženám uvědomit si, že se nemusí stydět. Na nich vina neleží, ta je vždy jen na člověku, který něco takového udělal.