Jak vznikla knížka 5 ½ scénáře Ester Krumbachové

Editor, historik a pedagog Jan Bernard popisuje vznik publikace dosud neznámých scénářů Ester Krumbachové. Kniha vychází i s autorovou studií v březnu v Nakladatelství AMU.

Zrcadlení fotografa Bohdana Holomíčka a Ester Krumbachové. Foto Bohdan Holomíček.

Také tentokrát bylo nebylo… Psal jsem monografii o Janu Němcovi, je tomu už téměř deset let. K jeho archivu jsem se díky Ivě Ruszelákové dostal alespoň zčásti, a to až po jeho smrti, nedlouho před dokončením druhého dílu monografie. Po celou dobu psaní jsem ale silně postrádal možnost nahlédnout do pozůstalosti Ester Krumbachové kvůli jejich společné práci i životu. To ovšem nebylo možné, pozůstalost byla v soukromých rukách jejího posledního partnera Ivana Paika a ten k ní nikoho nepouštěl. Přesvědčit ho by byla práce na dlouho a dokončení monografie spěchalo. Nakonec jsem od tohoto pokusu upustil.

Nicméně – jako v každé pohádce – se stal zázrak. Při dokončování monografie v roce 2015 mne oslovily kurátorky organizace Are Zuzana Blochová a Edith Jeřábková s tím, že řecko-německá filmařka a umělkyně Anja Kirschner má o Krumbachovou eminentní zájem a že by ve vzájemné spolupráci chtěly s jejím odkazem něco udělat. Zkusil jsem je tedy poslat za Ivanem Paikem a ony uspěly. Paik a jeho tehdejší partnerka Jarmila Košnářová jim pozůstalost, většinou uloženou v krabicích od banánů, předali v roce 2016, poté co Are získalo grant na její zpracování a digitalizaci. O rok později jsem do ní mohl nahlédnout a udělat si o ní představu. Na tomto základě jsem připravil příspěvek s názvem „Ester Krumbachová v kontextu nové vlny“ pro mezinárodní konferenci „Ester Krumbachová, skryté formy režie“ (tranzitdisplay Praha, prosinec 2017) a kurátorky pak s širším týmem pracovaly na dalším zpracování archivu a jeho vědeckých a uměleckých prezentacích doma i v zahraničí. Po domluvě s nimi jsem v roce 2019, při dokončování knížky o Michalu Hýbkovi, požádal na AMU o grant na vydání scénářů Krumbachové, společně se studií o její scenáristické práci. Ta je ovšem jen menší součástí jejího díla literárního, kostýmního a scénografického, které je ve studii zmiňováno jen pro nejnutnější blízký kontext a jehož zpracování je na povolanějších.
 

Ester Krumbachová očima fotografa Bohdana Holomíčka. Foto Bohdan Holomíček.

Dokument o olympiádě

Pro publikaci jsem vybral čtyři scénáře. Dva z nich (Čtyřlístek pro štěstí a Tři bratři a zázračný pramen) jsem znal již z práce na Němcově monografii, napsali je Krumbachová s Němcem společně ve druhé polovině šedesátých let a v pozůstalosti k nim byly dodatečné materiály, prokazující míru autorství. Dalším jasným kandidátem na publikaci byl nově objevený scénář Krumbachové pro středometrážní, možná hraný a možná animovaný, film Vstupné, který měl neoddiskutovatelné literární hodnoty. Dále jsem zvažoval možnost publikace nedopsaného scénáře podle Němcova námětu, Jméno kódu Rubín. Základním kritériem výběru pro mne bylo to, aby šlo o úplně neznámé věci. Proto jsem se vyhnul notoricky známým filmům, jejichž zpracování se od scénářů příliš neliší, nebo jsem vše již popsal v Němcově monografii, jako třeba v případě scénářů k filmům O slavnosti a hostech, Mučedníci lásky, Vražda ing. Čerta nebo Ovoce stromů rajských jíme. Dodatečné objevy jsem pak popsal ve zmíněné doprovodné studii. Fragment Rubínu ovšem naznačuje, jak film mohl vypadat ve fázi velkého mezinárodního projektu, a od hotového filmu se značně liší. Mimořádným objevem pak byl konvolut fragmentů k Sedmikráskám II, které Ester psala s Chytilovou v roce 1990 a jež jsem uspořádal tak, aby dávaly přehled o postupu společné práce. Publikaci jsem proto doplnil i o původní scénář Sedmikrásek, dosud nepublikovaný. Další věci jsem pak objevil až při psaní studie a dnes bych možná spíše zařadil do knihy rozsáhlejší fragmenty synopse dokumentu o olympiádě Aby nebyla poslední či adaptaci knihy Zdeny Salivarové Honzlová, jejíž fragmenty jsem rovněž nalezl v pozůstalosti, ale finální verzi jsem z archivu Salivarové získal až díky Aleně Přibáňové.
 

Ukázka ze scénáře Ester Krumbachové z připravované knihy pro Nakladatelství AMU. Archiv UPM.

Diáře a večerníčky

Scénáře k publikaci přepsali studenti FAMU, pak je bylo nutné zkontrolovat po přepisu i v několika korekturách. Jistým problémem pro přepis i sazbu byla dvousloupcová úprava scénáře Sedmikrásek. Knihu jsem doplnil výběrem fotografií a ukázkami původních strojopisů a rukopisů, neznámým textem Krumbachové o její práci scenáristické a kostýmní, který vznikl v devadesátých letech pro americké studenty Josefa Lustiga, a vzpomínkami synovce Krumbachové na jejich setkávání, které mi Jan Krumbach laskavě poskytl. Protože z jistých důvodů sešlo z vydání knihy, již připravovala Tereza Brdečková, obohatili jsme z ní moji knihu o výběr z publikovaných rozhovorů s Krumbachovou, a zejména o filmografii a bibliografii Krumbachové, které pro Are před svou smrtí připravil Miloš Fikejz a jež jsem mírně doplnil. Tereza Brdečková mi také laskavě z pozůstalosti svého otce poskytla pro psaní studie všechny dochované varianty scénáře filmu Faunovo velmi pozdní odpoledne. Publikace tak poskytuje dobrý přehled o celku díla Krumbachové. Protože jsme v pozůstalosti objevili i řadu jejích televizních scénářů, napsal jsem ve spolupráci se studentkou scenáristiky a dramaturgie Kristýnou Vaňkovou po průzkumu televizního archivu i studii o této části jejího díla. Objevem jsou tu nepochybně především její večerníčkové pohádky z druhé poloviny šedesátých let, které pro nás nechala Česká televize zdigitalizovat, abychom je mohli zhlédnout. Při psaní studie byly velkou pomocí pro dataci textů i pro kontext jejich vzniku dochované diáře, jejichž prostudování bylo časově velmi náročné a v nichž se našly i stopy textů nedochovaných.
 

Deník Ester Krumbachové. Foto je součástí chystané knihy pro Nakladatelství AMU. Archiv UPM.
 

Kniha původně měla vyjít k výstavě díla Krumbachové v Brně v září 2020. Ta ale byla kvůli situaci s koronavirem odložena, publikace byla proto posunuta. V současnosti je v Nakladatelství AMU připravena k publikaci. Velmi děkuji všem, kteří se na této složité práci podíleli, a také AMU za její grantové zafinancování v rámci projektové soutěže na podporu projektů z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj.





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

6.20Film jsou tajné dveře do reality Filmový publicista Pavel Sladký popisuje, jak vznikala jeho kniha s názvem Film jsou tajné dveře do reality, která přibližuje tvorbu deseti současných filmových režisérů, například Ulricha Seidla, Michaela Hanekeho, Cristiho Puiua, Larse von Triera či Claire Denisové.Pavel Sladký
5.20Armádní film a avantgarda?Americká filmová historička Alice Lovejoy popisuje vznik své knihy Československý armádní film a avantgarda (Army Film and the Avant Garde), která vyšla v roce 2014 v nakladatelství Indiana University Press a jejíž český překlad od Jana Hanzlíka vyjde v příštím roce v Národním filmovém archivu. Nápad na knihu se zrodil během stáže, kterou badatelka absolvovala před několika lety v Česku. Zaujaly ji tehdy především dokumenty Karla Vachka z doby, kdy pracoval v Československém armádním filmu. Vachkovu kompletní tvorbu uvádí i letošní ji.hlavský festival v sekci Vachek 80. Alice Lovejoyová
4.20Vojtěch Jasný: filmový básník a žoldnéřFilmový historik Jiří Voráč přibližuje, jak vznikala jeho monografie o Vojtěchu Jasném, autorovi legendárního filmu Všichni dobří rodáci, která se zaměřuje především na filmařovu práci v exilu a přináší i řadu dosud málo známých archivních materiálů. Kniha pod názvem Vojtěch Jasný: Filmový básník v exilu vychází na podzim v nakladatelství Host.Jiří Voráč
3.20Festivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška Bláhová
dok.revueTrue Detective: Svět, ve kterém se nic nevyřeší„Žijeme ve světě, v němž máme pouze jedinou jistotu: Time is a flat circle,“ píše sémiotik a teoretik médií Martin Charvát v narážce na známou hlášku detektiva Rusta Cohlea ze seriálu True Detective. Tato televizní show Charvátovi natolik učarovala, že jí věnoval knihu. V následujícím textu přibližuje, jak svou publikaci koncipoval.Martin Charvát
2.20Člověk jako reflektor jiných světůSémiotik a teoretik médií Martin Charvát přibližuje svou knihu Zázračné křížení: Karel Teige a Vítězslav Nezval, která se zaměřuje na „mediální problematiku“ v díle dvou vůdčích postav českého poetismu. Kniha vyjde v Nakladatelství AMU. Martin Charvát
1.20Česká škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří Fiala
dok.revueKam oči, tam hlavaAutorská kniha fotografky Markéty Kinterové Kam oči, tam hlava, vydaná v Nakladatelství AMU, je výsledkem kombinace fotografického, uměleckého a výzkumného přístupu.Markéta Kinterová
dok.revueDočíst se neslyšené: Matematika zločinu jako knihaReportážně investigativní knížka Matematika zločinu navazuje na úspěšný stejnojmenný podcast, který natočily Magdalena Sodomková a Brit Jensen a jenž odhaluje problémy současné české justice. Kniha se kromě dalšího sledování aktérů z případu známého z podcastového seriálu věnuje plagiátorským kauzám soudních znalců, aktuálnímu media capture a problému cenzury českých médií i pátrání po tom, proč dokumentární detektivku dlouho nechtěl odvysílat Český rozhlas. Nyní je již v jeho nabídce na portále mujRozhlas. Kniha vyjde v únoru v nakladatelství Albatros Media, vydání podpořil Syndikát novinářů, její vydání lze však ještě několik dní podpořit v rámci kampaně na Hithitu.Magdalena Sodomková
6.19Autorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea Hanáčková

starší články

1.21DOK.REVUE
18. 03. 2021


z aktuálního čísla:

Situační recenzeJak na Johna Wilsona?Sérii HBO Jak na… s Johnem Wilsonem označili někteří filmoví kritici za nejlepší dokumentární počin loňského roku.Kamila BoháčkováNový filmO spojitých nádobách továrny a státuDokumentarista a sociolog Ivo Bystřičan představuje hlavní myšlenky své připravované dvanáctidílné dokumentární série Industrie o průmyslových a sociálních dějinách českých zemí, kterou by měla Česká televize vysílat letos na podzim.Ivo BystřičanTémaHnízdo v ložniciRenomovaný anglický filmový historik a profesor na univerzitě ve Staffordshiru Peter Hames, autor v zahraničí klíčové knihy o československé nové vlně The Czechoslovak New Wave z roku 1985, zaslal dok.revue svou vzpomínku na Karla Vachka.Peter HamesTémaKaždá lidská bytost má právo nosit boty, které nikde netlačíKarel Vachek byl v roce 2009 předsedou poroty na japonském Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jamagatě. Spolupracovnice festivalu a jeho bývalá ředitelka Asako Fudžioková pro dok.revue vzpomíná, jak festival málem smetl tajfun, Vachek si skoro zapálil dýmku na pódiu a posléze s japonským básníkem Gózóem Jošimasuem natáčel v horách film.Asako FudžiokováTémaJako ten pes na pláži...Americká historička Alice Lovejoyová o setkání s Karlem VachkemAlice LovejoyováTémaA hle, vzedme-li se řeka, neustoupíDo mozaiky zahraničních pohledů na osobnost a tvorbu Karla Vachka, kterou představujeme v tomto čísle dok.revue, přispěl i respektovaný filmový vědec Olaf Möller, spolupracující s řadou světových filmových časopisů (například Film Comment či Sight & Sound), filmových muzeí a světových festivalů – například Il Cinema Ritrovato či International Film Festival Rotterdam. Möller přednáší filmovou teorii a historii na Aalto University v Helsinkách a je spoluautorem několika knih o filmu.Olaf MöllerTémaSmát se tomu...Na setkání s Karlem Vachkem zavzpomínal pro dok.revue i italský producent a zakladatel nezávislé filmové společnosti Okta Film Paolo Benzi. Od roku 2012 je také hlavním tutorem projektu EMERGING PRODUCERS v rámci MFDF Ji.hlava.Paolo BenziSportJak si vloni vedly dokumenty v anketách a žebříčcích?Uzavření kinodistribuce do karantény pomohlo vloni zviditelnit menší, lokální i dokumentární filmy. Právě dokumenty tak mohly vloni hypoteticky konečně zazářit. Zda k tomu skutečně došlo, zjišťuje filmový kritik Martin Šrajer pomocí žebříčků nejlepších filmů dle profesionálních i amatérských diváků a divaček.Báseň19. března 1967, neděleKarel VachekRozhovorOdcházel jsem s propocenou košilíO svém setkání s Karlem Vachkem a s jeho filmy pro dok.revue debatovali častí návštěvníci Vachkových proslulých otevřených seminářů – filozof Miroslav Petříček (MP) a malíř Vladimír Kokolia (VK), dále Vachkův kolega na Katedře dokumentární tvorby na FAMU, pedagog a programový ředitel MFDF Ji.hlava Petr Kubica (PK), producent Radim Procházka (RP), který u Vachka na FAMU studoval a jeho filmy posléze produkoval, a filmový publicista Vladimír Hendrich (VH), jenž s Vachkem natočil desítky pořadů pro Český rozhlas Vltava.Kamila BoháčkováEsejCo dělat po pětadvaceti letechSvým čtením každý text vždy přepisujeme. Režisér, dramaturg a pedagog Jan Gogola ml. se ve svém hravém eseji pokouší po pětadvaceti letech přepsat dialog, který tehdy vedl se svým učitelem Karlem Vachkem (1940–2020) nad jeho filmem Co dělat?. Lze vést živou disputaci s mrtvými? A lze odejít i zůstat zároveň?Jan Gogola ml.ÚvodníkČlověk odjinudO novém čísle dok.revue věnovaném osobnosti Karla VachkaKamila Boháčková