Jak vznikala kniha o Michalu Hýbkovi

Filmový historik a pedagog FAMU Jan Bernard popisuje okolnosti vzniku své připravované knihy o pozapomenutém českém kameramanovi a dokumentaristovi Michalu Hýbkovi, která vyjde na jaře 2020 v Nakladatelství AMU.

Karel Schwarzenberg, Olga Havlová, Václav Havel a Michal Hýbek na koncertu Rolling Stones na Strahově v roce 1990. Foto Tomki Němec.

Při psaní úvodu ke knize Václav Havel a film v roce 2016 jsem narazil na informaci, že Michal Hýbek, který byl autorem prvního dokumentu o Havlovi Dopisy Olze (1986), natočil také adaptaci jeho aktovky Vernisáž. Zkoušel jsem ji nalézt dle rad přátel z Hýbkova okruhu nejprve u režiséra Miloše Zábranského, který s ním hodně spolupracoval, pak u Hýbkovy dcery Lucie Javůrkové. Ta mne odkázala na babičku, paní Blanku Hýbkovou. U ní ve sklepě činžovního domu byly pečlivě uloženy filmy, videokazety nejrozličnějších formátů, fotografie, negativy, diapozitivy, magnetofonové pásky či audiokazety. Kromě toho měla doma i některé písemné materiály a řadu VHS kazet, na něž si Michal stáčel své převážně kameramanské práce pro televizi v době porevoluční, ale i z dob práce pro Originální videojournal. Některé filmové materiály byly ovšem uloženy i u její dcery Daniely a bylo nutné dát dohromady 16mm cívky, které k sobě patřily, a udělat jejich seznam. Hledání jednoho filmu tak vyústilo v klasický případ nalezeného archivu.

Hlavním problémem bylo zjistit, co je co. Některé krabice s filmem byly popsané, některé  materiály jsem si měl možnost pustit v projekci FAMU, či na montážním stole na katedře střihu. Obrazové a zvukové pásy první verze Dopisů Olze se díky radě od Anny Freimanové podařilo nalézt v archivu Národního muzea v tak zvaném terezínském archivu, kde jsou uloženy materiály z Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury Viléma Prečana v Scheinfeldu. Tam byla také nalezena kazeta s vysíláním filmu ve švédské televizi, kterou patrně nahrál František Janouch. Hýbkův a Bártův amatérský film Snídaně nalezl ve svém archivu Martin Čihák, který mi také pomohl s úpravou a synchronizací filmů pro přepis. Díky základní finanční podpoře z fondu výzkumu FAMU bylo možné některé filmy a videokazety nechat zdigitalizovat. Magnetofonové pásky s Hýbkovými záznamy vystoupení zpěváků a skupin přepsalo zvukové oddělení Studia FAMU, audiokazety jsem si s technickou pomocí Ladislava Greinera z katedry zvukové tvorby FAMU přepsal doma sám, stejně jako kazety VHS. Naskenoval jsem si i výběr z fotografií. Diapozitivy mi výběrově naskenoval a upravil fotograf Pavel Mára. Fotografie z natáčení Vernisáže mi poskytl jejich autor Jiří Švec, producentka Věra Dvořáková a herečka Lída Michalová. Jiné fotografie mi laskavě poskytli další Hýbkovi přátelé, především fotografové Aleš Mynář a Bohdan Holomíček. Při identifikaci fotografií a filmových materiálů mi nejvíce pomohli Zdeněk Novák, Vladislav Burda, Ondřej Němec, Jiří Mergl, Ota Ryšavý či Petr Oslzlý. Odkaz na Hýbkovy filmy, natáčené pro galerii Zlevněné zboží v Brně, mi poskytl Aleš Záboj z JAMU. Seznam Hýbkových televizních prací mi poskytl archiv České televize, kde jsem v badatelně také mohl zhlédnout některé Hýbkovy televizní práce a především vzácné a zcela neznámé hrubé materiály jeho prací pro Originální videojournal na sběrných pásech.
 

Rozhovor režiséra MUDr. Jaroslava Hanzela (vlevo) s Alexandrem Dubčekem. Vpravo kameraman Michal Hýbek. Foto archiv MUDr. Jaroslava Hanzela

Původně jsem zamýšlel o Hýbkově tvorbě napsat jen delší studii pro Iluminaci, kde také zkrácená část o Dopisech Olze a Vernisáži vyjde ve třetím letošním čísle. Když ovšem text přesáhl třicet stran, bylo jasné, že se do časopisu nevejde a bude nutné ho vydat jako knihu. Ta vyjde v NAMU na jaře roku 2020. V mezifázi měl Pavel Kačírek nápad udělat o Hýbkovi dokument pro Českou televizi, ale i přes pozitivní snahu kreativní producentky Aleny Müllerové televize námět odmítla jako divácky nezajímavý. Už na začátku psaní bylo ovšem jasné, že se neobejdu bez informací, které mohli poskytnout pouze pamětníci. Písemných materiálů bylo jen málo, nejdůležitější byly svazky z Archivu bezpečnostních složek, které na Hýbka a jeho udavače Jima Čerta vedla Státní bezpečnost. Postupně jsem tedy udělal více než třicet rozhovorů s Hýbkovými přáteli a spolupracovníky i s jeho rodinnými příslušníky, během nichž se podařilo objasnit původ a okolnosti vzniku většiny dochovaných audiovizuálních a fotografických materiálů. Někteří z nich mi poskytli i další zdroje, které bych bez nich neobjevil. Často hrála roli náhoda. Například Jiří Zítka, kterého jsem navštívil v jeho samotářském útulku v Lysé nad Labem, mi poskytl dvd s jinak nedostupným filmem o přeletu Beringovy úžiny na rogalu, který s Hýbkem natočil, a můj kamarád Jan Bauer mne v Liberci seznámil s dalším účastníkem akce Jiřím Černým, který mi poskytl Hýbkovo interview v Playboyi i knížku o tomto přeletu. Nedocenitelnou pomoc při identifikaci Hýbkových záznamů z cest na Kanárské ostrovy a do Vladivostoku mi poskytl investigativní novinář Martin Mrnka.
 

Zleva: Michal Jůza, Jana Ševčíková a Michal Hýbek v roce 1986. Foto Aleš Mynář.
 

Největším badatelským problémem asi byla identifikace kazet s rozhovory s představiteli domácí opozice, s Alexanderem Dubčekem a s reprezentanty demokratických sil v Pobaltí, které se vztahovaly k jakési tajemné Hýbkově cestě do SSSR a na Kamčatku již v roce 1989. Zásadní obrat nastal, když jsem část z nich při rozhovoru o záznamu Folkové Lipnice 1988 ukázal Vladimíru Hanzelovi, jenž v reportérovi poznal svého bratra Jaroslava, který ovšem s rodinou neudržoval žádné styky a mně také nakonec rozhovor odmítl. Shodou okolností v té době obdržel osvědčení o své účasti ve třetím odboji a z jeho materiálů pro Etickou komisi vlády ČR bylo naštěstí možné zjistit pozoruhodné okolnosti o jeho, Hýbkově a Merglově účasti na této zcela neznámé části české historie, vedoucí nakonec k oficiální Gorbačovově omluvě za srpnovou okupaci.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě letos uvedl dva programy Hýbkových filmů, čímž výrazně přispěl k připomenutí jeho významného dokumentaristického a kameramanského díla, jímž se podílel na činnosti i propagaci disentu a na pozoruhodných televizních programech až do své smrti v pouhých čtyřiceti šesti letech v roce 2003.





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

3.20Festivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška Bláhová
dok.revueTrue Detective: Svět, ve kterém se nic nevyřeší„Žijeme ve světě, v němž máme pouze jedinou jistotu: Time is a flat circle,“ píše sémiotik a teoretik médií Martin Charvát v narážce na známou hlášku detektiva Rusta Cohlea ze seriálu True Detective. Tato televizní show Charvátovi natolik učarovala, že jí věnoval knihu. V následujícím textu přibližuje, jak svou publikaci koncipoval.Martin Charvát
2.20Člověk jako reflektor jiných světůSémiotik a teoretik médií Martin Charvát přibližuje svou knihu Zázračné křížení: Karel Teige a Vítězslav Nezval, která se zaměřuje na „mediální problematiku“ v díle dvou vůdčích postav českého poetismu. Kniha vyjde v Nakladatelství AMU. Martin Charvát
1.20Česká škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří Fiala
dok.revueKam oči, tam hlavaAutorská kniha fotografky Markéty Kinterové Kam oči, tam hlava, vydaná v Nakladatelství AMU, je výsledkem kombinace fotografického, uměleckého a výzkumného přístupu.Markéta Kinterová
dok.revueDočíst se neslyšené: Matematika zločinu jako knihaReportážně investigativní knížka Matematika zločinu navazuje na úspěšný stejnojmenný podcast, který natočily Magdalena Sodomková a Brit Jensen a jenž odhaluje problémy současné české justice. Kniha se kromě dalšího sledování aktérů z případu známého z podcastového seriálu věnuje plagiátorským kauzám soudních znalců, aktuálnímu media capture a problému cenzury českých médií i pátrání po tom, proč dokumentární detektivku dlouho nechtěl odvysílat Český rozhlas. Nyní je již v jeho nabídce na portále mujRozhlas. Kniha vyjde v únoru v nakladatelství Albatros Media, vydání podpořil Syndikát novinářů, její vydání lze však ještě několik dní podpořit v rámci kampaně na Hithitu.Magdalena Sodomková
6.19Autorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea Hanáčková
F4.19Filmař disentu Michal HýbekJi.hlavský festival dnes ve dvou blocích představuje osobnost Michala Hýbka (1957– 2003), který se stal významným filmařem disentu. Jeho Dopisy Olze (1986) byly prvním filmovým představením disidenta Václava Havla světové veřejnosti, a to u příležitosti udělení Ceny Erasma Rotterdamského. Těsně po revoluci vytvořil hravou esej o Havlově březnové cestě s názvem Paříž – Londýn aneb S panem presidentem tam a zpět (1990). Dva dnešní bloky filmů Michala Hýbka budou koncipovány jako projekce s úvodem. První blok promítne čtyři krátké Hýbkovy filmy a druhý představí filmový rozhovor Jaroslava Hanzela s Alexandrem Dubčekem v ruštině, který Hýbek natáčel coby kameraman. Následující text je úryvkem z rukopisu připravované knihy Jana Bernarda Filmař(i) disentu: Michal Hýbek, která by měla vyjít v Nakladatelství AMU na jaře 2020.Jan Bernard
4.19Za zmizelou tradicíFilmový historik Lukáš Skupa popisuje chystanou publikaci, v níž chce popsat dějiny jednoho „zmizelého žánru“ československé kinematografie, totiž českého filmu pro děti v letech 1945–1992. Dětem bude ostatně věnována na MFDF Ji.hlava speciální péče v rámci hravé zóny Ji.hlava dětem, kde letos na ty menší i nejmenší čekají výtvarné dílničky ve spolupráci s humpoleckou 8smičkou i časopisem Raketa, programování s Ozobotem či divadlo Koňmo. A samozřejmě i filmy.Lukáš Skupa
dok.revueŽeny o ženáchLiterární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová chystá na podzim k vydání knihu Ženy o ženách zahrnující dvacet osm rozhovorů s dvaceti devíti filmovými a literárními dokumentaristkami působícími v Česku, prostřednictvím kterých zkoumá, jak ženy-dokumentaristky v Česku tvoří. Práce vzniká jako součást její dizertace na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V následujícím textu popisuje genezi projektu i jeho obsah.Barbora Baronová

starší články

5.19DOK.REVUE
18. 11. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue