Jak jsem potkala losy

Hana Nováková o losech, lidech a filmech, co potřebují čas. Amoosed.

Losice z připravovaného filmu Amoosed. Foto archiv Hany Novákové

V rámci studia etnozoologie jsem se kdysi zabývala tím, jak animisté, tedy lidé stojící vně euroamerického diskurzu linnéovské klasifikace zvířat, vnímají mimolidské živé bytosti a vztahují se k nim. V záplavě knižních i ústně vyprávěných příběhů o živáčcích celého světa jsem vyslechla také historku o tom, jak se do komunistického Československa, zadrátovaného železnou oponou, spontánně vrátili dávno vyhubení losi a jak se u nás usadili natrvalo. Navzdory lásce k přírodě a zájmu o animisty jsem tehdy na žádná totemová zvířata sama pro sebe ani omylem nevěřila. Uplatňovat kategorii totemového zvířete na západního člověka se mi jevilo jako pokročilé stadium ezoterického kýče.

Anabáze českých losů mě nicméně zaujala natolik, že jsem se ji v pátém ročníku na FAMU rozhodla zfilmovat. Co se dělo dál, nemohu ani s nadsázkou nazvat svým záměrem. První losí historie na sebe nabalila další a ta zase další, až společně vytvořily dramatický oblouk vedoucí přes dvě třetiny Evropy do daleké Kanady. Především mi ale všechny dohromady uštědřily výživnou lekci o povaze různých akademických zkoumání. Dnes mohu bez mučení přiznat, že mám totemové zvíře – a není jím náš teriér Alík. Je to los.
 

Los u švédského zábavního vláčku. Foto archiv Hany Novákové
 

Losi v Rusku. Foto archiv Hany Novákové
 

Natáčení živočichů napříč planetou je věc neobyčejně výpravná – a to tím spíš, jde-li člověku o „procesový film“, tedy o rozehrané pozorování dějů, u nichž často tak úplně nevíme, jak skončí, byť je jisté, že jejich rozbuškou bylo právě natáčení. K realizaci tak rozmáchlého díla, jakým Amoosed je, byla potřeba řada nikoliv zvířecích, ale lidských setkání, produkčních, dramaturgických i různých jiných. Společně s dokumentární losí odyseou jsme propluli jak obhlídkami v dalekých lokalitách, tak místy dost dramatickými peripetiemi vývoje. Jak říkají Němci, "Gut Ding braucht Weile", aneb "Dobrá věc potřebuje čas". Něco podobného říká o čase vyčkávání i Maya Deren, ostatně sama animistka. Přičítá takovému času výrazně femininní kvalitu, což je něco, co platilo u archaických kultur i pro losí božstvo. Uctívaný nebyl los, ale losice.

Ústřední linkou snímku je to, jak losi proměnili život a pohled na přírodu všem postavám, kterým zkřížili cestu, a to napříč zeměmi. To, co jsem s bizarním sudokopytníkem z bažin a mokřadů zažila já, se dávno přede mnou přihodilo mnoha dalším: českému zoologovi a českému veterináři, ruskému laserovému fyzikovi z losí domestikační stanice, švédskému obchodníkovi se dřevem a norským a kanadským lovcům. Jediní lidé, kterým nikdo otevírat oči nemusel, byli původní obyvatelé Kanady, kmen Miq´maků, u nichž náš film končí. Právě oni se vzbouřili ve chvíli, kdy bílí lovci zastřelili bílého losa, jejich duchovní totem.
 

Losice s mládětem. Foto archiv Hany Novákové
 

Kdyby se něco podobného stalo v předchozích dekádách, možná by na protesty původních obyvatel nikdo nebral zřetel. Naštěstí doba pokročila natolik, že díky jejich úsilí byly zvířecí duchovní totemy (tedy různá volně žijící divoká zvířata) zaneseny do kanadské legislativy jako bytosti propříště nedotknutelné. 

Upřímně doufám, že toto gesto je příslibem, že náš přístup ke zvířatům obecně se začíná radikálně měnit. Dávno přežité, nesmyslně hierarchické struktury, do nichž jsme si živočichy kdysi zaškatulkovali, nám umožňují je stále celkem bez skrupulí exploatovat a nadřazovat naše zájmy těm jejich.
 

Vzácný bílý los ve vodě. Foto archiv Hany Novákové
 

Spolu s tím, jak se lidskou činností proměnila podoba planety a jak akceleruje vymírání živočišných druhů a další ekocidy, proměňuje se i naše senzitivita. Pevně věřím, že k její proměně posléze přispěje i náš losí film.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueJak nemluvit jazykem apokalypsy?Dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková přibližuje svůj dokument Češi jsou výborní houbaři, jehož název odkazuje na známou báseň Milana Kozelky. Nový film Apoleny Rychlíkové bude součástí šesté série Českého žurnálu a jeho premiéra proběhne na festivalu Jeden svět.Apolena Rychlíková
dok.revuePsí láskaRežisérku Lindu Kallistovou Jablonskou vždy zajímali lidé, kteří jdou za hranice svých možností. Oslovila ji proto životní cesta české musherky Jany Henychové, která nejraději tráví čas o samotě za polárním kruhem, jen se psím spřežením. Dokument Psí láska, který má premiéru na letošním festivalu Jeden svět, může být podle režisérky inspirací pro ty, kteří se bojí žít svůj sen. Pro dok.revue přibližuje vznik svého nového dokumentu.Linda Kallistová Jablonská
dok.revueAlchymická pecNa Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu, který začíná už 22. ledna, bude představeno i několik českých dokumentů. V sekci The Tyger Burns pro stále zářící generaci zkušených filmařů se objeví Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie Karla Vachka. V sekci Deep Focus se představí koprodukční snímek Efekt Vašulka o islandsko-české dvojici manželů Vašulkových a dokument Jana Daňhela a Adama Oľhy Alchymická pec, který bude mít v Rotterdamu světovou premiéru. Alchymická pec se soustředí na tvorbu Jana Švankmajera, speciálně na jeho poslední film Hmyz, který měl v Rotterdamu premiéru před dvěma lety. Režiséři Jan Daňhel a Adam Oľha sepsali pro dok.revue svou režijní explikaci k filmu. Adam Oľha, Jan Daňhel
6.19Road movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo Bystřičan
dok.revueMoje romská rodinaDokumentaristé Martin Chlup a Petr Kačírek popisují vznik jejich společného dokumentu Miri fajta, což v romštině znamená Moje rodina. Dokument popisuje snahy mladého romského tvůrce Robina Strii vytvořit stejnojmenný romský sitcom a zároveň je portrétem Robina a dalších členů jeho týmu. V dalším plánu vybízí k úvahám o tom, co dnes u nás znamená romská identita.Martin Chlup, Petr Kačírek
5.19Vlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj chystaný film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám?Martin Páv
dok.revuePtát se po tom, kde jednou skončímeFilmová dílna pro seniory spolku Inventura pod vedením režisérky Terezy Daniell Adámkové dokončuje hodinový film Stopa v hlavě, ve kterém samy seniorské filmařky se svými ručními kamerami přemýšlejí o tom, jak se život starého člověka promění, když začne být závislý na druhých. Jaké kompromisy musí on a jeho okolí podstupovat? A je možné žít i bez velkých osobních obětí zbytku rodiny i nadále důstojně?Tereza Daniell Adámková
4.19FREMJak se natáčí film v Antarktidě? Je možné se dostat do hlavy umělé inteligence? A co to je GAI? To vše popisuje dokumentaristka Viera Čákanyová v textu o svém novém filmu FREM v dok.revue.Viera Čákanyová
F2.19Cesta k filmu Efekt VašulkaIslandská režisérka Hrafnhildur Gunnarsdóttir popisuje pro dok.revue, jak vznikal její celovečerní dokument Efekt Vašulka o zakladatelích světového videoartu, manželech Steině a Woodym Vašulkových. Snímek s českou koprodukcí má v Ji.hlavě svou mezinárodní premiéru. Promítne se dnes od 18 hodin v kině Dělnický dům.Hrafnhildur Gunnarsdóttir
4.19Tady Havel, slyšíte mě?Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.Petr Jančárek

starší články

.DOK.REVUE
17. 02. 2020


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film