Ako a prečo vznikla kniha o slovenském autorském dokumentě

Martin Palúch o své knize Autorský dokumentárny film

Martin Palúch

Nápad napísať ucelenú odbornú monografiu o autorskom dokumentárnom filme na Slovensku v rozpätí 25 rokov (1989-2014) vznikol až po napísaní niekoľkých štúdií, ktoré boli publikované v domácom akademickom prostredí časopisecky alebo vyšli v rámci zborníkov z konferencií. Postupne som si začal uvedomovať, že u nás absentuje ucelený obraz o vývinových premenách v oblasti dokumentárnej tvorby po roku 1989. Na dlho posledným syntetizujúcim dielom bol historický prehľad non-fikčnej kinematografie od Václava Maceka z názvom K dejinám slovenského dokumentárneho filmu (1992). Existovalo tiež viacero roztrúsených štúdií, ktoré čiastkovo mapovali dianie v dokumentaristike v tom ktorom období, ale nebolo ich až tak veľa. Po rozhodnutí napísať monografiu nastali problémy s jej tvarom, tematickým členením a s usporiadaním kapitol. Išlo o otázky týkajúce sa metodológie. Od začiatku som vedel, že nechcem robiť encyklopedicko-historický prehľad všetkých filmov, z ktorého sa čitateľ nedozvie podrobnosti o spôsoboch dramaturgickej práce, o rétorike a poetike pri konštruovaní výpovede jednotlivými režisérmi, nenazrie do kuchyne ich režijných prístupov, a nezistí, čím sa jeden líši od ostatných, resp. čo ich navzájom spája. Položil som dôraz na interpretáciu významných diel a na popis tvorivých autorských metód a najzaujímavejších tém. Z tohto hľadiska som si musel koncepciu knihy cielene zúžiť.

Prvú časť publikácie tvorí rozsiahly teoretický úvod, v ktorom sa snažím odpovedať na otázku, čo sa skrýva pod termínom autorský dokumentárny film. Rozhodol som sa, že sa budem prioritne venovať celovečerným dokumentárnym filmom s výrazným autorským rukopisom. Po roku 2000 slovenská dokumentárna tvorba zažívala zlaté obdobie. Hraná tvorba za ňou v úspechoch výrazne zaostávala. Režiséri ako Peter Kerekes, Marko Škop, Juraj Lehotský, Jaro Vojtek, Robo Kirchhoff, Zuza Piussi a ďalší, nakrúcali výrazné autorské celovečerné dokumenty, ktoré boli úspešné najmä na súťažiach medzinárodných filmových festivalov. Každý jeden z nich pritom používal iné tvorivé metódy. Problém nastal pri charakteristike filmov z obdobia rokov 1989 – 2000. S dokumentárnym filmom sa v tomto období nepočítalo ako so samostatným celovečerným produktom určeným do kinodistribúcie. Musel som preto podriadiť výber interpretovaných diel selekcii a pokúsiť sa vystihnúť toto obdobie tak, aby som na najvýraznejších dlhometrážnych tituloch zároveň vystihol charakter tohto obdobia a určil si zlom, v ktorom taktovku prebrala vyššie spomínaná režisérska generácia (Generácia 90) povestná svojimi novými autorskými prístupmi.

Roky 1989 – 2000 boli turbulentným obdobím. Režiséri sa vyrovnávali s komunistickou minulosťou, snažili sa zaznamenať politické a spoločenské zmeny, reagovali na nástup trhového hospodárstva, rozdelenie Československa a v politike na mečiarizmus. Po zániku štátneho monopolu vznikli súkromné produkčné spoločnosti, napr. Febio F. Feniča v Prahe angažovalo množstvo slovenských tvorcov, ktorí z večera do rána prišli o tvorivé zázemie na Kolibe. V tejto atmosfére zohrala koncom deväťdesiatych rokov rozhodujúcu úlohu Katedra dokumentárnej réžie FTF VŠMU v Bratislave, kde sa stretli výrazné osobnosti, ktoré spájala túžba za každú cenu nakrúcať, testovať hranice dokumentu, autorsky pretvárať realitu a hľadať nové výrazové možnosti sebavyjadrenia prostredníctvom dokumentu. A to napriek nepohodliu a bez inštitucionálneho zázemia, či bez výraznejšej štátnej podpory. Táto renesancia formy a režijného ozvláštnenia naozaj nastala a trvá podnes. Po roku 2012 autori Generácie 90 prešli do hraného filmu a objavilo sa množstvo nových dokumentárnych debutov. Dnešná nová generácia tvorcov sa pritom musí vysporiadať priam z elitným postavením ich predchodcov, ktorí nastavili latku autorského dokumentu privysoko. Ale aj tento mýtus musí raz padnúť a dokumentárna tvorba sa posunie ďalej k novým métam a bude reagovať na nové výzvy. Po roku 2012 sa v kinematografii začali objavovať ďalšie fenomény. Sú nimi filmy-pocty alebo dokumentárne medailóny o populárnych osobnostiach, známych z mimofilmového prostredia: šoubiznis, hokej, cirkev a pod. Kritici nad ich formálnym spracovaním krútia hlavami, ale domáca divácka návštevnosť týchto filmov je masová. Dokument sa tak ocitol pred novými výzvami. Nakrúcať autorský film pre festivaly alebo divácky film bez autorských ambícií?

Moja knižka je určená najmä všetkým, ktorí majú radi kvalitný dokumentárny film, chcú sa o ňom niečo dozvedieť, a budem rád, keď podnieti ďalších tvorcov k nakrúcaniu ich vlastných autorských filmov.





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

1.21Jak vznikla knížka 5 ½ scénáře Ester KrumbachovéEditor, historik a pedagog Jan Bernard popisuje vznik publikace dosud neznámých scénářů Ester Krumbachové. Kniha vychází i s autorovou studií v březnu v Nakladatelství AMU.Jan Bernard
6.20Film jsou tajné dveře do reality Filmový publicista Pavel Sladký popisuje, jak vznikala jeho kniha s názvem Film jsou tajné dveře do reality, která přibližuje tvorbu deseti současných filmových režisérů, například Ulricha Seidla, Michaela Hanekeho, Cristiho Puiua, Larse von Triera či Claire Denisové.Pavel Sladký
5.20Armádní film a avantgarda?Americká filmová historička Alice Lovejoy popisuje vznik své knihy Československý armádní film a avantgarda (Army Film and the Avant Garde), která vyšla v roce 2014 v nakladatelství Indiana University Press a jejíž český překlad od Jana Hanzlíka vyjde v příštím roce v Národním filmovém archivu. Nápad na knihu se zrodil během stáže, kterou badatelka absolvovala před několika lety v Česku. Zaujaly ji tehdy především dokumenty Karla Vachka z doby, kdy pracoval v Československém armádním filmu. Vachkovu kompletní tvorbu uvádí i letošní ji.hlavský festival v sekci Vachek 80. Alice Lovejoy
4.20Vojtěch Jasný: filmový básník a žoldnéřFilmový historik Jiří Voráč přibližuje, jak vznikala jeho monografie o Vojtěchu Jasném, autorovi legendárního filmu Všichni dobří rodáci, která se zaměřuje především na filmařovu práci v exilu a přináší i řadu dosud málo známých archivních materiálů. Kniha pod názvem Vojtěch Jasný: Filmový básník v exilu vychází na podzim v nakladatelství Host.Jiří Voráč
3.20Festivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška Bláhová
dok.revueTrue Detective: Svět, ve kterém se nic nevyřeší„Žijeme ve světě, v němž máme pouze jedinou jistotu: Time is a flat circle,“ píše sémiotik a teoretik médií Martin Charvát v narážce na známou hlášku detektiva Rusta Cohlea ze seriálu True Detective. Tato televizní show Charvátovi natolik učarovala, že jí věnoval knihu. V následujícím textu přibližuje, jak svou publikaci koncipoval.Martin Charvát
2.20Člověk jako reflektor jiných světůSémiotik a teoretik médií Martin Charvát přibližuje svou knihu Zázračné křížení: Karel Teige a Vítězslav Nezval, která se zaměřuje na „mediální problematiku“ v díle dvou vůdčích postav českého poetismu. Kniha vyjde v Nakladatelství AMU. Martin Charvát
1.20Česká škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří Fiala
dok.revueKam oči, tam hlavaAutorská kniha fotografky Markéty Kinterové Kam oči, tam hlava, vydaná v Nakladatelství AMU, je výsledkem kombinace fotografického, uměleckého a výzkumného přístupu.Markéta Kinterová
dok.revueDočíst se neslyšené: Matematika zločinu jako knihaReportážně investigativní knížka Matematika zločinu navazuje na úspěšný stejnojmenný podcast, který natočily Magdalena Sodomková a Brit Jensen a jenž odhaluje problémy současné české justice. Kniha se kromě dalšího sledování aktérů z případu známého z podcastového seriálu věnuje plagiátorským kauzám soudních znalců, aktuálnímu media capture a problému cenzury českých médií i pátrání po tom, proč dokumentární detektivku dlouho nechtěl odvysílat Český rozhlas. Nyní je již v jeho nabídce na portále mujRozhlas. Kniha vyjde v únoru v nakladatelství Albatros Media, vydání podpořil Syndikát novinářů, její vydání lze však ještě několik dní podpořit v rámci kampaně na Hithitu.Magdalena Sodomková

starší články

2.16DOK.REVUE
02. 05. 2016


z aktuálního čísla:

Situační recenzeJak na Johna Wilsona?Sérii HBO Jak na… s Johnem Wilsonem označili někteří filmoví kritici za nejlepší dokumentární počin loňského roku.Kamila BoháčkováNový filmO spojitých nádobách továrny a státuDokumentarista a sociolog Ivo Bystřičan představuje hlavní myšlenky své připravované dvanáctidílné dokumentární série Industrie o průmyslových a sociálních dějinách českých zemí, kterou by měla Česká televize vysílat letos na podzim.Ivo BystřičanTémaA hle, vzedme-li se řeka, neustoupíDo mozaiky zahraničních pohledů na osobnost a tvorbu Karla Vachka, kterou představujeme v tomto čísle dok.revue, přispěl i respektovaný filmový vědec Olaf Möller, spolupracující s řadou světových filmových časopisů (například Film Comment či Sight & Sound), filmových muzeí a světových festivalů – například Il Cinema Ritrovato či International Film Festival Rotterdam. Möller přednáší filmovou teorii a historii na Aalto University v Helsinkách a je spoluautorem několika knih o filmu.Olaf MöllerTémaKaždá lidská bytost má právo nosit boty, které nikde netlačíKarel Vachek byl v roce 2009 předsedou poroty na japonském Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jamagatě. Spolupracovnice festivalu a jeho bývalá ředitelka Asako Fudžioková pro dok.revue vzpomíná, jak festival málem smetl tajfun, Vachek si skoro zapálil dýmku na pódiu a posléze s japonským básníkem Gózóem Jošimasuem natáčel v horách film.Asako FujiokaTémaJako ten pes na pláži...Americká historička Alice Lovejoyová o setkání s Karlem VachkemAlice LovejoyTémaHnízdo v ložniciRenomovaný anglický filmový historik a profesor na univerzitě ve Staffordshiru Peter Hames, autor v zahraničí klíčové knihy o československé nové vlně The Czechoslovak New Wave z roku 1985, zaslal dok.revue svou vzpomínku na Karla Vachka.Peter HamesTémaSmát se tomu...Na setkání s Karlem Vachkem zavzpomínal pro dok.revue i italský producent a zakladatel nezávislé filmové společnosti Okta Film Paolo Benzi. Od roku 2012 je také hlavním tutorem projektu EMERGING PRODUCERS v rámci MFDF Ji.hlava.Paolo BenziSportJak si vloni vedly dokumenty v anketách a žebříčcích?Uzavření kinodistribuce do karantény pomohlo vloni zviditelnit menší, lokální i dokumentární filmy. Právě dokumenty tak mohly vloni hypoteticky konečně zazářit. Zda k tomu skutečně došlo, zjišťuje filmový kritik Martin Šrajer pomocí žebříčků nejlepších filmů dle profesionálních i amatérských diváků a divaček.Báseň19. března 1967, neděleKarel VachekRozhovorOdcházel jsem s propocenou košilíO svém setkání s Karlem Vachkem a s jeho filmy pro dok.revue debatovali častí návštěvníci Vachkových proslulých otevřených seminářů – filozof Miroslav Petříček (MP) a malíř Vladimír Kokolia (VK), dále Vachkův kolega na Katedře dokumentární tvorby na FAMU, pedagog a programový ředitel MFDF Ji.hlava Petr Kubica (PK), producent Radim Procházka (RP), který u Vachka na FAMU studoval a jeho filmy posléze produkoval, a filmový publicista Vladimír Hendrich (VH), jenž s Vachkem natočil desítky pořadů pro Český rozhlas Vltava.Kamila BoháčkováNová knihaJak vznikla knížka 5 ½ scénáře Ester KrumbachovéEditor, historik a pedagog Jan Bernard popisuje vznik publikace dosud neznámých scénářů Ester Krumbachové. Kniha vychází i s autorovou studií v březnu v Nakladatelství AMU.Jan BernardEsejCo dělat po pětadvaceti letechSvým čtením každý text vždy přepisujeme. Režisér, dramaturg a pedagog Jan Gogola ml. se ve svém hravém eseji pokouší po pětadvaceti letech přepsat dialog, který tehdy vedl se svým učitelem Karlem Vachkem (1940–2020) nad jeho filmem Co dělat?. Lze vést živou disputaci s mrtvými? A lze odejít i zůstat zároveň?Jan Gogola ml.ÚvodníkČlověk odjinudO novém čísle dok.revue věnovaném osobnosti Karla VachkaKamila Boháčková