Zásadní kniha a film / Odpovědi od Jurdy po Procházku

Výroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?

Ilustrace: Michaela Kukovičová

I letos jsme v posledním čísle dok.revue vyzvali tvůrce, producenty, teoretiky, historiky, pedagogy i další osobnosti českého dokumentárního světa, aby si nejen sami pro sebe zrekapitulovali, s jakými pro ně zásadními filmy a knihami se v uplynulém roce setkali.

Nechceme sestavovat žebříček toho nejlepšího, ale zajímají nás myšlenkové toky a kontexty, které formují současnou dokumentární produkci a její vnímání nejen odbornou veřejností, jak ostatně naznačuje poněkud osobní formulace otázek a jejich záběr – rok vzniku či publikace dané knihy a filmu nehraje žádnou roli.

1/ Který dokumentární film byl pro vás osobně v uplynulém roce nejpodstatnějším a proč?

2/ Která kniha byla pro vás osobně v uplynulém roce nejpodstatnější a proč?

» Odpovědi od Angera po Buštu
» Odpovědi od Davida po Gogolu ml.
» Odpovědi od Jurdy po Procházku
» Odpovědi od Průchové po Třeštíkovou


Pavel Jurda, dokumentarista

1/ Velké díky Marku Šulíkovi, který mě upozornil na vynikající film z roku 1969 režiséra Oty Krivánka Deň náš každodenný, ve kterém herci hrají sami sebe. Dokumentární rekonstrukce obyčejného života československé rodinky Ravingerů natáčená s lehkostí, která se jen tak nevidí.  Slzy smíchu i dojetí, očistná radost z tvorby. 

2/ Radost mi letos udělala kniha Reinera Stacha Kafka/Rané roky. První díl čtivého třídílného životopisu dokonale popisuje dobové i rodinné klima, ze kterého se zrodil spisovatel Franz Kafka.
 

Martin Kohout, dokumentarista 

1/ Film Zuzany Piussi a Víta Janečka Selský rozum. Dílo vyniká svým zápalem a svojí upřímností, se kterou chtějí autoři něco sdělit. Konečně se někomu podařilo popsat principy, na kterých stojí podnikání Andreje Babiše, a tedy v čem je vstup druhého nejbohatšího Čecha do politiky nebezpečný, namísto intelektuálního teoretizování o střetu zájmu nebo rozebírání jednotlivých excesů, jako je kauza Čapí hnízdo. Pro někoho je tento dokument pouhou propagandou, pro mě je propagandou v nejlepším slova smyslu. Vít Janeček a Zuzana Piussi jsou svým filmem (nejen díky mnoha absolvovaným debatám napříč republikou) k lidem blízko stejně tak, jako se Andrej Babiš snaží předstírat ve své kampani. To je důležité vždy a dnes obzvlášť!

2/ Konečně jsem se dostal ke knize Thomase Pikketyho Kapitál v 21.století. Kniha v podstatě říká, že čím máte více peněz, tím rychleji můžete bohatnout. Taková tendence přirozeně znamená, že se stále větší množství kapitálu přesouvá ke stále menší skupině lidí. Dalo by se možná říci, že takové zjištění není překvapivé. Je však závažné a je postaveno na důvěryhodné analýze vznikající po léta ve velkém týmu ekonomů. Podle možností dat analýza sahá až k rozložení majetku v době Velké francouzské revoluce. Kniha též obsahuje internetové odkazy na data, ze kterých se vycházelo, takže je možné si daná zjištění ověřit či s daty dále pracovat. Bohužel závěry knihy nejsou zohledňovány při důležitých rozhodnutích na národní ani na evropské úrovni.
 

Jaroslav Kratochvíl, dokumentarista

1/ Koudelka fotografuje Svatou zemi (r. Gilad Baram) – soustředěný pohled na Josefa Koudelku, kde forma snímku vrůstá do jeho obsahu. Navíc uvedení filmu za účasti štábu i Josefa Koudelky bylo silným zážitkem.

2/ Národní očista (Benjamin Frommer, Academia 2010) – koncentrovaný pohled na poválečné řešení trojčlenky – kolaborace, vina a trest. Úkrok stranou od pocitu provinčnosti a příklad, že i české dějiny mohou vzbuzovat zájem u zahraničních badatelů a ti mohou zaplnit bílá místa naší paměti.
 

Martina Malinová, dokumentaristka

1/ Důležité filmy pro mě byly dva, dva filmy ve dvou dnech. Všechno má svůj čas režisérky Violy Ježkové a Hranice práce Apoleny Rychlíkové. Hranice práce, to je film-reportáž, který se dívá ven, ukazuje nám svět a chce, abychom si o něm něco mysleli. A já si pak něco myslím a od drůbežárny se dostanu k tématům, kvůli kterým si chci prostřelit hlavu. Pak si uvědomím, že svět nějak vypadá a jediné, co mohu, je vybrat si, odkud a čím ho budu pozorovat. Všechno má svůj čas je film dovnitř. Nutí mě zavřít oči a pozorovat. Pak si uvědomuji, že vevnitř to taky nějak vypadá. Tenhle film mi připomněl, že je třeba najít drůbežárnu uvnitř mě a zastavit provoz.

2/ Když šeptá listí autorky Hope Jahrenové, protože je to kniha–les a v mnohém předčí bestseller Tajný život stromů. Také se ke mně konečně dostala kniha Psychomagie – v ní Alejander Jodorowsky například popisuje, jak se se svým přítelem rozhodli jít městem po přímce, a tak prolézali křoví, štípali ploty a lezli do cizích domů a vylézali okny.
 

Radim Procházka, producent 

1/ Jelikož s Robinem Kvapilem točíme film o prezidentském kandidátovi, tak jsou obě doporučení z tohoto ranku: Winer (Josh Kriegman, Elyse Steinberg, 2016) je téměř evropsky ambivalentní příběh demokratického kongresmana, kterému kariéru zničila fotka jeho vyboulených slipů na sociálních sítích, ale on se rozhodl ukandidovat k politické smrti… Get Me Roger Stone (Dylan Bank, Daniel DiMauro, Morgan Pehme, 2017) sice není formálně nijak vytříbený, ale objevil mi strašidlo jménem Roger Stone, který se jako čerstvý dvacátník zapletl do Watergate, pomohl ke zvolení Reagana, získaný politický vliv pak prodával diktátorům po celém světě jako společník prestižní lobbistické firmy, znevěrohodnil přepočítávání hlasů na Floridě, čímž pomohl ke znovuzvolení Bushe juniora, aby na sklonku své kariéry pomohl do Bílého domu svému dlouholetému oblíbenci Donaldu Trampovi. Uf. 

2/ Debut Tomáše Gombíře Jedničky a nuly je velkým románem o mé generaci i temnou vizí života v sociálních sítích. Pokud už někdo z kolegů dojednává práva ke zfilmování, ať dá vědět, abych nemarnil čas… Když chce člověk vědět, Co je nového ve filmové vědě, může si i v tramvaji vychutnat hutnou příručku Andrey Slovákové.

 
 
 




výpis dalších článků rubriky:  Anketa

dok.revueJak to vidí kritika?Na stránkách dok.revue najdete od roku 2020 hvězdokupu, v níž přední čeští filmoví kritici a přední české filmové kritičky a také jedna slovenská kritička budou zhruba třikrát až čtyřikrát ročně udílet vybraným současným českým i světovým dokumentům počet hvězdiček, podle nichž dílo hodnotí. V této chvíli přinášíme dvě tabulky: jednu z března a druhou – aktuální – z počátku září.redakce dok.revue
2.20Ve chvíli, kdy se nic neděje, se může teprve všechno stát...Anketa dok.revue o tom, jak čeští tvůrci dokumentů mimořádný stav vnímali a jak ovlivnil či ovlivňuje jejich práci. Kamila Boháčková
6.19Anketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film
6.18Zásadní kniha a film / od Kvapila po ŽaludaVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Hanáčkové po KubošeVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Angera po GogoluVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
F3.18Bezpečnost novinářů, politické tlaky nebo zahleděnost do sebe sama Lukáš Nedomlel
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Průchové po TřeštíkovouVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Davida po Gogolu ml.Výroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Angera po BuštuVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?

starší články

6.17DOK.REVUE
20. 12. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue