Za zmizelou tradicí

Filmový historik Lukáš Skupa popisuje chystanou publikaci, v níž chce popsat dějiny jednoho „zmizelého žánru“ československé kinematografie, totiž českého filmu pro děti v letech 1945–1992. Dětem bude ostatně věnována na MFDF Ji.hlava speciální péče v rámci hravé zóny Ji.hlava dětem, kde letos na ty menší i nejmenší čekají výtvarné dílničky ve spolupráci s humpoleckou 8smičkou i časopisem Raketa, programování s Ozobotem či divadlo Koňmo. A samozřejmě i filmy.

Z filmu Přijela k nám pouť, 1973

I v dobách, kdy československá kinematografie produkovala víc kvantity než kvality, existoval žánr, který si udržoval poměrně vysokou úroveň. Bývaly také doby, kdy se v zahraničí o českém filmu mluvilo hlavně díky tomuto žánru, který se za hranice i nejlépe prodával. Mám na mysli filmy pro děti – kdysi „výkladní skříň“ domácí kinematografie. Záměrně zdůrazňuji minulý čas, protože po zlaté éře v době normalizace čekal tento žánr v polistopadové etapě postupný skon. Dnes už můžeme říct, že filmy pro děti z české produkce skoro vymizely. Z dříve širokého spektra tvorby pro děti přežívá (nebo přesněji skomírá) jen pohádka, které paradoxně brání v jakémkoli rozvoji neúnavné lpění na zdegenerovaných tradicích „klasické české pohádky“.

„Jak žánr filmů pro děti zapadal do širších společensko-politických a kulturních souvislostí poválečného Československa, ale také do státem řízeného studiového filmového systému? A o čem, proč a jak filmy pro děti vyprávěly a jak se jejich podoba proměňovala v čase? To jsou klíčové otázky chystané knihy.“

Do historie českého filmu pro děti jsem se poprvé pustil před více než deseti lety právě s vědomím, že jde o významnou a neprobádanou kapitolu domácí kinematografie, která se uzavřela po zániku státního filmového monopolu v roce 1992. Zároveň také s vědomím, že novodobý výzkum filmových žánrů je v českém prostředí teprve v počátcích a v zahraničí se zaměřuje spíš na západní kinematografie, kde se žánry vyvíjely v radikálně jiných podmínkách. Prošlapávání neznámých cest tak vedlo k základnímu zmapování terénu i k několika dílčím objevům. Nyní nastal správný čas na syntézu všech posbíraných poznatků s cílem, který je snad už v dohledu: sepsat celé dějiny jednoho „zmizelého žánru“ v rozmezí let 1945 až 1992.

Výchovná funkce a nejen ta

Přestože filmy pro děti vznikaly namátkově už před rokem 1945, skutečným mezníkem se v historii žánru stalo až zestátnění kinematografie. S ním byly položeny základy pro soustavnější rozvoj filmu pro děti, který se měl odstřihnout od své minulosti spojované s komercí a kýčem. Většině čtenářů se zřejmě hned vybaví výchovné cíle komunistického režimu. Je pravda, že výchovné požadavky neopustily tento žánr po celou dobu jeho vývoje. I proto může výzkum filmu pro děti prozradit cosi podstatného o pozici dětí a mládeže v poválečném Československu nebo o vztahu kulturní politiky k umění určenému nejmladšímu publiku. V první části svého projektu se tedy zabývám otázkou, jak žánr zapadal do širších společensko-politických a kulturních souvislostí poválečného Československa, ale také do státem řízeného studiového filmového systému. Za rozvojem tvorby pro děti totiž rozhodně nestála jen funkce výchovná – stejně důležité byly procesy uvnitř kinematografie. Rekonstrukce zákulisí výroby či distribuce filmů pro děti tak odkryje další příčiny rozvoje žánru směřující do dramaturgické, průmyslové a hospodářské oblasti.

O čem, proč a jak

Druhá základní výzkumná otázka, která přímo souvisí s tou první, zní: O čem, proč a jak filmy pro děti vyprávěly a jak se jejich podoba proměňovala v čase? Protože v rozsahu jediného výzkumu a publikace není možné podat naprosto vyčerpávající odpověď, soustředím se na několik reprezentativních fenoménů, které v knize získají prostor jako případové studie. Ty detailněji přiblíží charakteristické rysy filmů pro děti v různých etapách sledovaného období a také to, jak se jejich tvůrci vyrovnávali s nároky kladenými na tento žánr. Pod drobnohledem se ocitnou dobrodružný film, pohádka, tzv. problémový film nebo autorská tvorba z hlediska praxe v konkrétních výrobních podmínkách (Věra Plívová-Šimková v barrandovském studiu, Josef Pinkava ve zlínském studiu). S otazníkem zatím zůstává zařazení animovaných a nonfikčních filmů pro děti, které by nicméně vydaly na další samostatný výzkum a publikaci.

Z filmu Přijela k nám pouť, 1973

Obraz „zmizelého žánru“ tudíž vyvstane z interakce různých faktorů, které ovlivňovaly vývoj a podobu českých filmů pro děti, a z maximálního množství dostupných pramenů: archivních materiálů, dobové literatury a tisku, rozhovorů s pamětníky nebo jejich osobní pozůstalosti a samozřejmě i samotných filmů, z nichž mnohé dnes (zaslouženě i nezaslouženě) neopouštějí brány filmového archivu. Výsledky projektu v ideálním případě nejenže zaplní další mezeru v historii domácí kinematografie, ale přinesou třeba i podněty, kam by se český film pro děti mohl zase někdy v lepších časech ubírat.

Výzkumný projekt byl podpořen grantem Státního fondu kinematografie. Budoucí publikaci vydá Národní filmový archiv.





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

3.20Festivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška Bláhová
dok.revueTrue Detective: Svět, ve kterém se nic nevyřeší„Žijeme ve světě, v němž máme pouze jedinou jistotu: Time is a flat circle,“ píše sémiotik a teoretik médií Martin Charvát v narážce na známou hlášku detektiva Rusta Cohlea ze seriálu True Detective. Tato televizní show Charvátovi natolik učarovala, že jí věnoval knihu. V následujícím textu přibližuje, jak svou publikaci koncipoval.Martin Charvát
2.20Člověk jako reflektor jiných světůSémiotik a teoretik médií Martin Charvát přibližuje svou knihu Zázračné křížení: Karel Teige a Vítězslav Nezval, která se zaměřuje na „mediální problematiku“ v díle dvou vůdčích postav českého poetismu. Kniha vyjde v Nakladatelství AMU. Martin Charvát
1.20Česká škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří Fiala
dok.revueKam oči, tam hlavaAutorská kniha fotografky Markéty Kinterové Kam oči, tam hlava, vydaná v Nakladatelství AMU, je výsledkem kombinace fotografického, uměleckého a výzkumného přístupu.Markéta Kinterová
dok.revueDočíst se neslyšené: Matematika zločinu jako knihaReportážně investigativní knížka Matematika zločinu navazuje na úspěšný stejnojmenný podcast, který natočily Magdalena Sodomková a Brit Jensen a jenž odhaluje problémy současné české justice. Kniha se kromě dalšího sledování aktérů z případu známého z podcastového seriálu věnuje plagiátorským kauzám soudních znalců, aktuálnímu media capture a problému cenzury českých médií i pátrání po tom, proč dokumentární detektivku dlouho nechtěl odvysílat Český rozhlas. Nyní je již v jeho nabídce na portále mujRozhlas. Kniha vyjde v únoru v nakladatelství Albatros Media, vydání podpořil Syndikát novinářů, její vydání lze však ještě několik dní podpořit v rámci kampaně na Hithitu.Magdalena Sodomková
6.19Autorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea Hanáčková
5.19Jak vznikala kniha o Michalu HýbkoviFilmový historik a pedagog FAMU Jan Bernard popisuje okolnosti vzniku své připravované knihy o pozapomenutém českém kameramanovi a dokumentaristovi Michalu Hýbkovi, která vyjde na jaře 2020 v Nakladatelství AMU. Jan Bernard
F4.19Filmař disentu Michal HýbekJi.hlavský festival dnes ve dvou blocích představuje osobnost Michala Hýbka (1957– 2003), který se stal významným filmařem disentu. Jeho Dopisy Olze (1986) byly prvním filmovým představením disidenta Václava Havla světové veřejnosti, a to u příležitosti udělení Ceny Erasma Rotterdamského. Těsně po revoluci vytvořil hravou esej o Havlově březnové cestě s názvem Paříž – Londýn aneb S panem presidentem tam a zpět (1990). Dva dnešní bloky filmů Michala Hýbka budou koncipovány jako projekce s úvodem. První blok promítne čtyři krátké Hýbkovy filmy a druhý představí filmový rozhovor Jaroslava Hanzela s Alexandrem Dubčekem v ruštině, který Hýbek natáčel coby kameraman. Následující text je úryvkem z rukopisu připravované knihy Jana Bernarda Filmař(i) disentu: Michal Hýbek, která by měla vyjít v Nakladatelství AMU na jaře 2020.Jan Bernard
dok.revueŽeny o ženáchLiterární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová chystá na podzim k vydání knihu Ženy o ženách zahrnující dvacet osm rozhovorů s dvaceti devíti filmovými a literárními dokumentaristkami působícími v Česku, prostřednictvím kterých zkoumá, jak ženy-dokumentaristky v Česku tvoří. Práce vzniká jako součást její dizertace na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V následujícím textu popisuje genezi projektu i jeho obsah.Barbora Baronová

starší články

4.19DOK.REVUE
14. 10. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue