Ve světle ikon

Zdeněk N. Bričkovský o svém novém filmu Ve světle ikon

Mohu říci, že je to film ze Sibiře i z Vysočiny, je to film o obrazech kolem nás a v nás. Je to film o obrazech lidských a božských, o světle, které z nich vyzařuje, o člověku jako obrazu nejvyšším. Pro hledajícího diváka odkrývá neobyčejné v „obyčejném“ – každodenním…

Před pětadvaceti lety jsem se daleko na východě u jezera Bajkal na poloostrově Svatý Nos krátce setkal s duchovním starcem Spiridonem. Dlouze hleděl na klidnou hladinu velikého jezera a pak řekl: „Do hloubky a podstaty obrazu můžeš proniknout jeho dlouhým a soustředěným pozorováním. I to může být meditace, i to může být modlitba.“ Moc jsem tehdy jeho řeči nerozuměl, ale utkvěla mi v paměti. A právě tato slova po letech uzrála a inspirovala náš nový film.

Před šesti lety, při natáčení dokumentárního filmu V krajinách ticha na Sibiři (ke zhlédnutí na YouTube) a později u filmu Raduga – slavnost duhy, jsem se setkal s lidmi, kteří mi více poodkryli tajemství působení obrazu na člověka. Schopnost soustředěným pozorováním – ztišením se – proniknout do „středu“ obrazu, do přítomnosti a odtud získávat sílu a poznání.
Zaujalo mě to znova natolik, že jsem se na Sibiř vrátil a hledal lidi, kteří umí do hloubky obrazu vstoupit či silné obrazy tvořit, lidi, pro které je „obraz meditací či modlitbou“, jak mi kdysi řekl stařec Spiridon.
Našel jsem je v sibiřském městečku Jenisejsk. Zde jsem zjistil, že každý obraz, ať už umělecký, přírodní, fotka nebo film, může být ikonou, duchovním obrazem.
Může… ale záleží na stavu mysli tvůrce, s jakou obraz tvoří, a na mysli toho, kdo se na obraz dívá, kdo jej přijímá.

V obou mých předchozích filmech, a nepatrně i v tomto novém, se zabývám původním staroslovanským jazykem, užívaným před cyrilometodějskou reformou, a písmem zvaným bukvice.
V kultuře sibiřských Rusů je tento starodávný slovanský jazyk stále přítomný a živý. Jeho hlubinné významy nám zřetelně a v širších (duchovních) souvislostech mohou odkrýt původní význam slov i naší mateřštiny. Jak učí znalci tohoto staroslovanského jazyka, slovo „ikona“ znamená jakýkoli obraz a je složeno ze dvou staroslovanských slov: „I“ označuje „ingli“, božskou sílu, světlo.
Slovo „koná“ pak vyjadřuje „konání“ – působení božské síly, světla, na člověka. Ikona tedy znamená působení této síly skrze jakýkoli obraz: umělecký, přírodní, fotku… film.
A právě snahou našeho nového dokumentárního filmu Ve světle ikon je tento dávný duchovní vztah člověka a obrazu vyjádřit a přiblížit.

Jedním z průvodců filmu je pravoslavná mniška, sestra Njanila, která začala znenadání tvořit vynikající a v Rusku ceněné ikony ve svých šedesáti letech, i když neumí a nikdy neuměla kreslit ani malovat. Na otázku, jak si tento svůj nenadálý „talent“ malovat duchovní obrazy vysvětluje, odpověděla:

„Bůh stvořil člověka k obrazu svému a člověk svým každodenním životem, svým
Světlem, svými každodenními skutky tento obraz posvěcuje /povyšuje/
či znesvěcuje /popírá/… a odtud pramení ty dary.“

Film se natáčel v Rusku – na Sibiři v městečku Jenisejsk, kde je významná ikonopisecká dílna. A také u nás na Vysočině… Obrazy jsou všude kolem nás… a v nás.


Na filmu společně pracovali manželé Zdeněk N. Bričkovský, režisér a dokumentarista, a Taťána Novotná, střihačka, kteří společně založili malou filmovou společnost DÓMfilm. Doposud vytvořili 8 dokumentárních filmů, jež spojuje duchovní svět různých kultur, národů, skupin různých vyznání, lidí různých osudů, hledání toho, co nás (náš život) přesahuje a vede nás cestou k nezávislosti, vnitřní svobodě. Některé z nich byly uvedeny na mnoha domácích i zahraničních festivalech a získaly několik významných ocenění. 

Film Ve světle ikon je dokončen a bude mít premiéru na některém domácím nebo zahraničním filmovém festivalu na podzim tohoto roku anebo začátkem roku příštího.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueJak jsem potkala losyHana Nováková o losech, lidech a filmech, co potřebují čas. Amoosed.Hana Nováková
dok.revuePsí láskaRežisérku Lindu Kallistovou Jablonskou vždy zajímali lidé, kteří jdou za hranice svých možností. Oslovila ji proto životní cesta české musherky Jany Henychové, která nejraději tráví čas o samotě za polárním kruhem, jen se psím spřežením. Dokument Psí láska, který bude mít premiéru na festivalu Jeden svět, může být podle režisérky inspirací pro ty, kteří se bojí žít svůj sen. Pro dok.revue přibližuje vznik svého nového dokumentu.Linda Kallistová Jablonská
dok.revueAlchymická pecNa Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu, který začíná už 22. ledna, bude představeno i několik českých dokumentů. V sekci The Tyger Burns pro stále zářící generaci zkušených filmařů se objeví Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie Karla Vachka. V sekci Deep Focus se představí koprodukční snímek Efekt Vašulka o islandsko-české dvojici manželů Vašulkových a dokument Jana Daňhela a Adama Oľhy Alchymická pec, který bude mít v Rotterdamu světovou premiéru. Alchymická pec se soustředí na tvorbu Jana Švankmajera, speciálně na jeho poslední film Hmyz, který měl v Rotterdamu premiéru před dvěma lety. Režiséři Jan Daňhel a Adam Oľha sepsali pro dok.revue svou režijní explikaci k filmu. Adam Oľha, Jan Daňhel
6.19Road movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo Bystřičan
dok.revueMoje romská rodinaDokumentaristé Martin Chlup a Petr Kačírek popisují vznik jejich společného dokumentu Miri fajta, což v romštině znamená Moje rodina. Dokument popisuje snahy mladého romského tvůrce Robina Strii vytvořit stejnojmenný romský sitcom a zároveň je portrétem Robina a dalších členů jeho týmu. V dalším plánu vybízí k úvahám o tom, co dnes u nás znamená romská identita.Martin Chlup, Petr Kačírek
5.19Vlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj chystaný film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám?Martin Páv
dok.revuePtát se po tom, kde jednou skončímeFilmová dílna pro seniory spolku Inventura pod vedením režisérky Terezy Daniell Adámkové dokončuje hodinový film Stopa v hlavě, ve kterém samy seniorské filmařky se svými ručními kamerami přemýšlejí o tom, jak se život starého člověka promění, když začne být závislý na druhých. Jaké kompromisy musí on a jeho okolí podstupovat? A je možné žít i bez velkých osobních obětí zbytku rodiny i nadále důstojně?Tereza Daniell Adámková
4.19FREMJak se natáčí film v Antarktidě? Je možné se dostat do hlavy umělé inteligence? A co to je GAI? To vše popisuje dokumentaristka Viera Čákanyová v textu o svém novém filmu FREM v dok.revue.Viera Čákanyová
F2.19Cesta k filmu Efekt VašulkaIslandská režisérka Hrafnhildur Gunnarsdóttir popisuje pro dok.revue, jak vznikal její celovečerní dokument Efekt Vašulka o zakladatelích světového videoartu, manželech Steině a Woodym Vašulkových. Snímek s českou koprodukcí má v Ji.hlavě svou mezinárodní premiéru. Promítne se dnes od 18 hodin v kině Dělnický dům.Hrafnhildur Gunnarsdóttir
4.19Tady Havel, slyšíte mě?Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.Petr Jančárek

starší články

5.18DOK.REVUE
26. 11. 2018


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film