Píseň o medu


Z filmu Země medu. Foto Artcam

Na dnešek, když jsem spal,
zdál se mi podivný sen,
úl měl jsem v srdci
a zlaté včely mi v něm
přilétávaly tkát
z mých starých trampot a běd
bílý vosk a sladký med.

 

Antonio Machado (1875–1939)

Z knihy Ralpha Dutliho Píseň o medu. Kulturní dějiny včely. Zlín: Archa, 2019.
 

O medu a tradičním včelařství pojednává i snímek Země medu, jenž zahajoval letošní festival Jeden svět. Dokument dvou tvůrců ze Skopje Tamary Kotevské a Ljubomira Stefanova byl oceněn jako nejlepší dokument na festivalu v Sundance, kde získal i Zvláštní cenu poroty za kameru a Cenu pro výjimečný přínos. Snímek byl také nominován na Oscara, a to hned dvakrát – v kategorii dokumentu i jako nejlepší mezinárodní film. Od 28. května je Země medu k vidění v českých kinech.




2.20DOK.REVUE
04. 06. 2020


z aktuálního čísla:

Situační recenzeKontextem naší doby je nemít kontextKontext. Jedno ze zásadních témat dnešní doby přehlcené virálovými videi a jedno ze zásadních témat dokumentárního filmu vůbec. Jaký kontext dodat obrazům coby fragmentům reality? A jaký kontext jim dodáváme my diváci? O potřebě kontextu jsme se bavili také nad snímkem Pozorovatelna (The Viewing Booth, 2020) izraelského dokumentaristy Ra´anana Alexandrowicze Do debaty jsme přizvali odborníka na Blízký východ, publicistu, spisovatele a rozhlasového komentátora Jana Fingerlanda (JF), izraelsko-slovenskou umělkyni, dokumentaristku a kurátorku působící v Praze Tamaru Moyzes (TM) a teoretičku vizuální kultury a zakladatelku platformy Fresh Eye Andreu Průchovou Hrůzovou (APH). Snímek Pozorovatelna uvádí letošní online Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě v sekci Svědectví.Kamila BoháčkováNový filmJak jsem točil o KunderoviDokumentarista Miloslav Šmídmajer popisuje, jak vzniká jeho dokument o Milanu Kunderovi s pracovním názvem „Milan Kundera: Od žertu k bezvýznamnosti“. Snímek by se měl v kinech objevit v březnu příštího roku a posléze se plánuje uvedení na VOD platformách a v České televizi.Miloslav ŠmídmajerTémaMuž, který předběhl svou dobuBankéř Albert Kahn vytvořil pod vlivem svého učitele, filozofa Henriho Bergsona, pozoruhodný soukromý archiv své doby. Pokusil se v něm posbírat co nejvíce filmů a fotografií svědčících o světě, v němž žil. Jeho Archiv planety, jak svou sbírku nazval, pokrývá období od první světové války do roku 1932 a zachycuje tak paměť tehdejšího světa. Výběr ze snímků z Kahnova archivu uvede online ve zvláštní sekci letošní ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.David ČeněkTémaFantomová kinematografie Jižní KorejeProgramový ředitel MFDF Ji.hlava Petr Kubica přibližuje v následujícím textu vývoj jihokorejského dokumentu od jeho počátků po současnost. Vytváří tak potřebný kontext letošní ji.hlavské retrospektivy Průhledná krajina, jíž se stala Jižní Korea. Přehlídka představuje u nás dosud neznámé snímky, natočené v období od dvacátých let minulého století po současnost, a ukazuje fascinující cestu jihokorejského dokumentu, jehož nezávislost se začala psát až v roce 1988.Petr KubicaRozhovorChci, aby diváci viděli mé filmy nejen očimaTvorba světoběžníka rakouského původu Huberta Saupera je známá i u nás. Před lety vzbudil ohlas jeho dokumentární esej Darwinova noční můra o Viktoriině jezeře v Tanzánii, kde se chová okoun říční na vývoz do Evropy, zatímco domorodí obyvatelé poblíž jezera živoří a trpí hlady. Letos mohou diváci MFDF Ji.hlava zhlédnout Sauperův nový snímek Epicentro o současné Kubě, kde se podle autora zrodilo americké impérium i filmová propaganda. S Hubertem Sauperem jsme si povídali o jeho tvůrčí metodě, zatímco jsme se – virtuálně a se sluchátkem na uchu – společně procházeli po jeho farmě na francouzském venkově.Kamila BoháčkováÚvodníkDigitální archiv planetydok.revue 5.20redakce dok.revue