NU

Úryvek z poetického snímku NU, kde vedou dialog Příroda-žena a Člověk-muž v posledních momentech lidstva, kdy se obnovuje zpřetrhané pouto mezi milující matkou a znovu nalezeným synem.

Frédéric Cousseau, Blandine Huková


Vzpomínám si na tebe dobře. Nejdřív jsi nevěděl, kdo jsi. Bál ses mě. Utíkal jsi před mými nejklidnějšími bouřemi. Třásl ses a schovával se, kamkoliv to šlo. Moc jsi o mně nevěděl.

Tvá chodidla byla široká a silná. Bosý jsi kráčel po skalách a v mých lesích. Miloval jsi mé zvuky a snažil ses je rozeznat. 

Tvé oči byly doširoka otevřené. Díval ses na mě, aniž bys mi skutečně rozuměl. 

Tvé dlouhé paže mě nemotorně svíraly. 

Tvůj pach byl silný jako pach mých tvorů. Každý den jsi objevil novou vůni. 

Rád ses mě dotýkal, otíral ses o mě. Tvé dlaně nebyly krásné. Nikdy mě nezranily. Byly čím dál tím mrštnější. 

Vzpomínám si na tvá ústa, která se ještě neuměla usmívat. Své silné zuby jsi používal na všechno. Jedl jsi mé ovoce. Objevoval mé chutě. Zabíjel jsi má zvířata, aby tě nasytila. I ona tě mohla zabít. Byli jste si rovni. 

Ničím sis nemohl být jistý. Ještě ses nepovažoval za Boha. Byla jsem tvou Bohyní, tvým tajemstvím.

Přeložila Eliška Charvátová




F4.18DOK.REVUE
28. 10. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue