Kreativní dílna mladých producentů

O workshopu Emerging Producers na letošním Berlinale

Účastníci workshopu Emerging Producers v Berlíně. Foto MFDF Ji.hlava

Únor již pomalu končí a po celém městě finišují přípravy na jubilejní 70. ročník filmového festivalu Berlinale. Berlín se připravuje na příjezd filmových profesionálů, kritiků i nadšenců, ale už týden je na místě skupina osmnácti nadějných producentů, kteří se zde zúčastní projektu Emerging Producers. Jeho hlavním cílem je propojování talentovaných producentů, a to nejen mezi sebou, ale i s dalšími filmovými profesionály. „Je to opravdu unikátní program, hlavně v tom, jak kombinuje osobní rozvoj s podnětnými přednáškami, semináři a také networkingem,“ říká řecký producent Angelos Rallis.

Účastníci projektu již společně absolvovali týdenní workshop v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava na konci loňského října. Berlín jim ale dává příležitost k hlubším diskuzím i upevnění vzájemných vztahů. Útočištěm producentů se na čtyři dny stalo hipsterské kino Wolf a po celý čas je vedli zkušení lektoři Irena Taskovski a Paolo Benzi.

Autorské dokumenty a debaty střídaly přednášky, kterých se zhostili experti různých oborů. Sociolog Michal Koníček pohovořil o digitálním marketingu, bosenská producentka Amra Bakšić o roli žen ve filmovém průmyslu a konzultantka Renata Novotná o osobní produktivitě a efektivitě. Inspirativní osobností byla pro všechny režisérka, producentka a spisovatelka Ruth Beckermann, která představila svou filmovou tvorbu a postupy. 

Program Emerging Producers vyvrcholil koktejlem v budově Českého centra Berlín. Celý prostor vyplňovala hudba DJ Ultrafina a profily všech 142 dosavadních Emerging producers vylepené na stěnách. Stovky hostů Berlinale se přišly seznámit s další generací slibných producentů a užít si večer v dobré společnosti. 

Další ročník je tedy za námi a rodina Emerging Producers se může pyšnit osmnácti novými členy. Účastníci programu našli nejen možné kolegy do budoucna, ale i přátele. Fawzia Mahmood, producentka z Velké Británie, na něj vzpomíná takto: „Byl to pro mě neocenitelný čas, setkat se znovu se skvělými kolegy-producenty, ale hlavně možnost zamyslet se sama nad sebou, a podívat se z jiné perspektivy na to, co vlastně dělám a kam ve své práci směruji.“

Teď se těšíme na nové projekty, které můžou být oceněny právě i soškou Zlatého medvěda na Berlinale, jako se to podařilo dvěma našim Emerging Producers s filmem Touch Me Not v roce 2018.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

6.19Hledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin Svoboda
5.19Různé podoby výuky dokumentuNa letošním ji.hlavském festivalu probíhala také panelová diskuze o výuce dokumentárního filmu v zemích Visegrádu. Na besedě vystoupili přímo pedagogové vybraných škol. Výuku na pražské FAMU představil Vít Janeček, maďarskou Divadelní a filmovou univerzitu v Budapešti reprezentoval Attila Kékesi, za slovenskou Vysokou školu múzických umení v Bratislavě promluvila Viera Čákanyová a výuku na polské Národní filmové škole v Lodži představila Maria Zmarz-Koczanowicz. Co z diskuze vzešlo?Kamila Boháčková
4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila Boháčková
4.19Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
3.19Startovací rampa pro dokumenty z východuO užitečnosti projektu Docu Talents from the EastRené Kubášek
2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková
1.18Aktualizace Jednoho světaCo připravuje jubilejní 20. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden světJitka Lanšperková

starší články

1.20DOK.REVUE
09. 04. 2020


z aktuálního čísla:

Situační recenzeFilm V síti by měl být hlavně na síti, aby něco dokázal změnitDebata nad filmem V síti tvůrců Víta Klusáka a Barbory ChalupovéKamila BoháčkováNový filmSlunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna KryvenkoTémaJak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila BoháčkováBáseňJiří TrnkaFrantišek HrubínTeorieKinematografická filozofieKinematografická filozofie či filmozofie představuje oblast výzkumu, která stojí na průsečíku filmové vědy a filozofie. Následující text je úvodem do filmozofie, jenž představuje její základní přístupy, témata a klíčové osobnosti. V první části zasazují autorky filmozofii do esteticko-historické perspektivy ztotožňování filozofie s uměním, zatímco v druhé části pak provádí „příčný řez“ dnešním stavem bádání a pokoušejí se vystihnout metodologickou i tematickou pluralitu aktuálních filmozofických přístupů.Andrea Slováková, Tereza HadravováGlosaDěkuji ti, étereFilmová dokumentaristka Tereza Reichová přibližuje své první pokusy s tvorbou radiodokumentu pro Český rozhlas. První pokus se prý příliš nevydařil. „Proč to tak bylo?“ ptá se Reichová sama sebe. Proč je problém vtěsnat všechny významy díla jen do zvuku, když jsme zvyklí vyprávět audiovizuálně?Tereza ReichováRozhovorPřinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila BoháčkováNová knihaČeská škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří FialaÚvodníkOd filmových obrazů k těm zvukovýmdok.revue 1.20Kamila Boháčková