Ke klauzurní knize FAMU 2017

Skrytý půvab studentských invencí

Pavel Juráček, dramaturg, scenárista a jeden ze studentů FAMU, si v květnu roku 1967 do svého deníku zapsal:

„Mám za sebou třetinu filmu… Pětadvacet natáčecích dní, tisíc metrů materiálu, dva měsíce strachu a únavy. Přemáhá mě pocit, že ta věc už není v mých rukách. Jsem vykonavatelem poselství, které bylo uloženo do scénáře. Dělám, co mohu. Občas shledávám, že je ten scénář špatný, jenomže nemám čas, ani sílu cokoliv napravit. Později se bude říkat, že jsem ten scénář zkazil. Což je můj osud a já jej přijal.“1)

Aniž by si to tehdy plně uvědomoval, v osmi krátkých větách vystihl frustraci a obavy, které dříve či později přepadnou každého umělce. Všichni o sobě čas od času pochybují: zvládnu svůj film dokončit včas? Podaří se vdechnout život postavám ve scénáři? Zachytím na fotce ten správný okamžik? Budou tomu ostatní rozumět? A musejí vůbec? Co když neuvidí to, co vidím já?

Být autorem, tvořit z vlastní imaginace, oživovat svoje myšlenky vyžaduje spoustu kuráže. Ještě těžší je být autorem stojícím na samém začátku cesty. FAMU je startovní čára, kde se každoročně seřadí desítky až stovky mladých talentů, kteří se pokoušejí prosadit v oboru filmu a audiovize. Jejich cílem, ke kterému se upínají, není ani tak titul, jak je zvykem na většině vysokých škol, nýbrž uznání – od pedagogů, od kolegů, profesionálů a průmyslu obecně. Jejich cílem je samotná cesta poznání.

Pochopit vnitřní procesy pražské FAMU, kde se rodí a vychovávají čeští filmaři, není snadné. Přes zdi školních budov prosákne na veřejnost jen zlomek informací, přitom nejen kritika a širší odborná veřejnost je zvědavá – jaké talenty škola vychovává?

V pořadí již páté pokračování Klauzurní knihy, kterou vydává pravidelně Nakladatelství akademie múzických umění, je exkluzivní vstupenkou na tribunu, odkud můžete dění pozorovat z první řady. Letos celkem 12 autorů působících mimo FAMU přijalo pozvání na jarní a podzimní klauzurní zkoušky. Někteří z nich jsou sami bývalými studenty, jiní mají za sebou naprosto odlišný způsob vzdělání – kritici, publicisté, pedagogové, ti všichni dostali za úkol klauzurám přihlížet a podrobovat je vlastnímu výzkumnému zájmu. Klauzurní kniha si klade za cíl nastavit studentům pomyslné zrcadlo a ukázat jim, jak čtou jejich díla ostatní. Autoři klauzurních textů nejsou pedagogové FAMU, neznají studenty osobně a už vůbec ne cestu, kterou museli ujít. Vidí jen (ne)hotová díla, bez jakýchkoliv vazeb, sympatií a střetu zájmů.

Filmový publicista a knihovník Martin Mišúr prozkoumával zvukovou složku v dílech studujících režisérů, jež označil za ambientní. Na klauzury katedry dokumentární tvorby opět dorazil filmový teoretik Jiří Anger, jehož zaujal skrytý půvab invencí studentských dokumentů. Programový ředitel Anifilmu Pavel Horáček spolu s filmovou kritičkou a teoretičkou Eliškou Děckou zhlédl všechna díla katedry animované tvorby, na nichž oba ocenili práci studentů v předem vytyčených hranicích zadaných cvičení. Do tajů experimentů s intermediálním uměním v pracích Centra audiovizuálních studií se již počtvrté ponořila estetička Tereza Hadravová. Zkušená scenáristka Petra Ušelová reflektovala texty začínajících scenáristů a dramaturgů. Filmový teoretik a kritik Ondřej Pavlík se zaměřil na díla studentů katedry střihu a Kateřina Svatoňová se už popáté zúčastnila klauzur a státních zkoušek katedry kamery. Teoretička vizuální kultury Andrea Průchová a kurátorka olomouckého Muzea umění Barbora Kundračíková rozebraly díla studujících fotografů. Klauzurní knihu pak uzavírají anglické texty reflektující díla zahraničních studentů na katedře FAMU International z pera nezávislého filmového publicisty Daniela Walbera z USA a filmového novináře přispívajícího do Variety Willa Tizarda dlouhodobě žijícího v Praze.

Výsledkem jsou střízlivé a zároveň kritické reflexe jednotlivých děl, ale i samotných kateder. Studenti dostanou cennou zpětnou vazbu od nestranného publika, které ale díky svému zázemí ví, o čem mluví, FAMU získá představu o tom, jak na ni nahlíží odborná veřejnost, a nakonec my – do větší či menší míry „dělníci kultury“ – nahlédneme do zákulisí největší, nejstarší a nejproslulejší tuzemské filmové akademie. Těžištěm tohoto pomyslného trojúhelníku je právě Klauzurní kniha, jejímž úkolem je všechny tři vrcholy propojit.

Říká se, že autor, který nedokáže unést kritiku, by vůbec neměl tvořit. Cesta k hledání sebe sama je nekonečná. Klauzurní cvičení, která studenti prezentují, jsou jen první z mnoha dalších drobných vítězství, jež je čekají. Klauzurní kniha je jen jedno z mnoha hodnocení, která přijdou. Ale právě proto, že přichází na samotném začátku, má nepopiratelný a naprosto zásadní smysl. Pomáhá totiž formovat celou novou generaci Pavlů Juráčků, která o sobě zcela jistě bude mnohdy pochybovat. Nakonec pochybovat je lidské, znamená to, že autor roste dál. A co víc si můžeme přát než tvůrce se zdravou mírou sebereflexe?


Poznámky

1) Pavel Juráček. Deník (1959–1974). Editor Jan Lukeš. Praha: Národní filmový archiv, s. 643.





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

3.20Festivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška Bláhová
dok.revueTrue Detective: Svět, ve kterém se nic nevyřeší„Žijeme ve světě, v němž máme pouze jedinou jistotu: Time is a flat circle,“ píše sémiotik a teoretik médií Martin Charvát v narážce na známou hlášku detektiva Rusta Cohlea ze seriálu True Detective. Tato televizní show Charvátovi natolik učarovala, že jí věnoval knihu. V následujícím textu přibližuje, jak svou publikaci koncipoval.Martin Charvát
2.20Člověk jako reflektor jiných světůSémiotik a teoretik médií Martin Charvát přibližuje svou knihu Zázračné křížení: Karel Teige a Vítězslav Nezval, která se zaměřuje na „mediální problematiku“ v díle dvou vůdčích postav českého poetismu. Kniha vyjde v Nakladatelství AMU. Martin Charvát
1.20Česká škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří Fiala
dok.revueKam oči, tam hlavaAutorská kniha fotografky Markéty Kinterové Kam oči, tam hlava, vydaná v Nakladatelství AMU, je výsledkem kombinace fotografického, uměleckého a výzkumného přístupu.Markéta Kinterová
dok.revueDočíst se neslyšené: Matematika zločinu jako knihaReportážně investigativní knížka Matematika zločinu navazuje na úspěšný stejnojmenný podcast, který natočily Magdalena Sodomková a Brit Jensen a jenž odhaluje problémy současné české justice. Kniha se kromě dalšího sledování aktérů z případu známého z podcastového seriálu věnuje plagiátorským kauzám soudních znalců, aktuálnímu media capture a problému cenzury českých médií i pátrání po tom, proč dokumentární detektivku dlouho nechtěl odvysílat Český rozhlas. Nyní je již v jeho nabídce na portále mujRozhlas. Kniha vyjde v únoru v nakladatelství Albatros Media, vydání podpořil Syndikát novinářů, její vydání lze však ještě několik dní podpořit v rámci kampaně na Hithitu.Magdalena Sodomková
6.19Autorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea Hanáčková
5.19Jak vznikala kniha o Michalu HýbkoviFilmový historik a pedagog FAMU Jan Bernard popisuje okolnosti vzniku své připravované knihy o pozapomenutém českém kameramanovi a dokumentaristovi Michalu Hýbkovi, která vyjde na jaře 2020 v Nakladatelství AMU. Jan Bernard
F4.19Filmař disentu Michal HýbekJi.hlavský festival dnes ve dvou blocích představuje osobnost Michala Hýbka (1957– 2003), který se stal významným filmařem disentu. Jeho Dopisy Olze (1986) byly prvním filmovým představením disidenta Václava Havla světové veřejnosti, a to u příležitosti udělení Ceny Erasma Rotterdamského. Těsně po revoluci vytvořil hravou esej o Havlově březnové cestě s názvem Paříž – Londýn aneb S panem presidentem tam a zpět (1990). Dva dnešní bloky filmů Michala Hýbka budou koncipovány jako projekce s úvodem. První blok promítne čtyři krátké Hýbkovy filmy a druhý představí filmový rozhovor Jaroslava Hanzela s Alexandrem Dubčekem v ruštině, který Hýbek natáčel coby kameraman. Následující text je úryvkem z rukopisu připravované knihy Jana Bernarda Filmař(i) disentu: Michal Hýbek, která by měla vyjít v Nakladatelství AMU na jaře 2020.Jan Bernard
4.19Za zmizelou tradicíFilmový historik Lukáš Skupa popisuje chystanou publikaci, v níž chce popsat dějiny jednoho „zmizelého žánru“ československé kinematografie, totiž českého filmu pro děti v letech 1945–1992. Dětem bude ostatně věnována na MFDF Ji.hlava speciální péče v rámci hravé zóny Ji.hlava dětem, kde letos na ty menší i nejmenší čekají výtvarné dílničky ve spolupráci s humpoleckou 8smičkou i časopisem Raketa, programování s Ozobotem či divadlo Koňmo. A samozřejmě i filmy.Lukáš Skupa

starší články

6.17DOK.REVUE
20. 12. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue