Kdo se se mnou zatočí

Studentka Katedry animované tvorby na FAMU Adéla Križovenská přibližuje vznik svého krátkého animovaného dokumentu Kdo se se mnou zatočí, který je součástí celovečerního pásma toho nejlepšího ze současných studentských animovaných filmů s názvem FAMU v kině 01, jenž je od 20. srpna v českých kinech.

Z filmu Kdo se se mnou zatočí. Foto archiv autorky

Modrají se poměnečky, zelená se klokočí. Kdo se se mnou v tom kolečku, kdo se se mnou zatočí?

Zadaním bolo vytvoriť animovaný dokument na tému revolúcia. Rada priznávam pôvodné školské zadanie, pretože sama, bez nejakého postrčenia, by som k podobnému námetu zrejme nedošla. Vrámci útrpného hľadania vhodnej témy mi jedna blízka osoba poradila rozpracovanie problematiky detských domovov. Po krátkom skúmaní stránok domovov na internete a čítania príbehov som si so zlomeným srdcom povedala, že to je tá téma. Do tvorby som sa vrhla s hlavou plnou naivných predstáv. Skutočná podstata dokumentu sa odhaľovala sama – postupne a organicky. Tak ako aj samotný scenár a vizuál.
 

Z filmu Kdo se se mnou zatočí. Foto archiv autorky

Film si to nakoniec aj tak vyprosí sám

Mojou pôvodnou myšlienkou bolo opísať pozitívnu revolúciu vo svete ústavnej starostlivosti. Ako nezainteresovanej osobe sa mi vždy zdalo, že aspoň z materiálnej stránky sú domovy vybavené čím ďalej tým lepšie. Po pár stretnutiach s Petrou Kačírkovou, aktívne pôsobiacou v tejto oblasti, sa môj obzor začal rozširovať a uberať úplne opačným smerom. Nasledovali stretnutia, pri ktorých som nahrala rozhovor s Michalom Ďorďom, ktorý pôsobí v nadácii Vteřina poté a s Júliou Kochovou, ktorá pôsobí napríklad v organizácii Dobrá rodina. Keďže som stále plávala len na povrchu problému, moje otázky sa mi zdali roztrasené a naivné. Ich výpovede boli však viac než uspokojivé a určili tak ďalší smer filmu. Pôvodné predstavy tvorby sa nakoniec úplne líšili od reality. Chcela som viac výpovedí z viacerých uhlov pohľadu. Konfrontovať názory ľudí pracujúcich v domovoch, ľudí z ministerstiev zodpovedných za financovanie a tiež detí. Keďže táto téma je hodná rozhodne väčšieho formátu, bolo obrovskou výzvou z hodiny nahrávok vybrať len tých krátkych 5 minút. Nestihla som sa dostať k žiadnemu osobnému stretnutiu v nejakom domove a ani k deťom. Nakoniec to bolo vlastne dobré, pretože s väčším množstvom materiálu by to bolo ešte ťažšie. Stále mi tam však chýbal nejaký hlas detí, tak som to nakoniec vyriešila piesňou z knihy Jarní říkanky, ktorú mi kamaráti zo štúdia Versus pomohli zhudobniť.

Aby obraz neprekričal zvuk

Počas procesu strihu audia som sa snažila nájsť to správne vizuálne riešenie. Vznikli tak 3 storyboardy, 2 animatiky a hromada výtvarných návrhov. Časový tlak a neznámo, ktoré pre mňa forma dokumentu predstavovala, ma neúprosne naháňali a tlačili k stene mojich schopností. V týchto momentoch ma hnala túžba ponúknuť ľuďom aspoň letmý pohľad za záves mylných predstáv. Po neúspešných scénaroch a skicách som si spomenula na autora menom Boris Labbe, ktorý sa stal mojou hlavnou vizuálnou inšpiráciou. Celá finálna koncepcia vznikla jedného dňa v mojej obľúbenej kaviarni za zvuku hudby Sigura Rosa, ktorý udával náladu tejto jemne depresívnej a vážnej téme.


Z filmu Kdo se se mnou zatočí. Foto archiv autorky
 

Finálna verzia animatiku pozostávala z minimu pohybu, hromady popiskov a šípok. Ondřej Vomočil je úžasný zvukár, ktorý dokázal pochopiť poznámky ako: pocit rannej hmly a jaskynná samota. Finálnu animáciu som vkladala do takmer hotového zvuku. Technická stránka pozostáva z veľkej časti z rotoskopie 3D modelov, rúk či vodnej hladiny. Problematika rotoskopie je na poli animácie večne otvorenou debatou. Ja som za každú formu, ktorá šetrí čas a slúži k uskutočneniu myšlienky. Samotná animácia bola veľmi “nobrain” procesom fázovania animatiku a prekresľovania 3D modelov. V porovnaní s procesom vymýšľania je to pre mňa vždy odmenou.

Štvorcový, takmer vertikálny formát som zvolila z dôvodu pocitu uzavretosti či uzamknutosti v jednom z trezorov, ktoré sa vo filme opakujú. Širokouhlý je iba začiatok s deťmi spievajúcimi veselú pieseeň. Kľúčovými prvkami sú skrinky symbolizujúce odloženie, uzamknutie, nepotrebnosť, hromadnosť a samotu. Kľúče ako cesta k poznaniu, pomoci a k slobode. Vlna ako prvok ukazujúci bezmocnosť. Takmer statickými scénami som využívala slobodu obrazu – chvíľu sa nikam neponáhľať a nechať diváka sústrediť sa priamo na výpovede.


Z filmu Kdo se se mnou zatočí. Foto archiv autorky
 

Posolstvo tohto malého filmu vnímam hlavne ako svoju vlastnú zmenu myslenia v tejto oblasti, a túžbu sa tomu v budúcnosti ešte nejak venovať. Takisto verím, že dokáže prehovárať k širšej verejnosti, nie len k festivalovým divákom.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueJde o to vidět, že svět je spíše děravý než plnýFilmař, hudebník a výtvarník Ondřej Vavrečka popisuje proces vzniku své osobité audiovizuální eseje Osobní život díry, která se letos objevuje v soutěžní sekci Česká radost v rámci on-line ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Ji.hlavě. „Jde o to vidět prázdno, chybění, prostory mezi. Zkrátka díry. Protože svět ve skutečnosti je spíš děravý než plný, což ukazuje struktura hmoty,“ objasňuje svůj záměr Vavrečka.Ondřej Vavrečka
4.20Nebe nad současnou ČínouJak vznikal celovečerní dokument Nebe o čínském křesťanském sirotčinci, jenž je současně výpovědí o dnešní Číně? Režisér Tomáš Etzler film vnímá jako tečku za svým sedmiletým působením v roli zahraničního zpravodaje v říši středu. Ve druhém textu popisuje střihačka Adéla Špaljová, jak spolu s režisérem vytvářeli výslednou podobu dokumentu.Tomáš Etzler, Adéla Špaljová
1.20Slunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna Kryvenko
dok.revueVěčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězduDokumentarista Jan Gogola ml. popisuje okolnosti vzniku svého nového filmu Věčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězdu, situačního portrétu slovenského zpěváka Joža Ráže ze skupiny Elán. Gogola se v otevřených situacích pokouší zjistit, jestli otevřenosti písní Elánu a Rážova hlasu odpovídá jeho otevřenost mentální. Texty Elánu se zároveň stávají kurzivou psaným rámcem tohoto hravého a přitom metafyzického setkání dokumentaristy se slovenským zpěvákem. „Mám za to, že ‚proti‘ může být cestou k ‚pro‘,“ zakončuje příběh svého filmu Gogola.Jan Gogola ml.
3.20Jednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla Komrzý
2.20Příběh provinčního městečkaZačínající ruský režisér Dmitrij Bogoljubov popisuje pro dok.revue okolnosti vzniku svého nového filmu Provinční městečko E, který natočil v koprodukci s českou společností Hypermarket Film a Českou televizí. Film odhaluje mentalitu provinčního ruského města Jelňa, které patří k nejdepresivnějším v zemi a kde stále přetrvává odkaz velké vlastenecké války. Toho putinovská garnitura zdařile zneužívá, aby získala podporu zdejších obyvatel. Film byl v březnu krátce k vidění na portále DAFilms v rámci Jednoho světa online, na podzim se chystá jeho uvedení v České televizi.Dmitrij Bogoljubov
dok.revueVěci mohou být i jinakJak se natáčel vnitřní portrét Jaroslava Duška s názvem Zrcadlení tmy?Viliam Poltikovič
dok.revueKrajina poslů smrti i taškářůDokumentaristka Květa Přibylová přibližuje práci na svém experimentálním snímku Země havrana z archy, který vybrali organizátoři nyonské přehlídky Visions du Réel do své online mediatéky, jež je pro filmové profesionály přístupná do 2. května na webu festivalu.Květa Přibylová
dok.revueM E Z E R Y PAMĚTINora Štrbová přibližuje svůj nový animovaný dokument M E Z E R Y (S P A C E S), ve kterém zpracovává osobní zkušenost se ztrátou paměti svého bratra. Snímek do 24. dubna uvádí online letošní ročník festivalu Visions du Réel.Nora Štrbová
dok.revueStopy Jedličkovy krajinyDokumentarista Petr Záruba přibližuje svůj nový film Jan Jedlička: Stopy krajiny o malíři Janu Jedličkovi. Snímek bude uveden na letošním ročníku festivalu Visions du Réel.Petr Záruba

starší články

.DOK.REVUE
24. 08. 2020


z aktuálního čísla:

Situační recenzeTvůrci filmu Havel nevěděli, že neví. A to je to nejhorší nevědění!Je snímek Havel režiséra Slávka Horáka skutečně chaos, který o nedávných dějinách naší země ani o prvním českém prezidentovi neřekne vůbec nic? Anebo mají tvůrci právo na autorskou licenci a mohou si natočit, co chtějí, i když snímek i ústřední postavu nazvou Havel? A co o naší době vypovídá, že si z odkazu vlivného dramatika, intelektuála a politika, mistra slova, vybírají tvůrci jen jeho lehce bulvarizované soukromí?Kamila BoháčkováNový filmNebe nad současnou ČínouJak vznikal celovečerní dokument Nebe o čínském křesťanském sirotčinci, jenž je současně výpovědí o dnešní Číně? Režisér Tomáš Etzler film vnímá jako tečku za svým sedmiletým působením v roli zahraničního zpravodaje v říši středu. Ve druhém textu popisuje střihačka Adéla Špaljová, jak spolu s režisérem vytvářeli výslednou podobu dokumentu.Tomáš Etzler, Adéla ŠpaljováTéma„Můžeme hovořit filmovým jazykem?“Letošní, čtyřiadvacátý ročník MFDF Ji.hlava se zaměří mimo jiné na polské experimentální filmy sedmdesátých let minulého století, které tvořil kolektiv autorů pod názvem Warsztat Formy Filmowej. Jak vypadal manifest tohoto hnutí a co svou formou tyto filmy předznamenaly?Tereza TurzíkováSportOzvěny Ji.hlavy a koronavirusSvé zahraniční ozvěny pořádá Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava ve spolupráci s Českými centry už několik let. Diváci v různých částech světa díky nim mohou zhlédnout oceněné filmy předešlého ji.hlavského ročníku i debatovat s autory snímků. Letos jejich průběh výrazně ovlivnila pandemie. Navíc tento rok proběhly ozvěny kromě New Yorku, Bruselu a Bratislavy poprvé také v Antverpách a ve Vídni. Přinášíme koláž ohlasů letošních ozvěn od organizátorů z různých míst světa i v různých situacích.redakce dok.revueBáseňGramsciho zápiskyMike HoolboomRozhovorJeli jsme na polské hřiště, ale přivezli jsme si svůj manšaftRozhovor s dokumentaristy Filipem Remundou a Vítem Klusákem o jejich novém společném filmu Jak Bůh hledal Karla, který ukazuje, jak se v současném Polsku zneužívá náboženství a víra k manipulaci davů a k politickým účelům. Snímek bude mít českou premiéru na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.Kamila BoháčkováNová knihaVojtěch Jasný: filmový básník a žoldnéřFilmový historik Jiří Voráč přibližuje, jak vznikala jeho monografie o Vojtěchu Jasném, autorovi legendárního filmu Všichni dobří rodáci, která se zaměřuje především na filmařovu práci v exilu a přináší i řadu dosud málo známých archivních materiálů. Kniha pod názvem Vojtěch Jasný: Filmový básník v exilu vychází na podzim v nakladatelství Host.Jiří VoráčÚvodníkSousedédok.revue 4.20Kamila Boháčková