Hranice smutku, šedi, zmaru.

Dají se tyto limity překročit, ptají se Rychlíková s Uhlovou

Hranice práce (Apolena Rychlíková, 2017)

Při světové premiéře filmu Apoleny Rychlíkové Hranice práce bylo v sále skoro nedýchatelno, vsadil bych se ale, že to většině diváků velmi osobní výpovědi novinářky Saši Uhlové příliš nevadilo. Tématem jsou totiž její zážitky z „podřadných“ zaměstnání, která společnost velmi potřebuje, nicméně lidem, kteří je vykonávají platí tak, že sotva mohou přežít. A to si skoro nikdo z přítomných v sále nedokáže ani v nejmenším představit. Dokument z cyklu Český žurnál není obrazově strhující – většinou jde o záběry ze skryté kamery, co je na něm ovšem výjimečné, je jeho výpověď. Apolena Rychlíková sice ví, že filmy nemůžou změnit naši realitu, jak podotkla v jednom z nedávných rozhovorů, ale můžou ji ukázat na dřeň, nadoraz, i zákoutí, kam se běžný filmový divák nedostane. A to je pro něj vzrušující, zvláště pak, když je vše zobrazeno srozumitelně, jednoduše a pravdivě. A i v téhle rovině šly Rychlíková s Uhlovou na samotné hranice svých možností.

„Občas jsem přišla domů, něco jsem vyprávěla manželovi a brečela jsem. On mi vysvětloval, že jsem tam jenom jako. Když jsem mu zároveň povídala o některých situacích, kdy se ke mně třeba někdo choval hrubě, řekl mi, že se mám ozvat. Byla jsem tam ale spíš na pozorování,” vysvětluje rozkol novinářka, která přiznává, že nebylo možné si zachovat odstup. „Když jsem nastoupila do obchodního řetězce, kvůli nedostatku lidí zvýšili nástupní mzdu pro nově příchozí. Já jsem tak měla víc, než někteří moji kolegové, kteří tam pracují už dlouho," řekla Uhlová v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. „Když už jedenáctou hodinu pořád děláte ten stejný pohyb a jste unavený, tak ten odstup není úplně možný,” dodala. Materiál pro sérii reportáží nazvaných Hrdinové kapitalistické práce pro magazín A2larm Uhlová shromažďovala od ledna do konce července, v září seriál zveřejnila. Nechala se postupně zaměstnat v prádelně nemocnice Motol, ve firmě z holdingu Agrofert Vodňanské kuře, třídírně odpadu, na lince v žiletkárně a na pokladně supermarketu Albert. Brala od 65 do 120 korun na hodinu, pracovala až sedmnáct hodin denně, své děti viděla jen občas. Rodina ale nebyla odkázaná na její příjem, na psaní reportáží získala grant. „Měla jsem sto korun na hodinu, hrubého. To se blíží tomu, co vydělám normálně. Problém byl, že jsem musela zajišťovat hlídání dětí, protože jsem tam byla až do večera. Takže už by to zase nestačilo,” odpovídá novinářka.

Dokument Hranice práce stojí na podmanivém hlasu ráčkující Saši Uhlové, která předčítá své deníkové záznamy, které jsou doprovázeny převážně záběry ze skryté kamery, s níž vstupovala na všechna pracoviště. V tomto případě je ovšem škoda, že film neumí zprostředkovat zápach, který by dotvořil nekonečnou beznaděj míst, na nichž pracují lidé, kteří nevěří, že by v životě měli šanci uspět. Přežívají někdy s humorem, jindy na hranici vyčerpání a smutku. Na rozdíl od novinářky Uhlové zůstávají v nejhůř placených zaměstnáních a je pro ně jedinečným zážitkem, když si třeba můžou dovolit občas koupit lístek na metro a jet třeba na výlet do centra Prahy...

Hranice práce jsou film, který má smysl, je dojemný k pláči i burcující. A to nemám na mysli občasné výrony levičáckého smýšlení jinak velmi uměřené a přesné Uhlové.





výpis dalších článků rubriky:  Téma

3.20Politika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin Mišúr
2.20Není jeden feminismusZamyšlení nad dokumentaristkami inspirované knihou Barbory Baronové Ženy o ženách.Martin Šrajer
1.20Jak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila Boháčková
5.19Zachytit zázrak potřebuje časCenu za přínos světové kinematografii získal letos v Jihlavě kazašský režisér Sergej Dvorcevoj, který byl také autorem letošní festivalové znělky, jež v jednom dlouhém jímavém záběru snímá tvář kazašské herečky Samal Esljamové na nástupišti moskevského metra. Do Jihlavy se Dvorcevoj vrátil přesně po dvaceti letech, v roce 1999 si z tehdy teprve začínajícího festivalu odnesl historicky první ji.hlavskou cenu. Letos představil na festivalu nejen své dosavadní filmy, ale spolu s ředitelem jihlavské přehlídky objasnil svůj způsob natáčení i uvažování na masterclass, jejíž otitulkovaný záznam si lze přehrát na dok.revue.Kamila Boháčková
F5.19Válka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis Prášil
F4.19Doba lithiová aneb Čas vyhynoutJedním z témat prolínajících se letošním festivalem je ekologie, klimatická krize i otázka, jak může jedinec i celá společnost zabránit hrozícímu kolapsu, případně jak čelit pocitu strachu a environmentální úzkosti. V programu ji.hlavského festivalu najdeme i několik filmů s ekologickou tematikou. Přinášíme zamyšlení o několika snímcích ze sekce Svědectví o přírodě.Pavel Bednařík
F2.19Reality TV – seznamte seKurátor každoroční ji.hlavské programové sekce Reality TV Milan Kruml pojmenovává tři převažující kategorie těchto televizních formátů: seznamky, pořady zaměřené na komunální problémy a aktuální publicistiku na téma přesahující běžné politické dění. Do poslední jmenované kategorie můžeme řadit rakouský dokument Heinz-Christian Strache – Ibizza video, který zachycuje jednu z největších politických afér posledních let u našich sousedů a navozuje téma, jak se bránit proti populistům. Rakouský dokument uvádí MFDF Ji.hlava dnes od 17:30 v DKO II.Milan Kruml
4.19Felix Sobolev: Objev KinotronuZatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Dnes bude k vidění v kině Dukla - Reform od 22:30. Felix Sobolev
4.19Virtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině (v DKO) i v podobě instalací.Andrea Slováková
4.19Podoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky. První blok Fascinace - Erotika je k vidění dnes od 19:30 v kině Dukla-Edison. Andrea Slováková

starší články

F4.17DOK.REVUE
28. 10. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue