Felix Sobolev: Objev Kinotronu

Zatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Dnes bude k vidění v kině Dukla - Reform od 22:30.

Z filmu Felixe Soboleva Biosféra! Nejvyšší čas se zamyslet (1974)

Dokumenty se v podání ukrajinského tvůrce Felixe Soboleva staly umělecky autonomní oblastí, protože nepřinášely jen nevšední informační hodnotu, ale i originální vizualitu. Jeho díla svébytně kombinují dokumentární záběry, animaci, hrané pasáže, záznamy ze skryté kamery, ale i makrodetaily vědeckých pokusů. Retrospektiva Felixe Soboleva na letošní MFDF Ji.hlava je u nás první příležitostí objevit jeho stále živé dílo. V dok.revue přinášíme úryvky Sobolevova textu ze sedmdesátých let, v němž přichází s konceptem Kinotronu, tedy stabilní tvůrčí skupiny pro natáčení populárně-vědeckých snímků, což v době socialistického schvalování scénářů a přidělování témat představovalo revoluční způsob práce.
 

Ukazuje se, že stávající praxe v oblasti výroby populárně-vědeckých filmů není zcela uspokojivá. Propast mezi životem a filmovým plátnem bývá často příliš hluboká. [...]

Chceme1) nalézt východisko z této situace, proto přicházíme s konceptem Kinotronu – jakéhosi urychlovače filmové produkce. Kinotron představuje autonomní tvůrčí celek schopný osvojit si vlastními silami jakoukoli, i tu nejsložitější problematiku. Kinotron je akceschopný kolektiv složený z nadšenců, z lidí posedlých jedním tvůrčím tématem. [...]'
 

Z filmu Felixe Soboleva Biosféra! Nejvyšší čas se zamyslet (1974)
 

Úhelným kamenem celého procesu je plánování na pět let dopředu, při kterém jsou scenáristické návrhy precizované společným úsilím celého štábu předkládány ke schválení nikoli jednotlivě, nýbrž jako celek.[…] Díky tomu, že se štáb skládá vedle zkušeného režiséra (či uměleckého vedoucího) nejméně ze dvou pomocných režisérů, vlastního střihače, dvou kameramanů a dostatečně početného technického personálu, lze zároveň vedle práce na celovečerním filmu natáčet jeden či dva krátké snímky, věnovat se přípravám následující práce či konzultovat s autory a vědci nové náměty. […]

Uvedení této „skupinové pracovní dohody”2) do praxe s sebou nenese žádná rizika – kolektivní tvůrčí proces naopak přináší zcela jinou produktivitu a efektivitu práce v kvantitativním i kvalitativním ohledu a racionálnější a šetrnější využití veřejných prostředků. Zároveň umožňuje tvorbu aktuálních, divácky atraktivních a ideologicky účinných filmových děl, která mohou z hlediska masového diváckého zájmu konkurovat i těm nejkvalitnějším hraným filmům.
 

Z filmu Felixe Soboleva Umí zvířata přemýšlet? (1970)
 

Kinotron představuje pro absolventy uměleckých vysokých škol ideální prostředí pro získávání profesních zkušeností. Jejich profesní růst se tak bude opírat o celý pracovní kolektiv. Problém mladých tvůrčích pracovníků trápí každé filmové studio, nicméně pro Kyjevské studio populárně-vědeckých filmů Kyjevnaučfilm nabyl v posledních pěti letech zvláštního významu. Prudký růst počtu vyrobených filmů si přirozeně vyžádal odpovídající rozšíření tvůrčího personálu, a to především z řad mladých. Výsledkem je, že se nyní téměř polovina režisérů a kameramanů studia nachází na samém počátku své tvůrčí kariéry. [...] Absolventi uměleckých vysokých škol v Kinotronu naváží během dvou až tří let potřebné vztahy se zkušenými scenáristy a vědeckými kolektivy, dokáží si připravit několik vlastních témat a natočit dva tři krátké filmy. V období, kdy štáb teprve připravuje natáčení celovečerních filmů, může takový mladý specialista využít k práci na svém snímku plnou kapacitu Kinotronu. To vše umožňuje vychovat ze začínajících tvůrců celou plejádu skutečných profesionálů. [...]

Skupinová pracovní dohoda nikterak nezasahuje do dosavadní praxe schvalování a odevzdávání scénáře a celého filmu na úrovni všech instancí včetně Goskina SSSR. [...] Naším cílem je sdružit ty nejlepší prvky současné filmové produkce v jednom permanentně fungujícím kolektivu, který by byl schopen flexibilně reagovat na nejrůznější výzvy dnešní společnosti a vědy. Vždyť jedním z nejzávažnějších nedostatků kinematografie  [...] je její zaostávání za životní realitou. Od společensky významné události do jejího filmového zpracování dnes často uplynou tři roky až pět let. To znamená, že v době, kdy se materiál objeví na plátně či obrazovce, dané téma již pozbývá aktuálnosti a účinek na diváka se vytrácí. Kinotron má být citlivým orgánem společenské objednávky – dnes ve vědě, zítra na plátně či obrazovce!
 

Z filmu Felixe Soboleva Hrdinství (1975)

 

Text s názvem Referát pocházející z archivu Felixe Soboleva uloženéhoNárodním centru Oleksandra Dovženka přeložil z ruského originálu Václav Štefek. Redakčně kráceno a mírně upraveno.


Poznámky

1) Sobolev zde patrně hovoří za celou experimentální skupinu, která s nápadem na Kinotron v rámci studia populárně-vědeckého filmu Kyjevnaučfilm přišla.

2) Dnes by se dalo říct, že šlo o tvůrčí skupinu.





výpis dalších článků rubriky:  Téma

3.20Politika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin Mišúr
2.20Není jeden feminismusZamyšlení nad dokumentaristkami inspirované knihou Barbory Baronové Ženy o ženách.Martin Šrajer
1.20Jak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila Boháčková
5.19Zachytit zázrak potřebuje časCenu za přínos světové kinematografii získal letos v Jihlavě kazašský režisér Sergej Dvorcevoj, který byl také autorem letošní festivalové znělky, jež v jednom dlouhém jímavém záběru snímá tvář kazašské herečky Samal Esljamové na nástupišti moskevského metra. Do Jihlavy se Dvorcevoj vrátil přesně po dvaceti letech, v roce 1999 si z tehdy teprve začínajícího festivalu odnesl historicky první ji.hlavskou cenu. Letos představil na festivalu nejen své dosavadní filmy, ale spolu s ředitelem jihlavské přehlídky objasnil svůj způsob natáčení i uvažování na masterclass, jejíž otitulkovaný záznam si lze přehrát na dok.revue.Kamila Boháčková
F5.19Válka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis Prášil
F4.19Doba lithiová aneb Čas vyhynoutJedním z témat prolínajících se letošním festivalem je ekologie, klimatická krize i otázka, jak může jedinec i celá společnost zabránit hrozícímu kolapsu, případně jak čelit pocitu strachu a environmentální úzkosti. V programu ji.hlavského festivalu najdeme i několik filmů s ekologickou tematikou. Přinášíme zamyšlení o několika snímcích ze sekce Svědectví o přírodě.Pavel Bednařík
F2.19Reality TV – seznamte seKurátor každoroční ji.hlavské programové sekce Reality TV Milan Kruml pojmenovává tři převažující kategorie těchto televizních formátů: seznamky, pořady zaměřené na komunální problémy a aktuální publicistiku na téma přesahující běžné politické dění. Do poslední jmenované kategorie můžeme řadit rakouský dokument Heinz-Christian Strache – Ibizza video, který zachycuje jednu z největších politických afér posledních let u našich sousedů a navozuje téma, jak se bránit proti populistům. Rakouský dokument uvádí MFDF Ji.hlava dnes od 17:30 v DKO II.Milan Kruml
4.19Virtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině (v DKO) i v podobě instalací.Andrea Slováková
4.19Podoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky. První blok Fascinace - Erotika je k vidění dnes od 19:30 v kině Dukla-Edison. Andrea Slováková
3.19Filmág Man RayNázory slavného experimentátora na filmové uměníMan Ray

starší články

4.19DOK.REVUE
14. 10. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue