Dočíst se neslyšené: Matematika zločinu jako kniha

Reportážně investigativní knížka Matematika zločinu navazuje na úspěšný stejnojmenný podcast, který natočily Magdalena Sodomková a Brit Jensen a jenž odhaluje problémy současné české justice. Kniha se kromě dalšího sledování aktérů z případu známého z podcastového seriálu věnuje plagiátorským kauzám soudních znalců, aktuálnímu media capture a problému cenzury českých médií i pátrání po tom, proč dokumentární detektivku dlouho nechtěl odvysílat Český rozhlas. Nyní je již v jeho nabídce na portále mujRozhlas. Kniha vyjde v únoru v nakladatelství Albatros Media, vydání podpořil Syndikát novinářů, její vydání lze však ještě několik dní podpořit v rámci kampaně na Hithitu.

Když jsme spolu s Brit Jensen dokončily dokumentární detektivku Matematika zločinu, sesypala se na nás celá spousta e-mailů a dopisů, v nichž lidé popisovali své – často hořké – zkušenosti s českou justicí. A aktéry našeho pořadu. Pak se ozvalo nakladatelství Albatros Media, že by mělo zájem vydat knížku. 

Zatímco audiopořad vtáhne posluchače do soudní síně i díky autentickým záznamům, v knize se dá více pracovat s daty a fakty, které by posluchačům mohly v proudu vysílání uniknout. Zatímco podcast cílí spíš na mladší publikum, knížka může oslovit i generaci zvyklou na klasické čtení, listování či šustění papírem. Začala jsem ji sepisovat počátkem minulého roku. V té době byl náš podcast stále v Českém rozhlase na černé listině a my, autoři, jsme se marně domáhali, aby se dostal do éteru. Případ tohoto rok trvajícího pokusu o cenzuru se stal sám o sobě příběhem, plným různých „přestřelek a intrik“. Vlastně ideální materiál na už tak poměrně detektivní knihu. Kromě toho, že jsem dál sledovala příběhy obou odsouzených, které jsme s dokumentaristkou Brit Jensen rekonstruovaly i v podcastu, jsem se tedy vydala i po mediální stopě. 

A vzala jsem to zeširoka. Na případu muže, který před trestem utekl do Indonésie, jsem totiž začala pracovat někdy v roce 2012. Od té doby se také dramaticky změnily podmínky v redakcích. Mnohé z nich se staly majetkem oligarchů. Dnes už dobře popsaný jev media capture – čili převzetí médií – se stal něčím, s čím se potýkají novináři od Berlína na východ. Zpětně jsem se tedy podívala na to, jak se proměnila redakce Lidových novin, v níž jsem tehdy pracovala. Zejména poté, co ji koupil Andrej Babiš. Současné dění v Českém rozhlase tuto éru Lidovek z přelomového roku 2013 bohužel dosti připomíná. Cenzura je totiž jedním z ukázkových symptomů media capture. 

Zároveň jsem i nadále sledovala osudy obou mužů, kteří se mezitím dostali na svobodu. Připomeňme, že soud případ Tomáše Tomana znovuotevřel a ve světle nových důkazů přehodnotil. Druhý muž, o kterém byla v podcastu řeč, se nakonec očistění svého jména nedočkal a trest si odseděl. Stále tu ale ještě visely otázky, zda justice předvede nějakou sebereflexi. 

Kromě problematiky převzetí médií a soudních znalců je v knize ještě jedna vypravěčská linka. A to jsou plagiátorské kauzy, které s příběhy nespravedlivě odsouzených spojují právě některá jména soudních znalců – profesorů na českých a slovenských vysokých školách. Kniha se snaží poukázat na to, že pochybný titul je pouze začátek mnohdy poměrně slibné kariéry. Dost často ve státních službách. Což by nás jako daňové poplatníky mělo zajímat. 

Kniha je hotová. Až vyjde, přijde čas na další – dost možná zase audio – příběhy.

Podcastový krimiseriál můžete poslouchat zde:

● matematikazlocinu.cz

● mujrozhlas.cz/matematika-zlocinu


Hithit kampaň

Reportážně investigativní knížka Matematika zločinu navazuje na stejnojmenný podcast. Vydává ji nakladatelství Albatros Media s podporou Syndikátu novinářů. Stále ještě ale zbývá pokrýt některé náklady na její vydání. Přispět můžete i vy, a to v rámci kampaně na Hithitu.

Snahu o vydání knihy už podpořil sochař Jura Plieštik, který do odměn na Hithitu věnoval nádhernou fotografii. Jeho gesto spustilo lavinu – majitelka indonéské restaurace Juanita Kansil poskytla vouchery na večeři, slavný fotograf Jan Šibík daroval dvě fotografie ze své nové knihy o přelomovém roce 1989, následoval ho Stanislav Krupař s famózními snímky šamanů. Pozadu nezůstala ani komunita audionadšenců. Kamil Fajmon, o kterém se dočtete i v knížce, nabídl, že lidem převede staré audiokazety a desky do digitální podoby, rozhlasový historik Přemysl Hnilička nabízí přednášku o rozhlasové hře. Rozhlasačka Karolína Škápíková je zase ochotná zajet za vaší babičkou či vaším dědečkem a sestříhat a ozvučit audiovzpomínku do rodinného archivu.  





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

6.20Film jsou tajné dveře do reality Filmový publicista Pavel Sladký popisuje, jak vznikala jeho kniha s názvem Film jsou tajné dveře do reality, která přibližuje tvorbu deseti současných filmových režisérů, například Ulricha Seidla, Michaela Hanekeho, Cristiho Puiua, Larse von Triera či Claire Denisové.Pavel Sladký
5.20Armádní film a avantgarda?Americká filmová historička Alice Lovejoy popisuje vznik své knihy Československý armádní film a avantgarda (Army Film and the Avant Garde), která vyšla v roce 2014 v nakladatelství Indiana University Press a jejíž český překlad od Jana Hanzlíka vyjde v příštím roce v Národním filmovém archivu. Nápad na knihu se zrodil během stáže, kterou badatelka absolvovala před několika lety v Česku. Zaujaly ji tehdy především dokumenty Karla Vachka z doby, kdy pracoval v Československém armádním filmu. Vachkovu kompletní tvorbu uvádí i letošní ji.hlavský festival v sekci Vachek 80. Alice Lovejoy
4.20Vojtěch Jasný: filmový básník a žoldnéřFilmový historik Jiří Voráč přibližuje, jak vznikala jeho monografie o Vojtěchu Jasném, autorovi legendárního filmu Všichni dobří rodáci, která se zaměřuje především na filmařovu práci v exilu a přináší i řadu dosud málo známých archivních materiálů. Kniha pod názvem Vojtěch Jasný: Filmový básník v exilu vychází na podzim v nakladatelství Host.Jiří Voráč
3.20Festivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška Bláhová
dok.revueTrue Detective: Svět, ve kterém se nic nevyřeší„Žijeme ve světě, v němž máme pouze jedinou jistotu: Time is a flat circle,“ píše sémiotik a teoretik médií Martin Charvát v narážce na známou hlášku detektiva Rusta Cohlea ze seriálu True Detective. Tato televizní show Charvátovi natolik učarovala, že jí věnoval knihu. V následujícím textu přibližuje, jak svou publikaci koncipoval.Martin Charvát
2.20Člověk jako reflektor jiných světůSémiotik a teoretik médií Martin Charvát přibližuje svou knihu Zázračné křížení: Karel Teige a Vítězslav Nezval, která se zaměřuje na „mediální problematiku“ v díle dvou vůdčích postav českého poetismu. Kniha vyjde v Nakladatelství AMU. Martin Charvát
1.20Česká škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří Fiala
dok.revueKam oči, tam hlavaAutorská kniha fotografky Markéty Kinterové Kam oči, tam hlava, vydaná v Nakladatelství AMU, je výsledkem kombinace fotografického, uměleckého a výzkumného přístupu.Markéta Kinterová
6.19Autorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea Hanáčková
5.19Jak vznikala kniha o Michalu HýbkoviFilmový historik a pedagog FAMU Jan Bernard popisuje okolnosti vzniku své připravované knihy o pozapomenutém českém kameramanovi a dokumentaristovi Michalu Hýbkovi, která vyjde na jaře 2020 v Nakladatelství AMU. Jan Bernard

starší články

.DOK.REVUE
27. 01. 2020


z aktuálního čísla:

Situační recenzeJen prázdné nádoby dokážou vydávat zvukDebata o filmu Věčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězduKamila BoháčkováNový film14,4V17.11.Z oslav 17. listopadu se postupem času stal kýč. Jak ho dokumentovat jinak? „Vyrobil jsem si k tomu jednoduchý nástroj, míchačku, která mi dovolila akci zaznamenat, ale přitom ji celou dekonstruovat, rozmazat,“ popisuje vizuální umělec Vladimír Turner práci na svém snímku 14,4V17.11., jenž se letos objevil v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmntl.cz na MFDF Ji.hlava. „Cítil jsem se jako takový audiovizuální terorista se zbraní, která sice nezabíjí, ale její čočka může měnit svět.“Vladimír TurnerTémaOdkazy Jóhanna JóhannssonaJóhan Jóhannsson byl unikátní skladatel filmové hudby i výjimečný filmař. V následujícím slovenském textu se ohlížíme za jeho předčasně ukončenou tvorbou a představujeme pět filozofických rovin a symbolů jeho komplexního díla. Kdyby nebylo přísných protipandemických opatření, tak by v tuto dobu už bylo možné spatřit poslední film Jóhanna Jóhannssona Last and First Men i v českých kinech. Doufejme, že se tak stane co nejdřív, tento snímek si totiž zaslouží velké plátno.Adriana BelešováTémaHudba vychází přímo z mého nitraPrvní celovečerní a poslední životní film hudebního skladatele a filmaře Jóhanna Jóhannssona Last and First Men měl mít českou premiéru na sklonku tohoto roku. Pandemie a zavřená kina tomu však zabránily, protože tato audiovizuální báseň a experimentální sci-fi potřebuje velké plátno a prostorový zvuk, aby plně vyzněla, a tak jsou pro ni VOD platformy vyloučené. Jóhannssonova (nejen filmová) hudba v českém prostoru přesto rezonuje, a tak jsme se ho rozhodli v posledním letošním čísle dok.revue připomenout. Přinášíme osobní esej dánského skladatele filmové hudby Petera Albrechtsena, který byl Jóhannssonovým dlouholetým přítelem i kolegou. Esej vznikl krátce po Jóhannssonově předčasné smrti v roce 2018 jako nekrolog, ale nikdy nevyšel. Peter AlbrechtsenSportJak mluvit (a uvažovat) o trans lidechQueer filmový festival Mezipatra je – jako mnoho lidskoprávních akcí – nejen přehlídkou kinematografie, ale pořádá i spoustu setkání, přednášek a lekcí, jež slouží k rozšíření povědomí o tématech, která pořadatelé považují za důležitá pro aktivistický záměr LGBT+ komunity. Jednou takovou akcí byla i online přednáška Transparentní čeština, v níž členky spolku Trans*parent Markéta Bečková, Lenka Králová a Ivana Recmanová vytyčily za cíl seznámit posluchače se způsoby, jak adekvátně uvažovat a zpravovat o problematice genderu v kontextu lidí pohybujících se mimo dříve prosazovanou normativní škálu.Martin SvobodaBáseňOsobní život díry(pasáž z filmu)Ondřej VavrečkaRozhovorHledání pravdy za hranicemi rozbřeskuDokumentarista Gianfranco Rosi obdržel za své filmy mnohá ocenění – za snímek Sacro GRA získal v roce 2013 Zlatého lva v Benátkách a za Fuocoammare: Požár na moři si zase v roce 2016 odnesl Zlatého medvěda z Berlinale. O svém zatím posledním filmu Nokturno (2020), který natáčel tři roky ve válečných zónách mezi Sýrií, Irákem, Kurdistánem a Libanonem, si Rosi povídal s novinářem Neilem Youngem. Komentovaný rozhovor vyšel původně v časopise Modern Times Review (MTR). Přinášíme ho v českém překladu v rámci vzájemné spolupráce s MTR, podpořené Norskými fondy.Neil YoungNová knihaFilm jsou tajné dveře do reality Filmový publicista Pavel Sladký popisuje, jak vznikala jeho kniha s názvem Film jsou tajné dveře do reality, která přibližuje tvorbu deseti současných filmových režisérů, například Ulricha Seidla, Michaela Hanekeho, Cristiho Puiua, Larse von Triera či Claire Denisové.Pavel SladkýÚvodníkO filmech, které měly přijít, a nepřišlydok.revue 6.20Kamila BoháčkováAnketaNejpodstatnější letošní filmy a knihyVždy na konci roku vybízí časopis dok.revue přispěvatele, tvůrce či publicisty k přispění do ankety o největší dokumentární a čtenářský zážitek roku. Nejinak tomu je letos.