Co nejdál

Ukrajinská dokumentaristka Ganna Jaroševič přibližuje svůj připravovaný film As Far As Possible (Co nejdál), který prezentovala na industry eventu East Silver Market, organizovaném Institutem dokumentárního filmu na ji.hlavském festivalu. Dokument je portrétem muže, který se rozhodl opustit civilizaci, odejít na Kavkaz a věnovat se chovu vzácných buvolů indických. „Náš film vypráví o alternativním způsobu pomalého žití v souladu s přírodou a zvířaty a člověka se sebou samým. Zdá se nám, že dnes je toto téma obzvlášť relevantní pro řadu lidí na celém světě,“ píše filmařka.

Z natáčení filmu As Far As Possible (Co nejdál). Foto archiv autorky

Nápad na film As Far As Possible (Co nejdál) se zrodil před čtyřmi lety, když jsem si na Facebooku přečetla post jednoho svého známého o jednom Němci, který žije v ukrajinských horách a zachraňuje před vyhynutím buvola indického. Působilo to na mě velmi exoticky. Především jsem nikdy předtím neslyšela o tom, že by tak velká a divoká zvířata žila na Ukrajině. Zadruhé mě překvapily fotky toho muže, Michela Jacobiho. Myslela jsem si, že jde o někoho staršího a zkušenějšího, ale tomuto muži bylo teprve 33 let, byl oblečený jako kovboj, žil na malé opuštěné farmě a staral se o více než 30 vzácných zvířat. Tehdy to bylo už osm let, co se Michel přestěhoval z Německa na Ukrajinu a opustil tak svůj předešlý život i svou rodinu. Nejprve se z něj stala svým způsobem místní atrakce, ale posléze se s místem i tamní kulturou sžil a dokonce se naučil ukrajinsky. Zaujalo mě to natolik, že jsem se sbalila a vyrazila do Karpat, abych se s Michelem setkala.

Na začátku jsem vyrazila pouze s kameramanem. Natáčeli jsme rok a půl Michelův život ve vesnici. Přijeli jsme vždy po půl roce, abychom s ním strávili týden či dva. Zachytili jsme jeho zvláštní citový vztah k buvolům. Vyrazili jsme také na náročný výlet do hor, to když se Michel rozhodl jít ve stopách staré pastevecké tradice, strávit v divočině celé léto a jen pást zvířata, dojit je a z mléka vyrábět sýr.
 

Z natáčení filmu As Far As Possible (Co nejdál). Foto archiv autorky

Zvolit si svobodu

Příběh nabral nečekaný zvrat, když se Michel vydal na svatbu svého bratra do Hamburgu a… potkal Veru. Láska vše změnila a Michel se odstěhoval zpět do Německa, aby mohl žít se svou novou přítelkyní a jejími dvěma dětmi z předchozího manželství. Obraz se dramaticky změnil. Náš malý filmový štáb cestoval do Německa a snažil se zachytit střet dvou světů – Ukrajiny a Německa. Michelův romantický život v horách v souladu s přírodou nahradil ruch města a kancelářská práce od rána do večera. Nevyzradím pointu filmu, když napíšu, že se Michel zpět v Německu necítil šťastný. Na konci si musel vybrat – buď zůstat v Německu se svou láskou, nebo jít za svým snem a žít „co nejdál“ a zachraňovat ohrožená zvířata na Ukrajině.

Svoboda je první slovo, které mě napadá, když se mě lidé ptají, o čem je můj film. Pro nás, kteří jsme se narodili a vyrostli jsme ve východní Evropě, byla vždy svoboda spojena se západním světem plným snů a možností. Je to zvláštní, ale u Michela to je naopak. Pochází sice z bohaté německé rodiny, ale štěstí našel v odlehlé ukrajinské vesnici. Jak sám prohlásil, v Německu se cítil chycený v pasti, jen jako součást systému. V Německu je jedním z mnoha, ale na Ukrajině dostal jeho život smysl, má poslání a především se cítí svobodný. Svoboda mu  umožňuje žít život, po němž touží, a projevit se tak, jak chce, a nebýt za to ostatními souzen.

Během doby, kdy jsem sledovala s kamerou Michelův příběh, se náš filmový štáb povážlivě rozrostl a nyní máme celý tým profesionálů a film je takřka hotový. Povedlo se nám rozjet úspěšnou crowfundingovou kampaň na Ukrajině, abychom zajistili peníze na střih. Nedávno film získal grant na mezinárodní propagaci z Ukrajinského Institutu. Když projekt vznikal, měli jsme příležitost ho představit na několika dokumentárních platformách jako Lisbon Docs, IDFA Academy, Beldocs, Duna DOCK a Docudays UA. Koncem října jsme se účastnili East Silver Marketu, který organizuje Institut dokumentárního filmu na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. V listopadu máme tu čest být součástí Docs for Sale na IDFA.

Z natáčení filmu As Far As Possible (Co nejdál). Foto archiv autorky
 

Mám radost, že ačkoliv jde o můj celovečerní debut, podporují ho ostatní ukrajinští umělci. Soundtrack filmu tvoří hudba souboru Panivalkova, hrajícího ukrajinské lidové písně. Ilustrátor Alexandr Grechov nakreslil naše protagonisty Michela a buvoly. A ukrajinská firma vytvořila sadu tematických ponožek, z nichž každá nese název podle jednoho buvola, na podporu charitativní kampaně na záchranu těchto vzácných zvířat.

Naším největším cílem je v této nejisté době dostat film na festivaly, aby ho viděli diváci. Pandemie donutila řadu lidí přehodnotit jejich život a hodnoty a zvážit, jestli honba za úspěšnou kariérou a vysokými výdělky je opravdu tak důležitá. Náš film vypráví o alternativním způsobu pomalého žití v souladu s přírodou a zvířaty a člověka se sebou samým. Zdá se nám, že dnes je toto téma obzvlášť relevantní pro řadu lidí na celém světě.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

3.21Jak jsem se stala partyzánkouSlovenská dokumentaristka Vera Lacková přibližuje svůj nový film Jak jsem se stala partyzánkou, který měl letos v dubnu světovou premiéru na německém festivalu Go East, kde získal Award of the Federal Foreign Office for Cultural Diversity.Vera Lacková
2.21Globální home esejJak vzniká film Jiříkovo vidění, v němž otec s dcerou bojují za snížení CO2, celosvětovou uhlíkovou daň a stoprocentní dividendy, které by se z uhlíkové daně rozdělovaly lidem. Domácí film na světové téma by měl jít do kin na podzim příštího roku.Marta Kovářová
dok.revueManželstvíJak vznikal česko-americký dokumentární film Manželství, který bude mít světovou premiéru na přelomu dubna a května na kanadském festivalu HOT DOCS, a ta domácí ho čeká na festivalu Jeden svět?Kateřina Hager
1.21O spojitých nádobách továrny a státuDokumentarista a sociolog Ivo Bystřičan představuje hlavní myšlenky své připravované dvanáctidílné dokumentární série Industrie o průmyslových a sociálních dějinách českých zemí, kterou by měla Česká televize vysílat letos na podzim.Ivo Bystřičan
dok.revueStřet hodnotCelovečerní snímek íránské režisérky Firouzeh Khosrovaniové Rentgen rodiny zahájil letošní jarní Ozvěny 24. ročníku MFDF Ji.hlava. Režisérka, která za snímek získala hlavní cenu na loňském ročníku festivalu IDFA, ve filmu vypráví velmi osobní příběh své rodiny, jenž divákům nabídne jasnou představu o politických událostech vedoucích v roce 1979 až k íránské revoluci. Text přejímáme z časopisu Modern Times Review. Bianca-Olivia Nita
6.2014,4V17.11.Z oslav 17. listopadu se postupem času stal kýč. Jak ho dokumentovat jinak? „Vyrobil jsem si k tomu jednoduchý nástroj, míchačku, která mi dovolila akci zaznamenat, ale přitom ji celou dekonstruovat, rozmazat,“ popisuje vizuální umělec Vladimír Turner práci na svém snímku 14,4V17.11., jenž se letos objevil v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmntl.cz na MFDF Ji.hlava. „Cítil jsem se jako takový audiovizuální terorista se zbraní, která sice nezabíjí, ale její čočka může měnit svět.“Vladimír Turner
dok.revueZ uší roste krasohled„Náš film je vlastně důkazem toho, že poblíž vždycky existuje něco tak jednoduše krásného. A že vnímání člověka je nesmírně ojedinělá a fascinující věc, kterou má smysl kultivovat,“ píšou Tereza Chudáčková a Klára Ondračková o vzniku svého snímku Krásně sviť a krásně hleď, z uší roste krasohled. Jejich film se zaměřuje na detail, čímž se podle autorek běžné objekty stávají abstraktními a přestávají být pojmenovatelné. Krátký snímek získal čestné uznání v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmtl.cz na letošním MFDF Ji.hlava a byl také součástí výstavy studentů CAS FAMU v Galerii města Pardubice. Tereza Chudáčková, Klára Ondračková
dok.revue15 x 15 x 5Jak a proč vznikal dokument o výstavě Minisalon, kterou v orwellovském roce 1984 plánovala uspořádat Jazzová sekce, ale nikdy se neuskutečnila? Román 1984 je alegorií politiky moci, která není omezená dobou. „Byla by škoda natočit film o Minisalonu jako pouhou vzpomínku na vzdálené časy, když můžeme včerejškem říct tolik o dnešku a naopak,“ přiznává režisér Janek Růžička záměr svého dokumentu, v němž se propojuje starší generace výtvarníků, střední generace filmařů a nejmladší generace hudebníků a animátorů.Janek Růžička
dok.revuePodle čarodějeVizuální umělkyně a teoretička Lea Petříková přibližuje koncepci a okolnosti vzniku jejího experimentálního filmu Podle čaroděje, jenž letos soutěží na MFDF Ji.hlava v sekci Fascinace:Exprmntl.cz.Lea Petříková
5.20Jak jsem točil o KunderoviDokumentarista Miloslav Šmídmajer popisuje, jak vzniká jeho dokument o Milanu Kunderovi s pracovním názvem „Milan Kundera: Od žertu k bezvýznamnosti“. Snímek by se měl v kinech objevit v březnu příštího roku a posléze se plánuje uvedení na VOD platformách a v České televizi.Miloslav Šmídmajer

starší články

.DOK.REVUE
09. 11. 2020


z aktuálního čísla:

Situační recenzeHongkongské protesty očima Aj Wej-weje O celovečerním dokumentu Šváb (Cockroach) čínského umělce a režiséra Aj Wej-weje, zachycujícím nepokoje v Hongkongu v roce 2019, debatují pro dok.revue sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová, dokumentaristka Haruna Honcoop a antropolog a sinolog Jan Karlach, který v době protestních akcí v roce 2019 pobýval na Polytechnické univerzitě v Hongkongu.Kamila BoháčkováNový filmJak jsem se stala partyzánkouSlovenská dokumentaristka Vera Lacková přibližuje svůj nový film Jak jsem se stala partyzánkou, který měl letos v dubnu světovou premiéru na německém festivalu Go East, kde získal Award of the Federal Foreign Office for Cultural Diversity.Vera LackováTémaKino, nebo internet? Mají kina budoucnost, když si lidé během lockdownu navykli sledovat filmy na síti? Proměnily se skutečně divácké návyky a dochází ke změnám filmové distribuce, nebo jde spíš o promo světových streamovacích portálů?Martin SvobodaSportExperimenty i hledání vlastních kořenůKteré loňské filmy považují přední evropské dokumentární festivaly za nejzajímavější? Sedm filmových přehlídek sdružených pod hlavičkou Doc Alliance nominovalo do letošní soutěže Doc Alliance Selection Award celkem 14 filmů. V čem jsou výrazné a co je spojuje?Pavel SladkýBáseňZa sklemPavel NovotnýRozhovorDobrý film je vždycky o něčem jiném, než o tom, co je vidětS režisérkou Erikou Hníkovou o jejím novém filmu Každá minuta života, intimním portrétu jedné žilinské rodiny, která vychovává tříletého syna podle metody Kamevéda, aby z něj vyrostl šampion. Kamila BoháčkováNová knihaCo je „na obzoru“ české vizuální kulturyPlatforma pro studium vizuální kultury Fresh Eye vydává interaktivní publikaci Na obzoru. Nové tváře a hlasy ve vizuální kultuře. Nový e-book představuje vybrané práce studentů a studentek i čerstvých absolventů a absolventek vizuálně-teoretických či tvůrčích oborů. Jeho editorka Pavla Rousková popisuje, jak projekt vznikal i čeho je příslibem.Pavla RouskováÚvodníkDůležitost svobodydok.revue 3.21Kamila Boháčková