Co nejdál

Ukrajinská dokumentaristka Ganna Jaroševič přibližuje svůj připravovaný film As Far As Possible (Co nejdál), který prezentovala na industry eventu East Silver Market, organizovaném Institutem dokumentárního filmu na ji.hlavském festivalu. Dokument je portrétem muže, který se rozhodl opustit civilizaci, odejít na Kavkaz a věnovat se chovu vzácných buvolů indických. „Náš film vypráví o alternativním způsobu pomalého žití v souladu s přírodou a zvířaty a člověka se sebou samým. Zdá se nám, že dnes je toto téma obzvlášť relevantní pro řadu lidí na celém světě,“ píše filmařka.

Z natáčení filmu As Far As Possible (Co nejdál). Foto archiv autorky

Nápad na film As Far As Possible (Co nejdál) se zrodil před čtyřmi lety, když jsem si na Facebooku přečetla post jednoho svého známého o jednom Němci, který žije v ukrajinských horách a zachraňuje před vyhynutím buvola indického. Působilo to na mě velmi exoticky. Především jsem nikdy předtím neslyšela o tom, že by tak velká a divoká zvířata žila na Ukrajině. Zadruhé mě překvapily fotky toho muže, Michela Jacobiho. Myslela jsem si, že jde o někoho staršího a zkušenějšího, ale tomuto muži bylo teprve 33 let, byl oblečený jako kovboj, žil na malé opuštěné farmě a staral se o více než 30 vzácných zvířat. Tehdy to bylo už osm let, co se Michel přestěhoval z Německa na Ukrajinu a opustil tak svůj předešlý život i svou rodinu. Nejprve se z něj stala svým způsobem místní atrakce, ale posléze se s místem i tamní kulturou sžil a dokonce se naučil ukrajinsky. Zaujalo mě to natolik, že jsem se sbalila a vyrazila do Karpat, abych se s Michelem setkala.

Na začátku jsem vyrazila pouze s kameramanem. Natáčeli jsme rok a půl Michelův život ve vesnici. Přijeli jsme vždy po půl roce, abychom s ním strávili týden či dva. Zachytili jsme jeho zvláštní citový vztah k buvolům. Vyrazili jsme také na náročný výlet do hor, to když se Michel rozhodl jít ve stopách staré pastevecké tradice, strávit v divočině celé léto a jen pást zvířata, dojit je a z mléka vyrábět sýr.
 

Z natáčení filmu As Far As Possible (Co nejdál). Foto archiv autorky

Zvolit si svobodu

Příběh nabral nečekaný zvrat, když se Michel vydal na svatbu svého bratra do Hamburgu a… potkal Veru. Láska vše změnila a Michel se odstěhoval zpět do Německa, aby mohl žít se svou novou přítelkyní a jejími dvěma dětmi z předchozího manželství. Obraz se dramaticky změnil. Náš malý filmový štáb cestoval do Německa a snažil se zachytit střet dvou světů – Ukrajiny a Německa. Michelův romantický život v horách v souladu s přírodou nahradil ruch města a kancelářská práce od rána do večera. Nevyzradím pointu filmu, když napíšu, že se Michel zpět v Německu necítil šťastný. Na konci si musel vybrat – buď zůstat v Německu se svou láskou, nebo jít za svým snem a žít „co nejdál“ a zachraňovat ohrožená zvířata na Ukrajině.

Svoboda je první slovo, které mě napadá, když se mě lidé ptají, o čem je můj film. Pro nás, kteří jsme se narodili a vyrostli jsme ve východní Evropě, byla vždy svoboda spojena se západním světem plným snů a možností. Je to zvláštní, ale u Michela to je naopak. Pochází sice z bohaté německé rodiny, ale štěstí našel v odlehlé ukrajinské vesnici. Jak sám prohlásil, v Německu se cítil chycený v pasti, jen jako součást systému. V Německu je jedním z mnoha, ale na Ukrajině dostal jeho život smysl, má poslání a především se cítí svobodný. Svoboda mu  umožňuje žít život, po němž touží, a projevit se tak, jak chce, a nebýt za to ostatními souzen.

Během doby, kdy jsem sledovala s kamerou Michelův příběh, se náš filmový štáb povážlivě rozrostl a nyní máme celý tým profesionálů a film je takřka hotový. Povedlo se nám rozjet úspěšnou crowfundingovou kampaň na Ukrajině, abychom zajistili peníze na střih. Nedávno film získal grant na mezinárodní propagaci z Ukrajinského Institutu. Když projekt vznikal, měli jsme příležitost ho představit na několika dokumentárních platformách jako Lisbon Docs, IDFA Academy, Beldocs, Duna DOCK a Docudays UA. Koncem října jsme se účastnili East Silver Marketu, který organizuje Institut dokumentárního filmu na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. V listopadu máme tu čest být součástí Docs for Sale na IDFA.

Z natáčení filmu As Far As Possible (Co nejdál). Foto archiv autorky
 

Mám radost, že ačkoliv jde o můj celovečerní debut, podporují ho ostatní ukrajinští umělci. Soundtrack filmu tvoří hudba souboru Panivalkova, hrajícího ukrajinské lidové písně. Ilustrátor Alexandr Grechov nakreslil naše protagonisty Michela a buvoly. A ukrajinská firma vytvořila sadu tematických ponožek, z nichž každá nese název podle jednoho buvola, na podporu charitativní kampaně na záchranu těchto vzácných zvířat.

Naším největším cílem je v této nejisté době dostat film na festivaly, aby ho viděli diváci. Pandemie donutila řadu lidí přehodnotit jejich život a hodnoty a zvážit, jestli honba za úspěšnou kariérou a vysokými výdělky je opravdu tak důležitá. Náš film vypráví o alternativním způsobu pomalého žití v souladu s přírodou a zvířaty a člověka se sebou samým. Zdá se nám, že dnes je toto téma obzvlášť relevantní pro řadu lidí na celém světě.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

1.21O spojitých nádobách továrny a státuDokumentarista a sociolog Ivo Bystřičan představuje hlavní myšlenky své připravované dvanáctidílné dokumentární série Industrie o průmyslových a sociálních dějinách českých zemí, kterou by měla Česká televize vysílat letos na podzim.Ivo Bystřičan
dok.revueStřet hodnotCelovečerní snímek íránské režisérky Firouzeh Khosrovaniové Rentgen rodiny zahájil letošní jarní Ozvěny 24. ročníku MFDF Ji.hlava. Režisérka, která za snímek získala hlavní cenu na loňském ročníku festivalu IDFA, ve filmu vypráví velmi osobní příběh své rodiny, jenž divákům nabídne jasnou představu o politických událostech vedoucích v roce 1979 až k íránské revoluci. Text přejímáme z časopisu Modern Times Review. Bianca-Olivia Nita
6.2014,4V17.11.Z oslav 17. listopadu se postupem času stal kýč. Jak ho dokumentovat jinak? „Vyrobil jsem si k tomu jednoduchý nástroj, míchačku, která mi dovolila akci zaznamenat, ale přitom ji celou dekonstruovat, rozmazat,“ popisuje vizuální umělec Vladimír Turner práci na svém snímku 14,4V17.11., jenž se letos objevil v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmntl.cz na MFDF Ji.hlava. „Cítil jsem se jako takový audiovizuální terorista se zbraní, která sice nezabíjí, ale její čočka může měnit svět.“Vladimír Turner
dok.revueZ uší roste krasohled„Náš film je vlastně důkazem toho, že poblíž vždycky existuje něco tak jednoduše krásného. A že vnímání člověka je nesmírně ojedinělá a fascinující věc, kterou má smysl kultivovat,“ píšou Tereza Chudáčková a Klára Ondračková o vzniku svého snímku Krásně sviť a krásně hleď, z uší roste krasohled. Jejich film se zaměřuje na detail, čímž se podle autorek běžné objekty stávají abstraktními a přestávají být pojmenovatelné. Krátký snímek získal čestné uznání v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmtl.cz na letošním MFDF Ji.hlava a byl také součástí výstavy studentů CAS FAMU v Galerii města Pardubice. Tereza Chudáčková, Klára Ondračková
dok.revue15 x 15 x 5Jak a proč vznikal dokument o výstavě Minisalon, kterou v orwellovském roce 1984 plánovala uspořádat Jazzová sekce, ale nikdy se neuskutečnila? Román 1984 je alegorií politiky moci, která není omezená dobou. „Byla by škoda natočit film o Minisalonu jako pouhou vzpomínku na vzdálené časy, když můžeme včerejškem říct tolik o dnešku a naopak,“ přiznává režisér Janek Růžička záměr svého dokumentu, v němž se propojuje starší generace výtvarníků, střední generace filmařů a nejmladší generace hudebníků a animátorů.Janek Růžička
dok.revuePodle čarodějeVizuální umělkyně a teoretička Lea Petříková přibližuje koncepci a okolnosti vzniku jejího experimentálního filmu Podle čaroděje, jenž letos soutěží na MFDF Ji.hlava v sekci Fascinace:Exprmntl.cz.Lea Petříková
5.20Jak jsem točil o KunderoviDokumentarista Miloslav Šmídmajer popisuje, jak vzniká jeho dokument o Milanu Kunderovi s pracovním názvem „Milan Kundera: Od žertu k bezvýznamnosti“. Snímek by se měl v kinech objevit v březnu příštího roku a posléze se plánuje uvedení na VOD platformách a v České televizi.Miloslav Šmídmajer
dok.revueJde o to vidět, že svět je spíše děravý než plnýFilmař, hudebník a výtvarník Ondřej Vavrečka popisuje proces vzniku své osobité audiovizuální eseje Osobní život díry, která se letos objevuje v soutěžní sekci Česká radost v rámci on-line ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Ji.hlavě. „Jde o to vidět prázdno, chybění, prostory mezi. Zkrátka díry. Protože svět ve skutečnosti je spíš děravý než plný, což ukazuje struktura hmoty,“ objasňuje svůj záměr Vavrečka.Ondřej Vavrečka
4.20Nebe nad současnou ČínouJak vznikal celovečerní dokument Nebe o čínském křesťanském sirotčinci, jenž je současně výpovědí o dnešní Číně? Režisér Tomáš Etzler film vnímá jako tečku za svým sedmiletým působením v roli zahraničního zpravodaje v říši středu. Ve druhém textu popisuje střihačka Adéla Špaljová, jak spolu s režisérem vytvářeli výslednou podobu dokumentu.Tomáš Etzler, Adéla Špaljová
1.20Slunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna Kryvenko

starší články

.DOK.REVUE
09. 11. 2020


z aktuálního čísla:

Situační recenzeJak na Johna Wilsona?Sérii HBO Jak na… s Johnem Wilsonem označili někteří filmoví kritici za nejlepší dokumentární počin loňského roku.Kamila BoháčkováNový filmO spojitých nádobách továrny a státuDokumentarista a sociolog Ivo Bystřičan představuje hlavní myšlenky své připravované dvanáctidílné dokumentární série Industrie o průmyslových a sociálních dějinách českých zemí, kterou by měla Česká televize vysílat letos na podzim.Ivo BystřičanTémaHnízdo v ložniciRenomovaný anglický filmový historik a profesor na univerzitě ve Staffordshiru Peter Hames, autor v zahraničí klíčové knihy o československé nové vlně The Czechoslovak New Wave z roku 1985, zaslal dok.revue svou vzpomínku na Karla Vachka.Peter HamesTémaKaždá lidská bytost má právo nosit boty, které nikde netlačíKarel Vachek byl v roce 2009 předsedou poroty na japonském Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jamagatě. Spolupracovnice festivalu a jeho bývalá ředitelka Asako Fudžioková pro dok.revue vzpomíná, jak festival málem smetl tajfun, Vachek si skoro zapálil dýmku na pódiu a posléze s japonským básníkem Gózóem Jošimasuem natáčel v horách film.Asako FudžiokováTémaJako ten pes na pláži...Americká historička Alice Lovejoyová o setkání s Karlem VachkemAlice LovejoyováTémaA hle, vzedme-li se řeka, neustoupíDo mozaiky zahraničních pohledů na osobnost a tvorbu Karla Vachka, kterou představujeme v tomto čísle dok.revue, přispěl i respektovaný filmový vědec Olaf Möller, spolupracující s řadou světových filmových časopisů (například Film Comment či Sight & Sound), filmových muzeí a světových festivalů – například Il Cinema Ritrovato či International Film Festival Rotterdam. Möller přednáší filmovou teorii a historii na Aalto University v Helsinkách a je spoluautorem několika knih o filmu.Olaf MöllerTémaSmát se tomu...Na setkání s Karlem Vachkem zavzpomínal pro dok.revue i italský producent a zakladatel nezávislé filmové společnosti Okta Film Paolo Benzi. Od roku 2012 je také hlavním tutorem projektu EMERGING PRODUCERS v rámci MFDF Ji.hlava.Paolo BenziSportJak si vloni vedly dokumenty v anketách a žebříčcích?Uzavření kinodistribuce do karantény pomohlo vloni zviditelnit menší, lokální i dokumentární filmy. Právě dokumenty tak mohly vloni hypoteticky konečně zazářit. Zda k tomu skutečně došlo, zjišťuje filmový kritik Martin Šrajer pomocí žebříčků nejlepších filmů dle profesionálních i amatérských diváků a divaček.Báseň19. března 1967, neděleKarel VachekRozhovorOdcházel jsem s propocenou košilíO svém setkání s Karlem Vachkem a s jeho filmy pro dok.revue debatovali častí návštěvníci Vachkových proslulých otevřených seminářů – filozof Miroslav Petříček (MP) a malíř Vladimír Kokolia (VK), dále Vachkův kolega na Katedře dokumentární tvorby na FAMU, pedagog a programový ředitel MFDF Ji.hlava Petr Kubica (PK), producent Radim Procházka (RP), který u Vachka na FAMU studoval a jeho filmy posléze produkoval, a filmový publicista Vladimír Hendrich (VH), jenž s Vachkem natočil desítky pořadů pro Český rozhlas Vltava.Kamila BoháčkováNová knihaJak vznikla knížka 5 ½ scénáře Ester KrumbachovéEditor, historik a pedagog Jan Bernard popisuje vznik publikace dosud neznámých scénářů Ester Krumbachové. Kniha vychází i s autorovou studií v březnu v Nakladatelství AMU.Jan BernardEsejCo dělat po pětadvaceti letechSvým čtením každý text vždy přepisujeme. Režisér, dramaturg a pedagog Jan Gogola ml. se ve svém hravém eseji pokouší po pětadvaceti letech přepsat dialog, který tehdy vedl se svým učitelem Karlem Vachkem (1940–2020) nad jeho filmem Co dělat?. Lze vést živou disputaci s mrtvými? A lze odejít i zůstat zároveň?Jan Gogola ml.ÚvodníkČlověk odjinudO novém čísle dok.revue věnovaném osobnosti Karla VachkaKamila Boháčková