Co je „na obzoru“ české vizuální kultury

Platforma pro studium vizuální kultury Fresh Eye vydává interaktivní publikaci Na obzoru. Nové tváře a hlasy ve vizuální kultuře. Nový e-book představuje vybrané práce studentů a studentek i čerstvých absolventů a absolventek vizuálně-teoretických či tvůrčích oborů. Jeho editorka Pavla Rousková popisuje, jak projekt vznikal i čeho je příslibem.

Interaktivní publikace Na obzoru. Nové tváře a hlasy ve vizuální kultuře vznikla na základě vysokoškolské výzvy Call for Papers Interactive, vyhlášené v roce 2020 Platformou pro studium vizuální kultury Fresh Eye. Jejím cílem je představit vybrané práce studentů a čerstvých absolventů vizuálně-teoretických a tvůrčích oborů. Zdarma dostupný online e-book představuje formou ukázek, videoteaserů a myšlenkových map pětici závěrečných teoretických diplomových prací a jeden interdisciplinární projekt, které se zaměřují na nejrůznější aspekty studia obrazů a jejich přesahy do dalších oborů. Jedná se o první e-book, jejž platforma vydává s cílem upozornit na výjimečné práce autorek a autorů, které zachycuje „na obzoru“ odborné či akademické dráhy.

Studentská iniciativa mezi odkazy

Interaktivní publikace vznikla jako projekt k výroční dekádě platformy Fresh Eye, která původně vznikla jako nezávislá studentská iniciativa. Jednou z prvních aktivit platformy byla i Fresh Eye online knihovna textů, která aktuálně probíhající program obohacovala a stále obohacuje o další perspektivy prostřednictvím editorského výběru z online dostupného materiálu. Primárním cílem knihovny, jež dnes čítá přes 180 položek, je upozorňovat na tematicky související a výjimečné diplomové práce, které jinak visí bez povšimnutí na webovém portálu theses.cz v nepřeberné záplavě vznikajících prací. Interaktivní publikace na tuto aktivitu plynule navazuje a princip odkazování posouvá o kus dále a využívá možností, které elektronické publikování nabízí – obsah e-booku se nachází „mezi odkazy“ a funguje jako rozcestník. Princip Na obzoru je jednoduchý – interaktivní publikace odkazuje na online veřejně dostupné práce a u textů, které takto dostupné nejsou, nabízí možnost otevřít je přímo v jejich originální podobě. Výsledný formát nabízí možnost představit téma pomocí rozmanitých nástrojů a má větší dosah v prostoru i v čase.

Soutěž a její hodnocení

Publikace vznikla na základě soutěže, do níž bylo přijato dvacet osm prací rozmanitých formátů, od závěrečných a seminárních teoretických prací přes články, dokumentace výstavních projektů a filmové eseje až po projekty na pomezí společenského experimentu. Porota, složená ze členů platformy, přizvala do svého čela jako předsedkyni mediální teoretičku a odbornici na fanouškovská studia Ivetu Jansovou a spolu s ní vybrala k publikaci pět teoretických prací a projekt mezioborového vzdělávání jako zvláštní ocenění. V soutěži se prosadily tři texty od Kláry Feikusové, Hany Šormové a Františka Válka, originálně pojednávající o filmovém médiu a balancující na hranicích filmové vědy; dále anglicky psaná práce Markéty Hrehorové, kontextualizující spojitosti mezi empatií a pohledem první osoby; článek Barbory Müllerové, představující metodu deep-mappingu na základě realizovaného workshopu, a projekt mezioborové spolupráce Missing Studies, jehož cílem je vytvoření digitální platformy, která studentům umožní vyhledávat přednášky a edukační program napříč vzdělávacími institucemi, a napomůže tak k otevření školských struktur. Interaktivní publikaci rámuje rozhovor o pozici studentů a možnostech pedagogů v současném vysokoškolském systému, jeho proměně, společném dialogu a výzvách hodnocení kritického myšlení. Rozhovor s předsedkyní poroty Ivetou Jansovou vedla zakladatelka a dramaturgyně Fresh Eye Andrea Průchová Hrůzová. Obě teoretičky v něm mimo jiné diskutují o výběru vítězných příspěvků a výzvách, které jejich hodnocení představuje pro porotu.

Výhodou při hodnocení Call for Papers Interactive byla šíře zájmu poroty, neboť každý z hodnotících se zabývá jinou oblastí vizuality (od fotožurnalismu přes videohry po uměleckou teorii), čímž se podařilo obrovskou a amorfní šíři vizuálně-teoretických oborů alespoň částečně pokrýt. Největší výzvou bylo bezpochyby hodnocení vizuálních projektů vedle teoretických diplomových prací, o čemž se mimo jiné rozepisuje Iveta Jansová v uvedeném rozhovoru. Jaká kritéria hodnocení v takovém případě uplatnit? Ke každé práci tvůrčího i teoretického rázu nakonec porota přistupovala individuálně a hodnotila její potenciál ve svém oboru. Vybrané práce jsou sice všechny teoretické (kromě zvláštního ocenění mezioborového projektu), jedná se však spíš o shodu událostí než o příležitost k zobecňující úvaze o nemožnosti tvůrčích projektů obstát vedle monumentálních teoretických diplomek, které je možné posuzovat na základě jasného hodnoticího aparátu a struktury.

Potenciál interaktivních publikací

Vybraní autoři a vybrané autorky byli vyzváni, aby svou práci a její téma uvedli v krátkém videoteaseru, ukotvili v anotaci, vybranou ukázkou nalákali k četbě a problematiku a její řešení zachytili vizuálně prostřednictvím mentální mapy. Odkaz na původní úložiště uzavírá každou autorskou část. Škála vyjádření by měla napomoci přiblížit, jak autoři a autorky o dané problematice uvažují. Videoteaser většina pojala verbálně jako krátkou přednášku, jeho zpracování každopádně představovalo výzvu, neboť nabízelo možnost využít audiovizuální nástroje. Někteří tyto možnosti využili. Takový moment se jeví jako stěžejní, neboť teoretikovi či teoretičce nabízí možnost zpracovat téma tvůrčím způsobem, který může obohatit jejich schopnost formulovat podstatu práce. Podobně se tak děje v myšlenkových mapách. Čtenářsky jsou mapy vstřícné, napomáhají totiž nahlédnout, jak autor práci strukturuje a jak o řešení přemýšlí. Každou sekci uzavírají ukázky, které mají čtenáře motivovat k četbě celých textů, na něž je odkazováno na úplný závěr před přechodem na další autorskou sekci. Ačkoli jsou interaktivní publikace u nás primárně využívány jako prezentační nástroj v komerční sféře, mají potenciál uplatnit se v humanitních (a jiných) vědách, umělecké oblasti či neziskovém sektoru. Čtenář je uživatelem, divákem i návštěvníkem prostoru mezi odkazy. Využít takový formát kreativně představuje výzvu. Na závěr proto patří velký dík Lence Hámošové, která interaktivní publikaci Na obzoru zpracovala graficky a vyřešila technicky. Snad tento hybridní formát nebude jednorázovým experimentem, ale úvodem do edice, jež poukáže na studentské práce z oblasti vizuální kultury a napomůže k jejich zpřístupnění.





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

2.21O řeholních sestrách a nasloucháníJak vnímají řeholnice současný svět? Je jejich víra pevná, nebo o ni musí stále bojovat? A lze porozumět bez naslouchání? Tyto a další otázky si klade literární dokumentaristka Kamila Hladká ve své nové knize Sestry, jež vychází 28. května v nakladatelství Dcera sestry. Rozhovory se čtyřmi generacemi řeholních sester přinášejí autentický vhled do jejich výjimečných osudů.Kamila Hladká
1.21Jak vznikla knížka 5 ½ scénáře Ester KrumbachovéEditor, historik a pedagog Jan Bernard popisuje vznik publikace dosud neznámých scénářů Ester Krumbachové. Kniha vychází i s autorovou studií v březnu v Nakladatelství AMU.Jan Bernard
6.20Film jsou tajné dveře do reality Filmový publicista Pavel Sladký popisuje, jak vznikala jeho kniha s názvem Film jsou tajné dveře do reality, která přibližuje tvorbu deseti současných filmových režisérů, například Ulricha Seidla, Michaela Hanekeho, Cristiho Puiua, Larse von Triera či Claire Denisové.Pavel Sladký
5.20Armádní film a avantgarda?Americká filmová historička Alice Lovejoy popisuje vznik své knihy Československý armádní film a avantgarda (Army Film and the Avant Garde), která vyšla v roce 2014 v nakladatelství Indiana University Press a jejíž český překlad od Jana Hanzlíka vyjde v příštím roce v Národním filmovém archivu. Nápad na knihu se zrodil během stáže, kterou badatelka absolvovala před několika lety v Česku. Zaujaly ji tehdy především dokumenty Karla Vachka z doby, kdy pracoval v Československém armádním filmu. Vachkovu kompletní tvorbu uvádí i letošní ji.hlavský festival v sekci Vachek 80. Alice Lovejoy
4.20Vojtěch Jasný: filmový básník a žoldnéřFilmový historik Jiří Voráč přibližuje, jak vznikala jeho monografie o Vojtěchu Jasném, autorovi legendárního filmu Všichni dobří rodáci, která se zaměřuje především na filmařovu práci v exilu a přináší i řadu dosud málo známých archivních materiálů. Kniha pod názvem Vojtěch Jasný: Filmový básník v exilu vychází na podzim v nakladatelství Host.Jiří Voráč
3.20Festivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška Bláhová
dok.revueTrue Detective: Svět, ve kterém se nic nevyřeší„Žijeme ve světě, v němž máme pouze jedinou jistotu: Time is a flat circle,“ píše sémiotik a teoretik médií Martin Charvát v narážce na známou hlášku detektiva Rusta Cohlea ze seriálu True Detective. Tato televizní show Charvátovi natolik učarovala, že jí věnoval knihu. V následujícím textu přibližuje, jak svou publikaci koncipoval.Martin Charvát
2.20Člověk jako reflektor jiných světůSémiotik a teoretik médií Martin Charvát přibližuje svou knihu Zázračné křížení: Karel Teige a Vítězslav Nezval, která se zaměřuje na „mediální problematiku“ v díle dvou vůdčích postav českého poetismu. Kniha vyjde v Nakladatelství AMU. Martin Charvát
1.20Česká škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří Fiala
dok.revueKam oči, tam hlavaAutorská kniha fotografky Markéty Kinterové Kam oči, tam hlava, vydaná v Nakladatelství AMU, je výsledkem kombinace fotografického, uměleckého a výzkumného přístupu.Markéta Kinterová

starší články

3.21DOK.REVUE
28. 06. 2021


z aktuálního čísla:

Situační recenzeHongkongské protesty očima Aj Wej-weje O celovečerním dokumentu Šváb (Cockroach) čínského umělce a režiséra Aj Wej-weje, zachycujícím nepokoje v Hongkongu v roce 2019, debatují pro dok.revue sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová, dokumentaristka Haruna Honcoop a antropolog a sinolog Jan Karlach, který v době protestních akcí v roce 2019 pobýval na Polytechnické univerzitě v Hongkongu.Kamila BoháčkováNový filmJak jsem se stala partyzánkouSlovenská dokumentaristka Vera Lacková přibližuje svůj nový film Jak jsem se stala partyzánkou, který měl letos v dubnu světovou premiéru na německém festivalu Go East, kde získal Award of the Federal Foreign Office for Cultural Diversity.Vera LackováTémaKino, nebo internet? Mají kina budoucnost, když si lidé během lockdownu navykli sledovat filmy na síti? Proměnily se skutečně divácké návyky a dochází ke změnám filmové distribuce, nebo jde spíš o promo světových streamovacích portálů?Martin SvobodaSportExperimenty i hledání vlastních kořenůKteré loňské filmy považují přední evropské dokumentární festivaly za nejzajímavější? Sedm filmových přehlídek sdružených pod hlavičkou Doc Alliance nominovalo do letošní soutěže Doc Alliance Selection Award celkem 14 filmů. V čem jsou výrazné a co je spojuje?Pavel SladkýBáseňZa sklemPavel NovotnýRozhovorDobrý film je vždycky o něčem jiném, než o tom, co je vidětS režisérkou Erikou Hníkovou o jejím novém filmu Každá minuta života, intimním portrétu jedné žilinské rodiny, která vychovává tříletého syna podle metody Kamevéda, aby z něj vyrostl šampion. Kamila BoháčkováÚvodníkDůležitost svobodydok.revue 3.21Kamila Boháčková