Aktualizace Jednoho světa

Co připravuje jubilejní 20. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět

Už na začátku března se do českých kin vrací festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, tentokrát podvacáté. Tématem letošního ročníku je aktualizace systému, která podle programového ředitele Ondřeje Moravce bude diváky vybízet k tomu, aby se na chvíli zastavili a využili tak příležitost prozkoumat mediálně velmi exponovaná témata – jako například migrace, politická situace v USA, terorismus, bezpráví či ekologie – v jejich širších souvislostech. Karel Strachota, ředitel mediálně vzdělávacího projektu, pak dodává, že je především třeba aktualizovat systém našeho školství, které podle nejnovějších průzkumů zaostává především v disciplíně mediální gramotnosti. K tomu má napomoci celoroční festivalový program Jeden svět na školách.

Přestože Jeden svět chystá svůj již 20. ročník, bude to teprve podruhé, kdy představí soutěž českých filmů. Z celkem 10 snímků nabízí hned několik minimálně českých premiér. O filmech Bohu žel Saši Dlouhého a AsexuaLOVE se již brzy budete moci dočíst v naší pravidelné pondělní rubrice Nový film. V kategorii Česká soutěž Jednoho světa se ještě objeví například film Jana Geberta Až přijde válka o slovenských brancích a očekávaný film Lukáše Kokeše a Kláry Tasovské Nic jako dřív bude poprvé k vidění na území České republiky.

V Praze také vyroste projekt virtuálního kina, kdy se několik diváků najednou bude moci dívat na filmy věnující se problematice mizejícího Amazonského deštného pralesa (Planeta pod baldachýnem) či tajících ledovců (Cesta do Arktidy). Při návštěvě virtuální reality také diváci zažijí, jaké to je utíkat ze své vlastní země.

Ke slovu se dostane celkem 23 filmů, které slovníkem Jednoho světa „mění svět“. Jedná se o díla, která při vzniku a následně i v době jejich distribuce doprovázely masivní aktivistické kampaně či doprovodné akce jiného druhu. Že se problémy se změnami v oceánu netýkají střední Evropy, a Česka už vůbec ne? Z omylu by nás měl vyvést film Azurová Kariny Holdenové. Ta svůj film doplnila o interaktivní web, kde najdeme konkrétní rady i příklady, jak k ochraně oceánu můžeme sami přispět, ať už se nacházíme kdekoliv na planetě Zemi. Ke stále živé a někdy až agresivní debatě spojené s kampaní #metoo se prostřednictvím filmu Teorie rovnosti vyjádří Barbora Chalupová (mimo jiné autorka filmu Do zbraně!). Pro diváky je také připraven workshop Krize mužství, nebo krize systému?

Dok.revue bude po celou dobu pražského Jednoho světa jeho aktivním partnerem, a tak se můžete těšit na rozhovory se zahraničními hosty, reportážemi z tzv. mluvícího kina, tedy větších debat po projekcích klíčových snímků, nebo i glosy některých setkání, která se uskuteční pod hlavičkou East Doc Platform.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

1.20Kreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna Ondrejková
6.19Hledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin Svoboda
5.19Různé podoby výuky dokumentuNa letošním ji.hlavském festivalu probíhala také panelová diskuze o výuce dokumentárního filmu v zemích Visegrádu. Na besedě vystoupili přímo pedagogové vybraných škol. Výuku na pražské FAMU představil Vít Janeček, maďarskou Divadelní a filmovou univerzitu v Budapešti reprezentoval Attila Kékesi, za slovenskou Vysokou školu múzických umení v Bratislavě promluvila Viera Čákanyová a výuku na polské Národní filmové škole v Lodži představila Maria Zmarz-Koczanowicz. Co z diskuze vzešlo?Kamila Boháčková
4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila Boháčková
4.19Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
3.19Startovací rampa pro dokumenty z východuO užitečnosti projektu Docu Talents from the EastRené Kubášek
2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková

starší články

1.18DOK.REVUE
26. 02. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue