VR díla vztažená ke skutečnosti

Kurátorka ji.hlavské VR zóny, Andrea Slováková, pro dok.revue prozrazuje, jaká je koncepce VR sekce na MFDF Ji.hlava a kde hledá inspiraci pro sestavování festivalového programu.

Foto z VR Re-animated

VR zóna se pomalu stává standardem všech filmových festivalů a ten jihlavský ji zařazuje do svého programu už čtvrtým rokem. Jaká je koncepce VR sekce na MFDF Ji.hlava a kde hledá její kurátorka Andrea Slováková inspiraci pro sestavování festivalového programu? 

Jak se profiluje vzhledem k ostatním VR zónám a festivalům? Co je typické v tomto ohledu pro Ji.hlavu?
Podoba VR zóny v Jihlavě odpovídá rozšířeným modelům z velkých festivalů anebo specializovaných přehlídek: máme tedy VR kino i interaktivní zážitky. Náš specifický profil je především ve výběru děl, v jejich obsahu a estetických strategiích. Díla, která se v Jihlavě prezentují, pracují se zjevnými referencemi k realitě, přičemž jejich výběr zkoumá a ukazuje, jakými postupy a způsoby se tvůrci VR děl ke skutečnosti vztahují. Podobně jako ve filmovém programu hledáme invenční, hybridní, odvážné, nové způsoby, jak realitu audiovizuálně ztvárnit. I ve VR programu jsou díla od „klasických“ dokumentů, které se však odehrávají ve 360° prostoru kolem diváka, přes sebereflexivní zkoumání uměleckých forem po rozjímavá či lyrická díla zabývající se abstraktnějšími otázkami. Podstatný důraz je kladen na stylistickou i stylovou různost – stylistickou, co se týče práce s výrazovými prostředky a budování světa díla či narace, a stylovou, pokud jde o rukopisy výrazných autorů. 

Diváci mají ve VR zóně dvojí možnost – buď se posadí do VR kina, kde běží čtyři komponované pořady, anebo mají možnost vstoupit do šesti interaktivních instalací v prostoru DKO vedle VR kina. Jak se liší tyto dva zážitky? Jakým způsobem může divák interaktivně proměňovat tato díla?
Podoby a možnosti interaktivity jsou opravdu velmi různorodé – od jednoduchých možností dotekem, pohybem či hlasem posouvat virtuální objekty nebo ovlivňovat podobu prostoru přes pohyb v různých větvích vyprávění až po vlastně herní postupy řešení „záhad“ či překonávání překážek za účelem vstupu do další části světa díla. Právě způsoby a podoby interaktivity jsou jednou z oblastí, v nichž se VR tvorba prudce vyvíjí, inovuje a kde experimentuje a objevuje. Další takovou zkoumanou a rozvíjenou oblastí je integrace VR zážitku do díla, které pracuje s architekturou a scénografií prostoru či živými divadelními, hudebními a tanečními prvky – což vede k velkým výpravným produkcím zahrnujícím konvence audiovizuální a performativní tvorby. Takováto díla zatím v Jihlavě, především kvůli náročnosti jejich realizace, a tedy obřím rozpočtovým nárokům, neuvádíme. Avšak i tento rozměr VR tvorby reflektujeme – vloni třeba dílem Unrest a letos zážitkem Re-Animated, v němž divákův prožitek přírodního prostředí, které prozkoumává, podporuje i upravená podlaha, kde stoupá po kůře stromů.
 

Foto z VR Pokoje
 

Přinášíte letos řadu VR děl, oceněných na filmovém festivalu v Benátkách. Je to klíčový festival, odkud čerpáte inspiraci při sestavování programu? Jaké další festivaly či přehlídky jsou pro vás jako pro kurátorku inspirací?
Zatímco festival v Cannes se ve vztahu k VR vydal především cestou prezentace a propagace technologií a jejich VR zóna je z velké části průmyslovým veletrhem, kde se návštěvníci dozvědí možnosti záznamové i prezentační techniky, festivaly v Benátkách, Sundance a Tribece sledují především tvůrčí vývoj obsahů vytvářených v médiu VR. Během roku sledujeme VR díla prezentovaná na prakticky všech festivalech, které takový program dnes nabízejí. Avšak většina těch technologicky i esteticky inovativních je prezentována i na těchto třech velkých festivalech. Benátky pak i na VR program uplatňují premiérovou politiku, a proto když chceme návštěvníkům jihlavského festivalu ukázat i nejnovější díla, je v našem programu také několik děl z posledního festivalu v Benátkách. 

Jak je to s českými VR díly, které jsou v přehlídce zastoupeny minimálně?
V ji.hlavském VR kině je 360° dílo, které vzniklo na brněnské FAVU. Diagnóza: enviromentální žal je konceptuální film, v němž studenti promýšlejí možné důsledky klimatické krize a zároveň svoje reakce na ni, své prožívání a vzájemnou komunikaci a pochopení úzkosti z ní plynoucí. Vloni jsme uvedli VR dílo z produkce českého rozhlasu s názvem Projekt ´68 a v minulosti třeba dílo Marie Joudové. V Česku je několik firem, které kromě komerčních VR prezentací spolupracují i na vzniku VR děl. A především tato díla vznikají i na filmových a výtvarných školách – nejvýrazněji se této tvorbě věnuje právě FAVU. 





výpis dalších článků rubriky:  Rozhovor

6.19Žijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David Havas
5.19Chceme podporovat pestrost a různorodostRada Státního fondu kinematografie má od října novou předsedkyni Helenu Bendovou a místopředsedkyni Martu Švecovou. Helena Bendová v rozhovoru pro dok.revue sděluje, jaké filmy chce Fond podporovat, jak ona osobně hodnotí dosavadní podporu dokumentu i současnou českou dokumentární scénu a v čem je dobré se inspirovat audiovizuálními fondy v zahraničí.Kamila Boháčková
F5.19Musíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila Boháčková
F5.19Ženy sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika Bleščáková
F4.19Na klimatickou úzkost musíme s rozumemRozhovor s Jonathanem LedgardemPavel Bednařík
F3.19Man Ray: Filmy odpoutané od pravidelDavid Čeněk, kurátor letošní sekce filmů Mana Raye, v rozhovoru pro dok.revue prozrazuje okolnosti objevu umělcových téměř neznámých filmů a uvažuje, v čem tkví výjimečnost Man Raye jako filmaře. Sekce Průhledná bytost: Man Ray poběží dnes ve 21 hodin v DKO II.Kamila Boháčková
F3.19V Česku je sterilizace trans lidí stále povinnáNový film Kateřiny Turečkové Proč se cítím jako kluk?, který letos soutěží v sekci Česká radost, pojednává o životě mladých trans lidí u nás a jejich povinné sterilizaci. V rozhovoru pro dok.revue popisuje Turečková, jak obtížně se žije translidem na malém českém městě. Snímek promítne MFDF Ji.hlava dnes od 12:30 v kině Dukla.Libor Sup
F1.19Celou dobu jsme byli připraveni výsledek zahoditJaroslav Kučera Deník, snímek o předním československém kameramanovi, včera zahájil letošní 23. Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě. Unikátní projekt rozdělil běžný dokumentaristický záměr na dvě oddělené nádoby – pandánem snímku se stal dokument Jaroslav Kučera Zblízka, jenž se letos na jaře objevil v českých kinech. Deník vznikl zjevně z velké zapálenosti a odevzdanosti, jak je patrné snad z každé věty režiséra snímku Jakuba Felcmana. Snímek bude promítnut také dnes ve 21 hodin v Dělnickém domě. Martin Svoboda
F1.19Leckdy je strašidelné se schovávat za objektivituS Adélou Komrzý o filmu Viva video, video vivaMartin Svoboda
F3.19Dostat Trumpa z Bílého domu je pro záchranu klimatu klíčovéRozhovor s Billem McKibbenemJakub Patočka

starší články

F4.19DOK.REVUE
28. 10. 2019


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film