VR díla vztažená ke skutečnosti

Kurátorka ji.hlavské VR zóny, Andrea Slováková, pro dok.revue prozrazuje, jaká je koncepce VR sekce na MFDF Ji.hlava a kde hledá inspiraci pro sestavování festivalového programu.

Foto z VR Re-animated

VR zóna se pomalu stává standardem všech filmových festivalů a ten jihlavský ji zařazuje do svého programu už čtvrtým rokem. Jaká je koncepce VR sekce na MFDF Ji.hlava a kde hledá její kurátorka Andrea Slováková inspiraci pro sestavování festivalového programu? 

Jak se profiluje vzhledem k ostatním VR zónám a festivalům? Co je typické v tomto ohledu pro Ji.hlavu?
Podoba VR zóny v Jihlavě odpovídá rozšířeným modelům z velkých festivalů anebo specializovaných přehlídek: máme tedy VR kino i interaktivní zážitky. Náš specifický profil je především ve výběru děl, v jejich obsahu a estetických strategiích. Díla, která se v Jihlavě prezentují, pracují se zjevnými referencemi k realitě, přičemž jejich výběr zkoumá a ukazuje, jakými postupy a způsoby se tvůrci VR děl ke skutečnosti vztahují. Podobně jako ve filmovém programu hledáme invenční, hybridní, odvážné, nové způsoby, jak realitu audiovizuálně ztvárnit. I ve VR programu jsou díla od „klasických“ dokumentů, které se však odehrávají ve 360° prostoru kolem diváka, přes sebereflexivní zkoumání uměleckých forem po rozjímavá či lyrická díla zabývající se abstraktnějšími otázkami. Podstatný důraz je kladen na stylistickou i stylovou různost – stylistickou, co se týče práce s výrazovými prostředky a budování světa díla či narace, a stylovou, pokud jde o rukopisy výrazných autorů. 

Diváci mají ve VR zóně dvojí možnost – buď se posadí do VR kina, kde běží čtyři komponované pořady, anebo mají možnost vstoupit do šesti interaktivních instalací v prostoru DKO vedle VR kina. Jak se liší tyto dva zážitky? Jakým způsobem může divák interaktivně proměňovat tato díla?
Podoby a možnosti interaktivity jsou opravdu velmi různorodé – od jednoduchých možností dotekem, pohybem či hlasem posouvat virtuální objekty nebo ovlivňovat podobu prostoru přes pohyb v různých větvích vyprávění až po vlastně herní postupy řešení „záhad“ či překonávání překážek za účelem vstupu do další části světa díla. Právě způsoby a podoby interaktivity jsou jednou z oblastí, v nichž se VR tvorba prudce vyvíjí, inovuje a kde experimentuje a objevuje. Další takovou zkoumanou a rozvíjenou oblastí je integrace VR zážitku do díla, které pracuje s architekturou a scénografií prostoru či živými divadelními, hudebními a tanečními prvky – což vede k velkým výpravným produkcím zahrnujícím konvence audiovizuální a performativní tvorby. Takováto díla zatím v Jihlavě, především kvůli náročnosti jejich realizace, a tedy obřím rozpočtovým nárokům, neuvádíme. Avšak i tento rozměr VR tvorby reflektujeme – vloni třeba dílem Unrest a letos zážitkem Re-Animated, v němž divákův prožitek přírodního prostředí, které prozkoumává, podporuje i upravená podlaha, kde stoupá po kůře stromů.
 

Foto z VR Pokoje
 

Přinášíte letos řadu VR děl, oceněných na filmovém festivalu v Benátkách. Je to klíčový festival, odkud čerpáte inspiraci při sestavování programu? Jaké další festivaly či přehlídky jsou pro vás jako pro kurátorku inspirací?
Zatímco festival v Cannes se ve vztahu k VR vydal především cestou prezentace a propagace technologií a jejich VR zóna je z velké části průmyslovým veletrhem, kde se návštěvníci dozvědí možnosti záznamové i prezentační techniky, festivaly v Benátkách, Sundance a Tribece sledují především tvůrčí vývoj obsahů vytvářených v médiu VR. Během roku sledujeme VR díla prezentovaná na prakticky všech festivalech, které takový program dnes nabízejí. Avšak většina těch technologicky i esteticky inovativních je prezentována i na těchto třech velkých festivalech. Benátky pak i na VR program uplatňují premiérovou politiku, a proto když chceme návštěvníkům jihlavského festivalu ukázat i nejnovější díla, je v našem programu také několik děl z posledního festivalu v Benátkách. 

Jak je to s českými VR díly, které jsou v přehlídce zastoupeny minimálně?
V ji.hlavském VR kině je 360° dílo, které vzniklo na brněnské FAVU. Diagnóza: enviromentální žal je konceptuální film, v němž studenti promýšlejí možné důsledky klimatické krize a zároveň svoje reakce na ni, své prožívání a vzájemnou komunikaci a pochopení úzkosti z ní plynoucí. Vloni jsme uvedli VR dílo z produkce českého rozhlasu s názvem Projekt ´68 a v minulosti třeba dílo Marie Joudové. V Česku je několik firem, které kromě komerčních VR prezentací spolupracují i na vzniku VR děl. A především tato díla vznikají i na filmových a výtvarných školách – nejvýrazněji se této tvorbě věnuje právě FAVU. 





výpis dalších článků rubriky:  Rozhovor

1.20Přinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila Boháčková
6.19Žijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David Havas
5.19Chceme podporovat pestrost a různorodostRada Státního fondu kinematografie má od října novou předsedkyni Helenu Bendovou a místopředsedkyni Martu Švecovou. Helena Bendová v rozhovoru pro dok.revue sděluje, jaké filmy chce Fond podporovat, jak ona osobně hodnotí dosavadní podporu dokumentu i současnou českou dokumentární scénu a v čem je dobré se inspirovat audiovizuálními fondy v zahraničí.Kamila Boháčková
F5.19Musíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila Boháčková
F5.19Ženy sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika Bleščáková
F4.19Na klimatickou úzkost musíme s rozumemRozhovor s Jonathanem LedgardemPavel Bednařík
F3.19Man Ray: Filmy odpoutané od pravidelDavid Čeněk, kurátor letošní sekce filmů Mana Raye, v rozhovoru pro dok.revue prozrazuje okolnosti objevu umělcových téměř neznámých filmů a uvažuje, v čem tkví výjimečnost Man Raye jako filmaře. Sekce Průhledná bytost: Man Ray poběží dnes ve 21 hodin v DKO II.Kamila Boháčková
F3.19V Česku je sterilizace trans lidí stále povinnáNový film Kateřiny Turečkové Proč se cítím jako kluk?, který letos soutěží v sekci Česká radost, pojednává o životě mladých trans lidí u nás a jejich povinné sterilizaci. V rozhovoru pro dok.revue popisuje Turečková, jak obtížně se žije translidem na malém českém městě. Snímek promítne MFDF Ji.hlava dnes od 12:30 v kině Dukla.Libor Sup
F1.19Celou dobu jsme byli připraveni výsledek zahoditJaroslav Kučera Deník, snímek o předním československém kameramanovi, včera zahájil letošní 23. Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě. Unikátní projekt rozdělil běžný dokumentaristický záměr na dvě oddělené nádoby – pandánem snímku se stal dokument Jaroslav Kučera Zblízka, jenž se letos na jaře objevil v českých kinech. Deník vznikl zjevně z velké zapálenosti a odevzdanosti, jak je patrné snad z každé věty režiséra snímku Jakuba Felcmana. Snímek bude promítnut také dnes ve 21 hodin v Dělnickém domě. Martin Svoboda
F1.19Leckdy je strašidelné se schovávat za objektivituS Adélou Komrzý o filmu Viva video, video vivaMartin Svoboda

starší články

F4.19DOK.REVUE
28. 10. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeFilm V síti by měl být hlavně na síti, aby něco dokázal změnitDebata nad filmem V síti tvůrců Víta Klusáka a Barbory ChalupovéKamila BoháčkováNový filmSlunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna KryvenkoTémaJak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila BoháčkováSportKreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna OndrejkováBáseňJiří TrnkaFrantišek HrubínTeorieKinematografická filozofieKinematografická filozofie či filmozofie představuje oblast výzkumu, která stojí na průsečíku filmové vědy a filozofie. Následující text je úvodem do filmozofie, jenž představuje její základní přístupy, témata a klíčové osobnosti. V první části zasazují autorky filmozofii do esteticko-historické perspektivy ztotožňování filozofie s uměním, zatímco v druhé části pak provádí „příčný řez“ dnešním stavem bádání a pokoušejí se vystihnout metodologickou i tematickou pluralitu aktuálních filmozofických přístupů.Andrea Slováková, Tereza HadravováGlosaDěkuji ti, étereFilmová dokumentaristka Tereza Reichová přibližuje své první pokusy s tvorbou radiodokumentu pro Český rozhlas. První pokus se prý příliš nevydařil. „Proč to tak bylo?“ ptá se Reichová sama sebe. Proč je problém vtěsnat všechny významy díla jen do zvuku, když jsme zvyklí vyprávět audiovizuálně?Tereza ReichováRozhovorPřinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila BoháčkováNová knihaČeská škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří FialaÚvodníkOd filmových obrazů k těm zvukovýmdok.revue 1.20Kamila Boháčková