Vnitřní svět Sonama Tseringa

Cesta do města aneb Mých deset událostí

Sonam Tsering vyrůstal jako reinkarnace významného tibetského duchovního učitele a jako vysoký láma. Čtrnáct let se připravoval na mnišskou cestu v buddhistickém klášteře v severní Indii. Rozhodl se ale klášter opustit a nyní provozuje stánek s tibetskou kuchyní v Praze. O cestách, momentech, zážitcích, zkušenostech a lidech, které jej inspirují, promluví v rámci speciální sekce Inspiračního fóra nazvané Vnitřní svět. Stejnojmennou pravidelnou rubriku přináší i festivalová dok.revue. 

Útěk z Tibetu 

Tibet je země, kde jsem se narodil a kde jsem neměl možnost žít. Už dva měsíce po narození jsem musel žít bez matky. Musel jsem opustit Tibet ve věku 2,5 roku, maminka mě propašovala ven pod sedadlem. 

Nástup do školky 

Začal jsem chodit do tibetské školky v indickém exilu, kde jsem žil bez rodiny od tří let.

Rozpoznání reinkarnace

Byl jsem rozpoznán jako reinkarnace významného tibetského mistra ve věku pěti let a odveden do kláštera.

Příchod do kláštera

Byl jsem vychováván jako vysoký láma, žil jsem život prince s osobními asistenty, řidičem, kuchařem, manažerem a přebýval jsem sám v soukromé rezidenci bez možnosti komunikovat s normálními mnichy a dalšími lidmi.

Rozhodnutí odejít z kláštera

Svoboda pro mě hrála vždy v životě klíčovou roli.

Matka mě odmítla přijmout

Matka mě odmítla přijmout domů poté, co jsem odešel z kláštera, protože se zlobila, že jsem opustil tak vysokou pozici, a zakázala dalším členům rodiny v Nepálu a v Indii, aby mi pomohli.

Začátek civilního života

Začal jsem žít v Indii úplně sám bez jakékoliv podpory od rodiny, nechtěli mě vidět, ani mi pomoct. Žil jsem na ulici a živil jsem se jako turistický průvodce, číšník nebo hráč kulečníku.

Stěhování do Evropy 

Stěhování do Evropy bylo druhé nejtěžší rozhodnutí v životě, které jsem musel učinit, a nevěděl jsem, co mě čeká. 

Setkání s Jeho Svatostí 14. dalajlamou v České republice 

Jeho Svatost dalajlama byl tím, kdo mě ve věku pěti let rozpoznal jako reinkarnaci velkého tibetského mistra.

Založení Café Tibet

Cílem mého projektu Café Tibet je představit v České republice tibetské jídlo, kulturu a tradice. Přimělo mě to k tomu, abych začal mluvit o tom, kdo jsem, protože až do letošního roku jsem o tom nemluvil. A samo mě to navedlo zpět na cestu, kterou jsem původně započal – začínám vést semináře o základech tibetského buddhismu a přednáším a debatuji o Tibetu.
 

Sonam Tsering
Jako malý chlapec byl dalajlamou rozpoznán jako reinkarnace významného tibetského učitele. Nastoupil cestu buddhistického vzdělání v klášteře tradice Ngor v Dehradúnu. Z kláštera odešel, když mu bylo devatenáct, aby své znalosti buddhismu mohl uvést do praxe v běžném životě. V Česku žije od roku 2002. V únoru 2019 založil pop-up projekt Café Tibet, který nabízí tibetské jídlo a je rovněž místem přednášek o tibetské kultuře.




F4.19DOK.REVUE
28. 10. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue