Vnitřní svět Sonama Tseringa

Cesta do města aneb Mých deset událostí

Sonam Tsering vyrůstal jako reinkarnace významného tibetského duchovního učitele a jako vysoký láma. Čtrnáct let se připravoval na mnišskou cestu v buddhistickém klášteře v severní Indii. Rozhodl se ale klášter opustit a nyní provozuje stánek s tibetskou kuchyní v Praze. O cestách, momentech, zážitcích, zkušenostech a lidech, které jej inspirují, promluví v rámci speciální sekce Inspiračního fóra nazvané Vnitřní svět. Stejnojmennou pravidelnou rubriku přináší i festivalová dok.revue. 

Útěk z Tibetu 

Tibet je země, kde jsem se narodil a kde jsem neměl možnost žít. Už dva měsíce po narození jsem musel žít bez matky. Musel jsem opustit Tibet ve věku 2,5 roku, maminka mě propašovala ven pod sedadlem. 

Nástup do školky 

Začal jsem chodit do tibetské školky v indickém exilu, kde jsem žil bez rodiny od tří let.

Rozpoznání reinkarnace

Byl jsem rozpoznán jako reinkarnace významného tibetského mistra ve věku pěti let a odveden do kláštera.

Příchod do kláštera

Byl jsem vychováván jako vysoký láma, žil jsem život prince s osobními asistenty, řidičem, kuchařem, manažerem a přebýval jsem sám v soukromé rezidenci bez možnosti komunikovat s normálními mnichy a dalšími lidmi.

Rozhodnutí odejít z kláštera

Svoboda pro mě hrála vždy v životě klíčovou roli.

Matka mě odmítla přijmout

Matka mě odmítla přijmout domů poté, co jsem odešel z kláštera, protože se zlobila, že jsem opustil tak vysokou pozici, a zakázala dalším členům rodiny v Nepálu a v Indii, aby mi pomohli.

Začátek civilního života

Začal jsem žít v Indii úplně sám bez jakékoliv podpory od rodiny, nechtěli mě vidět, ani mi pomoct. Žil jsem na ulici a živil jsem se jako turistický průvodce, číšník nebo hráč kulečníku.

Stěhování do Evropy 

Stěhování do Evropy bylo druhé nejtěžší rozhodnutí v životě, které jsem musel učinit, a nevěděl jsem, co mě čeká. 

Setkání s Jeho Svatostí 14. dalajlamou v České republice 

Jeho Svatost dalajlama byl tím, kdo mě ve věku pěti let rozpoznal jako reinkarnaci velkého tibetského mistra.

Založení Café Tibet

Cílem mého projektu Café Tibet je představit v České republice tibetské jídlo, kulturu a tradice. Přimělo mě to k tomu, abych začal mluvit o tom, kdo jsem, protože až do letošního roku jsem o tom nemluvil. A samo mě to navedlo zpět na cestu, kterou jsem původně započal – začínám vést semináře o základech tibetského buddhismu a přednáším a debatuji o Tibetu.
 

Sonam Tsering
Jako malý chlapec byl dalajlamou rozpoznán jako reinkarnace významného tibetského učitele. Nastoupil cestu buddhistického vzdělání v klášteře tradice Ngor v Dehradúnu. Z kláštera odešel, když mu bylo devatenáct, aby své znalosti buddhismu mohl uvést do praxe v běžném životě. V Česku žije od roku 2002. V únoru 2019 založil pop-up projekt Café Tibet, který nabízí tibetské jídlo a je rovněž místem přednášek o tibetské kultuře.




F4.19DOK.REVUE
28. 10. 2019


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film