Vnitřní svět Sonama Tseringa

Cesta do města aneb Mých deset událostí

Sonam Tsering vyrůstal jako reinkarnace významného tibetského duchovního učitele a jako vysoký láma. Čtrnáct let se připravoval na mnišskou cestu v buddhistickém klášteře v severní Indii. Rozhodl se ale klášter opustit a nyní provozuje stánek s tibetskou kuchyní v Praze. O cestách, momentech, zážitcích, zkušenostech a lidech, které jej inspirují, promluví v rámci speciální sekce Inspiračního fóra nazvané Vnitřní svět. Stejnojmennou pravidelnou rubriku přináší i festivalová dok.revue. 

Útěk z Tibetu 

Tibet je země, kde jsem se narodil a kde jsem neměl možnost žít. Už dva měsíce po narození jsem musel žít bez matky. Musel jsem opustit Tibet ve věku 2,5 roku, maminka mě propašovala ven pod sedadlem. 

Nástup do školky 

Začal jsem chodit do tibetské školky v indickém exilu, kde jsem žil bez rodiny od tří let.

Rozpoznání reinkarnace

Byl jsem rozpoznán jako reinkarnace významného tibetského mistra ve věku pěti let a odveden do kláštera.

Příchod do kláštera

Byl jsem vychováván jako vysoký láma, žil jsem život prince s osobními asistenty, řidičem, kuchařem, manažerem a přebýval jsem sám v soukromé rezidenci bez možnosti komunikovat s normálními mnichy a dalšími lidmi.

Rozhodnutí odejít z kláštera

Svoboda pro mě hrála vždy v životě klíčovou roli.

Matka mě odmítla přijmout

Matka mě odmítla přijmout domů poté, co jsem odešel z kláštera, protože se zlobila, že jsem opustil tak vysokou pozici, a zakázala dalším členům rodiny v Nepálu a v Indii, aby mi pomohli.

Začátek civilního života

Začal jsem žít v Indii úplně sám bez jakékoliv podpory od rodiny, nechtěli mě vidět, ani mi pomoct. Žil jsem na ulici a živil jsem se jako turistický průvodce, číšník nebo hráč kulečníku.

Stěhování do Evropy 

Stěhování do Evropy bylo druhé nejtěžší rozhodnutí v životě, které jsem musel učinit, a nevěděl jsem, co mě čeká. 

Setkání s Jeho Svatostí 14. dalajlamou v České republice 

Jeho Svatost dalajlama byl tím, kdo mě ve věku pěti let rozpoznal jako reinkarnaci velkého tibetského mistra.

Založení Café Tibet

Cílem mého projektu Café Tibet je představit v České republice tibetské jídlo, kulturu a tradice. Přimělo mě to k tomu, abych začal mluvit o tom, kdo jsem, protože až do letošního roku jsem o tom nemluvil. A samo mě to navedlo zpět na cestu, kterou jsem původně započal – začínám vést semináře o základech tibetského buddhismu a přednáším a debatuji o Tibetu.
 

Sonam Tsering
Jako malý chlapec byl dalajlamou rozpoznán jako reinkarnace významného tibetského učitele. Nastoupil cestu buddhistického vzdělání v klášteře tradice Ngor v Dehradúnu. Z kláštera odešel, když mu bylo devatenáct, aby své znalosti buddhismu mohl uvést do praxe v běžném životě. V Česku žije od roku 2002. V únoru 2019 založil pop-up projekt Café Tibet, který nabízí tibetské jídlo a je rovněž místem přednášek o tibetské kultuře.




F4.19DOK.REVUE
28. 10. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeKontextem naší doby je nemít kontextDebata o snímku Pozorovatelna (The Viewing Booth, 2020) izraelského dokumentaristy Ra´anana Alexandrowicze, do níž jsme přizvali odborníka na Blízký východ Jana Fingerlanda (JF), izraelsko-slovenskou umělkyni Tamaru Moyzes (TM) a teoretičku vizuální kultury a zakladatelku platformy Fresh Eye Andreu Průchovou Hrůzovou (APH). Snímek Pozorovatelna uvádí letošní online Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě v sekci Svědectví.Kamila BoháčkováNový filmJak jsem točil o KunderoviDokumentarista Miloslav Šmídmajer popisuje, jak vzniká jeho dokument o Milanu Kunderovi s pracovním názvem „Milan Kundera: Od žertu k bezvýznamnosti“. Snímek by se měl v kinech objevit v březnu příštího roku a posléze se plánuje uvedení na VOD platformách a v České televizi.Miloslav ŠmídmajerTémaMuž, který předběhl svou dobuBankéř Albert Kahn vytvořil pod vlivem svého učitele, filozofa Henriho Bergsona, pozoruhodný soukromý archiv své doby. Pokusil se v něm posbírat co nejvíce filmů a fotografií svědčících o světě, v němž žil. Jeho Archiv planety, jak svou sbírku nazval, pokrývá období od první světové války do roku 1932 a zachycuje tak paměť tehdejšího světa. Výběr ze snímků z Kahnova archivu uvede online ve zvláštní sekci letošní ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.David ČeněkTémaFantomová kinematografie Jižní KorejeProgramový ředitel MFDF Ji.hlava Petr Kubica přibližuje v následujícím textu vývoj jihokorejského dokumentu od jeho počátků po současnost. Vytváří tak potřebný kontext letošní ji.hlavské retrospektivy Průhledná krajina, jíž se stala Jižní Korea. Přehlídka představuje u nás dosud neznámé snímky, natočené v období od dvacátých let minulého století po současnost, a ukazuje fascinující cestu jihokorejského dokumentu, jehož nezávislost se začala psát až v roce 1988.Petr KubicaRozhovorChci, aby diváci viděli mé filmy nejen očimaTvorba světoběžníka rakouského původu Huberta Saupera je známá i u nás. Před lety vzbudil ohlas jeho dokumentární esej Darwinova noční můra o Viktoriině jezeře v Tanzánii, kde se chová okoun říční na vývoz do Evropy, zatímco domorodí obyvatelé poblíž jezera živoří a trpí hlady. Letos mohou diváci MFDF Ji.hlava zhlédnout Sauperův nový snímek Epicentro o současné Kubě, kde se podle autora zrodilo americké impérium i filmová propaganda. S Hubertem Sauperem jsme si povídali o jeho tvůrčí metodě, zatímco jsme se – virtuálně a se sluchátkem na uchu – společně procházeli po jeho farmě na francouzském venkově.Kamila BoháčkováÚvodníkDigitální archiv planetydok.revue 5.20redakce dok.revue