Startovací rampa pro dokumenty z východu

O užitečnosti projektu Docu Talents from the East

Z chystaného filmu Viery Čákanyové FREM – jednoho z letošních vítězů Docu Talents from the East

Když loni v říjnu oznámili organizátoři IDFA Forum – jednoho z největších koprodukčních trhů pro dokumentární filmy – seznam 51 projektů vybraných pro prezentaci na amsterodamském festivalu IDFA, ukázalo se, že je mezi nimi jen jediný projekt z regionu střední a východní Evropy – jednalo se o gruzínský snímek Platforma

Na tento nepoměr začaly okamžitě upozorňovat desítky filmařů a dalších profesionálů nejen z východní Evropy, až umělecký ředitel IDFA Orwa Nyrabia považoval za nutné vydat k situaci prohlášení: „Je to smutné a je to špatně. Musíme analyzovat, proč se tak stalo... Výběr projektů je náročný proces a i my děláme chyby. Možná jsme přehlédli skvělé projekty, a to by pak byla i naše vlastní ztráta.“

Případ IDFA Forum jen potvrdil pocit dlouhodobě sdílený řadou pozorovatelů, že mezi západní Evropou a Asií existuje jakési bílé místo na mapě, které dramaturgy velkých dokumentárních festivalů buď nezajímá, nemají o něm dostatek informací, nebo snad nemá co nabídnout. 

„Střední a východní Evropa má velký potenciál být objevená skrze své originální filmy a talentované tvůrce. Je ale bohužel pravda, že je náš region často opomíjený,“ říká Marek Hovorka, který před 15 lety společně s kolegy z ji.hlavského festivalu inicioval Docu Talents from the East – prezentaci, která se snaží právě o podporu a propagaci dokumentární kinematografie ze střední a východní Evropy. 

V rámci Docu Talents se každý rok představí deset vybraných dokumentárních projektů, které jsou krátce před dokončením. Režisér společně s producentem vždy v rámci osmiminutových pitchingů prezentují svůj film včetně tříminutové ukázky. Následují naplánovaná setkání s vybranými experty, slavnostní koktejl a udílení cen. 

V minulosti probíhala prezentace Docu Talents from the East během Mezinárodního festivalu Karlovy Vary, ale od roku 2018 pořádá ji.hlavský festival přehlídku Docu Talents v srpnu v rámci Mezinárodního filmového festivalu v Sarajevu, na kterém v posledních letech zaujímá dokumentární film stále důležitější místo.

Ukazuje se, že význam a popularita Docu Talents v posledních letech roste. Zatímco v Karlových Varech prezentace často zapadla mezi dalšími podobně regionálně zaměřenými projekty, v Sarajevu našla přehlídka novou tvář i zajímavé publikum a dnes patří k tamějším nejnavštěvovanějším industry akcím pro filmové profesionály. Hlavní sál v sarajevském hotelu Europa byl letos zaplněný, organizátoři přidávali na poslední chvíli židle ze zákulisí a o prezentovaných projektech později referovala média jako Variety a Cineuropa.

Jedním z hitů letošního festivalu v Sarajevu byl makedonský snímek Honeyland (2019) Tamary Kotevske a Ljubomira Stefanova. Právě tento snímek byl loni, ještě ve fázi postprodukce, představen v Sarajevu v rámci Docu Talents. Následovalo uvedení dokumentu na slavném festivalu Sundance, kde zazářil a odvezl si hlavní cenu poroty. Ostatně dramaturg Sundance byl osobně na loňské prezentaci Docu Talents přítomen…

Již od roku 2005 se v rámci Docu Talents představily další výjimečné filmy jako například Králík po berlínsku (2009), Slepé lásky (2008), Nesvatbov (2010), Problém s komáry a jiné příběhy (2007), Jak se vaří dějiny (2008), René (2008), Pevnost (2012), Roura (2013), Danielův svět (2014), V paprscích slunce (2015), FC Roma (2016), Příbuzní (2016) nebo Road Movie (2016). Ukazuje se, že projekt funguje jako startovací rampa pro řadu dokumentů z regionu.

Cenu Docu Talent Award 2019 pro nejslibnější z prezentovaných letošních projektů, kterou MFDF Ji.hlava uděluje díky spolupráci s Current Time TV, si letos odnesly dva výjimečné projekty. Odměnu ve výši 5 000 USD si rozdělily maďarský snímek o problémovém dítěti v Budapešti Kix režisérů Bálinta Révésze a Dávida Mikulána a česká vizuální esej FREM Viery Čákanyové.

Kromě snímku FREM byl mezi deseti vybranými projekty ještě jeden český zástupce – celovečerní debut režiséra Jindřicha Andrše Nová šichta. Andrš vzpomíná na setkání s dramaturgem kanadského Hot Docs, kterého po prezentaci v Sarajevu potkal. Námět a ukázka z filmu dramaturga zaujaly a Andrš dostal příležitost: „Jeden dramaturg světového filmového festivalu se mi loni zmínil, že u většiny filmů, které má ohodnotit, vidí jen prvních 10 minut. A jen pokud ho prvních 10 minut velmi zasáhne, tak se podívá na dalších 10 minut. V obrovské produkci světové audiovize se vám klidně může stát, že i když je váš film dobrý, tak se k dramaturgům velkých festivalů s tisíci přihlášenými filmy vůbec nedostane. Propadne sítem jejich asistentů. Tady mi dal na sebe dramaturg Hot Docs osobní kontakt s instrukcí, že film máme poslat přímo jemu, a já můžu být klidný, že i když pak film odmítnou, tak ho nejdřív alespoň uvidí,“ říká Andrš.

Porota Docu Talents from the East ve svém vyjádření k letošnímu ročníku uvedla, že na ni zapůsobil „eklektický výběr projektů“ a výběr vítězných projektů nebyl vůbec jednoduchý. Kéž by v budoucnu podobné „problémy“ řešili i dramaturgové dalších festivalů. Stačí se možná jen lépe podívat na ono bílé místo na dokumentární mapě. Má totiž rozhodně co nabídnout.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

6.20Jak mluvit (a uvažovat) o trans lidechQueer filmový festival Mezipatra je – jako mnoho lidskoprávních akcí – nejen přehlídkou kinematografie, ale pořádá i spoustu setkání, přednášek a lekcí, jež slouží k rozšíření povědomí o tématech, která pořadatelé považují za důležitá pro aktivistický záměr LGBT+ komunity. Jednou takovou akcí byla i online přednáška Transparentní čeština, v níž členky spolku Trans*parent Markéta Bečková, Lenka Králová a Ivana Recmanová vytyčily za cíl seznámit posluchače se způsoby, jak adekvátně uvažovat a zpravovat o problematice genderu v kontextu lidí pohybujících se mimo dříve prosazovanou normativní škálu.Martin Svoboda
4.20Ozvěny Ji.hlavy a koronavirusSvé zahraniční ozvěny pořádá Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava ve spolupráci s Českými centry už několik let. Diváci v různých částech světa díky nim mohou zhlédnout oceněné filmy předešlého ji.hlavského ročníku i debatovat s autory snímků. Letos jejich průběh výrazně ovlivnila pandemie. Navíc tento rok proběhly ozvěny kromě New Yorku, Bruselu a Bratislavy poprvé také v Antverpách a ve Vídni. Přinášíme koláž ohlasů letošních ozvěn od organizátorů z různých míst světa i v různých situacích.redakce dok.revue
1.20Kreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna Ondrejková
6.19Hledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin Svoboda
5.19Různé podoby výuky dokumentuNa letošním ji.hlavském festivalu probíhala také panelová diskuze o výuce dokumentárního filmu v zemích Visegrádu. Na besedě vystoupili přímo pedagogové vybraných škol. Výuku na pražské FAMU představil Vít Janeček, maďarskou Divadelní a filmovou univerzitu v Budapešti reprezentoval Attila Kékesi, za slovenskou Vysokou školu múzických umení v Bratislavě promluvila Viera Čákanyová a výuku na polské Národní filmové škole v Lodži představila Maria Zmarz-Koczanowicz. Co z diskuze vzešlo?Kamila Boháčková
4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila Boháčková
4.19Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce

starší články

3.19DOK.REVUE
24. 09. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeJen prázdné nádoby dokážou vydávat zvukDebata o filmu Věčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězduKamila BoháčkováNový film14,4V17.11.Z oslav 17. listopadu se postupem času stal kýč. Jak ho dokumentovat jinak? „Vyrobil jsem si k tomu jednoduchý nástroj, míchačku, která mi dovolila akci zaznamenat, ale přitom ji celou dekonstruovat, rozmazat,“ popisuje vizuální umělec Vladimír Turner práci na svém snímku 14,4V17.11., jenž se letos objevil v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmntl.cz na MFDF Ji.hlava. „Cítil jsem se jako takový audiovizuální terorista se zbraní, která sice nezabíjí, ale její čočka může měnit svět.“Vladimír TurnerTémaOdkazy Jóhanna JóhannssonaJóhan Jóhannsson byl unikátní skladatel filmové hudby i výjimečný filmař. V následujícím slovenském textu se ohlížíme za jeho předčasně ukončenou tvorbou a představujeme pět filozofických rovin a symbolů jeho komplexního díla. Kdyby nebylo přísných protipandemických opatření, tak by v tuto dobu už bylo možné spatřit poslední film Jóhanna Jóhannssona Last and First Men i v českých kinech. Doufejme, že se tak stane co nejdřív, tento snímek si totiž zaslouží velké plátno.Adriana BelešováTémaHudba vychází přímo z mého nitraPrvní celovečerní a poslední životní film hudebního skladatele a filmaře Jóhanna Jóhannssona Last and First Men měl mít českou premiéru na sklonku tohoto roku. Pandemie a zavřená kina tomu však zabránily, protože tato audiovizuální báseň a experimentální sci-fi potřebuje velké plátno a prostorový zvuk, aby plně vyzněla, a tak jsou pro ni VOD platformy vyloučené. Jóhannssonova (nejen filmová) hudba v českém prostoru přesto rezonuje, a tak jsme se ho rozhodli v posledním letošním čísle dok.revue připomenout. Přinášíme osobní esej dánského skladatele filmové hudby Petera Albrechtsena, který byl Jóhannssonovým dlouholetým přítelem i kolegou. Esej vznikl krátce po Jóhannssonově předčasné smrti v roce 2018 jako nekrolog, ale nikdy nevyšel. Peter AlbrechtsenSportJak mluvit (a uvažovat) o trans lidechQueer filmový festival Mezipatra je – jako mnoho lidskoprávních akcí – nejen přehlídkou kinematografie, ale pořádá i spoustu setkání, přednášek a lekcí, jež slouží k rozšíření povědomí o tématech, která pořadatelé považují za důležitá pro aktivistický záměr LGBT+ komunity. Jednou takovou akcí byla i online přednáška Transparentní čeština, v níž členky spolku Trans*parent Markéta Bečková, Lenka Králová a Ivana Recmanová vytyčily za cíl seznámit posluchače se způsoby, jak adekvátně uvažovat a zpravovat o problematice genderu v kontextu lidí pohybujících se mimo dříve prosazovanou normativní škálu.Martin SvobodaBáseňOsobní život díry(pasáž z filmu)Ondřej VavrečkaRozhovorHledání pravdy za hranicemi rozbřeskuDokumentarista Gianfranco Rosi obdržel za své filmy mnohá ocenění – za snímek Sacro GRA získal v roce 2013 Zlatého lva v Benátkách a za Fuocoammare: Požár na moři si zase v roce 2016 odnesl Zlatého medvěda z Berlinale. O svém zatím posledním filmu Nokturno (2020), který natáčel tři roky ve válečných zónách mezi Sýrií, Irákem, Kurdistánem a Libanonem, si Rosi povídal s novinářem Neilem Youngem. Komentovaný rozhovor vyšel původně v časopise Modern Times Review (MTR). Přinášíme ho v českém překladu v rámci vzájemné spolupráce s MTR, podpořené Norskými fondy.Neil YoungNová knihaFilm jsou tajné dveře do reality Filmový publicista Pavel Sladký popisuje, jak vznikala jeho kniha s názvem Film jsou tajné dveře do reality, která přibližuje tvorbu deseti současných filmových režisérů, například Ulricha Seidla, Michaela Hanekeho, Cristiho Puiua, Larse von Triera či Claire Denisové.Pavel SladkýÚvodníkO filmech, které měly přijít, a nepřišlydok.revue 6.20Kamila BoháčkováAnketaNejpodstatnější letošní filmy a knihyVždy na konci roku vybízí časopis dok.revue přispěvatele, tvůrce či publicisty o přispění do ankety o největší dokumentární a čtenářský zážitek roku. Nejinak tomu je letos.