Sběrná kniha

Pavel Kosatík zpovídá dokumentaristku Helenu Třeštíkovou

Helena Třeštíková: Ivana a Václav Strnadovi se berou. Snad jediná fotka, na které jsme vidět i my s celým čtyřčlenným natáčecím štábem. Foto: Vlastimil Hamerník

S režisérkou Helenou Třeštíkovou se známe docela dlouho, zhruba třicet let. Poprvé jsme se potkali na sklonku starého režimu, v dobách, kdy ještě existovala projekční síť Krátkého filmu v Praze v Jilské ulici. Dávali tam tehdy v předpremiéře první sérii jejích Manželských etud, která mně změnila náhled na to, čím je nebo může být filmový dokument, s jakým vztahem k druhým lidem se jejich životy také dají vyprávět. Režisérčina práce s časem na mě udělala dojem: ta schopnost podvolit se jeho plynutí a neskoncovat při tom s tvorbou.

Pak jsme se s Helenou dlouho oba nějak sledovali. Když jsme se potkali, bavili jsme se většinou o tom, v čem se „sběrák“ dokumentaristky podobá nebo nepodobá rešerším spisovatele. Sledovali jsme myslím oba, jak se ten druhý snaží z reality dostat její esenci bez toho, aby se tomu procesu nějak zbytečně moc poroučelo.

Udělat o tom knihu nás nenapadlo. Byl to nápad kulturního publicisty Zdeňka Pavelky, podle mě zdaleka ne dost doceňované dobré duše polistopadové kultury. V Salonu Práva, kde působil, i ve svých pozdějších autorských a vydavatelských projektech toho dost dokázal a dokazuje. Jednoho dne v roce 2013 nás s Helenou dal dohromady, i když jsme se znali, jak už jsem řekl.

Ze začátku jsem nevěděl, jak rozhovor s filmařkou dělat. Bylo jasné, že metodou Truffaut-Hitchcock, jako rovný s rovným, to nepůjde. Protože jsem potřeboval čas, abych tomu, o čem jsme mluvili, také sám v sobě nějak stačil, ta práce se nakonec hodně protáhla. Na začátku jsme si neurčili žádné časové hranice. Přesto myslím žádný z nás nečekal, že to zabere čtyři roky a stane se to jakýmsi „sběrným dokumentem“ svého druhu. Nechtěl jsem tomu ani v tempu vzniku moc rozkazovat, čekal jsem, až se to začne psát a zevnitř organizovat samo, nakonec se to stalo.

Helena Třeštíková: Tady se doma trápím při přepisu hovorů z nějakého filmu, tenkrát jsem si ještě transkripty z diktafonu pořizovala sama. Moc mě to nebavilo. Foto: Archiv Heleny Třeštíkové

Nechtěl jsem vést bilanční, encyklopedický rozhovor. Helena nebilancuje, nemůže, ani kdyby chtěla. Tvoří způsobem, jehož podstatou je věčná nedefinitivnost. S takovým způsobem práce nejde přestat, nejde ho ukončit, stejně jako se nedá zastavit čas.

Takže jsme spolu mimo jiné také nebilančně a neencyklopedicky v mnoha věcech nesouhlasili. Ne proto, aby čtenář jednomu nebo druhému z nás dal za pravdu, ale aby se k tématům těch filmů mohl postavit sám za sebe. Aby zkusil „být Třeštíkovou“. Vžít se do typu tvorby, kde na lidech, s kterými se točí, záleží stokrát víc než na jakémkoli vlastním tvůrčím a režijním záměru. V jakémsi smyslu jsou to zenové filmy, snad je mi rozuměno.

Nevím, jestli jsem se dokázal ptát Heleny na věci, které ona sama pokládá za nejpodstatnější, ale celou tu dobu, co jsme se o její filmy přeli, nás to bavilo.


Autor společně s Helenou Třeštíkovou pokřtí chystanou Sběrnou knihu na 21. ročníku MFDF Ji.hlava. 





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

1.20Česká škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří Fiala
dok.revueKam oči, tam hlavaAutorská kniha fotografky Markéty Kinterové Kam oči, tam hlava, vydaná v Nakladatelství AMU, je výsledkem kombinace fotografického, uměleckého a výzkumného přístupu.Markéta Kinterová
dok.revueDočíst se neslyšené: Matematika zločinu jako knihaReportážně investigativní knížka Matematika zločinu navazuje na úspěšný stejnojmenný podcast, který natočily Magdalena Sodomková a Brit Jensen a jenž odhaluje problémy současné české justice. Kniha se kromě dalšího sledování aktérů z případu známého z podcastového seriálu věnuje plagiátorským kauzám soudních znalců, aktuálnímu media capture a problému cenzury českých médií i pátrání po tom, proč dokumentární detektivku dlouho nechtěl odvysílat Český rozhlas. Nyní je již v jeho nabídce na portále mujRozhlas. Kniha vyjde v únoru v nakladatelství Albatros Media, vydání podpořil Syndikát novinářů, její vydání lze však ještě několik dní podpořit v rámci kampaně na Hithitu.Magdalena Sodomková
6.19Autorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea Hanáčková
5.19Jak vznikala kniha o Michalu HýbkoviFilmový historik a pedagog FAMU Jan Bernard popisuje okolnosti vzniku své připravované knihy o pozapomenutém českém kameramanovi a dokumentaristovi Michalu Hýbkovi, která vyjde na jaře 2020 v Nakladatelství AMU. Jan Bernard
F4.19Filmař disentu Michal HýbekJi.hlavský festival dnes ve dvou blocích představuje osobnost Michala Hýbka (1957– 2003), který se stal významným filmařem disentu. Jeho Dopisy Olze (1986) byly prvním filmovým představením disidenta Václava Havla světové veřejnosti, a to u příležitosti udělení Ceny Erasma Rotterdamského. Těsně po revoluci vytvořil hravou esej o Havlově březnové cestě s názvem Paříž – Londýn aneb S panem presidentem tam a zpět (1990). Dva dnešní bloky filmů Michala Hýbka budou koncipovány jako projekce s úvodem. První blok promítne čtyři krátké Hýbkovy filmy a druhý představí filmový rozhovor Jaroslava Hanzela s Alexandrem Dubčekem v ruštině, který Hýbek natáčel coby kameraman. Následující text je úryvkem z rukopisu připravované knihy Jana Bernarda Filmař(i) disentu: Michal Hýbek, která by měla vyjít v Nakladatelství AMU na jaře 2020.Jan Bernard
4.19Za zmizelou tradicíFilmový historik Lukáš Skupa popisuje chystanou publikaci, v níž chce popsat dějiny jednoho „zmizelého žánru“ československé kinematografie, totiž českého filmu pro děti v letech 1945–1992. Dětem bude ostatně věnována na MFDF Ji.hlava speciální péče v rámci hravé zóny Ji.hlava dětem, kde letos na ty menší i nejmenší čekají výtvarné dílničky ve spolupráci s humpoleckou 8smičkou i časopisem Raketa, programování s Ozobotem či divadlo Koňmo. A samozřejmě i filmy.Lukáš Skupa
dok.revueŽeny o ženáchLiterární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová chystá na podzim k vydání knihu Ženy o ženách zahrnující dvacet osm rozhovorů s dvaceti devíti filmovými a literárními dokumentaristkami působícími v Česku, prostřednictvím kterých zkoumá, jak ženy-dokumentaristky v Česku tvoří. Práce vzniká jako součást její dizertace na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V následujícím textu popisuje genezi projektu i jeho obsah.Barbora Baronová
3.19Co je nového v počítačových hráchFilmová a herní teoretička Helena Bendová píše o procesu vzniku své nedávno vydané knihy Co je nového v počítačových hrách, v níž shrnuje čtyři hlavní proudy myšlení, jimiž se mladý vědní obor game studies během posledních zhruba pěti let ubírá. Autorčinou ambicí je, aby knihu vzali do ruky jak rodiče malých hráčů, tak učitelé mediální výchovy i fanoušci počítačových her. O tom, jak těžký to byl úkol, pojednává tento text. Helena Bendová
2.19Jak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea Slováková

starší články

5.17DOK.REVUE
16. 10. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeFilm V síti by měl být hlavně na síti, aby něco dokázal změnitDebata nad filmem V síti tvůrců Víta Klusáka a Barbory ChalupovéKamila BoháčkováNový filmSlunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna KryvenkoTémaJak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila BoháčkováSportKreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna OndrejkováBáseňJiří TrnkaFrantišek HrubínTeorieKinematografická filozofieKinematografická filozofie či filmozofie představuje oblast výzkumu, která stojí na průsečíku filmové vědy a filozofie. Následující text je úvodem do filmozofie, jenž představuje její základní přístupy, témata a klíčové osobnosti. V první části zasazují autorky filmozofii do esteticko-historické perspektivy ztotožňování filozofie s uměním, zatímco v druhé části pak provádí „příčný řez“ dnešním stavem bádání a pokoušejí se vystihnout metodologickou i tematickou pluralitu aktuálních filmozofických přístupů.Andrea Slováková, Tereza HadravováGlosaDěkuji ti, étereFilmová dokumentaristka Tereza Reichová přibližuje své první pokusy s tvorbou radiodokumentu pro Český rozhlas. První pokus se prý příliš nevydařil. „Proč to tak bylo?“ ptá se Reichová sama sebe. Proč je problém vtěsnat všechny významy díla jen do zvuku, když jsme zvyklí vyprávět audiovizuálně?Tereza ReichováRozhovorPřinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila BoháčkováNová knihaČeská škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří FialaÚvodníkOd filmových obrazů k těm zvukovýmdok.revue 1.20Kamila Boháčková