Pohled odjinud

Festivalové snímky pohledem zahraničních kritiků - Nerovnost pro všechny americké režisérky Sheri Linden

Nerovnost pro všechny

Recenze snímku Nerovnost pro všechny od Sheri Linden z filmového časopisu The Hollywood Reporter i přes pozitivní tón celého textu neopomíjí kritičtější tón k osobě Roberta Reicha, skrze něhož jsou film a v něm obsažené ekonomické teze prezentovány. Zároveň snímek zasazuje do širšího politicko-společenského kontextu a ekonomických výzkumů.

It’s hardly news that the rich get richer and the poor get poorer, but Inequality for All, the latest entry in the illustrated-lecture school of documentary filmmaking, gets beyond the duh factor, deploying urgent statistics in an even-tempered lesson. Its subject, the abyss-wide, 99/1 income disparity in the United States, has been at the center of a good deal of recent political discourse and name-calling. Filmmaker Jacob Kornbluth acknowledges the anger fueling the Occupy and Tea Party movements, but his chief focus is the litany of hard facts energetically presented by Robert Reich, a public policy professor and longtime Washington insider. 

Reich’s modulated outrage is that of someone who not only has worked within the system but who also still believes in it. Whether viewers will share his optimism is yet to be seen, but the compelling clarity of his argument makes the polished film, premiering at Sundance in the Documentary Competition, a shoo-in for small-screen distribution and a solid candidate for niche theatrical exposure. 

Like another policy-lecture documentary, An Inconvenient Truth, this one interweaves personal information about its central figure, although in the case of Reich, as opposed to Al Gore, the background material is judiciously used, and far more relevant. Not quite five feet tall, Reich, whose physical growth was affected by the genetic disorder Fairbanks syndrome, is a high achiever given to self-deprecating jokes about his diminutive size. A revelation about a neighbor who helped to protect him from bullies as a child is a fascinating life-story tidbit that ties together the personal and the historical. 

As an instructor, Reich is spirited and passionate. At times he speaks directly to the camera; at others he’s addressing the huge lecture hall of undergrads taking his Wealth & Poverty class at Berkeley. With the help of nifty animated graphics by Brian Oakes, he lays out the disheartening/enraging figures, quantifying what’s already clear to anybody who can remember the way things were before they stopped adding up: Middle-class wages are stagnating or falling while the cost of living keeps rising. 

At the heart of the film’s argument is the tax-records research of Emmanuel Saez and Thomas Piketty, which draws striking parallels between 1928 and 2007, years in which peak income inequality served as prelude to disastrous financial crashes. To put a face on the great divide — 400 Americans possess more wealth than half the country’s population — Kornbluth (Haiku Tunnel) profiles a few middle-class families in their day-to-day struggles, as well as a venture capitalist, Nick Hanauer, who debunks the “job creator” myth and explains the fallacy of trickle-down theory. 

Like most contemporary political dialogue, Inequality for All spends little time on the matter of outright poverty, instead homing in on the middle class. Inspired by Reich’s book Aftershock: The Next Economy and America’s Future, the doc, which began as a Web-series collaboration between Kornbluth and Reich, spells out the importance of the working classes, blue- and white-collar, as the engine of the nation’s economy. His model for a flourishing American Dream of upward mobility is the “great prosperity” of the 1950s through the ’70s — a period of strong unions, government investment in public education and substantial tax rates for those in the upper-income brackets. 

Reich, who served in the Ford, Carter and Clinton administrations, possesses an unwavering belief that history is on the side of positive social change. Though he regrets his “failure” to implement all his ideas as Clinton’s Secretary of Labor, he maintains an exuberant trust in the future of policymaking. That trust can feel conveniently vague: He elides key facts about Clinton’s dismantling of social safety nets and key role in the deregulation of the financial sector. And although his thesis points to the need for higher taxation of the wealthy, he doesn’t address the right’s intransigence on this issue. 

If Reich’s optimism doesn’t jibe with the political realities of his own experience and his inability to effect change from the inside, he is still asking the right questions. Inequality for All could bring them to a wider audience. 

 

Sheri Linden – The Hollywood Reporter




f4.13DOK.REVUE
27. 10. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeJen prázdné nádoby dokážou vydávat zvukDebata o filmu Věčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězduKamila BoháčkováNový film14,4V17.11.Z oslav 17. listopadu se postupem času stal kýč. Jak ho dokumentovat jinak? „Vyrobil jsem si k tomu jednoduchý nástroj, míchačku, která mi dovolila akci zaznamenat, ale přitom ji celou dekonstruovat, rozmazat,“ popisuje vizuální umělec Vladimír Turner práci na svém snímku 14,4V17.11., jenž se letos objevil v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmntl.cz na MFDF Ji.hlava. „Cítil jsem se jako takový audiovizuální terorista se zbraní, která sice nezabíjí, ale její čočka může měnit svět.“Vladimír TurnerTémaOdkazy Jóhanna JóhannssonaJóhan Jóhannsson byl unikátní skladatel filmové hudby i výjimečný filmař. V následujícím slovenském textu se ohlížíme za jeho předčasně ukončenou tvorbou a představujeme pět filozofických rovin a symbolů jeho komplexního díla. Kdyby nebylo přísných protipandemických opatření, tak by v tuto dobu už bylo možné spatřit poslední film Jóhanna Jóhannssona Last and First Men i v českých kinech. Doufejme, že se tak stane co nejdřív, tento snímek si totiž zaslouží velké plátno.Adriana BelešováTémaHudba vychází přímo z mého nitraPrvní celovečerní a poslední životní film hudebního skladatele a filmaře Jóhanna Jóhannssona Last and First Men měl mít českou premiéru na sklonku tohoto roku. Pandemie a zavřená kina tomu však zabránily, protože tato audiovizuální báseň a experimentální sci-fi potřebuje velké plátno a prostorový zvuk, aby plně vyzněla, a tak jsou pro ni VOD platformy vyloučené. Jóhannssonova (nejen filmová) hudba v českém prostoru přesto rezonuje, a tak jsme se ho rozhodli v posledním letošním čísle dok.revue připomenout. Přinášíme osobní esej dánského skladatele filmové hudby Petera Albrechtsena, který byl Jóhannssonovým dlouholetým přítelem i kolegou. Esej vznikl krátce po Jóhannssonově předčasné smrti v roce 2018 jako nekrolog, ale nikdy nevyšel. Peter AlbrechtsenSportJak mluvit (a uvažovat) o trans lidechQueer filmový festival Mezipatra je – jako mnoho lidskoprávních akcí – nejen přehlídkou kinematografie, ale pořádá i spoustu setkání, přednášek a lekcí, jež slouží k rozšíření povědomí o tématech, která pořadatelé považují za důležitá pro aktivistický záměr LGBT+ komunity. Jednou takovou akcí byla i online přednáška Transparentní čeština, v níž členky spolku Trans*parent Markéta Bečková, Lenka Králová a Ivana Recmanová vytyčily za cíl seznámit posluchače se způsoby, jak adekvátně uvažovat a zpravovat o problematice genderu v kontextu lidí pohybujících se mimo dříve prosazovanou normativní škálu.Martin SvobodaBáseňOsobní život díry(pasáž z filmu)Ondřej VavrečkaRozhovorHledání pravdy za hranicemi rozbřeskuDokumentarista Gianfranco Rosi obdržel za své filmy mnohá ocenění – za snímek Sacro GRA získal v roce 2013 Zlatého lva v Benátkách a za Fuocoammare: Požár na moři si zase v roce 2016 odnesl Zlatého medvěda z Berlinale. O svém zatím posledním filmu Nokturno (2020), který natáčel tři roky ve válečných zónách mezi Sýrií, Irákem, Kurdistánem a Libanonem, si Rosi povídal s novinářem Neilem Youngem. Komentovaný rozhovor vyšel původně v časopise Modern Times Review (MTR). Přinášíme ho v českém překladu v rámci vzájemné spolupráce s MTR, podpořené Norskými fondy.Neil YoungNová knihaFilm jsou tajné dveře do reality Filmový publicista Pavel Sladký popisuje, jak vznikala jeho kniha s názvem Film jsou tajné dveře do reality, která přibližuje tvorbu deseti současných filmových režisérů, například Ulricha Seidla, Michaela Hanekeho, Cristiho Puiua, Larse von Triera či Claire Denisové.Pavel SladkýÚvodníkO filmech, které měly přijít, a nepřišlydok.revue 6.20Kamila BoháčkováAnketaNejpodstatnější letošní filmy a knihyVždy na konci roku vybízí časopis dok.revue přispěvatele, tvůrce či publicisty o přispění do ankety o největší dokumentární a čtenářský zážitek roku. Nejinak tomu je letos.