Podoby filmové fascinace

Kurátorka filmu a fotografie Národního muzea vypráví o třech ročnících Konference Fascinace, jež se koná při Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.

Konference Fascinace 2017

V roce 2015 Andrea Slováková v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava iniciovala a prosadila zcela novou debatní platformu věnovanou experimentálnímu filmu Konferenci Fascinace, která doplňuje již dlouhodobě uváděnou stejnojmennou experimentální projekční sekci také pod supervizí Andrey Slovákové. Jak je patrné z již tří realizovaných ročníků konference v letech 2015–2017, o tvorbu a produkci okrajových, experimentálních, alternativních filmových žánrů se vedle autorů, tvůrců, umělců aktivně zajímá celá řada dalších domácích i zahraničních distribučních, sběratelských, kurátorských či festivalových subjektů. Proč je důležité, podnětné a perspektivní se v praktické i teoretické rovině okrajovými žánry filmového média zabývat?

Dnešní svět je obecně zahlcen obrazovým smogem. Televize, internet, multimediální reklamy se staly lacinou obrazovou džunglí každodennosti. Experimentální film, podobně jako jiné filmové žánry, má schopnost reflektovat, atakovat, problematizovat stavy, jevy života a společnosti, a to jak z perspektivy minulosti, tak současnosti. Experimentální film má však ještě jednu zcela zásadní přidanou hodnotu. Svým specifickým uchopením obrazu zcela bourá jakékoliv zaběhnuté šablony, systémy. Vymyká se běžné filmové produkci. Těží z originality, vlastní hry s obrazem, barvou, zvukem, střihem a rytmem. Vždy byl a je iniciátorem, hledačem nových výrazových možností, kombinací a variací způsobů zacházení s ukazateli časoprostoru prostřednictvím nedefinovaného a nedefinovatelného referenčního rámce uchopení obrazu. Ve většině případů vychází tyto snímky z dílen výtvarníků, experimentátorů či multimediálních tvůrců. Vsázejí na svou vlastní vizi, přirozenost, fantazii s výtvarným i technickým pojetím. Experimentální filmy nejsou samoúčelným komentářem technických či historických praktik, ale reagují na signály lhostejnosti, burcují k interakci, vyrušují člověka z monotónních zajetých, uniformních vzorců každodennosti v sociálních a kulturních rovinách. Mnohdy se jedná o velmi originální pojetí pohyblivého obrazu a životnost snímku nelze nikdy odhadnout. Z tohoto hlediska, v perspektivách současné sociální a mediální akcelerace, mají tito tvůrci experimentálních filmů poměrně omezený prezentační i propagační prostor, obtížně hledají cestu k publiku. Vzpírají se totiž komerčním efektům a módním vlnám. O to cennější jsou příležitosti, které těmto žánrům nabízejí některé festivaly, distribuční společnosti, specializované archivy, muzea a galerie nebo nadační fondy. Je to právě experiment, který skrze emoční hru a vizuální katarzi umožňuje jít za hranice klasických filmových přístupů. Nové výrazové prvky a kombinace stylizací upozorňují na akutní potřebu neustále posilovat vizuální gramotnost, citlivost a schopnost rozlišovat balast a amatérismus od vytříbeného a věcného obrazového sdělení. A to není málo.

K autorskému dílu bezesporu náleží i odezva, podmíněná hledáním cesty k publiku. Konference Fascinace je jedinečnou příležitostí nahlédnout do zákulisního spektra možností uplatnění, využití, uchovávání i způsobů finanční podpory pro realizaci experimentálního filmu. První ročník Konference Fascinace v roce 2015 byl cíleně zaměřený na distribuční společnosti a jejich přístupy k experimentálnímu filmovému obrazu. Andrea Slováková zde poskytla české experimentální filmové scéně výjimečnou příležitost, když pozvala ředitele a zástupce významných mezinárodních distribučních společností zabývajících se experimentálním, alternativním filmem a představila jim ve svém kurátorském výběru současnou domácí experimentální tvorbu.

Konference Fascinace 2017: Andrea Slováková

V případě hostujících distribučních společností se většinou jedná o nezávislé, neziskové organizace, asociace, nadace otevřené filmovým umělcům. Spravují mediatéky, archivy, poskytují servis kurátorům a dramaturgům, stejně tak představují nové perspektivní platformy pro metodologické a teoretické uchopení studia pohyblivého obrazu ze strany teoretiků i praktiků experimentálního obrazu. Jak konference dokládá, z distribučních společností jsou ke spolupráci otevřeni například AV-ARKKI (Finsko), Canadian Filmmakers Distribution Centre a V-tape (Kanada), Collectif Jeune Cinéma nebo Light Cone (Francie), The Filmmakers Cooperative a The Electronic Arts Intermix EAI (New York), Eye Experimental (Nizozemí), LUX (Londýn) nebo Sixpack film (Rakousko). První ročník konference propojil vlastní prezentace jednotlivých zástupců distribučních společností s diskuzními bloky pro výměny zkušeností a přístupů zúčastněných distributorů. Závěrečná část pak umožnila to nejcennější – přímé, osobní setkání filmařů s distributory s možností prezentace vlastních autorských filmových počinů. 

Diskuzní rámec konference v roce 2016 a následně i v roce 2017 se od čistě distribuční profilace formátu prvního ročníku posunul do dialogu širšího spektra filmových profesionálů. Přizvaní hosté opět z řad distributorů,  nově Image Forum z Japonska a české zastoupení ze strany iNFINITY, spolu se společnostmi Light Cone, LUX, Canadian Filmmakers Distribution Centre a Sixpack film z předcházejícího ročníku, byli posíleni o zástupce významných muzeí a galerií Centre Pompidou (Francie), The Museum of Moderna RT – MoMA (USA), National Gallery of Iceland (Island) nebo Tate Modern (Velká Británie). Nechybělo zastoupení zahraničních festivalů jako Bergen IFF (Norsko), Northern Wave IFF (Island), Ann Arbor Film Festival (USA), Image Forum (Japonsko) či Light Cone (Francie). Srbsko prezentovaly nadace Stiftelsen 3,14; DKSG archive, Balkanima and Alternative Film / Video festivals a Akademski filmski centar. Sestavu doplnil ještě archiv ICA z Velké Británie. Různorodá skladba diskutujících výrazně oživila jednotlivé debaty. Z různých úhlů pohledu rozebírali témata na podporu experimentálního obrazu. Hlavní témata se věnovala zájmu o vyhledávání talentů a inspirativní různorodosti přístupů k experimentální filmové tvorbě ze strany festivalů, muzeí a galerií. Vzájemně konfrontovali vlastní potřeby, zájmy a představy možných realizací. Řešila se kvalitativní kritéria při výběru děl a podpora nového tvůrčího potenciálu, nabídky filmů pro prezentaci, formáty akcí a jejich četnost, vybavení, technické otázky ve vztahu k ukládání, ochraně, funkčnosti a přístupnosti archivů. Vstřícné tendence ze strany distributorů pomáhají významně chránit autorský vklad, ekonomické aspekty, stejně tak podporu a zájem o výzkum a publikační výstupy.

Konference Fascinace 2017

Všichni zúčastnění, tj. distributoři, pořadatelé festivalů, zástupci muzeí, galerií a archivů, společně otevírají diskuze a každý po svém řeší problematiku zázemí pro úzce profilovanou sekci experimentálního filmu. Konference Fascinace, pořádaná jako součást ji.hlavského festivalu, je cennou platformou jak pro autory, tak pro distributory, kurátory, dramaturgy i archiváře, kteří si vzájemně nechávají nahlédnout do spektra možností uchopení filmu a podávají této tvorbě nápomocnou ruku. Stejně tak je tato konference silným impulzem a výzvou k obecné podpoře těchto okrajových, nicméně důležitých forem filmového umění pro jejich neutuchající a nezměrný potenciál při hledání nových perspektiv vizuálního sdělení.





výpis dalších článků rubriky:  Téma

5.19Zachytit zázrak potřebuje časCenu za přínos světové kinematografii získal letos v Jihlavě kazašský režisér Sergej Dvorcevoj, který byl také autorem letošní festivalové znělky, jež v jednom dlouhém jímavém záběru snímá tvář kazašské herečky Samal Esljamové na nástupišti moskevského metra. Do Jihlavy se Dvorcevoj vrátil přesně po dvaceti letech, v roce 1999 si z tehdy teprve začínajícího festivalu odnesl historicky první ji.hlavskou cenu. Letos představil na festivalu nejen své dosavadní filmy, ale spolu s ředitelem jihlavské přehlídky objasnil svůj způsob natáčení i uvažování na masterclass, jejíž otitulkovaný záznam si lze přehrát na dok.revue.Kamila Boháčková
F5.19Válka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis Prášil
F4.19Doba lithiová aneb Čas vyhynoutJedním z témat prolínajících se letošním festivalem je ekologie, klimatická krize i otázka, jak může jedinec i celá společnost zabránit hrozícímu kolapsu, případně jak čelit pocitu strachu a environmentální úzkosti. V programu ji.hlavského festivalu najdeme i několik filmů s ekologickou tematikou. Přinášíme zamyšlení o několika snímcích ze sekce Svědectví o přírodě.Pavel Bednařík
F2.19Reality TV – seznamte seKurátor každoroční ji.hlavské programové sekce Reality TV Milan Kruml pojmenovává tři převažující kategorie těchto televizních formátů: seznamky, pořady zaměřené na komunální problémy a aktuální publicistiku na téma přesahující běžné politické dění. Do poslední jmenované kategorie můžeme řadit rakouský dokument Heinz-Christian Strache – Ibizza video, který zachycuje jednu z největších politických afér posledních let u našich sousedů a navozuje téma, jak se bránit proti populistům. Rakouský dokument uvádí MFDF Ji.hlava dnes od 17:30 v DKO II.Milan Kruml
4.19Felix Sobolev: Objev KinotronuZatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Dnes bude k vidění v kině Dukla - Reform od 22:30. Felix Sobolev
4.19Virtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině (v DKO) i v podobě instalací.Andrea Slováková
4.19Podoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky. První blok Fascinace - Erotika je k vidění dnes od 19:30 v kině Dukla-Edison. Andrea Slováková
3.19Filmág Man RayNázory slavného experimentátora na filmové uměníMan Ray
2.19Kdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr Minařík
1.19Tradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta Černá

starší články

1.18DOK.REVUE
26. 02. 2018


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film