Od přírody k vědě. Vaše dítě
Těhotenství dnes kromě intimního zážitku představuje také předmět vědeckého zkoumání. Potenciálními otázkami, jaké pokroky v oblasti biologie přináší nastávajícím rodičům, se zabývá režisérka filmu Vaše dítě, uvedeném na festivalu AFO. O přípravě na natáčení i tématu svého snímku píše pro dok.revue Andrea Sedláčková.
Těhotenství jako symbol života přináší naději, tajemství i obavy z budoucnosti. Je nejkrásnějším, ale někdy nejtragičtějším obdobím života. Původně jsem chtěla natáčet film o těžkém rozhodnutí, stojícím před těhotnými ženami, které se dozvěděly, že jejich dítě by se nenarodilo zdravé. A mohou určit, zda dají, nebo nedají život. Chtěla jsem porovnávat, jak v různých evropských zemích k této volbě přistupují těhotné ženy a jejich partneři. Slovo měli mít pouze rodiče, kteří tímto bolestným momentem prošli. Nabídli jsme s producenty z Punk Filmu projekt České televizi a francouzsko-německé ARTE.
ARTE především zaujalo téma prenatální diagnostiky jako takové, protože nebylo zatím komplexně zpracováno, a přišlo s nabídkou, že by snímek zařadili do své kategorie vědeckých filmů. Není to typ snímků, který se v českém prostředí natáčí, bylo nutné se tedy naučit, jaké jsou výrazové prostředky tohoto žánru. Líbilo se mi, že se mohu na problematiku podívat jiným, neobvyklým způsobem. Námět se tedy částečně změnil, a musela jsem nabýt značné znalosti, abych se v něm zorientovala. V podstatě rok jsem navštěvovala odborníky mnoha kategorií a snažila se do tematiky proniknout. A zjistila jsem, že vůbec není nezáživná, jak jsem se původně obávala.
Film tedy popisuje úžasnou cestu lékařů a vědců do nitra ženského těla z hlediska historického, filozofického a sociologického. Zásadní posun ve vývoji prenatální diagnostiky přišel v polovině minulého století s vynálezem ultrazvuku a rozvojem genetiky. To nám ukazují mimořádně zajímavé americké, francouzské i československé archivní filmové materiály.
Volba moderní ženy
Věda způsobila revoluci ve vztahu společnosti k nenarozenému dítěti a vedla k výraznému zlepšení péče o novorozence. Převratný vývoj prenatální diagnostiky změnil osudy milionům žen. V pozitivním i negativním. Přinesl možnost svobodně rozhodnout o svém osudu, pakliže vyšetření objeví anomálii plodu. Dal moderním ženám volbu, před kterou jejich matky a babičky nestály.
Ale tím, že prenatální diagnostika dává pocit úplné kontroly, neoslabuje zároveň schopnost přijmout neznámé? A neorientuje stát prostřednictvím medicíny své občanky k tomu, aby rodily pouze zdravé děti, které pro něj nejsou finanční zátěží? Nevede věda budoucí rodiče k představě takzvaného bezchybného dítěte? Kritici prenatální diagnózy uvádějí, že například u jedné z nejčastěji zkoumaných malformací, Downova syndromu, v 96 % případů po jejím zjištění následuje umělé přerušení těhotenství. To považují za počátek praxe systematické selekce populace s cílem eliminace – jinými slovy za eugenickou praxi.
„Nenarozené dítě se stalo potencionálním pacientem.“
V 90. letech 20. století se ultrazvukové vyšetření, které bylo původně vyhrazeno ženám s rizikovými faktory, rychle stalo rutinním vyšetřením všech těhotných žen. Naprostá většina budoucích matek ho dnes nadšeně přijímá, schůzku s lékařem vnímá jako „představení dítěte“ a „navázání kontaktu“. Stejně tak mnoho budoucích otců, pro které před první návštěvou ultrazvuku nemá dítě v matčině lůně fyzickou podobu. Jenže lékař hledá během vyšetření jakoukoli známku případné nemoci. Nenarozené dítě se stalo potenciálním pacientem. Od konce minulého století je možné jeho zdraví zkoumat také díky invazivní amniocentéze, vyšetření plodové vody, které je ale riskantní pro život plodu.
O své někdy komplikované práci hovoří čeští i francouzští lékaři. Protože na rozdíl od jiných lékařských disciplín, směřujících ke zlepšení či záchraně života, vede prenatální diagnostika někdy ke smrti, i když pro akt interrupce před čtyřiadvacátým týdnem gravidity se používá jiný pojem.
Těhotenství jako vědecký projekt
Ve filmu sledujeme také úžasný vývoj nitroděložní chirurgie, zachraňující tisíce životů, kdy jsou dnes lékaři schopni operovat několikacentimetrový orgán v těle plodu in utero. Zásadní roli hrají v prenatální diagnostice nyní také umělá inteligence a sofistikované testy, umožňující sekvenovat geny. Od roku 2017 je k dispozici neinvazivní prenatální test DPNI, který analyzuje DNA plodu kolující v krvi matky. Diagnóza se již nestanovuje díky konkrétním příznakům, ale lze ji určit na základě přítomnosti jistého genu nebo genetické varianty. Rodiče se ale často musí rozhodnout na základě informace o pravděpodobnosti: Vaše dítě může být postiženo, ale také nemusí…
Těhotenství a porod, které byly dříve považovány za přísně přírodní nebo metafyzické jevy, nyní spadají do oblasti biologie, protože je lze vědecky pozorovat a kontrolovat.
Zásadní roli ve filmu hrají ženy a jejich partneři, kteří stáli před volbou, zda si nemocné dítě ponechat, či ne. Velmi jim děkuji za důvěru, kterou mi poskytli. Hovořili se mnou otevřeně o nejtěžších momentech svých životů. Někteří vědu poslechli a rozhodli se pro interrupci, někteří ji odmítli a jsou spokojeni se svým rozhodnutím. Většina párů přijímá vědecký pokrok jako pozitivní, prenatální diagnostika jim v dobrém smyslu změnila osud. Mohli určit, zda se chtějí věnovat péči o nemocné dítě, anebo jinému životnímu projektu. Věda jim umožnila učinit rozhodnutí, se kterým se ztotožnili. Po jednom nešťastném těhotenství přišlo další, šťastné. I když to často není ono perfektní dítě, které si vysnili…