Neviditeľná

Mária Martiniaková o svém dokumentárním filmu Neviditeľná, který sa věnuje traumatům po porodu a nyní je ve fázi obrazové a zvukové postprodukce. Premiéra je naplánována na březen 2019.

Ono to vlastne začalo veľmi nenápadne, mojim bakalárskym filmom Zuna (2013). Nejako podvedome som sa začala vŕtať v téme pôrodníctva a intuitívne ma to zaviedlo až k domácim pôrodom. Štúdiom témy som zistila, že za tým všetkým nie je nič iné, iba moje vlastné narodenie. Zuna ako film bol pre mňa dôležitým krokom odkryť svoje pocity z nemocnice ako chladného miesta, kde pôrod ostáva miestom bez lásky so sterilnými rukavicami a kovovými nástrojmi. Počúvaním pôrodných príbehov iných žien sa však odkryl hlbší problém. Téma nerešpektu, manipulácie a násilia pri pôrode. Moja prvá reakcia bola presne taká akú zažívam celé tie roky od svojho okolia. "To nie je možné! Neexistuje, aby sa to dialo! Žijeme v demokratickej spoločnosti a v iných krajinách je zdravotníctvo na tom oveľa horšie!" Rutinné nástrihy bez súhlasu, pôrod s obmedzovaním pohybu, stravy a tekutín, šitie bez dostatočnej analgézie, arogantné správanie personálu, zastrašovanie, separácia matky a jej dieťaťa sú len slabým príkladom toho, čo si žena v našich nemocniciach môže zažiť. Áno, sú tam aj dobrí a kvalitní lekári a pôrodné asistentky. Ale je to ako ruská ruleta. Nikdy neviete aký personál si vyžrebujete.


Prvé dva roky som šla cez prípravu filmu sama. Našla som úžasné protagonistky z piatich krajín (USA, ČR, SR, Dánsko a Španielsko), ale nedokázala som nájsť nikoho, kto by mojej téme veril. Až kým nevyšiel von televízny seriál Tajné životy, ktorý pripravovala dramaturgička Biba Bohinská. Presne som si povedala, že ak niekto na Slovensku bude rozumieť násiliu, tak je to ona. Zavolala som jej a ona povedala áno. Vtedy film nabral nový smer a nádej. S Bibou prišla producentka Silvia Panáková a začali sme pracovať na zlepšení scenára a získavaní financií. Bola to dlhá cesta, na ktorej som musela dokazovať, že na film tohto rozmeru skutočne mám. Ten čas bol však dôležitý. Mala som možnosť prehĺbiť svoje vedomosti o pôrodnom procese, scitlivieť v téme ľudských práv a stretla som šikovných ľudí, ktorí mi verili a stali sa súčasťou filmového štábu.

Film sa dial akoby so zásahom zhora. Moje protagonisti a protagonistky mi absolútne dôverovali a do cesty sme dostávali presne to, čo malo byť vo filme. Pre môj štáb bolo asi najsilnejším zážitkom nakrúcanie s Penny Simkin v Seattle (USA). Penny je terapeutka a dula celou svojou dušou a traumatizovaným ženám sa venuje celý život. Pomohla nám sa naladiť na ich bolesť a pochopiť ako zážitok z pôrodu ovplyvňuje ženu. Najťažším na filme bolo stráviť desať filmovacích dní v slovenskej pôrodnici. Čakať na pôrody a vnímať ako to tam funguje. Ženy rodia v pôrodných boxoch s odhrnutým závesom, bez možnosti intimity a slobodného pohybu. Zároveň vidieť silnú hierarchiu medzi lekármi a pôrodnými asistentkami, ktoré sú zo svojej práce vyhorené a nik nepočúva ich potreby. Ako vlastne môžeme čakať, že budú prejavovať úctu a rešpekt k rodičkám, keď ich samé si nik nevšíma?


Asi našťastie pre mňa, pred dvomi dňami som sa vrátila z nakrúcania v Dánsku. Nemocnica podobného typu, len s iným prístupom. To bolo moje liečenie. Keď vám pomáhajú naplniť vašu ideu filmu a zažijete ten najkrajší pôrod aký ste v nemocnici kedy videli. Všetko, čo som počas nakrúcania filmu zažila iba potvrdzuje to, čo som cítila na začiatku. Môže to byť inak. Môžu sa naše deti rodiť v intímnom a bezpečnom prostredí, za prítomnosti ľudí, ktorí procesu rozumejú a rutinne ho neurýchľujú. Ja len dúfam, že film Neviditeľná prekoná priepasť a začne ľudí spájať za spoločným účelom. Nech už nie sú dve strany, ale iba jedna, ktorá sa snaží do nášho pôrodníctva vrátiť úctu a trpezlivosť.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueVěci mohou být i jinakJak se natáčel vnitřní portrét Jaroslava Duška s názvem Zrcadlení tmy?Viliam Poltikovič
dok.revueKrajina poslů smrti i taškářůDokumentaristka Květa Přibylová přibližuje práci na svém experimentálním snímku Země havrana z archy, který vybrali organizátoři nyonské přehlídky Visions du Réel do své online mediatéky, jež je pro filmové profesionály přístupná do 2. května na webu festivalu.Květa Přibylová
dok.revueM E Z E R Y PAMĚTINora Štrbová přibližuje svůj nový animovaný dokument M E Z E R Y (S P A C E S), ve kterém zpracovává osobní zkušenost se ztrátou paměti svého bratra. Snímek do 24. dubna uvádí online letošní ročník festivalu Visions du Réel.Nora Štrbová
dok.revueStopy Jedličkovy krajinyDokumentarista Petr Záruba přibližuje svůj nový film Jan Jedlička: Stopy krajiny o malíři Janu Jedličkovi. Snímek bude uveden na letošním ročníku festivalu Visions du Réel.Petr Záruba
dok.revueKlavír je příliš těžkýEliška Cílková přibližuje svůj nový dokument Pripjať Piano, v němž pátrala po opuštěných klavírech i vzpomínkách v uzavřené zóně dávné černobylské tragédie. Snímek je od 17. do 24. dubna k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel.Eliška Cílková
dok.revueVlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj nový film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám? Snímek bude 1. května k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel, a to v sekci Grand Angle.Martin Páv
1.20Slunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna Kryvenko
dok.revueJak nemluvit jazykem apokalypsy?Dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková přibližuje svůj dokument Češi jsou výborní houbaři, jehož název odkazuje na známou báseň Milana Kozelky. Nový film Apoleny Rychlíkové bude součástí šesté série Českého žurnálu a jeho premiéra proběhne na festivalu Jeden svět.Apolena Rychlíková
dok.revueJak jsem potkala losyHana Nováková o losech, lidech a filmech, co potřebují čas. Amoosed.Hana Nováková
dok.revuePsí láskaRežisérku Lindu Kallistovou Jablonskou vždy zajímali lidé, kteří jdou za hranice svých možností. Oslovila ji proto životní cesta české musherky Jany Henychové, která nejraději tráví čas o samotě za polárním kruhem, jen se psím spřežením. Dokument Psí láska, který má premiéru na letošním festivalu Jeden svět, může být podle režisérky inspirací pro ty, kteří se bojí žít svůj sen. Pro dok.revue přibližuje vznik svého nového dokumentu.Linda Kallistová Jablonská

starší články

.DOK.REVUE
06. 08. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeFilm V síti by měl být hlavně na síti, aby něco dokázal změnitDebata nad filmem V síti tvůrců Víta Klusáka a Barbory ChalupovéKamila BoháčkováNový filmSlunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna KryvenkoTémaJak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila BoháčkováSportKreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna OndrejkováBáseňJiří TrnkaFrantišek HrubínTeorieKinematografická filozofieKinematografická filozofie či filmozofie představuje oblast výzkumu, která stojí na průsečíku filmové vědy a filozofie. Následující text je úvodem do filmozofie, jenž představuje její základní přístupy, témata a klíčové osobnosti. V první části zasazují autorky filmozofii do esteticko-historické perspektivy ztotožňování filozofie s uměním, zatímco v druhé části pak provádí „příčný řez“ dnešním stavem bádání a pokoušejí se vystihnout metodologickou i tematickou pluralitu aktuálních filmozofických přístupů.Andrea Slováková, Tereza HadravováGlosaDěkuji ti, étereFilmová dokumentaristka Tereza Reichová přibližuje své první pokusy s tvorbou radiodokumentu pro Český rozhlas. První pokus se prý příliš nevydařil. „Proč to tak bylo?“ ptá se Reichová sama sebe. Proč je problém vtěsnat všechny významy díla jen do zvuku, když jsme zvyklí vyprávět audiovizuálně?Tereza ReichováRozhovorPřinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila BoháčkováNová knihaČeská škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří FialaÚvodníkOd filmových obrazů k těm zvukovýmdok.revue 1.20Kamila Boháčková