Nenechte si ujít 4/2026

Novinky

• Hlavní cenu mezinárodního dokumentárního festivalu CPH:DOX získal film Whispers in May o dívčím dospívání na čínském venkově. V tomto rozhovoru o něm mluví jeho režisérka. 
• Nejlepším filmem mezinárodní soutěže lidskoprávního festivalu Jeden svět byl vyhlášen nizozemský film Moje slovo proti mému, založený na otevřených terapeutických rozhovorech s lidmi, kteří slyší hlasy. 
• Ředitelka Berlinale Tricia Tuttle zůstane ve funkci i po „mimořádném jednání“ s ministerstvem kultury, které bylo zaskočené politickými proslovy na letošním festivalu, neshodujícími se s ideovou linií současné německé vlády.  

• Krátce po sobě byli rozdáni Čeští lvi i Oscaři. O přípravách prvního zmíněného galavečera promluvila výkonná ředitelka České filmové a televizní Akademie Tereza Malá Rychnovská.
• Čeští lvi potěšili hlavně oceněné filmaře a filmařky. Oscarový ceremoniál pak také lidi, kteří milují filmy a chození do kina a rádi by v tom ještě nějaký čas pokračovali, jak pro Vulture glosuje Bilge Ebiri.
• Film Hlas Hind Radžab pojednává o neúspěšném pokusu Červeného půlměsíce o záchranu pětileté palestinské dívky, ostřelované izraelskými obrannými silami. Indický úřad udělující filmové certifikace se obával, že by promítání snímku v indických kinech mohlo narušit vztahy mezi Indií a Izraelem. 
• Zakázán byl také čerstvě oscarový dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Podle soudu v Čeljabinsku propaguje terorismus a extremismus a nemůže proto být promítán v ruských kinech. 
• Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas pro změnu neodvysílala záznam 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Generální ředitelce státní televize vadilo, že oceněni umělci a umělkyně během večera vyjádřili svůj názor. 
• Ohrožená je také nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Proti zamýšlenému omezení, potažmo úplnému zrušení koncesionářských poplatků se ozvalo dvanáct mezinárodních mediálních a novinářských organizací v čele s Evropskou vysílací unií (EBU). 

• Kvůli předběžnému opatření Obvodního soudu pro Prahu 4 se film Sbormistr v blízké době neobjeví v programu tuzemských televizních stanic. V podcastu Vinohradská 12 kauzu přiblížila Andrea Procházková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
• Warneři nakonec skončí v rukou Paramountu. Proč z dohody vycouval Netflix? Co to znamená pro slavné hollywoodské studio a co pro diváky? O tom se bavili Petr Cífka a Václav Rybář v podcastu Moviezone. Kritičtější text o zásadním obchodu napsali Antonín Tesař a Martin Pleštil pro Alarm. 
• Ve věku 96 let zemřel Frederick Wiseman, americký dokumentarista známý především jako kronikář života různých institucí, od státní nemocnice a střední školy po newyorskou knihovnu. Pro New Left Review na něj zavzpomínal Adam Nayman.
• Opustila nás také jedna z předních osobností nového německého filmu, režisér, básník, právník, veřejný intelektuál a polyhistor Alexander Kluge, kterému bylo 94 let. 

Sledování

• Pompei: Below the Clouds: Gianfranco Rosi natočil další dokument o každodennosti současné Itálie. Ve filmu, který na benátském festivalu získal cenu poroty, se zaměřil na Neapol. Černobílý portrét města si můžete dopřát na MUBI.  
• Řád: krimithriller Justina Kurtzela se odehrává v USA v 80. letech. Jude law hraje agenta FBI, který se snaží rozbít krajně pravicovou teroristickou buňku. Velmi aktuální film, který dva roky zpět soutěžil v Benátkách, je ke zhlédnutí na HBO. 
• Louis Theroux: V nitru manosféry: britský novinář a dokumentarista Louis Theroux se v investigativním dokumentu natočeném pro Netflix setkává s muži, kteří se prezentují jako pánové tvorstva. Ve skutečnosti jsou otroky algoritmů zviditelňujících nenávist a toxicitu. 
• Život v hajzlu: Darren Aronofsky se po nepovedeném midcultu Velryba chopil námětu jako dělaného pro jeho vysoce efektní styl filmařiny. Svižná krimikomedie o muži, který vůbec nemá svůj den, kiny jenom prosvištěla. Dohnat ji můžete na HBO.   

• Pictures of Ghosts: brazilský režisér Kleber Mendonça Filho teď sklízí uznání cinefilů za Tajného agenta. Na MUBI se objevil jeho starší dokument, v němž přibližuje své rodné město Recife (kde se odehrává i Tajný agent) prizmatem historie kin, která v mládí navštěvoval. 
• Potopa: výborně hodnocené drama z periferie Slovenska, mající oporu v autentických hereckých výkonech a pevné dramaturgii, vypráví o zániku starého světa a mezigeneračním střetu. Nedlouho po premiéře v kinech si jej můžete přehrát třeba na DAFilms.
• Není jiná možnost: jedním z nezaslouženě opomenutých filmů byl během rozdávání Oscarů černohumorný jihokorejský thriller o vysoké ceně za udržení vlastní relevance na trhu práce. Multižánrový snímek o systému, který vše poměřuje výkonnosti, nabízí KVIFF.TV.
• Riefenstahl: portrét kontroverzní německé filmařky využívá výlučně obrazových a zvukových záznamů. S jejich pomoci usvědčuje Leni Riefenstahl z mnoha lží a německý národ ze spoluúčasti na udržování nacistické ideologie při životě i dlouho po Hitlerově smrti. Film najdete na Edisononline.
• Jednou z „novinek“ na kanálu Filmová klasika je drama Stud od Ladislava Helgeho, které se velmi kriticky vrací k událostem roku 1948. K opravdovosti filmu, který krátce po své premiéře v květnu 1968 skončil v trezoru, přispívají méně známí slovenští herci.

Poslech

• Proč na Letné nefungují stejné filmy jako na Žižkově, jak se programují a financují jednosálová kina, a proč je důležité znát své publikum? O tom v podcastu Dotočeno mluvili kinaři Dan Krátký a Jiří Flígl. 
• Rozhovor s filmovou historičkou Alicí Lovejoy o její vědecké práci a nové knize Tales of Militant Chemistry, která zkoumá zapojení fotografických společností Kodak a Agfa do imperialiální politiky Spojených států a Německa.
• Spletitou cestu k Oscarovi za film Pan Nikdo proti Putinovi přibližují v podcastu Filmu a doby čeští koproducenti filmu Radovan Síbrt a Alžběta Karásková.
• O specifikách zvukařské profese promluvil ve Vizitce zvukový mistr Juraj Mravec, čerstvě oceněný za zvuk k filmu Sbormistr.

Čtení

• Proč napodobovat konvence stoletého média místo vymýšlení nových způsobů, jak vyprávět příběhy?, ptá se Matt Turner ve své eseji o historii „cutscén“ ve videohrách a nesčetných akademických debat o jejich hodnotě.
• Alex Kong pro časopis The Nation analyzuje film Drobná nehoda v kontextu ostatních „disidentských“ snímků íránského režiséra Džafara Panahího. 
• Ztratíli jsme schopnost číst knihy? A jaký to může mít dopad na demokracii nebo inteligenci? Nad tím pro Esquire přemýšlí Michael Sebastian.
• Nad smyslem, podobou a budoucností filmové kritiky na svém blogu uvažuje jeden z jejích veteránů, Jonathan Rosenbaum. 
• Jsme zvyklí, že naše rozhodnutí řídí algoritmy. Když ovšem stroje dokážou bez námahy vytvářet obsah, který konzumujeme, jakou moc má lidská imaginace? Touto otázkou začíná esej Joshui Rothmana pro The New Yorker. 
• Ano od Nadava Lapida patří mezi filmy, které se nejpříměji a s největší formální radikalitou vyjadřují k probíhající genocidě v Gaze. O inspiracích pro svůj snímek nebo spoluzodpovědnosti izraelských umělců hovořil režisér pro Slant.
• Ve světě, který rychle hloupne a všechno zjednodušuje, se stává vzácností všechno, co má hlubší myšlenkovou hodnotu. Být chytrý je paradoxně víc sexy než dřív, domnívá se Jess Cartner-Morley ve své úvaze pro Guardian.

• Nejen o tom, jak lze poutavě psát o historii němé kinematografie, v obsáhlém rozhovoru mluví filmová kritička a historička Pamela Hutchinson. 
• Schopnost udržet pozornost u delších filmů údajně ztrácejí i studenti filmových škol. Je tomu skutečně tak? A co to může znamenat pro budoucnost oboru? O tom píše The Atlantic.
• Joseph Fahim se ohlíží za západoasijskými filmy letošního Berlinale a klade si při tom otázku, jestli svoboda slova v dnešním Německu není vyprázdněný pojem.
• Paul Thomas Anderson se konečně dočkal Oscara, resp. hned tří – za scénář, režii a nejlepší film. Za jeho filmografií a všemi studiemi osamělosti, které natočil, se v eseji pro New Yorker ohlíží David Denby. 
• Christian Petzold se v uvolněném rozhovoru rozpovídal o svých filmových inspiracích, únavě ze schematického vyprávění i připravovaném projektu, ve kterém budou levicové čarodějnice zabíjet kapitalisty.