Krize


Z filmu Krize

„V Habrové u českých hranic obnovují vojáci pořádek po nacistickém pogromu. Němečtí demokraté, Češi, katolíci a Židé byli vražděni v posteli a stříleni na ulici. Přitom zde tito lidé žili společně po staletí. Každý, kdo nebyl nacista, byl vytipován jako oběť.“ Tato slova zazněla ve filmu Krize, který natočili v roce 1938 filmaři Herbert Kline, Hanuš Burger a Alexander Hackenschmied, aby zdokumentovali tehdejší krizovou situaci v Evropě. V té době vrcholilo násilí v pohraničí a tento snímek sehrál podstatnou roli ve vyvrácení zkreslených argumentů. Film Krize byl nedávno restaurován MoMA a The Film Foundation za finanční podpory George Lucas Family Foundation. Právě tuto restaurovanou verzi uvádí dnes ji.hlavský festival v 11 hodin v kině Dukla – Reform. V dok.revue přinášíme překlad krátké eseje, kterou pro festival Il Cinema Ritrovato napsal kurátor MoMA Dave Kehr. 

Film Krize, natočený Herbertem Klinem, Alexanderem Hackenschmiedem a Hanušem Burgerem v roce 1939, byl první dokumentární zprávou o blížící se katastrofě v Evropě. Druhým, zaměřeným na invazi v Polsku, byl Klinův snímek Lights out in Europe (1940), rovněž restaurovaný MoMA a promítaný na festivalu Il Cinema Ritrovato v roce 2018. Kline, spjatý s levicovou americkou Film and Photo League, doufal, že využije moc dokumentárního filmu získat sympatie Američanů pro malou zemi, která se snažila postavit se německé agresi, ale nakonec neuspěla, když Mnichovská dohoda postoupila Hitlerovi 29. září 1938 Sudety. 

Klinův film je postaven na tomto momentě zrady Československými demokratickými Spojenci. Mísí scény z všedního života – zachycené filmaři několikaměsíčního pobytu v Československu – se záběry ilustrujícími vzestup německé agrese a nacismu a obracejícími se na německy mluvící obyvatele západní části země. Film rovněž zahrnuje scény natočené v letním táboře pro děti uprchlíků, dvě vystoupení politicky angažovaných kabaretiérů Voskovce a Wericha a mítinky fašistické Sudetoněmecké strany. 

„Klineovi se podařilo stručně řečeno vytvořit ucelený, výstižný, zjevně autentický a mimořádný záznam významného a zároveň tragického okamžiku, což je z dokumentaristického pohledu skvělé. Současně však vznikl – což považuji za stejně důležité – dramatický, obrazově krásný a mimořádně zajímavý film. Jeho zápletka je samozřejmě absurdní – jak může jakýkoliv diktátor nařídit Anglii a Francii, aby zabraly území svobodného státu? (Frank S. Nugent, The New York Times, 13. března 1939)





výpis dalších článků rubriky:  Glosa

1.20Děkuji ti, étereFilmová dokumentaristka Tereza Reichová přibližuje své první pokusy s tvorbou radiodokumentu pro Český rozhlas. První pokus se prý příliš nevydařil. „Proč to tak bylo?“ ptá se Reichová sama sebe. Proč je problém vtěsnat všechny významy díla jen do zvuku, když jsme zvyklí vyprávět audiovizuálně?Tereza Reichová
dok.revueOtázka pro SamuDne 12. března měl vstoupit do kinodistribuce snímek Pro Samu, jenž měl předpremiéru na právě přerušeném festivalu Jeden svět. Vzhledem k aktuálním bezpečnostním opatřením a uzavírce velké části kin byla kinopremiéra odložena na neurčito a snímek je od 12. března do 22. března ke zhlédnutí na portálu DAFilms v exkluzivní online premiéře. Na dok.revue přinášíme úvahu Janise Prášila, který tento film klade do souvislosti s knihou Otázka viny Karla Jasperse.Janis Prášil
F2.19Odvrácená tvář Generace ZOsudy generace Z, lidí narozených po roce 1995, jsou všude kolem nás. Jak se jim žije a s čím se potýkají, to bylo tématem prvního diskuzního večera ji.hlavského Inspiračního fóra. Ten odhalil, že svět dnešních mladých dospělých nemusí být zdaleka tak pohodový, jak na první pohled vypadá.Alžběta Cutáková
F3.17 Solidarita s Olegem SencovemGlosa Oto Horáka pro Cinepur
3.17Hledání vztahu dokumentu, diváctví a České televizeJaká je situace dokumentární tvorby na České televizi a co nového do oblasti dokumentu přinesl kanál ČT Art po 4 letech od jeho založení?Martin Svoboda
1.17Za peníze ti dáme všechnoPostřehy ze studia na nejoblíbenější umělecké univerzitě ve Velké BritániiJitka Lanšperková
f5.15Uvnitř časového krystalu temnoty a světlaO etice, estetice a metodách filmového obrazuFred Kelemen
5.14Na hrane estetiky a politikyPolitická dimenzia dokumentu na 18. ročníku MFDF Ji.hlava a v jeho mediálnych ohlasochFilip Lucinkiewicz
1.12Proč Ji.hlava a co Ji.hlava?Předzimní tóny, spirála, snad jedlé kaštany, slévání, přátelé, noc, zmatky, rez, nic novýho?Martin Mareček
6.8Naše moderní dějiny v zrcadle filmových dokumentůKamil Činátl

starší články

F4.19DOK.REVUE
28. 10. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue