Krize


Z filmu Krize

„V Habrové u českých hranic obnovují vojáci pořádek po nacistickém pogromu. Němečtí demokraté, Češi, katolíci a Židé byli vražděni v posteli a stříleni na ulici. Přitom zde tito lidé žili společně po staletí. Každý, kdo nebyl nacista, byl vytipován jako oběť.“ Tato slova zazněla ve filmu Krize, který natočili v roce 1938 filmaři Herbert Kline, Hanuš Burger a Alexander Hackenschmied, aby zdokumentovali tehdejší krizovou situaci v Evropě. V té době vrcholilo násilí v pohraničí a tento snímek sehrál podstatnou roli ve vyvrácení zkreslených argumentů. Film Krize byl nedávno restaurován MoMA a The Film Foundation za finanční podpory George Lucas Family Foundation. Právě tuto restaurovanou verzi uvádí dnes ji.hlavský festival v 11 hodin v kině Dukla – Reform. V dok.revue přinášíme překlad krátké eseje, kterou pro festival Il Cinema Ritrovato napsal kurátor MoMA Dave Kehr. 

Film Krize, natočený Herbertem Klinem, Alexanderem Hackenschmiedem a Hanušem Burgerem v roce 1939, byl první dokumentární zprávou o blížící se katastrofě v Evropě. Druhým, zaměřeným na invazi v Polsku, byl Klinův snímek Lights out in Europe (1940), rovněž restaurovaný MoMA a promítaný na festivalu Il Cinema Ritrovato v roce 2018. Kline, spjatý s levicovou americkou Film and Photo League, doufal, že využije moc dokumentárního filmu získat sympatie Američanů pro malou zemi, která se snažila postavit se německé agresi, ale nakonec neuspěla, když Mnichovská dohoda postoupila Hitlerovi 29. září 1938 Sudety. 

Klinův film je postaven na tomto momentě zrady Československými demokratickými Spojenci. Mísí scény z všedního života – zachycené filmaři několikaměsíčního pobytu v Československu – se záběry ilustrujícími vzestup německé agrese a nacismu a obracejícími se na německy mluvící obyvatele západní části země. Film rovněž zahrnuje scény natočené v letním táboře pro děti uprchlíků, dvě vystoupení politicky angažovaných kabaretiérů Voskovce a Wericha a mítinky fašistické Sudetoněmecké strany. 

„Klineovi se podařilo stručně řečeno vytvořit ucelený, výstižný, zjevně autentický a mimořádný záznam významného a zároveň tragického okamžiku, což je z dokumentaristického pohledu skvělé. Současně však vznikl – což považuji za stejně důležité – dramatický, obrazově krásný a mimořádně zajímavý film. Jeho zápletka je samozřejmě absurdní – jak může jakýkoliv diktátor nařídit Anglii a Francii, aby zabraly území svobodného státu? (Frank S. Nugent, The New York Times, 13. března 1939)




F4.19DOK.REVUE
28. 10. 2019


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film