Jak vznikl film? Výlet do světa filmové archeologie pro malé i velké

Rozhovor s autory knihy Terezou Czesany Dvořákovou a Františkem Týmalem

Jak vás vůbec napadlo připravit knížku o počátcích filmu pro malé děti?
Tereza: Těch důvodů je více. Jedním z klíčových je ten, že když jsme s kolegy z Free Cinema měli možnost několik let rozvíjet formáty filmové výchovy v Národním filmovém archivu, uvědomili jsme si, že malé děti předškolního a školního věku velmi dobře reagují na filmy z raného období. Mají rády krátké filmy s živou hudbou, eventizovaný typ filmové projekce s vtipným moderátorem, workshopem, seznámením s panem promítačem a jeho kabinou. Chtějí se dozvídat, jak věci – v tomto případě filmové technologie – fungují, a chtějí se pochlubit tím, co už o tématu vědí. Dalším krokem byla série přednášek o počátcích filmu, které jsme s Jiřím Forejtem připravili pro Dětskou univerzitu FF UK a několik základních škol. A k rozhodnutí napsat knížku přispěla i skutečnost, že podobná publikace pro tuto věkovou skupinu tu desetiletí nevyšla.

Vaše kniha začíná u Leonarda da Vinciho. Proč právě u něj?
Tereza: To rozhodnutí bylo poměrně složité. Mohli jsme začít třeba u pravěkých jeskynních maleb, ale také až u Edisona. Leonardo nám připadal jako dobrý začátek – děti ho znají. Paralelním tématem v knížce je navíc pocta industriální revoluci, takže začít v 15. století se nabízelo.


Knížka je bohatě ilustrovaná. Bylo těžké ohlídat výtvarníka, aby reálie zachytil správně?
Tereza: Spolupráce s Nikkarinem byla skvělá. Pořád „otravoval“ s dotazy. Měl k tématu velký respekt a na jeho práci bylo vidět, že si dělal podrobné rešerše. Myslím, že texty v komiksových bublinách, které jsou z velké části jeho prací, ten epický informační tón knihy moc hezky posouvají.

V knize najdeme také celou řadu praktických úkolů. Zvládnou je děti samy?
František
: Připravili jsme záměrně několik jednodušších pokusů – thaumatrop, flipbook – které děti zvládnou doma, ve škole, v družině nebo na kroužku samy. Pak jsou tu ale i složitější, při jejichž výrobě budou muset spolupracovat s dospělým – rodičem, lektorem nebo pedagogem.
Tereza: Františkovým mistrovským kouskem je podle mého názoru fungující fotoaparát na kinofilm z krabičky od sirek.

Myslíte tedy, že by knížka mohla posloužit i jako pomůcka při výuce filmové výchovy ve školách?
Tereza
: Tématu filmové výchovy se věnuji i na teoretické rovině a myslím, že ano. Záleží na pedagogovi a jeho pojetí. Ale snažili jsme se knížku vytvářet tak, aby fungovala i ve škole. Jednotlivé kapitoly lze doplnit dílnami s výrobou prekinematografických zařízení nebo třeba návštěvou kina – v současné době se v české distribuci objevila například Meliésova Cesta na Měsíc.
František: Pro výrobu aparátů jsme využili předměty a materiály, které se běžně používají jinde – v kuchyni nebo v kanceláři. Uvažování o filmu se tím pádem spojuje s činnostmi našeho každodenního života. To dětem pomáhá pochopit širší souvislosti, jak fungují přírodní zákony, optika, mechanika a nakonec i lidské smysly.


Dovedete si představit pokračování knížky pro starší děti?
Tereza: Dovedu. Zajímavá knížka o filmu Zloději tmy – byť úplně jinak pojatá, určená pro teenagery – byla nicméně nedávno vydána v NFA. Ale uvažuji i o dalších možnostech, jak téma posunout. Víc ale zatím neprozradím.
František: Myslím, že pro větší děti by koncepce návodů na kinematografické přístroje nemohla být tak obecná. Pokud však budou ochotné postavit se k vrtačce, brusce nebo soustruhu, mohou vyrobit i děti spoustu dalších zajímavých aparátů. Na druhou stranu si lze vypomoci současnými technologiemi, jako je 3D tisk, LED světelné zdroje nebo digitální mikrokontrolery, které jsou pro mladou generaci kutilů přirozenou součástí života.





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

dok.revueDočíst se neslyšené: Matematika zločinu jako knihaReportážně investigativní knížka Matematika zločinu navazuje na úspěšný stejnojmenný podcast, který natočily Magdalena Sodomková a Brit Jensen a jenž odhaluje problémy současné české justice. Kniha se kromě dalšího sledování aktérů z případu známého z podcastového seriálu věnuje plagiátorským kauzám soudních znalců, aktuálnímu media capture a problému cenzury českých médií i pátrání po tom, proč dokumentární detektivku dlouho nechtěl odvysílat Český rozhlas. Nyní je již v jeho nabídce na portále mujRozhlas. Kniha vyjde v únoru v nakladatelství Albatros Media, vydání podpořil Syndikát novinářů, její vydání lze však ještě několik dní podpořit v rámci kampaně na Hithitu.Magdalena Sodomková
6.19Autorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea Hanáčková
5.19Jak vznikala kniha o Michalu HýbkoviFilmový historik a pedagog FAMU Jan Bernard popisuje okolnosti vzniku své připravované knihy o pozapomenutém českém kameramanovi a dokumentaristovi Michalu Hýbkovi, která vyjde na jaře 2020 v Nakladatelství AMU. Jan Bernard
F4.19Filmař disentu Michal HýbekJi.hlavský festival dnes ve dvou blocích představuje osobnost Michala Hýbka (1957– 2003), který se stal významným filmařem disentu. Jeho Dopisy Olze (1986) byly prvním filmovým představením disidenta Václava Havla světové veřejnosti, a to u příležitosti udělení Ceny Erasma Rotterdamského. Těsně po revoluci vytvořil hravou esej o Havlově březnové cestě s názvem Paříž – Londýn aneb S panem presidentem tam a zpět (1990). Dva dnešní bloky filmů Michala Hýbka budou koncipovány jako projekce s úvodem. První blok promítne čtyři krátké Hýbkovy filmy a druhý představí filmový rozhovor Jaroslava Hanzela s Alexandrem Dubčekem v ruštině, který Hýbek natáčel coby kameraman. Následující text je úryvkem z rukopisu připravované knihy Jana Bernarda Filmař(i) disentu: Michal Hýbek, která by měla vyjít v Nakladatelství AMU na jaře 2020.Jan Bernard
4.19Za zmizelou tradicíFilmový historik Lukáš Skupa popisuje chystanou publikaci, v níž chce popsat dějiny jednoho „zmizelého žánru“ československé kinematografie, totiž českého filmu pro děti v letech 1945–1992. Dětem bude ostatně věnována na MFDF Ji.hlava speciální péče v rámci hravé zóny Ji.hlava dětem, kde letos na ty menší i nejmenší čekají výtvarné dílničky ve spolupráci s humpoleckou 8smičkou i časopisem Raketa, programování s Ozobotem či divadlo Koňmo. A samozřejmě i filmy.Lukáš Skupa
dok.revueŽeny o ženáchLiterární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová chystá na podzim k vydání knihu Ženy o ženách zahrnující dvacet osm rozhovorů s dvaceti devíti filmovými a literárními dokumentaristkami působícími v Česku, prostřednictvím kterých zkoumá, jak ženy-dokumentaristky v Česku tvoří. Práce vzniká jako součást její dizertace na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V následujícím textu popisuje genezi projektu i jeho obsah.Barbora Baronová
3.19Co je nového v počítačových hráchFilmová a herní teoretička Helena Bendová píše o procesu vzniku své nedávno vydané knihy Co je nového v počítačových hrách, v níž shrnuje čtyři hlavní proudy myšlení, jimiž se mladý vědní obor game studies během posledních zhruba pěti let ubírá. Autorčinou ambicí je, aby knihu vzali do ruky jak rodiče malých hráčů, tak učitelé mediální výchovy i fanoušci počítačových her. O tom, jak těžký to byl úkol, pojednává tento text. Helena Bendová
2.19Jak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea Slováková
1.19Způsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová Hrůzová
3.18Nový nefikční filmDara Waldron o své nové knize New Nonfiction Film Dara Waldron

starší články

.DOK.REVUE
27. 11. 2017


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film