Inspirační fórum: debaty, diskuze, rozhovory


Novinkou dvaadvacáté Ji.hlavy je rozšířené Inspirační fórum. Osmý ročník fóra, které každoročně nabízí prostor k diskuzím s významnými osobnostmi mimo filmový svět a přináší inspiraci dokumentaristům, představí v šesti dnech šest společensky podstatných témat: víra a náboženství, budoucnost žurnalistiky, vzdělávání a škola zítřka, krize levice, střední Evropa mezi dvěma světy a umělá inteligence a proměna lidství. „Po mnoho let jsme si všímali zvídavé energie festivalových diváků a chuti diskutovat témata, která rezonují společností i v dokumentárním filmu, a proto jsme do Ji.hlavy pozvali na padesát inspirativních světových i domácích myslitelů a myslitelek, vědců a vědkyň, reformátorů a reformátorek a dalších podstatných postav veřejného života,“ přibližuje koncept jeho dramaturgyně Tereza Swadoschová. Na Ji.hlavu tak přijede třeba britský novinář s českými kořeny John Tusa, z Ameriky přiletí odbornice na umělou inteligenci Aleksandra Przegalinská, z Rakouska pak provokativní spisovatel a novinář Robert Misik. Program nabídne přednášky a debaty, panelové diskuze, rozhovory, ale třeba i intimnější formát Vnitřní svět, který umožní nahlédnout do vnitřního světa umělců, literátů nebo hudebníků. 

Kubánská revoluce i policejní stát

Divácky nejatraktivnější budou zřejmě tradiční openclass, od letoška Dokumentární dialogy, které představí další trojici hostů ve výběru kurátora Inspiračního fóra Filipa Remundy. „Všechny letošní hosty znám skrze síť svého ‚dokumentárního života‘ posledních let. S experimentálním básníkem Davidem D Omni jsem natáčel na Kubě o jeho životě v undergroundu, Alexandra Rodionova jsem poznal v Moskvě díky svým přátelům z výjimečného divadelního hnutí Teatr.Doc a Tadatoshiho Akibu, starostu Hirošimy, jsem virtuálně potkal během natáčení Anarchismu pro začátečníky a Českého míru,“ říká Remunda. „Jejich život a tvorba mě inspirují, setkání s ‚jejich světy‘ mi změnila život. Nekonečná kubánská revoluce, ruský policejní stát i korporativní Japonsko prohrávají tváří v tvář s těmito odvážnými nositeli světla,“ dodává. Čtvrtým hostem bude polský spisovatel, historik a šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza. 




4.18DOK.REVUE
15. 10. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue