Inspirace pro tvorbu i pro činy

Diskuzní platforma Inspirační fórum vznikla jako doprovodná akce na MFDF Ji.hlava v roce 2010. Od té doby se snaží organizátoři festivalu prostřednictvím pozvaných osobností z různých oblastí lidského poznání inspirovat diváky k diskuzi a přemýšlení a dokumentaristy k pestřejší volbě témat, o čem a proč filmy natáčet. Šestici hlavních bloků letošního ročníku IF i ty nejinspirativnější osobnosti představuje hlavní dramaturgyně projektu Tereza Swadoschová.

Diskuze Inspiračního fóra 2018. Foto Stefan Berec

Růst a rozšiřování doprovodných programů je dnes častým festivalovým trendem. Proč v rámci MFDF Ji.hlava vzniklo Inspirační fórum?
Myšlenka Inspiračního fóra vznikla před devíti lety a tehdy proběhl i první ročník. Při sledování dokumentárních filmů jsme si totiž začali čím dál více všímat toho, že se opakují jejich témata a v trochu uzavřeném tuzemském prostředí se nedostatečně rozevírá vějíř originálních tematických voleb, o čem a proč vlastně filmy natáčet. Proto Marek Hovorka založil Inspirační fórum jako platformu, kde se tvůrci i diváci mohou intenzivněji setkat s podstatnými osobnostmi mimo filmovou branži, a k jejímu rozvíjení přizval dokumentaristu Filipa Remundu. V diskuzích s mysliteli a myslitelkami, vědci a vědkyněmi, reformátory a reformátorkami či umělci a umělkyněmi mohou filmaři hledat nová témata pro dokumentární filmy a inspirovat se pro vlastní tvorbu.

Inspirační fórum se postupně značně rozšířilo a dnes nabízí celodenní tematické diskuzní bloky s desítkami hostů. Přestalo divákům stačit dívat se na filmy a raději mluví?
Naopak, film je tím prvotním stimulem. Mnoho let jsme vnímali obrovský zájem jihlavského publika o diskuzi, která vždy začíná po skončení filmu v sále. Pak ale pokračuje dál na nejrůznějších místech v postupně se drolících skupinách, s patrným vášnivým zájmem o společenská témata, hladem po dialogu a často frustrací z toho, že se o tom nedá bavit s jinými lidmi mimo vlastní přátelskou bublinu. Chtěli jsme divákům dát prostor, kde by se o podstatných otázkách dneška i budoucnosti mohli bavit v širším plénu a s lidmi, kteří zásadní témata dlouhodobě promýšlejí nebo aktivně ovlivňují. Diváky i tvůrce festivalové filmy pro takové diskuze nabíjejí a zaznamenáváme i rostoucí zájem samotných obyvatel Jihlavy a regionu Vysočina. Na Inspiračním fóru vystupují osobnosti z celého světa, ale dnes už také inspirativní lidé z Jihlavy a Vysočiny. Snažíme se propojovat lokální s globálním.

Jakým způsobem volíte témata jednotlivých bloků? Vycházíte z témat promítaných filmů, jdete na ruku poptávce diváků, anebo se řídíte tím, co je zrovna módní v médiích?
MFDF Ji.hlava je místem, kde se protínají témata promítaných filmů, tvůrci a diváci se svými názory a samozřejmě společenská debata, která rezonuje v médiích. Dramaturgie Inspiračního fóra ale není jednoduchou výslednicí toho všeho. Hlavních témat má Inspirační fórum šest, každý festivalový den má jeden tematický blok. Proto musíme volit pečlivě. Při jejich dlouhodobém koncipování se snažíme nikoli o prvoplánovou aktuálnost a atraktivitu, ale o pojetí, které míří k jádru. Tím je to, co si v dané problematice počít do budoucna a jaké to může mít scénáře. Vezměme si jako příklad letošní sekci Klimageddon. Nemusíme se tolik bavit o tom, jestli klimatická krize je, nebo není a jak se projevuje. Toho je v médiích plno po celý rok. Nás zajímá to hlavní – jak přesvědčit politiky k jednání a jaké strategie mohou být účinné. Míříme k jednání. Nestačí nám o něčem diskutovat, ale chceme, aby diskuze přinášela inspiraci k jednání a vědomí vlastní účinnosti každého jednotlivce, který nežije pouze přítomností nebo minulostí. O totéž se snažíme i my sami na celém festivalu. Letos je hlavním festivalovým tématem ekologie a my hledáme cesty a řešení, jak festivalovým provozem zatížit planetu co nejméně.
 

Diskuze Inspiračního fóra 2018. Foto Stefan Berec
 

Jakou šestici témat letos Inspirační fórum nabízí? Dá se čekat něco překvapivého?
O překvapivost se snažíme v samotném uchopení témat tak, aby bylo relevantní pro každého účastníka, který se zajímá o dění kolem sebe. V sekci Bůh & Co. se budeme věnovat tomu, zda a jak může být zejména dominantní katolická církev jako instituce ve zrychleném a digitalizovaném světě důležitá pro společenskou soudržnost, co může dělat pro to, aby lidi nejrůznějších skupin dokázala spojovat a byla schopna zaujímat podstatné postoje k tomu, co se ve společnosti děje. V bloku Proměny ženy se budou hosté a zejména ženy ze všech koutů světa a různých společenských postavení zabývat tím, jak proměňovat své prostředí směrem k rovnosti. Sekce Re: demokracie si klade za cíl zkoumat možnosti reforem různých forem demokracie tak, aby mohly být co nejvíc založené na skutečném mocenském podílu občanů a měly kapacitu řešit celospolečenské či celoplanetární problémy, jimž dnes čelíme. V sekci Klimageddon spolu budeme na pozadí klimatické krize hovořit o tom, jak získat vliv na veřejné věci prostřednictvím politiky a politiků. Také se budeme zabývat fenomény, které v nás vyvolávají strach, jako jsou konflikty, terorismus, fake news, migrace, války. Zajímá nás, jak se tímto strachem nenechat ochromit a jak občansky jednat. Sekci jsme nazvali prostě Jak se nebát. V bloku Made In China bude poslední festivalový den řeč o tom, jak se stavět k současné Číně, čemu se od ní můžeme naučit a na co bychom si měli naopak dát pozor.

Každý den se budou konat k danému tématu diskuze s pozvanými hosty. Kolik jich celkem bude a mohla byste jmenovat ty z vašeho pohledu nejvýznamnější?
Na letošní Inspirační fórum přijede více než sto hostů. Je těžké jmenovat jen pár z nich, všichni nesou důležitá poselství. Z těch zahraničních v bloku Proměny ženy vystoupí například dagestánská spisovatelka Alisa Ganieva, která svoji prvotinu Salaam, Dalgat! musela napsat pod mužským pseudonymem, aby unikla škatulce „psaní pro ženy“. Na téma Proměny ženy budou debatovat třeba Fawzia Koofi, bojovnice za ženská práva a kandidátka na post afghánské prezidentky, nebo slovenská herečka, diplomatka a rovněž někdejší kandidátka na prezidentský úřad Magda Vášáryová. O klimatické krizi a o tom, jak s ní naložit jako s výzvou, bude diskutovat přední americký environmentalista Bill McKibben, jehož kniha Konec přírody z roku 1989 je považována za první populárně-naučnou publikaci o klimatické změně a byla přeložena do čtyřiadvaceti jazyků. Založil 350.org, globální ekologické grassrootové hnutí, které uspořádalo přes dvacet tisíc protestních akcí. V sekci Re: demokracie vystoupí Sophie Howe, která už tři roky úřaduje jako tzv. komisařka budoucích generací ve Walesu. Pečuje o zájmy příštích pokolení, posuzuje vládní projekty z dlouhodobé perspektivy a intervenuje v případech, kdy by krátkodobý užitek mohl přinést dlouhodobé ztráty. Tématem Jak se nebát se bude zabývat třeba britský futurolog Jonathan Ledgard, autor konceptu nákladních dronů a dronových letišť pro Afriku, nebo bývalý sympatizant německé ultrapravice Christian Weissgerber i Američan mexického původu, spisovatel a bývalý člen pohraniční stráže Francisco Cantú, jehož kniha The Line Becomes a River (Hranice se stává řekou), ve které čerpá z vlastní zkušenosti na hranici dvou světů, se stala bestsellerem. Nebudou chybět ani desítky mluvčích z České republiky.
 

Tereza Swadoschová. Foto archiv autorky
 

Každý festivalový den se také představí jedna osobnost, která nechá diváky nahlédnout do svého vnitřního světa. Co to má znamenat?
V tematických blocích se snažíme o pestrost diskuzních formátů. Hledáme nová pojetí a nové způsoby, jak myšlenky formulovat, objevovat a sdílet s druhými. Vnitřní svět je náš výjimečně monologický formát, ve kterém hosté z řad umělců představí na deseti momentech ze svého života, co je zásadně inspirovalo v jejich tvorbě a životě. Může jít o setkání, situace, momenty, texty, lidi, umělecká díla, cokoli. Je to relativně intimní forma vyprávění a odhalování vlastního nitra. Zamyslet se a vybrat deset příkladů, které byly nejinspirativnější, dá každému hostu zabrat a nutí to k důkladnému přemýšlení o sobě samém. Hosty samotné tento formát někdy zpočátku překvapí, pak se pro něj ale nadchnou. Letos budou o sobě a své inspiraci vyprávět herečka a moderátorka Tereza Dočkalová, bulharská básnířka Kapka Kassabová, spisovatel a novinář Aleš Palán, tibetský láma žijící v Praze Sonam Tsering a básník Ivo Hucl.





výpis dalších článků rubriky:  Rozhovor

3.20Začněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch Kočárník
3.20O vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr Šafařík
3.20Nechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin Svoboda
2.20Velké vysílací platformy nyní nakupují zábavu, ne dokumenty, protože lidé mají dost svých starostíJakou podobu bude mít letošní Marché du Film? Jak obtížné bylo připravit letošní industry program kodaňského dokumentárního festivalu CPH:DOX a s jakými verzemi počítá industry program Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava?Radim Procházka
1.20Přinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila Boháčková
6.19Žijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David Havas
5.19Chceme podporovat pestrost a různorodostRada Státního fondu kinematografie má od října novou předsedkyni Helenu Bendovou a místopředsedkyni Martu Švecovou. Helena Bendová v rozhovoru pro dok.revue sděluje, jaké filmy chce Fond podporovat, jak ona osobně hodnotí dosavadní podporu dokumentu i současnou českou dokumentární scénu a v čem je dobré se inspirovat audiovizuálními fondy v zahraničí.Kamila Boháčková
F5.19Musíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila Boháčková
F5.19Ženy sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika Bleščáková
F4.19VR díla vztažená ke skutečnostiKurátorka ji.hlavské VR zóny, Andrea Slováková, pro dok.revue prozrazuje, jaká je koncepce VR sekce na MFDF Ji.hlava a kde hledá inspiraci pro sestavování festivalového programu. Kamila Boháčková

starší články

4.19DOK.REVUE
14. 10. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue