Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací
DOK.REVUE

Jediný český časopis o dokumentu

Hladové publikum jihlavské

Glosa

Hladové publikum jihlavské

23. 10. 2013 / AUTOR: Tomáš Feřtek

Blog Tomáše Feřteka

Přirovnávat diváky nadcházejícího Mezinárodní festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě k dravému rybímu hejnu může někomu připadat excentrické, ale po deseti letech, co tam jezdím, mi to přijde každý rok výstižnější. Schází se tu vybrané publikum s citlivým nosem, vnímavé ke každé „kapce“ informace. Stačí ve festivalových vodách šplouchnout novinkou a dav se ve vteřině přesměruje. A protože se v Jihlavě  promítá vždy na třech čtyřech místech, připomíná pohyb černě oděného obrýleného davu v ulicích velmi věrně útok piraního hejna, které umí změnit směr v půlvteřině, když opodál někdo neuváženě strčí nohu pod hladinu.

Hezký příklad z minulého roku. Česká  televize ohlásila promítání ukázek z dvou docusoapů o svatbách a porodech. Taková věc se obvyke odbývá před dvěma třemi desítkami zájemců, dílo nebývá hotové, je to spíš podklad k diskusi. Jenže loni bylo na festivalu shodou okolností  méně „masa“ než obvykle (každý rok se prostě neurodí), takže udivenou producentku a dvě režisérky čekal několikasethlavý narvaný sál jako při české premiéře provokativně dokumentární celebrity Michaela Moora.

Jihlavské publikum je nepředsudečné, „žere“ všechno. Energií a lidmi narvaný sál cvakal loni čelistmi, když se promítal poprvé provokující film o „tykadlovém“ řidiči Smetanovi  z televizního cyklu Český žurnál (režie Klusák a Remunda, letos můžete vidět celovečerní verzi),  ale aplaudoval i zdánlivě konvenčnějšímu portétu Věry Čáslavské (Věra 68, režie Olga Sommerová). Bylo to dobré? Bylo. Sem s tím.

Pokud máte podobný vkus a apetit, pak letošní ročník doporučuji. Gardu zasloužilých dokumentaristů (Gogola, Hníková, Remunda, Klusák, Jablonská, Janeček) střídají mladší (Bláhovec, Rychlíková, Kokeš, Bystřičan) a kvalita rozhodně neklesá. A to mluvím pořád o domácím dokumentu (sekce Česká radost). Ale v Jihlavě každý rok běží soutěž o nejlepší světový dokument loňského roku (Opus bonum), středoevropský dokument (Mezi moři) nebo výběr toho nejlepšího  (Zvláštní uvedení). Dá se vůbec tohle strávit za pět dnů? Je to zdravé?

A jsme u odpovědi na úvodní otázku. Fanouškovský dav se v Jihlavě chová predátorsky hlavně proto, že je vyhladovělý. V kinech o slušný dokument sotva zavadíte, v televizi je to jen o maličko lepší. Hejno piraní leží celý rok u dna, jen sem tam smočí nohu neopatrný honák. A jednou za rok přes řeku brodí nedohledné stádo. Nepřecpat se k bezvědomí je těžké. Referuji z vlastní zkušenosti.

MFDF Ji.hlava se letos koná od pátku 24. do úterý 29. října. Pro ty, co se chtějí stravovat méně nárazově, doporučuji slušné dokumentární menu na http://dafilms.cz/.

www.respekt.cz