Digitální média a dokumentární tvorba: Protichůdné přístupy

Australský profesor z melbournské univerzity Adrian Miles představuje zcela novou antologii zaměřenou na podobu dokumentární tvorby v éře digitálních a online médií.

Ilustrace: Michaela Kukovičová

Uvádíme zde upravenou ukázku z úvodní kapitoly antologie Digitální média a dokumentární tvorba: Protichůdné přístupy. Texty v této antologii mají svůj původ v panelu konference, která se uskutečnila v roce 2014 v Austrálii. Sjednocujícím tématem, které se prolíná celou antologií, je úvaha nad tím, proč a jakými způsoby se lidé pouštějí do vytváření nefikčních online děl, která jsou skromná jak svým rozsahem, tak i výběrem tématu a při jejichž vzniku bylo využito pouze zcela běžně dostupných nástrojů a technologií. Taková díla vděčí za svoji existenci internetu, který se tak ukazuje být spíše sociálně-technickou sítí, tedy prostorem praxe, nikoli distribuce.

Rád bych si myslel, že akademické publikace vznikají jako reakce na problém. Takový problém může mít formu otázky, může se jednat o něco jako projev zvědavosti anebo třeba i skromného údivu. Tímto problémem ale může být i zřetelná, sdílená obava, něco, o čem se všichni shodneme, že na tom záleží. Anebo jím nemusí být nic tak zjevného a pak se z akademického psaní stává pouze přesvědčování o své vlastní důležitosti. Ať již je tomu tak či onak, problémy, které stojí na počátku vzniku akademické publikace, mohou být pojaty buď tak, že poskytují přednosti panoramatického pohledu přehlížejícího celý obzor tvořený jednotlivými vrcholky. Anebo jsou naopak zasazeny hluboko v údolí, v zátoce říčky, kde je nám umožněno věnovat pozornost drobnostem, které máme hned po ruce.

Tato antologie má svůj původ na onom břehu této říčky. Nenabízí žádné obecné pojetí interaktivní dokumentární tvorby. Můžeme ji číst jako zachycení plejády aspektů současné praxe a protokolů či úhlů pohledu na ně, které je zapotřebí vzít v potaz, když chce člověk uvažovat o interaktivním dokumentu.

Tuto antologii lze také chápat jako reakci na argument Jona Doveye na podporu „post-industriálního chápání procesů směny poznatků“ (s. 255). Takové procesy „by mohly pomoci porozumět složitým vazbám mezi různými částmi tvůrčího systému jako celku“ (s. 255). K naplnění této představy dochází v naší antologii v podobě různých spojnic, které provazují jednotlivé kapitoly, jejich myšlenky a tvrzení. Toto provázání vyzývá čtenáře k rozpoznávání jak sdílených názorů mezi autory, tak i neshod mezi nimi a k tomu, aby na těchto rozporech mohli produktivně stavět.
 


 

Pokud jde o spojnice, všichni autoři si všímají takových kvalit, jako je povaha záznamu, pozorovací talent, způsob načrtávání tématu, měřítko (jak co do závažnosti tématu, tak rozsahu děl) a propojitelnost. Tyto charakteristiky naznačují, jak dostupné digitální nástroje ve spojení se sítí, která je vždy po ruce, otevřely cestu rozmanitým způsobům tvorby nefikčních děl věnujících pozornost každodenním, všedním dějům. Takový druh tvorby pak doplňuje a obohacuje naši tradici dokumentární tvorby. Příspěvky v antologii ukazují, jak tyto digitální nástroje a sítě umožňují vznik děl vykazujících právě tyto kvality; vysvětlují, proč se jedná o díla věnující pozornost atmosféře prostředí, malým pozorováním snad až vedlejších, doprovodných dějů a událostí. Zkrátka popisují vztah mezi digitálními nástroji a nástupem tvorby post-monumentálních nefikčních děl.

Naše antologie, doufám, přispěje svojí analýzou vzestupu těchto nových praktik a přístrojů pojímaných jako stín či odlesk digitalizace, počítačů a internetu, chápaného jako socio-technická síť, ke zkoumání a rozvoji interaktivní dokumentární tvorby.
 

Autor působí jako mimořádný profesor na School of Media and Communication na RMIT University of Melbourne v Austrálii.

Kniha Digitální média a dokumentární tvorba: Protichůdné přístupy byla vydána v lednu 2018 vydavatelstvím Palgrave Pivot.

Přeložil Štěpán Kubalík.





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

1.20Česká škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří Fiala
dok.revueKam oči, tam hlavaAutorská kniha fotografky Markéty Kinterové Kam oči, tam hlava, vydaná v Nakladatelství AMU, je výsledkem kombinace fotografického, uměleckého a výzkumného přístupu.Markéta Kinterová
dok.revueDočíst se neslyšené: Matematika zločinu jako knihaReportážně investigativní knížka Matematika zločinu navazuje na úspěšný stejnojmenný podcast, který natočily Magdalena Sodomková a Brit Jensen a jenž odhaluje problémy současné české justice. Kniha se kromě dalšího sledování aktérů z případu známého z podcastového seriálu věnuje plagiátorským kauzám soudních znalců, aktuálnímu media capture a problému cenzury českých médií i pátrání po tom, proč dokumentární detektivku dlouho nechtěl odvysílat Český rozhlas. Nyní je již v jeho nabídce na portále mujRozhlas. Kniha vyjde v únoru v nakladatelství Albatros Media, vydání podpořil Syndikát novinářů, její vydání lze však ještě několik dní podpořit v rámci kampaně na Hithitu.Magdalena Sodomková
6.19Autorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea Hanáčková
5.19Jak vznikala kniha o Michalu HýbkoviFilmový historik a pedagog FAMU Jan Bernard popisuje okolnosti vzniku své připravované knihy o pozapomenutém českém kameramanovi a dokumentaristovi Michalu Hýbkovi, která vyjde na jaře 2020 v Nakladatelství AMU. Jan Bernard
F4.19Filmař disentu Michal HýbekJi.hlavský festival dnes ve dvou blocích představuje osobnost Michala Hýbka (1957– 2003), který se stal významným filmařem disentu. Jeho Dopisy Olze (1986) byly prvním filmovým představením disidenta Václava Havla světové veřejnosti, a to u příležitosti udělení Ceny Erasma Rotterdamského. Těsně po revoluci vytvořil hravou esej o Havlově březnové cestě s názvem Paříž – Londýn aneb S panem presidentem tam a zpět (1990). Dva dnešní bloky filmů Michala Hýbka budou koncipovány jako projekce s úvodem. První blok promítne čtyři krátké Hýbkovy filmy a druhý představí filmový rozhovor Jaroslava Hanzela s Alexandrem Dubčekem v ruštině, který Hýbek natáčel coby kameraman. Následující text je úryvkem z rukopisu připravované knihy Jana Bernarda Filmař(i) disentu: Michal Hýbek, která by měla vyjít v Nakladatelství AMU na jaře 2020.Jan Bernard
4.19Za zmizelou tradicíFilmový historik Lukáš Skupa popisuje chystanou publikaci, v níž chce popsat dějiny jednoho „zmizelého žánru“ československé kinematografie, totiž českého filmu pro děti v letech 1945–1992. Dětem bude ostatně věnována na MFDF Ji.hlava speciální péče v rámci hravé zóny Ji.hlava dětem, kde letos na ty menší i nejmenší čekají výtvarné dílničky ve spolupráci s humpoleckou 8smičkou i časopisem Raketa, programování s Ozobotem či divadlo Koňmo. A samozřejmě i filmy.Lukáš Skupa
dok.revueŽeny o ženáchLiterární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová chystá na podzim k vydání knihu Ženy o ženách zahrnující dvacet osm rozhovorů s dvaceti devíti filmovými a literárními dokumentaristkami působícími v Česku, prostřednictvím kterých zkoumá, jak ženy-dokumentaristky v Česku tvoří. Práce vzniká jako součást její dizertace na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V následujícím textu popisuje genezi projektu i jeho obsah.Barbora Baronová
3.19Co je nového v počítačových hráchFilmová a herní teoretička Helena Bendová píše o procesu vzniku své nedávno vydané knihy Co je nového v počítačových hrách, v níž shrnuje čtyři hlavní proudy myšlení, jimiž se mladý vědní obor game studies během posledních zhruba pěti let ubírá. Autorčinou ambicí je, aby knihu vzali do ruky jak rodiče malých hráčů, tak učitelé mediální výchovy i fanoušci počítačových her. O tom, jak těžký to byl úkol, pojednává tento text. Helena Bendová
2.19Jak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea Slováková

starší články

1.18DOK.REVUE
26. 02. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeFilm V síti by měl být hlavně na síti, aby něco dokázal změnitDebata nad filmem V síti tvůrců Víta Klusáka a Barbory ChalupovéKamila BoháčkováNový filmSlunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna KryvenkoTémaJak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila BoháčkováSportKreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna OndrejkováBáseňJiří TrnkaFrantišek HrubínTeorieKinematografická filozofieKinematografická filozofie či filmozofie představuje oblast výzkumu, která stojí na průsečíku filmové vědy a filozofie. Následující text je úvodem do filmozofie, jenž představuje její základní přístupy, témata a klíčové osobnosti. V první části zasazují autorky filmozofii do esteticko-historické perspektivy ztotožňování filozofie s uměním, zatímco v druhé části pak provádí „příčný řez“ dnešním stavem bádání a pokoušejí se vystihnout metodologickou i tematickou pluralitu aktuálních filmozofických přístupů.Andrea Slováková, Tereza HadravováGlosaDěkuji ti, étereFilmová dokumentaristka Tereza Reichová přibližuje své první pokusy s tvorbou radiodokumentu pro Český rozhlas. První pokus se prý příliš nevydařil. „Proč to tak bylo?“ ptá se Reichová sama sebe. Proč je problém vtěsnat všechny významy díla jen do zvuku, když jsme zvyklí vyprávět audiovizuálně?Tereza ReichováRozhovorPřinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila BoháčkováNová knihaČeská škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří FialaÚvodníkOd filmových obrazů k těm zvukovýmdok.revue 1.20Kamila Boháčková