Debutanti o debutech

Vítězka soutěže První světla a Opus Bonum Anna Roussillon a Bartosz Staszewski o svých filmech

Tabletkáři

Anna Roussillon o snímku Tabletkáři Bartosze Staszewskiho
Muž velmi soustředěně počítá tabletky, po dvou je klade do vzorně vyrovnaných řad, jako kdyby se snažil nakreslit nějaký obraz nebo vytvořit dokonalý tvar. Žena vysvětluje ostatním, že díky filmu, který právě sledujeme, ji brzy bude znát celé Švédsko. „Ale já už jsem hvězda,“ dodává. Neustále dokola slyšíme tytéž názvy preparátů, které jsou zdrojem neštěstí i osvobozující úlevy: Tramadol, Stillnox, Oxicontyne… Krystyna a Tadeusz žijí již mnoho let ve švédském exilu. Důvod se nedozvíme. Tadeusz oplakává smrt své matky a Krystyna truchlí nad ztrátou svého syna, který od ní odešel. Podrobnosti těchto smutných událostí neznáme, ale cítíme s protagonisty. Sledujeme ten šílený kolotoč, ve kterém žijí: závislost na bílých tabletkách a ustavičný pocit, že se řítí do propasti a znovu se z ní vynořují. Utrpení i prohry tyto dva zoufalé souputníky hluboce sblížily. Až po rozchodu na konci filmu zjistíme, že spolu žili jako pár, ale to vlastně není podstatné. Stejně tak není důležité odhalení v závěrečných titulcích, že Tadeusz je zřejmě otcem režiséra snímku. Sledujeme dva každodenní životy, v nichž vztahy s ostatními nabývají významu pouze v přítomnosti. A v nichž slova jako „matka,“ „syn“ nebo „láska“ hrají stejnou roli jako „Tramadol“ nebo „Stillnox“. Závislost se stává novým jazykem, kde se slova mění a získávají další významy a synonymní tvary. Závislost je svět, v němž bojujete „svou nejtěžší bitvu”, jak říká Krystyna, v nekonečné a neustále přítomné samotě mezi ostatními lidmi

Já jsem lid

Bartosz Staszewski o filmu Já jsem lid Anny Roussillon
Snímek Já jsem lid vypráví působivý příběh o obyčejné egyptské rodině, jejíž život zasáhnou dramatické změny. Po letech politické letargie v područí vojenské diktatury se protagonisté ocitají v nové situaci, kterou přinesly události na káhirském náměstí Tahrír. Dokument se tak stává úchvatnou kronikou revoluce psanou z pohledu obyvatel malé vesnice ve vzdálené venkovské provincii. Co přinesla revoluce jejím obyvatelům? Je pro ně a jejich rodiny demokracie příslibem lepšího života? Díky režisérce Anně Roussillion můžeme konečně slyšet hlas prostých egyptských obyvatel.

Protagonisté na svých televizních obrazovkách sledují, jak se přímo před jejich očima utvářejí dějiny jejich země. Ve snaze rozklíčovat složité pozadí velké politiky stojí před těžkou volbou mezi dvěma opozičními politickými silami.

Události na náměstí Tahrír jsou pro hlavního hrdinu snímku zdrojem nových nadějí a prezidentské volby konané poprvé po mnoha letech jej naplňují pýchou a radostí. Jeho manželka se však o tyto události příliš nezajímá – nemají totiž téměř žádný vliv na každodenní život rodiny a s ním související strasti.

Dokument Já jsem lid přináší brilantní portrét obyčejné rodiny, která zpovzdálí sleduje převratné události v životě své země a je zároveň fascinujícím vyobrazením politických a společenských změn, které se odvíjejí před našima očima. Obrázky, které do celého světa vysílají mediální agentury, tím získávají novou dimenzi. Z pohledu běžných obyvatel tak můžeme sledovat důležitý záznam úchvatných historických změn.


Anna Roussillon

Rodačka z libanonského Bejrútu vyrostla v Káhiře a poté se přestěhovala do Paříže. Dokumentární tvorbu studovala ve francouzském Lussasu, kde absolvovala obor arabština. V současnosti působí jako pedagožka v Lyonu, živí se jako překladatelka, angažuje se na různých filmových projektech a na režisérských workshopech na filmovém festivalu Les Inattendus v Lyonu. Její první celovečerní dokument Já jsem lid se stal vítězným snímkem sekcí Opus Bonum a První světla na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.


Bartosz Staszewski se narodil ve Švédsku, sociální a humanitní vědy vystudoval na univerzitě ve Varšavě. Pracuje jako fotoreportér a jeho fotografie se objevily v hlavních polských médiích. V průběhu studií navštěvoval seminář dokumentárního filmu, později natáčel krátké filmy. Spolupracoval na mockumentu Fire-Followers (2013) režisérky Karoliny Breguly. Tabletkáři jsou jeho celovečerním debutem.



f5.14DOK.REVUE
28. 10. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeJen prázdné nádoby dokážou vydávat zvukDebata o filmu Věčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězduKamila BoháčkováNový film14,4V17.11.Z oslav 17. listopadu se postupem času stal kýč. Jak ho dokumentovat jinak? „Vyrobil jsem si k tomu jednoduchý nástroj, míchačku, která mi dovolila akci zaznamenat, ale přitom ji celou dekonstruovat, rozmazat,“ popisuje vizuální umělec Vladimír Turner práci na svém snímku 14,4V17.11., jenž se letos objevil v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmntl.cz na MFDF Ji.hlava. „Cítil jsem se jako takový audiovizuální terorista se zbraní, která sice nezabíjí, ale její čočka může měnit svět.“Vladimír TurnerTémaOdkazy Jóhanna JóhannssonaJóhan Jóhannsson byl unikátní skladatel filmové hudby i výjimečný filmař. V následujícím slovenském textu se ohlížíme za jeho předčasně ukončenou tvorbou a představujeme pět filozofických rovin a symbolů jeho komplexního díla. Kdyby nebylo přísných protipandemických opatření, tak by v tuto dobu už bylo možné spatřit poslední film Jóhanna Jóhannssona Last and First Men i v českých kinech. Doufejme, že se tak stane co nejdřív, tento snímek si totiž zaslouží velké plátno.Adriana BelešováTémaHudba vychází přímo z mého nitraPrvní celovečerní a poslední životní film hudebního skladatele a filmaře Jóhanna Jóhannssona Last and First Men měl mít českou premiéru na sklonku tohoto roku. Pandemie a zavřená kina tomu však zabránily, protože tato audiovizuální báseň a experimentální sci-fi potřebuje velké plátno a prostorový zvuk, aby plně vyzněla, a tak jsou pro ni VOD platformy vyloučené. Jóhannssonova (nejen filmová) hudba v českém prostoru přesto rezonuje, a tak jsme se ho rozhodli v posledním letošním čísle dok.revue připomenout. Přinášíme osobní esej dánského skladatele filmové hudby Petera Albrechtsena, který byl Jóhannssonovým dlouholetým přítelem i kolegou. Esej vznikl krátce po Jóhannssonově předčasné smrti v roce 2018 jako nekrolog, ale nikdy nevyšel. Peter AlbrechtsenSportJak mluvit (a uvažovat) o trans lidechQueer filmový festival Mezipatra je – jako mnoho lidskoprávních akcí – nejen přehlídkou kinematografie, ale pořádá i spoustu setkání, přednášek a lekcí, jež slouží k rozšíření povědomí o tématech, která pořadatelé považují za důležitá pro aktivistický záměr LGBT+ komunity. Jednou takovou akcí byla i online přednáška Transparentní čeština, v níž členky spolku Trans*parent Markéta Bečková, Lenka Králová a Ivana Recmanová vytyčily za cíl seznámit posluchače se způsoby, jak adekvátně uvažovat a zpravovat o problematice genderu v kontextu lidí pohybujících se mimo dříve prosazovanou normativní škálu.Martin SvobodaBáseňOsobní život díry(pasáž z filmu)Ondřej VavrečkaRozhovorHledání pravdy za hranicemi rozbřeskuDokumentarista Gianfranco Rosi obdržel za své filmy mnohá ocenění – za snímek Sacro GRA získal v roce 2013 Zlatého lva v Benátkách a za Fuocoammare: Požár na moři si zase v roce 2016 odnesl Zlatého medvěda z Berlinale. O svém zatím posledním filmu Nokturno (2020), který natáčel tři roky ve válečných zónách mezi Sýrií, Irákem, Kurdistánem a Libanonem, si Rosi povídal s novinářem Neilem Youngem. Komentovaný rozhovor vyšel původně v časopise Modern Times Review (MTR). Přinášíme ho v českém překladu v rámci vzájemné spolupráce s MTR, podpořené Norskými fondy.Neil YoungNová knihaFilm jsou tajné dveře do reality Filmový publicista Pavel Sladký popisuje, jak vznikala jeho kniha s názvem Film jsou tajné dveře do reality, která přibližuje tvorbu deseti současných filmových režisérů, například Ulricha Seidla, Michaela Hanekeho, Cristiho Puiua, Larse von Triera či Claire Denisové.Pavel SladkýÚvodníkO filmech, které měly přijít, a nepřišlydok.revue 6.20Kamila BoháčkováAnketaNejpodstatnější letošní filmy a knihyVždy na konci roku vybízí časopis dok.revue přispěvatele, tvůrce či publicisty k přispění do ankety o největší dokumentární a čtenářský zážitek roku. Nejinak tomu je letos.