NU

Frédéric Cousseau, Blandine Huková

Vzpomínám si na tebe dobře. Nejdřív jsi nevěděl, kdo jsi. Bál ses mě. Utíkal jsi před mými nejklidnějšími bouřemi. Třásl ses a schovával se, kamkoliv to šlo. Moc jsi o mně nevěděl.

Tvá chodidla byla široká a silná. Bosý jsi kráčel po skalách a v mých lesích. Miloval jsi mé zvuky a snažil ses je rozeznat. 

Tvé oči byly doširoka otevřené. Díval ses na mě, aniž bys mi skutečně rozuměl. 

Tvé dlouhé paže mě nemotorně svíraly. 

Tvůj pach byl silný jako pach mých tvorů. Každý den jsi objevil novou vůni. 

Rád ses mě dotýkal, otíral ses o mě. Tvé dlaně nebyly krásné. Nikdy mě nezranily. Byly čím dál tím mrštnější. 

Vzpomínám si na tvá ústa, která se ještě neuměla usmívat. Své silné zuby jsi používal na všechno. Jedl jsi mé ovoce. Objevoval mé chutě. Zabíjel jsi má zvířata, aby tě nasytila. I ona tě mohla zabít. Byli jste si rovni. 

Ničím sis nemohl být jistý. Ještě ses nepovažoval za Boha. Byla jsem tvou Bohyní, tvým tajemstvím.

Přeložila Eliška Charvátová