Manželství

Jak vznikal česko-americký dokumentární film Manželství, který uvádí v české soutěži festival Jeden svět?

Z filmu Manželství. Foto AČFK

Můj nový dokument se jmenuje Manželství. Ale mám pocit, že každý proces realizace celovečerního dokumentu představuje takové „manželství“. Je to závazek na několik let, na který myslíte dennodenně, obětujete mu obrovské množství času, v noci kvůli němu nespíte, a stejně nemáte jistotu, jak to vlastně celé dopadne, neboť ne všechno má člověk ve své režii… Dokonale to platí o dokumentárním filmu Manželství, který spolurežíroval Asad Faruqi. Jen to bylo možná v něčem ještě dobrodružnější než u jiných projektů.

Na počátku vzniku námětu k filmu sehrálo důležitou roli moje setkání s českou spisovatelkou Ivou Pekárkovou. Na jaře 2017 mi vyprávěla téměř neuvěřitelný příběh o česko-pákistánském manželství, které se zrodilo ze známosti po internetu. Dvojice několik let usilovala o možnost žít společně v Čechách, avšak z hlediska našich úřadů se jednalo o jasný účelový sňatek s cílem dostat cizince z Asie do Evropy, takže žádosti Zdenky a Tabiše byly opakovaně zamítány. Copak je možné, aby se o třináct let mladší Pákistánec mohl doopravdy zamilovat do české vozíčkářky?

Poté, co jsem se osobně seznámila se Zdenkou v Aši, mi bylo jasné, že její silná osobnost a spontaneita jsou ideálními předpoklady pro to, aby se stala hrdinkou dokumentárního filmu. Složitější to však bylo s jejím manželem Tabišem. Po Skypu, kde jsem se s ním potkala, se sice jevil velmi sympaticky, ale měla jsem k němu značně omezený přístup. Pro realizaci filmu bylo nutné vypravit se za ním do Pákistánu, což pro mě bylo na počátku vývoje projektu téměř nemožné.

V červnu 2017 jsem se však účastnila filmového festivalu Sheffield Doc Fest v Anglii, kde jsem se (jistě ne náhodou) na jedné z festivalových recepcí seznámila s pákistánským kameramanem a dokumentaristou Asadem Faruqim. Příběh Zdenky a Tabiše ho velmi zaujal a domluvili jsme se, že na projektu budeme spolupracovat. U Asada, který již několik let žije v New Yorku, rezonoval námět filmu s osobní zkušeností, protože jako imigrant se v USA často potýkal s obdobnými zkušenostmi. Dobře věděl, jakou překážkou může být pákistánský pas, a dokázal se vžít do situace, jíž čelil náš protagonista Tabiš. Navíc sám vyrostl v Karáčí a měl řadu zkušeností s natáčením v Pákistánu. Zvláštní shody náhod, ke kterým pak v následujících měsících došlo, nás posléze s Asadem utvrdily v tom, že jsme zřejmě pro realizaci tohoto dokumentu ten „povolaný“ tým...

Z filmu Manželství. Foto AČFK
 

Byli jsme teprve v procesu hledání financí na natáčení, když se zrovna Zdenka a Tabiš připravovali na cestu na Srí Lanku, kde se každoročně scházeli na tři týdny společné dovolené. Zbytek roku pak žili každý ve své zemi a byli odkázáni pouze na komunikaci po internetu. Zatímco pro Tabiše byla Srí Lanka z hlediska víza dostupnou destinací, pro Zdenku znamenala velmi náročnou cestu, během které se jako vozíčkářka musela sama trmácet přes půl světa, aby se mohla vidět se svým právoplatným manželem. Těžce jsem nesla, že jsme neměli dostatečné finance natočit tento důležitý moment v jejich životě, když vtom mi Asad oznámil, že jede nečekaně jako kameraman natáčet nějaký klip právě na Srí Lanku. Ze 195 zemí světa, kam mohl být vyslán, jel pracovat právě na ostrov, kam mířili i Zdenka a Tabiš. A lokace, kde probíhalo natáčení klipu, byla dokonce nedaleko od jejich hotelu! Netřeba asi dodávat, že se jednalo o identický termín. Tak se nám naskytla unikátní možnost natáčet poprvé s oběma našimi protagonisty.

Se Zdenkou a Tabišem jsme se postupně velmi sblížili a jejich příběh jsme sledovali až do roku 2020. V praxi to fungovalo tak, že zatímco já s českým štábem jsme natáčeli v Čechách, můj kolega Asad natáčel většinu situací s Tabišem v Pákistánu a také na Srí Lance. Podařilo se nám zorganizovat i tzv. paralelní natáčení, během kterého jsme točili současně se Zdenkou v Čechách a s Tabišem v Pákistánu, abychom autenticky zachytili, jak prožívají své manželství po internetu. V praxi to bylo mnohdy poměrně náročné, protože jsme komunikovali a plánovali v rozmezí tří kontinentů a tří odlišných časových pásem. Skutečnost, že jsme byli při spolupráci odkázáni výhradně na telefon a internet, způsobila i několik nedorozumění, někdy značně komických.

Největší výzvou však bylo, že nikdo z nás netušil, jak se bude případ Zdenky a Tabiše vyvíjet. Bylo tedy velmi těžké předvídat, kdy a jak náš film skončí. Velmi jsem si přála zachytit zejména přechod vztahu z jeho zvláštní online formy do reality společné domácnosti, kde nelze řešit případné problémy vypnutím monitoru počítače. Ač jsem vždy doufala ve šťastný konec, nedokázala jsem si moc představit, jak se Pákistánec z patnáctimilionového města dokáže aklimatizovat na českém maloměstě.

Myslím, že naše trpělivost, a především trpělivost našich protagonistů se nakonec vyplatily. A pokud film Manželství někoho dojme, rozesměje či donutí, aby se alespoň trochu zamyslel nad vlastními předsudky, pak naše společná práce na filmu a moje čtyřleté „manželství“ s tímto projektem mělo smysl.

---

Manželství
74 min, ČR / USA
režie: Kateřina Hager a Asad Faruqi
produkční společnost: Bohemian Productions
koproducenti: Česká televize, Circus Lion Pictures
s podporou Státního fondu kinematografie a programu EU Kreativní Evropa MEDIA
distribuce v ČR: AČFK
světová premiéra: HOT DOCS
česká premiéra: festival Jeden svět





další články tematické přílohy:


Nevypadávej!Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět odstartoval 10. května a trvá až do 6. června. Dok.revue tradičně přichystala ve spolupráci s organizátory Jednoho světa festivalový speciál.


Doufám, že tahle doba pomůže kultivovat celý filmový ekosystém v ČeskuS ředitelem festivalu Jeden svět Ondřejem Kamenickým o přípravě festivalu uprostřed pandemie a o tom, že jsme všichni na jedné lodi.


Jaký je Ruský standard?O programové sekci Jednoho světa, která představuje současné Rusko jako pestrou mozaiku různorodých příběhů, nikoliv jako stereotypně vnímaný monolit.


Guerilla film jako krajní poloha autorského filmuJak vznikal dokument Bydlet proti všem, který získal zvláštní uznání na letošním festivalu Jeden svět?


Traviata po českuDlouho očekávaný dokument Heleny Třeštíkové Anny uvádí festival Jeden svět v české premiéře. Jaké byly okolnosti jeho vzniku?


Jak zní zamrock?O nespoutané éře zambijského psychedelického rocku podává svědectví snímek Pátrání po Jagarim. Režisér dokumentu Gio Arlotta prozrazuje, jak se setkal s legendární zambijskou kapelou WITCH a co to je zamrock.


Důležitost lidské vzájemnostiVe formanovsky laděném dokumentu Na značky! pokračuje slovenská režisérka Mária Pinčíková v mapování ryze českých fenoménů. Zatímco v minulosti ji zaujala tradice chlebíčků, tentokrát ji fascinuje Všesokolský slet. Jak film vznikal a proč ho natáčelo pět režisérů a sedm kameramanů?


Doba kariéry na celý život skončila Rozhovor s dokumentaristou Jindřichem Andršem o jeho filmu Nová šichta, který uvádí Jeden svět.


Z vlků se stal symbol čehokoliv, co se člověku namaneFilm Vlci na hranicích Martina Páva přináší zdánlivě nevinné téma vlků vracejících se do českého pohraničí. Nad návratem dravců se ale mezi místními rozpoutává emocionální bitva, v níž není těžké poznat metaforu tolika jiných konfliktů hýbajících společností. Martin Páv v rozhovoru představuje cestu, která ho k tomuto konceptu dovedla.


Vlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Snímek nyní uvádí festival Jeden svět.


Jak se žije v blízkosti obří ruské továrny„S lidmi v Rusku nemusíte jen tak tlachat. Po pěti minutách můžete mluvit o studiu, smrti, lásce i sexu. Když popravdě řeknete, o co vám jde, pozvou vás domů a ukážou vám všechno,“ říká Gabriel Tejedor, režisér dokumentu Kombinát o každodenním životě v jednom z nejvíce znečištěných měst v Rusku. Snímek uvádí festival Jeden svět.


Portrét totalitní mysliSovětský svaz, který zanikl v roce 1991, byl domovem takřka 300 milionů lidí. Sovětských lidí. Existuje stále „homo sovieticus“? A kde všude? Režisér Ivo Briedis popisuje, jak a proč vznikal jeho film Sovětský člověk.


Jeli jsme na polské hřiště, ale přivezli jsme si svůj manšaftRozhovor s dokumentaristy Filipem Remundou a Vítem Klusákem o jejich novém společném filmu Jak Bůh hledal Karla, který ukazuje, jak se v současném Polsku zneužívá náboženství a víra k manipulaci davů a k politickým účelům.


Jsme jen dočasní pozorovateléRozhovor s režisérkou Vierou Čákanyovou o jejím nejnovějším filmu Bílá na bílé, který zvítězil v české soutěži letošního festivalu Jeden svět. Film vloni zabodoval i v sekci Opus Bonum na MFDF Ji.hlava.


Bílý internetÚvaha o snímku Bílý šum, který obnažuje rozklad demokracie (nejen) ve Spojených státech.