Letos vedou Dánové a Britové

O letošní sekci Reality TV v Ji.hlavě očima jejího dramaturga

Z reality The British Tribe Next Door

Podle dramaturga a mediálního analytika Milana Krumla není náhoda, že většina pořadů vybraných do letošní ji.hlavské sekce Reality TV pochází ze dvou trhů – z britského a dánského. „Britové tolik nepřekvapují – vysoká úroveň nehrané tvorby, inovativnost a propracované formy, jak oslovit i s náročným tématem většinového diváka, jsou pro britskou televizi typické už řadu let. U Dánů ovšem překvapuje dlouhodobá kreativita, ochota riskovat, hledat dosud nevyšlapané cesty a zpracovávat i velmi kontroverzní témata,“ píše Kruml.

Když jsme začali na jaře, v době první pandemické vlny koronaviru, vybírat pořady pro letošní sekci Reality TV na ji.hlavském festivalu, stěží si někdo dokázal představit, že je diváci budou sledovat nikoli v kině, ale doma na svých počítačích, tabletech či smartphonech. Zdálo se, že na podzim už bude všechno to jarní omezování a uzavírání jen nepříjemnou vzpomínkou. Bohužel, ocitli jsme se v situaci ještě horší. Na druhou stranu – pořady, které se nakonec do výběru dostaly, uvidíte tak, jak je mohli sledovat diváci v zemích, odkud pocházejí – tedy na obrazovce a nikoli na plátně, a také méně soustředěně než v kině, ovšem s tou výhodou, že se v nich můžete vracet k jednotlivým scénám či přerušovat jejich sledování. 

Výběr nebyl ani letos jednoduchý. Oblast non fiction v televizi za poslední rok opět posílila, a to především kvůli nákladům na dramatiku – televize musejí část vysílacích oken zaplnit něčím sice atraktivním, ale ne tak drahým, jako jsou původní filmy nebo seriály, a streamovací společnosti zase zjistily, že mezi předplatiteli je dost těch, kteří se rádi podívají jak na dokument, tak na reality či na soutěž. Proto segment non fiction výrazně roste – a to i z hlediska obchodování s licencemi k adaptaci nebo nákupů již hotových pořadů na mezinárodním trhu. Pandemie samozřejmě leccos změnila, ale zase donutila producenty a tvůrce hledat nové možnosti.
 

Z reality Abdel: Between the Enemies
 

Není náhoda, že většina pořadů vybraných do letošní ji.hlavské sekce pochází ze dvou trhů – z britského a dánského. Britové tolik nepřekvapují – vysoká úroveň nehrané tvorby, inovativnost a propracované formy, jak oslovit i s náročným tématem většinového diváka, jsou pro britskou televizi typické už řadu let. U Dánů ovšem překvapuje dlouhodobá kreativita, ochota managementů jak veřejnoprávních, tak soukromých televizí riskovat, hledat dosud nevyšlapané cesty a zpracovávat i velmi kontroverzní témata.

O vybraných ji.hlavských pořadech

Abdel: Between the Enemies

Vysílatel: DR2 (Dánsko), Producent: Danish Broadcasting Corporation (DR)
Premiéra: březen 2019. Počet epizod: 10

Snaha překlenou příkopy ve společnosti, vedla ke vzniku tohoto pozoruhodného a v zahraničí oceňovaného projektu. V každé epizodě se potkají tváří v tvář dva oponenti se zcela odlišnými postoji – včetně těch, kteří si například píšou nenávistné vztahy na sítích. Moderátorem je uznávaný novinář Abdel Azíz Mahmoud a cílem samozřejmě není oponenty smířit, ale dosáhnout toho, aby byli ochotni diskutovat a poslouchat argumenty toho druhého.

V tomto případě byl výběr celkem jasný – řada televizí, zejména těch veřejnoprávních, hledá způsob, jak prezentovat odlišné názory, konfrontovat nesmiřitelné názorové oponenty, aby to nebylo na jedné straně nudné (plné mluvících hlav a ve svém důsledku nesledovatelné) a na straně druhé dryáčnické, na úrovni pavlačového překřikování se. Dánský formát je pozoruhodný, nicméně jeho adaptovatelnost je do značné míry omezená – podstatným prvkem je totiž moderátor, kolem něhož je celý pořad postaven a který je hlavním protagonistou a hybatelem.

The Great British Urine Test

Vysílatel: Channel 5 (Británie), Producent: Firecracker Films
Premiéra: březen 2020. Počet epizod: 1

Den co den splachujeme miliony litrů moči. Ale víte, že moč vám může pomoci uchovat si zdraví? A že včas vysílá varování před vznikem chronických chorob? V tomto pořadu dva experti testují vzorky moči ze všech vrstev britské společnosti a docházejí k překvapivým výsledkům. Podle nich je test moči něco jako detektor lži – přesně odhalí, jak se člověk stravuje, jaké má zlozvyky, co se týče péče o své zdraví a podobně. 

Od počátku letošního roku se počet pořadů, zaměřených na zdraví a medicínu, celkem logicky podstatně zvýšil. Britský Channel 5 našel téma, které je spíše opomíjené, a spojil osvětu s jistou mírou spekulativnosti – jak se ukázalo, diváky tento postup velmi zaujal.
 

Z pořadu The Great British Urine Test
 

The British Tribe Next Door 

Vysílatel: Channel 4 (Británie), Producent: Voltage TV
Premiéra: říjen 2019. Počet epizod: 4

Pořad je prezentován jako sociální experiment – britské rodiny se přenesou do zcela neznámého a odlišného prostředí, jímž je vesnice v Namibii, ovšem v této vesnici jsou pro ně postaveny repliky jejich britských domů. A tak jsou sice v domácím prostředí, ale sotva otevřou vstupní dveře, ocitají se mezi polokočovnými Himby. 

Konfrontace způsobu života lidí v rozvinutých zemích s podmínkami, v nichž žije část populace například v Africe nebo Asii, byla populární před více než pěti lety. Tehdy vzniklo mnoho reality pořadů, které přenášely průměrné rodiny například z Británie nebo Nizozemska do různých, z hlediska životního stylu zcela odlišných oblastí. Cílem bylo poznat život jinde, ale i schopnost adaptace na primitivní a cizí prostředí. V některých show se naopak lidé třeba z chudých afrických vesnic na čas přestěhovali do některého evropského velkoměsta. Channel 4 se loni na podzim k tomuto postupu vrátil, ale trochu jej pozměnil – opět jde o konfrontaci způsobů života, nicméně takovou, kde účastníci pořadu mají vždy možnost vrátit se zpátky do prostředí, na které jsou zvyklí.

First Contact

Vysílatel: APTN (Kanada), Producent: AnimikiSee, Nüman Films
Premiéra: září 2019 (druhá řada). Počet epizod: 3

Kanadská verze úspěšného australského formátu. Šest Kanaďanů s různými názory na původní obyvatele Severní Ameriky, většinou ale s předsudky, se vydává v doprovodu kamer na nezapomenutelnou 28denní cestu, během níž zjistí, jak vypadá každodenní život takzvaných first nations v různých částech země, včetně Yukonu.

Australská televize před několika lety podnikla zajímavý pokus, kdy šestici Australanů s extrémně negativními názory na uprchlíky poslala po stejné cestě, jakou museli projít lidé, kteří se snažili dostat z oblastí, kde se bojuje nebo panuje hlad, do Austrálie. Vznikly dvě řady a formát byl adaptován v dalších zemích. Kanadský pořad je podobný – opět staví na tom, že nejlepším způsobem, jak s předsudky bojovat, je ukázat svět, v němž žijí ti, kteří jsou jejich terčem. V Kanadě část společnosti negativně posuzuje vztah vlády k původním obyvatelům, domnívá se, že mají příliš mnoho výhod, které zneužívají – tato reality je pokusem ukázat, že ne vždycky to je pravda.
 

Z reality Meat the Family
 

Meat the Family

Vysílatel: Channel 4 (Británie), Producent: Rise Films
Premiéra: březen 2020. Počet epizod: 6

Hlavními hrdiny této doku-reality jsou čtyři obyčejné britské rodiny, které stojí před úkolem, jenž byl pro naše předky zcela banální, ale pro většinu z nás je velmi náročný. Mají se starat o domácí zvířata – prasata, kuřata a krávy – a také rozhodnout, kdy se z nových členů rodiny stane obživa, tedy kdy pošlou krávu na jatka, na prase zavolají řezníky a slepici podříznou krk. 

Opět jde o novou verzi již mnohokrát použitého postupu. Lidé z velkoměsta jsou přemístěni na venkov, aby se ukázalo, zda jsou schopni se uživit, vykonávat poměrně dost těžké práce na poli či na zahradě, dlouhodobě plánovat, co je kdy potřeba udělat, a rozdělit si práci. Channel 4 měl s tímto formátem značný úspěch a jeho adaptovatelnost v podstatě kdekoli vedla i ke značnému zájmu na mezinárodním trhu.

Too Shy to Date

Vysílatel: DR3 (Dánsko), Producent: Danish Broadcasting Corporation (DR)
Premiéra: prosinec 2019. Počet epizod: 8

Lidem, kteří mají velké problémy se seznamováním, protože jsou příliš stydliví, nabízí tato televizní show unikátní šanci, jak stydlivost překonat – první fáze seznamování totiž probíhá virtuálně a využívá možnosti, které virtuální realita v současnosti nabízí. Teprve později se kandidáti setkají tváří v tvář.

Éra seznamek rozhodně nekončí. V podstatě na každém televizní trhu, s výjimkou České republiky, každou sezónu přicházejí televize s nějakým novým nápadem, ať už jde o formální změny existujících postupů, nebo o zaměření na určité skupiny ve společnosti. Část seznamek má samozřejmě i nadále svoji původní funkci – tedy zábavnou, ale stále častěji se prosazují ty pořady, které do určité míry nabízejí návody, a ukazují možnosti i těm nezadaným, pro které je seznamování velmi komplikovaným problémem. Dánská veřejnoprávní televize si pro program DR3, který se zaměřuje především na mladé diváky, vybrala skupinu lidí, která je mimořádně stydlivá, navazovat kontakty jí činí velké potíže a trpí kvůli tomu i psychickými potížemi. Navíc se Dánům podařilo v tomto formátu ukázat, jak lze využívat virtuální realitu v tradičních formátech.





další články tematické přílohy:


Udělejme si Ji.hlavu doma!úvod ke speciálu dok.revue


„Můžeme hovořit filmovým jazykem?“Jaké jsou polské experimentální filmy padesátých až osmdesátých let minulého století, které tvořil kolektiv autorů pod názvem Warsztat Formy Filmowej a jež představuje ve speciální sekci MFDF Ji.hlava 2020?


Doba kariéry na celý život skončila Rozhovor s dokumentaristou Jindřichem Andršem, jehož film Nová šichta letos zahajuje Ji.hlavu.


Festivalový tip dne


Chci, aby diváci viděli mé filmy nejen očimaRozhovor se světoběžníkem rakouského původu Hubertem Sauperem, autorem snímku Epicentro o současné Kubě, kde se podle autora zrodilo americké impérium i filmová propaganda.


Pripyat PianoEliška Cílková přibližuje svůj nový dokument Pripyat Piano, v němž pátrala po opuštěných klavírech i vzpomínkách v uzavřené zóně dávné černobylské tragédie.


Alchymická pecJan Daňhel popisuje, jak koncipoval dokumentární portrét Alchymická pec o osobnosti a tvorbě Jana Švankmajera.


Kontextem naší doby je nemít kontextDebata nad snímkem Pozorovatelna (The Viewing Booth, 2020) izraelského dokumentaristy Ra´anana Alexandrowicze


Fantomová kinematografie Jižní KorejeProgramový ředitel MFDF Ji.hlava Petr Kubica přibližuje vývoj jihokorejského dokumentu od jeho počátků po současnost. Vytváří tak potřebný kontext letošní ji.hlavské retrospektivy Průhledná krajina, jíž se stala Jižní Korea.


Jde o to vidět, že svět je spíše děravý než plnýFilmař, hudebník a výtvarník Ondřej Vavrečka popisuje proces vzniku své osobité audiovizuální eseje Osobní život díry, která se letos objevuje v soutěžní sekci Česká radost v rámci on-line ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Ji.hlavě. „Jde o to vidět prázdno, chybění, prostory mezi. Zkrátka díry. Protože svět ve skutečnosti je spíš děravý než plný, což ukazuje struktura hmoty,“ objasňuje svůj záměr Vavrečka.


Stopy Jedličkovy krajinyDokumentarista Petr Záruba přibližuje svůj nový film Jan Jedlička: Stopy krajiny o malíři Janu Jedličkovi.


Jeli jsme na polské hřiště, ale přivezli jsme si svůj manšaftRozhovor s dokumentaristy Filipem Remundou a Vítem Klusákem o jejich novém společném filmu Jak Bůh hledal Karla, který ukazuje, jak se v současném Polsku zneužívá náboženství a víra k manipulaci davů a k politickým účelům. Snímek bude mít českou premiéru na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.


Hongkongský dokument v historických momentechJi.hlavský festival letos uvádí napříč sekcemi několik aktuálních hongkongských dokumentů pojednávajících o půlročních protestech z roku 2019, které se v tomto donedávna svobodném městě udály. Dokumentaristka a teoretička Haruna Honcoop představuje současné hongkongské dokumenty a dodává jim potřebné historické exkurzy, jež pro přehlednost dáváme v textu do kurzivy.


Svět čelí krizi, psát vědecké práce už je máloKomunita beduínů žila v Jordánském království odnepaměti a její úděl byl leckdy těžký. Nedostatek vody ale začíná být skutečně palčivým problémem a monarchie se stará víc o projekty velkých korporací, než o pár tisíc venkovanů. Podle režiséra dokumentu Žít vodu, antropologa Pavla Boreckého, je hrozící zánik pouštní kultury jen první z mnoha katastrof, které lidstvu hrozí, pokud se nezačne svým problémům věnovat s větší svědomitostí. Snímek vznikající jako vědecká práce sleduje metody audiovizuální etnografie. Režisér v rozhovoru pro dok.revue vysvětluje, čím se jeho metody podobají filmové dokumentaristice a v čem se naopak liší.


Jak jsem točil o KunderoviDokumentarista Miloslav Šmídmajer popisuje, jak vzniká jeho dokument o Milanu Kunderovi s pracovním názvem „Milan Kundera: Od žertu k bezvýznamnosti“. Snímek by se měl v kinech objevit v březnu příštího roku a posléze se plánuje uvedení na VOD platformách a v České televizi.


Z vlků se stal symbol čehokoliv, co se člověku namaneFilm Vlci na hranicích Martina Páva, který letos soutěží v ji.hlavské České radosti, přináší zdánlivě nevinné téma vlků vracejících se do českého pohraničí. Nad návratem dravců se ale mezi místními rozpoutává emocionální bitva, v níž není těžké poznat metaforu tolika jiných konfliktů hýbajících společností. Máme se z nečekaných návštěvníků těšit, nebo se jich bát? Jaké představují nebezpečí a patří do našeho světa? Martin Páv v rozhovoru představí svůj projekt a cestu, která ho k tomuto zajímavému konceptu dovedla.


COVIDímeJanis Prášil ve svém eseji uvažuje nad filmy o pandemii koronaviru, které letos uvádí MFDF Ji.hlava. Kromě dokumentárního eseje Mizející či televizního dokumentu New York v čase korony se soustředí i na nový snímek čínského disidenta Aj Wej-weje CoroNation, jenž podle Prášila poukazuje nejen na roli jednotlivce při zvládání kolektivní hrozby, ale i na dlouhodobá traumata, která způsobila jak pandemie, tak samotný čínský režim. Aj Wej-wej zároveň právě dnes na slavnostním zakončení ji.hlavského festivalu převezme Cenu za přínos kinematografii.


Moje romská rodinaDokumentaristé Martin Chlup a Petr Kačírek popisují vznik jejich společného dokumentu Miri fajta, což v romštině znamená Moje rodina. Dokument popisuje snahy mladého romského tvůrce Robina Strii vytvořit stejnojmenný romský sitcom a zároveň je portrétem Robina a dalších členů jeho týmu. V dalším plánu vybízí k úvahám o tom, co dnes u nás znamená romská identita.


Věčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězduDokumentarista Jan Gogola ml. popisuje okolnosti vzniku svého nového filmu Věčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězdu, situačního portrétu slovenského zpěváka Joža Ráže ze skupiny Elán. Gogola se v otevřených situacích pokouší zjistit, jestli otevřenosti písní Elánu a Rážova hlasu odpovídá jeho otevřenost mentální. Texty Elánu se zároveň stávají kurzivou psaným rámcem tohoto hravého a přitom metafyzického setkání dokumentaristy se slovenským zpěvákem. „Mám za to, že ‚proti‘ může být cestou k ‚pro‘,“ zakončuje příběh svého filmu Gogola.


Důsledně za odrazUmělecké filmy Jana Jedličky. V programové sekci Fascinace letos představuje Národní filmový archiv dvě pásma umělců, které spojuje zkušenost emigrace a odtržení od domácí scény na dlouhá léta. Oba, Jan Jedlička (*1944) i Lumír Hladík (*1952), se však po roce 1989 začali do Česka pravidelně a intenzivně vracet a podařilo se jim tak dodatečně ukotvit svou tvorbu v českém uměleckém kontextu. Tento zpětný pohyb rozšiřuje představu o oblastech českého umění, které jsme mohli považovat už za definované. Právě v této příležitosti redefinování zdánlivě uzavřené kapitoly spočívá význam podobných „objevů“.


Podle čarodějeVizuální umělkyně a teoretička Lea Petříková přibližuje koncepci a okolnosti vzniku jejího experimentálního filmu Podle čaroděje, jenž letos soutěží na MFDF Ji.hlava v sekci Fascinace:Exprmntl.cz.


Ztratit hlas, abych dostal nohyRozhovor s akčním umělcem Lumírem Hladíkem, jehož krátké experimenty uvádí letošní online ročník MFDF Ji.hlava v sekci Fascinace: Lumír Hladík.


Poprvé...Ji.hlavská festivalová sekce My Street Films prezentuje výběr amatérských dokumentů, které natočili účastníci stejnojmenných workshopů pod vedením zkušených dokumentaristů. Jednou z mentorek workshopu je i dokumentaristka Tereza Reichová, která pro dok.revue sepsala své dojmy z letošních filmů i workshopů.


Armádní film a avantgarda?Americká filmová historička Alice Lovejoy popisuje vznik své knihy Československý armádní film a avantgarda (Army Film and the Avant Garde), která vyšla v roce 2014 v nakladatelství Indiana University Press a jejíž český překlad od Jana Hanzlíka vyjde v příštím roce v Národním filmovém archivu. Nápad na knihu se zrodil během stáže, kterou badatelka absolvovala před několika lety v Česku. Zaujaly ji tehdy především dokumenty Karla Vachka z doby, kdy pracoval v Československém armádním filmu. Vachkovu kompletní tvorbu uvádí i letošní ji.hlavský festival v sekci Vachek 80.


Prolomit ticho Nesoutěžní sekce letošní Ji.hlavy, Zkouška sirén, představuje čtveřici hudebních dokumentů, které pro festival vybral hudební publicista Pavel Klusák. Dva z nich – Lydia Lunch: The War is never over a Sisters with tranzistors – spojuje téma žen, které zásadním způsobem ovlivnily svět hudby.


Jsme jen dočasní pozorovateléViera Čákanyová je slovenská režisérka věnující se dokumentární tvorbě, dramaturgii a také pedagogické činnosti na VŠMU v Bratislavě. Na jihlavském festivalu soutěžila v České radosti již v minulém roce se svým celovečerním debutem FREM, natočeným na Antarktidě. Letos přichází s dalším filmem z tohoto prostředí, Bílá na bílé, s nímž se na letošní Ji.hlavě stala vítězkou sekce Opus Bonum za nejvýraznější světový dokument. Formou videodeníku divákovi předává pocity a myšlenky, jež ji provázely během pobytu a jimiž zároveň vyjadřuje svůj postoj k problémům spojených s dopady činnosti lidské civilizace na planetu. O jejích prožitcích, ledovcích i o chatbotech jsme se bavily přes Google Meets. Náš rozhovor jsem zaznamenávala rekordérem na telefonu a při přepisu jsem zjistila, že zvuky projíždějících aut pod okny, ozývající se v pozadí nahrávky, znějí jako silné větry dující na Antarktidě.