Jaký je Ruský standard?

O programové sekci Jednoho světa, která představuje současné Rusko jako pestrou mozaiku různorodých příběhů, nikoliv jako stereotypně vnímaný monolit.

Hořká chuť lásky

S kategorií Ruský standard přichází dokumentární festival Jeden svět ve chvíli, kdy Českem otřásá kauza operace ruských tajných agentů ve Vrběticích a oba státy si navzájem vyhošťují diplomaty. Situace je vyhrocená a mnozí mají potřebu vyjádřit svůj názor k situaci, nebo aspoň velmi odborně zanalyzovat ruskou zahraniční i vnitropolitickou situaci, přičemž často prezentují obyvatele Ruska jako homogenní skupinu charakterizovanou spíše negativními vlastnostmi.

Programová sekce Ruský standard se snaží o objektivnější pohled na Rusko – škálou témat a příběhů, které přináší, ukazuje Rusko nestereotypním a plastickým způsobem. Filmy ze sekce zobrazují každodenní život Rusů a Rusek z různých koutů této gigantické země, jejich problémy i radosti, které nejsou vzdálené tomu, co prožívají lidé všude ve světě. Chybět ale samozřejmě nebudou ani témata pro Jeden svět zásadní – porušování lidských práv kvůli sexuální orientaci a potírání politické opozice, ale také obdivuhodná zapálenost mladé generace a skupinek aktivních lidí, kteří se snaží o změnu k lepšímu. Myšlenkou této programové sekce bylo zachytit v názvu lehce cynicky použitý „ruský standard“ – množinu příběhů, díky kterým publikum uvidí současné Rusko jako pestrou mozaiku, nikoliv jako obvyklý stereotypní monolit.

K tematicky odlehčenějším filmům patří koprodukční film zkušeného polského režiséra Jerzyho Sladkowského Hořká chuť lásky (Švédsko, Finsko, Polsko, 2020). Tento film diváky vezme na plavbu výletní lodí pojmenované po Maximu Gorkém, které se účastní postarší muži a ženy s cílem najít lásku. Režisérovi se podařilo citlivě a s humorem zachytit jak velmi osobní situace jednotlivých aktérů, tak někdy lehce bizarní momenty z každodenního programu výletní lodi.
 

Hořká chuť lásky

Dodat hlas těm, kteří nejsou slyšet

Dalším snímkem z výběru jsou Garážníci (Německo, 2020) od režisérky ruského původu Nataliye Yefimkiny. Režisérka ve filmu pronikla do unikátního světa ruských garáží, které svým majitelům slouží k mnohdy neuvěřitelným účelům. Někteří tu žijí, jiní tu zkoušejí s kapelou nebo uvnitř s přáteli posilují. Společně vytvářejí spletitý systém kutlochů, útočišť před realitou života poblíž polárního kruhu.

Podobně zajímavou sondou do života je Kombinát (Švýcarsko, 2020), který režisér Gabriel Tejedor natočil v ocelářském srdci Ruska na pomezí Evropy a Asie, v Magnitogorsku. Díky pozorovatelskému talentu režiséra máme možnost vidět, jak se žije lidem v těžce průmyslové oblasti, kde vyhlídky do budoucna už nejsou zdaleka tak zářivé, jako byly v dobách největší slávy Sovětského svazu.

Do vnitropolitických vod zamíříme s filmem Alexandry Dalsbaekové My jsme Rusko (Rusko, USA, 2020). Alexeje Navalného zná po jeho letošním zatčení už asi každý – a v tomto filmu poznáme skupinu dobrovolníků, kteří ho podporují a snaží se ohlídat řádný průběh prezidentských voleb. Režisérka je s protagonisty i ve velmi krušných chvilkách, při kterých o to víc vynikne jejich odhodlanost a vůle přispět ke změně režimu.
 


 

Stylově intimnější, ale tematicky podobně třaskavý a aktuální je film Němý hlas (Francie, Belgie, 2020), jehož protagonistou je mladý Čečenec Kavaj, který kvůli své sexuální orientaci a konfliktu s bratrem musel utéct do Belgie. Následkem traumatických zážitků přišel o hlas – ten se spolu se statusem uprchlíka snaží v novém domově znovu získat. Film je natočen velmi sugestivně, celou dobu nevidíme Kavajovi do tváře, ale i tak silně vnímáme jeho řeč těla a pocity. Podobně jako on žije i režisér filmu z bezpečnostních důvodů v Evropě pod skrytou identitou.

Posledním dílem skládačky Ruského standardu je Stavební jáma (Rusko, 2020) režiséra Andreje Gryazeva. Film odkazující na stejnojmennou sovětskou novelu Andreje Platonova ze třicátých let tvoří velmi zručně seskládaná kompilace online videí, která jsou v Rusku mnohdy jedinou platformou, kde si lidé mohou postěžovat, zanadávat, upozornit na problémy. Místy úsměvné, hned vzápětí ale mrazivé vzkazy směřují nejčastěji přímo samotnému Vladimiru Vladimiroviči Putinovi. A my se díky nim dozvídáme o neuvěřitelně širokém množství problémů, kterým Rusové čelí. Film je tak nejen výmluvným obrazem současného Ruska, ale reprezentuje také letošní téma festivalu Jeden svět, shrnuté slovem Vypadáváš. Aktéři videí už dávno vypadli ze zájmu ruských politiků a úředníků a internet je pro ně teď jediným místem, kde mohou dát najevo svůj názor.
 


 

---

Všechny filmy budou dostupné na platformě Jeden svět online od 20. května do 6. června.

K filmům Hořká chuť lásky a Němý hlas proběhnou živé streamy a debaty v rámci Jeden svět živě:

  • Hořká chuť lásky / 16. května, 14.00 / debata s režisérem Jerzym Sladkowskim
  • Němý hlas / 19. května, 14.00 / debata s producentem Davidem Hurstem a Veronikou Lapinou z Russian LGBT Network




další články tematické přílohy:


Nevypadávej!Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět odstartoval 10. května a trvá až do 6. června. Dok.revue tradičně přichystala ve spolupráci s organizátory Jednoho světa festivalový speciál.


Doufám, že tahle doba pomůže kultivovat celý filmový ekosystém v ČeskuS ředitelem festivalu Jeden svět Ondřejem Kamenickým o přípravě festivalu uprostřed pandemie a o tom, že jsme všichni na jedné lodi.


Guerilla film jako krajní poloha autorského filmuJak vznikal dokument Bydlet proti všem, který získal zvláštní uznání na letošním festivalu Jeden svět?


Traviata po českuDlouho očekávaný dokument Heleny Třeštíkové Anny uvádí festival Jeden svět v české premiéře. Jaké byly okolnosti jeho vzniku?


Jak zní zamrock?O nespoutané éře zambijského psychedelického rocku podává svědectví snímek Pátrání po Jagarim. Režisér dokumentu Gio Arlotta prozrazuje, jak se setkal s legendární zambijskou kapelou WITCH a co to je zamrock.


Důležitost lidské vzájemnostiVe formanovsky laděném dokumentu Na značky! pokračuje slovenská režisérka Mária Pinčíková v mapování ryze českých fenoménů. Zatímco v minulosti ji zaujala tradice chlebíčků, tentokrát ji fascinuje Všesokolský slet. Jak film vznikal a proč ho natáčelo pět režisérů a sedm kameramanů?


Doba kariéry na celý život skončila Rozhovor s dokumentaristou Jindřichem Andršem o jeho filmu Nová šichta, který uvádí Jeden svět.


ManželstvíJak vznikal česko-americký dokumentární film Manželství, který uvádí v české soutěži festival Jeden svět?


Z vlků se stal symbol čehokoliv, co se člověku namaneFilm Vlci na hranicích Martina Páva přináší zdánlivě nevinné téma vlků vracejících se do českého pohraničí. Nad návratem dravců se ale mezi místními rozpoutává emocionální bitva, v níž není těžké poznat metaforu tolika jiných konfliktů hýbajících společností. Martin Páv v rozhovoru představuje cestu, která ho k tomuto konceptu dovedla.


Vlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Snímek nyní uvádí festival Jeden svět.


Jak se žije v blízkosti obří ruské továrny„S lidmi v Rusku nemusíte jen tak tlachat. Po pěti minutách můžete mluvit o studiu, smrti, lásce i sexu. Když popravdě řeknete, o co vám jde, pozvou vás domů a ukážou vám všechno,“ říká Gabriel Tejedor, režisér dokumentu Kombinát o každodenním životě v jednom z nejvíce znečištěných měst v Rusku. Snímek uvádí festival Jeden svět.


Portrét totalitní mysliSovětský svaz, který zanikl v roce 1991, byl domovem takřka 300 milionů lidí. Sovětských lidí. Existuje stále „homo sovieticus“? A kde všude? Režisér Ivo Briedis popisuje, jak a proč vznikal jeho film Sovětský člověk.


Jeli jsme na polské hřiště, ale přivezli jsme si svůj manšaftRozhovor s dokumentaristy Filipem Remundou a Vítem Klusákem o jejich novém společném filmu Jak Bůh hledal Karla, který ukazuje, jak se v současném Polsku zneužívá náboženství a víra k manipulaci davů a k politickým účelům.


Jsme jen dočasní pozorovateléRozhovor s režisérkou Vierou Čákanyovou o jejím nejnovějším filmu Bílá na bílé, který zvítězil v české soutěži letošního festivalu Jeden svět. Film vloni zabodoval i v sekci Opus Bonum na MFDF Ji.hlava.


Bílý internetÚvaha o snímku Bílý šum, který obnažuje rozklad demokracie (nejen) ve Spojených státech.