Zpěv styrenu

Báseň o výrobě umělé hmoty

Zpěv styrenu (1958)

Ve službách člověka pracuje slepá hmota.
Sám hledá, přemýšlí a tvoří. Dýchne-li,
kdejaký výhonek v přírodě zašepotá
jako les, který se ve větru tetelí.

Victor Hugo: Mé statné, veliké století


Ó čase, zavěš misku, ó hmoto umělá !
Odkud přicházíš? Kdopak jsi? Jak vykládáš
přednosti své příkladné? Odkud získalas?
Kde počátek máš? Odlukou od výrobků
Nalézáme předky tvé ! Neb naruby tvůj
původ zde odvíjí se.

Hle ponejprv forma.
Vložením lisovnice, věc tajemná,
Tu mísa zrodí se či cokoli jen chceme.
Leč lisovnice sama sevřena je tlakem
kterým vnikne hmota a tvar je stvořen.
Zde tkví převeliká přednost této výroby
Mít výtvor bez opracování má své výhody.

Forma sic drahá je: jak nepříjemné –
Leč poslouží hravě i pro další země.

Tvarování ve vakuu – další úprava
K dosažení tvaru : stačí odsávat.

Předešlá fáze je důvtipně uspořádaná,
Zteplalá matérie na plotně extrudovaná.

K vniknutí do hubice je třeba pístu
A nátrubek – či pouzdro hřejivé –
je třeba zásobit – Čím? Polystyren
Živý a bouřlivý je spěšně drolen.
A ten roj zrnitý na vibrujícím sítu
Šťastně se hemží, těch barev zní tu.

Než se stal zrnem, byl jen sítinou,
Sítinou všech barev, nuancí a tónů.

Sítina tato protekla průvlakem,
Jelitem bez konce, v němž život nakupen
A co se to tu všechno nakupilo?
Barevné perly, to je bohulibé dílo.
A jakých barev? Tu jednotným se stal,
Pigment, jenž polystyrenem prorůstal.

Však předtím třeba ten produkt usušit
V otáčkách je pak náš produkt bit.

Tak tedy zrodil se slavný polystyren
Polymer, jehož otcem je prostý styren.
Polymerace: to slovo každý vysloví,
Značí, že se notně navýší
hmotnost molekulární. A v autoklávu
Stroji s břichem konkávním na hlavu
se molekuly staví a k sobě se druží
Perly zformované. Ano, leč, co dřív?
Styren byl jen bezbarvou tekutinou
Asi ne bez zápachu a trochu výbušninou.

A pohleďme: jedinečná možnost to je
Spatřit kapalinu, z níž dech taje.

Styren se produkuje vpravdě hromadně
Z ethylbenzenu zahřátého překotně.
Je třeba katalyzátor, ať v reakci křepčí
Kyslík či zinek či nejlépe hořčík.

Styren se kdysi extrahoval z benzoe
prýštící ze sturače, keře z Indonésie.

Z trubky do trubky tak putoval
Pustinou kanálů, až – kde se vzal
Produkt prvotřídní, hmota abstraktní
Co obíhá bez konce, tajná a efektní.

Omývá se, destiluje, zkrátka nelení
A to nejsou stylistická cvičení:
Ethylbenzen - toť zdroj exploze
Když teplota předčí jistou mez.

Je třeba se teď dobrat toho, odkud pochází
ethylen a benzen, jeho části základní.
Z ropy se extrahují, z té kapaliny magické
Již lze nalézt v Bordeaux i v srdci africkém.

Z ropy se extrahují a také z uhlí.
Jedno i druhé, druhé i jedno se hodí.
Mění se na plyn, to přeci neuškodí
A tak tedy zrodí se křehký uhlovodík.

Třeba se zase vydat novým cestám vstříc
A hledat proč i jedno i druhé existuje.
Vzniká snad ropa z rybí biomasy?
Též těžko říci, odkud uhlí pochází.
Vzniká snad ropa z planktonu?
Zapeklité otázky... Nejasno o původu.

Ropa i uhlí si plují ve výparech
Když přijde chemik se šťastným nápadem
Učinit z par hmotu a hravě vyrobit
Nespočetné předměty – jen je použít.
Záhadná rezidua v nové materiály
se tak transformují. Neznámo, zda-li
do podobného díla se pustí zdárně
A někdo je zachytí dokumentárně.


Raymond Queneau byl francouzský básník, prozaik, esejista a matematik, v jehož mnohoznačném díle se mísí surrealistické vlivy a hravost s racionalismem. Úryvek pochází ze stejnojmenného snímku Alaina Resnaise z roku 1958, nejde o báseň v běžném slova smyslu, ale o komentář ke krátkometrážnímu dokumentu o umělé hmotě. S přihlédnutím k překladu Davida Čeňka převedl Tomáš Stejskal.



1.15DOK.REVUE
07. 04. 2015


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film