Žebřík a výfuk

Jaké české a slovenské dokumenty budou soutěžit na varském festivale? Co nového připravuje Petr Hátle? Co si myslí Milan Uhde o České televizi?

Ilustrace Michaely Kukovičové

V soutěžní sekci dokumentárních filmů na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech se ocitly hned dva české snímky, jejichž názvy spolu navíc zdánlivě korespondují. Film Opři žebřík o nebe Jany Ševčíkové, jehož vznik popisuje režisérka v sekci Nový film, je portrétem slovenského faráře, který naplňuje ideál čisté víry za skrz naskrz praktických okolností. Nebe protagonistů snímku K oblakům vzhlížíme Martina Duška nemá oproti tomu jasně spirituální charakter. Je nasyceno výfukovými plyny. V předvečer premiéry tohoto snímku o něm v prostoru situační recenze debatují tři pozvaní hosté: socioložka Barbora Spalová, filmový kritik Tomáš Stejskal a tuningolog Jan Charvát. Oba filmy budou mít ve Varech premiéru, stejně jako slovenský snímek Comeback, rovněž promítaný v soutěžní sekci dokumentů, který v této dok.revue představuje jeho autor, režisér Miro Remo.

Hlavní místo v dok.revue ovšem patří Petru Hátlemu, který právě dokončil filmové zpracování jedné povídky ze Szczygiełova Gottlandu. V rozhovoru se ovšem věnuje především Velké noci, snímku, který na nedávném Finále v Plzni potvrdil své vítězství z Ji.hlavy. Hátle popisuje, jakým způsobem pracoval při natáčení s postavami svého snímku. Velký podíl scén, které se svými charaktery zinscenoval, vysvětluje specifickými okolnostmi a zvláštností prostředí, ve a o kterém točil. Také způsob práce na Gottlandu, stejně jako výsledný tvar snímku, výrazně ovlivnily zvláštní okolnosti, jež mají – kupodivu – co do činění se strachem z hanobení pomníku jistého velikána. O tom, zda je programová nabídka kanálu ČT2 rovněž řízena strachem – tentokrát ze ztráty diváka – přemýšlí ve svém eseji Milan Uhde, který se ovšem soustředí na okamžiky, kdy šel tento strach stranou, a tvrdí, že tyto chvíle patří zpravidla právě dokumentární tvorbě. O krajní odvaze v autorské tvorbě – vzepření se smyslu a spolu s ním i subjektu, který smysl světu uděluje (totiž vlastnímu já) – píše ve svém eseji „Zotročující touha po smyslu“ filmařka a teoretička Trinh Minh-ha. Dramaturgické, autorské i divácké odvaze v dokumentárním filmu i životě připíjíme i my.




2.14DOK.REVUE
30. 06. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue

další odkazy:

MFF Karlovy Vary
Domovská stránka karlovarského festivalu