Závod ke dnu

Nový film Víta Janečka o mobilitě kapitálu a soumraku lidské práce ukazuje příklady zavřených továren

Režisér rozmlouvá s bývalými zaměstnanci továren OP Prostějov či sirkárna Solo Sušice a sleduje jejich aktuální situaci. Ve filmu dále vystupují filozof Václav Bělohradský, sociolog Jan Keller, ekonomka Ilona Švihlíková a rozvojový expert Tomáš Tožička.

Petr Fischer: V naší společnosti funguje taková teze, že nezaměstnaní jsou lenoši, kteří se o sebe málo postarali. I Václav Klaus psal, že kdyby se Afričani víc učili a snažili, tak by nebyli chudí. Toto vnímání film krásně dokumentuje a vypovídá vlastně především o kontextu, v němž žijeme. Popisuje ten propletenec, který se málokdy dostane do politických debat, politici o něm nepřemýšlejí, protože ho považují za neměnný, proto spíš tematizují jednotlivé lidi, aby se prý víc snažili přizpůsobit, rekvalifikovat, prostě změnit tak, aby do toho řetězce zapadli.

Petr Kubica: Nejvíc optimismu je paradoxně v těch lidech, kteří věří v práci a říkají: Kdybychom měli peníze, tak si tady tu fabriku koupíme a zkusíme to. Už tím jde film proti převažující tendenci líčit nezaměstnané jako lenochy, kteří vysávají stát. Chtějí pracovat, ale nemůžou.

Andrea Slováková: Ale ty lidi ukazuje především jako oběti. Výborně pojmenovává systém, jehož jsou oběťmi, ale vlastně neuvádí žádné příklady lidí, kteří by se ke své situaci zkusili postavit nějak kreativně a o změnu se pokusili.

PF: Je tam ale příklad odborářů, kteří zachránili moravskou sklárnu Květná, protože měli úctu k tradici toho místa a k tomu, že už dědeček a pradědeček tam pracovali. Tento příklad je až mýtotvorný – nenabízí alternativní cestu, ale spíš ukazuje jednu možnost, která se ad hoc může povést.

Spravedlnost přerozdělování

PK: Film dost zevrubně popisuje stávající systém, ale vlastně zůstává na rozpacích ve formulaci alternativ. Překvapivě v něm nezazní příliš radikální názory. Ale význam toho filmu je možná taky v tom, že ukazuje hranici, za kterou už čeští intelektuálové, ani ti hodně nalevo, nejdou. Zároveň je to asi první film, který takto soustředěně nahlíží českou současnost jinak.

PF: Pro mě pokládá zásadní otázku, staletí starou, tedy minimálně od Marxe, a to je spravedlnost přerozdělování. Přednáška amerického profesora Richarda Wolffa přesně ukazuje mezeru mezi platy, které už dlouho nerostou, a stoupajícími zisky, a ta je příčinou toho, že není práce.

PK: Jenže co s tím, když jsme schopni promýšlet tak akorát různě změkčené podoby neoliberalismu? Jinak se ale myslet neodvažujeme, protože zkušenost s reálným socialismem je příliš tíživá. Při sledování toho filmu mě napadlo, že socialismus je dnes prašivější slovo než komunismus. Komunismus je oblíbeným synonymem pro čiré zlo, ale slova socialismus se bojí i ti, kteří by jej jako demokratickou ideu měli v české politice prosazovat.

Etika kapitalismu

AS: V rámci analýzy sítě příčin je důležitý i motiv lokálního ukotvení výroby. Popis destruktivních důsledků jeho narušování se opírá o spoustu faktů a důkazů, ale nikdo ani z těch intelektuálů, kromě pana Tožičky, který mluví o podpoře domácích firem, nepopíše, jak by to mělo fungovat jinak, a neopře se o fakta.

PF: Trochu bezmocnosti zůstává v tom, že se ten stroj zastavit nedá, i přes důkladnou analýzu. Ta je někdy až didaktická, například vysvětlování paní ekonomky Švihlíkové je občas jako lekce z dějin ekonomických teorií.

AS: Je právě výborné, že film má tyto nízkoprahové části, na nichž se vysvětlí základní proměnné. Vít Janeček je režisér-kazatel. Má vzácnou schopnost postavit film tak, že argumentativně skvěle funguje a zároveň tvoří konzistentní celek, který tu sofistikovanost až postupně nabaluje na velmi srozumitelný základ.

PK: Vzhledem k tomu, že není žádná alternativa, je nakonec film v podstatě apelem na rozumnost kapitalismu. Líbí se mi, jak jsi charakterizovala režiséra jako kazatele. Připomněla se tím i nezbytnost etiky kapitalismu, ty protestantské ctnosti, kdy touha po zisku jde ruku v ruce s odříkáním. V české nenáboženské verzi to je sen o kapitalismu postaveném na sousedské laskavosti, kdy sedlák s panem továrníkem chodí do hospody na náměstíčku. Jenže kapitalismus drobné práce, na kterém stála první republika, se už nikdy nevrátí. Sedmdesát procent největších firem patří zahraničním vlastníkům.

PF: V tomto jsou limity kulturní. Kapitalismus, který tady vznikl a existuje dvacet let, vyrostl z prostředí, které tato etická omezení nebralo v potaz. Práce není a mizí, jak je ve filmu řečeno, ale ona se zároveň vnitřně proměnila, což je v něm malinko pominuto. Už to není fyzické dotýkání, ale odměňuje se tvořivost, myšlenka. Práce, která se popisuje ve filmu, je ta koncová. V současné společnosti se však nejvíc odměňují tzv. symboličtí analytici, lidi, kteří pracují s kódy. Odpověď s těmi alternativami třeba přijde z jiné strany, na každý pád musí být politická. A v tomto smyslu je to politický film.

Petr Fischer

Filozof, pracuje jako vedoucí kulturní redakce ČT.





výpis dalších článků rubriky:  Situační recenze

3.20Civilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila Boháčková
2.20Zasazovat svět do rámce jistotDebata o kriminálním podcastu Pohřešovaná z produkce AudionautuKamila Boháčková
1.20Film V síti by měl být hlavně na síti, aby něco dokázal změnitDebata nad filmem V síti tvůrců Víta Klusáka a Barbory ChalupovéKamila Boháčková
5.19Každý jsme na světě sóloSnímek Sólo francouzského tvůrce žijícího v Česku Artemia Benkiho se stal vítězem České radosti na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.Kamila Boháčková
4.19Co tě nezabije, to tě posílí?O filmu Bez postihu, který bude dnes k vidění na MFDF Ji.hlava, diskutují dokumentaristka Kateřina Turečková, terapeutka Petra Mrkosová a instruktorka sebeobrany Jasmína Houdek.Kamila Boháčková
3.19Jiří Suchý jako kráčející rubatoO dokumentu Olgy Sommerové Jiří Suchý: Lehce s životem se prátKamila Boháčková
2.19Univerzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila Boháčková
1.19Videoblog z BudapeštiSituační recenze filmu Kateřiny Turečkové Iluze, jenž formou počítačové hry ukazuje, s jakými problémy se potýká současné Orbánovo MaďarskoKamila Boháčková
3.18Svět plný paradoxůSituační recenze filmu Anny Kryvenko Můj neznámý vojín o událostech okupace v roce 1968 a jejich přesazích do současného života nejen v České republiceJitka Lanšperková
2.18Obraz výroby Mimořádné zprávyRežisér, novinářka a socioložka médií o novém filmu Tomáše BojaraJitka Lanšperková

starší články

2.11DOK.REVUE
04. 03. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue

další odkazy:

Závod ke dnu
Stránka filmu na webu MFDF Ji.hlava