Za dobrý film

Úryvek z manifestu, který byl úvodem k výstavě fotografií a filmu v roce 1929 ve Stuttgartu

Alles dreht sich, alles bewegt sich (Hans Richter, 1929)

Jste odpůrce filmu?

Film ve své dnešní podobě vůbec
nemůže mít dost odpůrců.

Dnešní odpůrce filmu musí plnit kulturní
poslání: Bojovat proti špatnému filmu,
protestovat, organizovat protesty.

Čím více odpůrců filmu, tím větší
možnosti pro lepší filmy.

Nevěřte tomu, co se říká: že film prý musí
být špatný – protože publikum si to přeje.

Vy sami jste publikum. Přejete si filmy,
které jsou vám dnes nabízeny?
Nevěřte ani tomu, že se film
nedá dělat lépe.

Chceme vám ukázat, že film má
k dispozici bohaté umělecké prostředky.

Chceme vám ukázat jeho principy,
abychom vám dali nejen schopnost vycítit,
jaký film je špatný, ale také schopnost
vědět proč. Chceme zostřit váš úsudek,
abyste mohli žádat lepší film.

Nebo, pokud jste znalec filmu:
Chceme apelovat na váš pocit odpovědnosti.

Smíte i nadále stát stranou, když jde
o zpracování uměleckých možností?

Musíte vystupovat proti špatnému filmu!
Vy všichni byste se měli naučit pohrdat
špatným filmem ještě více než dřív.

Měli byste se však film
znovu naučit milovat jako umění.

Vy, odpůrci filmu dneška, byste se
měli stát přáteli filmu budoucnosti.

Jste nadějí filmu.

Nejprve úplně vypusťte všechny
představy o dnešním filmu. Především
nemyslete ani na divadlo a herectví.

Chceme objektivně
zkoumat prostředky.




3.9DOK.REVUE
08. 06. 2009


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue