Bude dokumentární film i za dvacet let? A pokud ano, jakou bude mít podobu? 3. část

Michal Bregant odpovídá na vizionářskou otázku

Především samo označení dokumentární film je zavádějící, historické a už dneska obtížně obhajitelné. Vše, co myslíme pod pojmem dokumentární film – samozřejmě, že filmy, v nichž režírovaní herci představují fikční postavy ve fikčních příbězích, sem patří též – bude existovat za dvacet i více let. Jde však o to, aby existovali diváci. Mohly by to být třeba děti dnešních diváků v Jihlavě, Rotterdamu, Oberhausenu, Rangúnu nebo kdekoli jinde, kde se pečuje o smysl kinematografie jako součásti naší skutečnosti. Takže má-li někdo starost o dokumentární film v budoucnosti, měl by se o něj starat právě teď. Rozvíjet všechny komunikační platformy a kanály, které mohou podpořit (dokumentární) film jako svědectví o nás, o naší době. A také jako nástroj společenské a politické dynamiky.

Audiovizuální dokumenty budou vznikat vždy, záměrně i nezáměrně, stejně jako dnes. Starost mám spíš o to, jak budou dostupné, jak budou komunikovat. Jsem si jist, že v nich bude spousta informací k objevení, ale v životní praxi bude zřejmě  stále těžší vyvolat zájem o ta sdělení, která nebudou užitečná pro momentální rutinu.

Současný propojený svět má paměť strukturovanou jinak, než jak tomu bylo třeba v průběhu dvacátého století: zdá se, že průběžná paměť je dnes více „potrhaná“, nespolehlivá. Nejrůznějších záznamů je mnohonásobný přebytek, jsou poměrně dostupné a nutnost vybírat mezi nimi ty, jimž chceme důvěřovat, je frustrující. Čas je pak jako trampolína: něco udržuje jako přítomné relativně dlouho, odráží a uchovává to v zorném poli nás diváků. Tu a tam něco vymrští mimo naše zorné pole, dopadne to na tvrdou zem a už se nezvedne, zmizí. A (dokumentární) film má schopnost tyhle zapomenuté děje, bytosti a skutečnosti vracet do hry, do života.

Umění – a dokumentární film je jeho součástí – má schopnost rozšiřovat vědomí nejen prostřednictvím imaginace, ale také pomocí obnovování paměti. A to bude žádoucí za dvacet let stejně jako dnes.

Michal Bregant, ředitel Národního filmového archivu





výpis dalších článků rubriky:  Anketa

dok.revueJak to vidí kritika?Na stránkách dok.revue najdete od roku 2020 hvězdokupu, v níž přední čeští filmoví kritici a přední české filmové kritičky a také jedna slovenská kritička čas od času udílejí vybraným současným českým i světovým dokumentům počet hvězdiček, podle nichž dané dílo hodnotí. V této chvíli přinášíme první tabulku roku 2021 (z ledna) a dvě loňské tabulky: březnovou a zářijovou.redakce dok.revue
6.20Nejpodstatnější letošní filmy a knihyVždy na konci roku vybízí časopis dok.revue přispěvatele, tvůrce či publicisty k přispění do ankety o největší dokumentární a čtenářský zážitek roku. Nejinak tomu je letos.
2.20Ve chvíli, kdy se nic neděje, se může teprve všechno stát...Anketa dok.revue o tom, jak čeští tvůrci dokumentů mimořádný stav vnímali a jak ovlivnil či ovlivňuje jejich práci. Kamila Boháčková
6.19Anketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film
6.18Zásadní kniha a film / od Kvapila po ŽaludaVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Hanáčkové po KubošeVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Angera po GogoluVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
F3.18Bezpečnost novinářů, politické tlaky nebo zahleděnost do sebe sama Lukáš Nedomlel
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Průchové po TřeštíkovouVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Jurdy po ProcházkuVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?

starší články

F4.16DOK.REVUE
29. 10. 2016


z aktuálního čísla:

Situační recenzeTo, co zažíváme v politice, zažíváme i domaIntimní, a přitom politický snímek Rentgen rodiny íránské filmařky Fírúze Chosrováníové (Firouzeh Khosrovaniové) vypráví příběh režisérčiných rodičů, které spojilo manželství, ale posléze se následkem nepřekonatelných rozdílů mezi světskými a náboženskými hodnotami zcela odcizili. O filmu pro dok.revue debatují publicista, vysokoškolský pedagog a odborník na Blízký východ Břetislav Tureček (BT), dokumentaristka, básnířka a aktivistka Martina Malinová (MM) a studentka dokumentu Širín Nafariehová (ŠN).Kamila BoháčkováNový filmGlobální home esejJak vzniká film Jiříkovo vidění, v němž otec s dcerou bojují za snížení CO2, celosvětovou uhlíkovou daň a stoprocentní dividendy, které by se z uhlíkové daně rozdělovaly lidem. Domácí film na světové téma by měl jít do kin na podzim příštího roku.Marta KovářováTémaNormální autistické dokumentyO lidech s poruchou autistického spektra panují zejména v hrané a seriálové tvorbě určité stereotypy. Každý autista však není jako hrdina filmu Rain Man. Nemusí žít v ústavu, ani oplývat genialitou. Jak autismus zobrazují dokumenty, které mohou pracovat se skutečnými, tedy sociálními herci?Martin ŠrajerBáseňBásněJan KačenaGlosaNové trendy tchajwanského dokumentuNedávno skončený švýcarský festival Visions du Réel představil průřez tím nejzajímavějším ze současného tchajwanského dokumentu. Sedm vybraných děl od tradičního dokumentu přes animaci po experimenty reprezentuje různorodost aktuální východoasijské produkce. Jaká nabízí témata?Sara SimićRozhovorNeobvyklý pohled na společenské stigmaRozhovor s Fridou a Lassem Barkforsovými, autory dokumentu Raising a School Shooter (2021), který měl světovou premiéru na letošním ročníku festivalu CPH:DOX.Jan KinzlNová knihaO řeholních sestrách a nasloucháníJak vnímají řeholnice současný svět? Je jejich víra pevná, nebo o ni musí stále bojovat? A lze porozumět bez naslouchání? Tyto a další otázky si klade literární dokumentaristka Kamila Hladká ve své nové knize Sestry, jež vychází 28. května v nakladatelství Dcera sestry. Rozhovory se čtyřmi generacemi řeholních sester přinášejí autentický vhled do jejich výjimečných osudů.Kamila HladkáÚvodníkKaždý je jinýdok.revue 2.21Kamila Boháčková